Zní sedmá trubka

Na prahu troubení sedmé trubky právě stojíme. A je to velká věc, kterou očekávali proroci po staletí. Různé výjevy a malby v chrámech vyjevují události, které můžeme právě zažít s porozuměním a se ziskem duše. Navazujeme na články Sedm pečetí ducha a Sedm andělský trubek .
Nemusíte být vůbec pravověrným věřícím, abyste pochopili odkaz vibrační frekvence sedmé trubky.

Král se ujímá moci soudit

Troubení sedmé trubky je dokončením niterného spojení mezi nebem a zemí v duši Krista. Sedmá trubka je vibrací sedmé sakrální čakry nad temenem hlavy. A proto je při troubení sedmé trubky slyšet hlasy potvrzující vládu Božího království nad světem. Kristus se stává živou bránou do nebeského království a ti nejvěrnější ho těsně následují na cestě duchem.

Dosažení tohoto bodu transformace zahajuje vzkříšení spravedlivých k životu věčnému a vzkříšení nespravedlivých k soudnému dni. Vztahuje se nejen na Krista, ale i na bdělé vědomí každého z nás, které následuje jeho cestu. Když se spravedlivý probudí do bdělé přítomnosti, stává se neohroženým, jako vítězný král, který přichází pro svou nevěstu - Lásku. Sedmá úroveň vibrace představuje osvícení duše, která zvítězila ve svém boji na poli duality za pomoci rytíře - bdělého vědomí.
Přítomnost Boha na Zemi byla u Židů zprostředkována truhlou smlouvy, kterou provázely nebeské úkazy. Podobně Kristovo odkrytí svatyně – osvícení v těle Syna člověka, ukotvuje nebeskou energii na Zemi podobně, jako truhla smlouvy. Očekávejme, že tato fáze je již těsně před námi a ohlásí se silnými živelnými úkazy s počátkem nového astronomického roku. Začátkem dubna 2024.

Žena a drak

Na biblických symbolech bychom neměli prioritně hledat zosobnění, ale principy. Nehledejte konkrétní ženu, ani konkrétního draka – ďábla. Tyto symboly sice existují i fyzicky, ale jediné místo, kde je užitečné se s nimi potkat je náš osobní střed. Žena je duší člověka - láskou a drak je lidským strachem. Strach je jako rakovina požírající duši v pekelné vnitřní výhni. A náš osobní střed je posvátným místem duše, kterého se chce zmocnit ohnivě červený drak. Drakův oheň je peklem duše, před kterým se musí skrývat, aby nebyla energeticky vysáta.

Žena je zosobněním Kristovy Nevěsty a matky dvanácti-kmenného nebeského národa. Je to nebeská Eva a je druhým ze dvou svědků Božích. Je oblečená Sluncem – Kristem. Je Láskou uvnitř Krista. Byla vzata z Krista, jako Eva z Adama. Má dvanáct hvězd symbolizujících dvanáct kmenů, které jsou jejím potomstvem. Byla uvězněna na Zemi a Kristus ji přišel vysvobodit jako Král na bílém koni. To představuje vysvobození pro dvanáct kmenů Božího nebeského Izraele – nebeských duší. Představuje to jejich návrat do vyšších úrovní, realit a světů, ze kterých přišli na pomoc Zemi a lidstvu. Těchto dvanáct kmenů tvoří pravou nebeskou církev, kterou Žena zosobňuje.
Měsíc pod nohama ženy symbolizuje pozdvižení z temnot, iluzí, strachů a temné noci duše, do záře slunce – záře vědomí, kterým ji obléká Bůh. A křídla jsou symbolem Kristovy ochranné moci vědomí, kterou poskytuje duši.
Láska mezi mužem a ženou na Zemi je symbolem lásky duše vůči svému Pánu. Ve vyšších realitách-nebích se muži nevdávají a ženy nežení. Přecházejí na vyšší a krásnější Lásku. Hluboká oddanost duše, vůči Bohu, je na 3D Zemi plně vyzkoušena všemi deseti bodavými rohy ohnivého draka. Deset rohů draka je symbolem pro dovršení cyklu zkoušek a jeho sedm hlav představuje sedm vibračních úrovní duše, na kterých zkoušky probíhají. Žena je duše a symbol Lásky. Drak je prahad a pokušitel z ráje. Symbol zla. A mezi Láskou a prahadem vzniklo zásadní nepřátelství v zahradě Eden, které spěje ke svému vyřešení právě teď, v Pánově dni. Prahad Ženu obelstil a tím ji uvěznil pod dvanácti zámky - eony svého vězení. Prahad je symbolem pro vypočítavost, vychytralost a přístup bez lásky, snižující vibrace duše natolik, že zůstává uvězněna vládou strachu, bez možnosti návratu do původního domova bez osobní transformace. Vliv draka – prahada, omezil, či deformoval rajskou podobu Země svým vlivem. Vyhnání ze zahrady Eden symbolizuje sestup lidstva do nízko-frekvenční reality, oddělující duši od Boha sestupným, reverzním proudem. Realita podsvětí, strhávající vědomí do sféry podvědomí – nevědomí. Realita Země je promísením vzestupného, božského vlivu a sestupného proudu Háda, v rámci jednoho časoprostoru.
Ďábelský vliv infikoval čtvrtinu sféry ducha a třetinu sféry duše na Zemi. Třetina hvězd tažených ocasem draka jsou dušemi, které drak ovládá, a které propadly čistě zemskému, přízemnímu hledisku – povrchnosti, ovládání hmotou a touhami těla. Tělesnost, stvořená drakem, patří celá do jeho sféry.
Dítě, které rodí Žena – Láska, je třetí energií celistvosti – výstupu z duality. Dítě je spojením Ženicha a Nevěsty v podobě nejčistší Lásky. Mužství a ženství, které se ocitá v harmonickém vztahu, bez potlačování, bez boje, bez rivality. Drak s tím má zásadní problém a nechce dopustit harmonii, či celistvost duše a těla. Proto je pro něj právě Žena jeho nejúhlavnějším nepřítelem. Bez boje, napětí a strachu, přichází Drak o své zdroje energie. Přichází o napětí, ze kterého žije, a které posílá energii do jeho sběrné sítě. Nejedná se o skutečný boj, nad kterým by Bůh neměl plnou kontrolu. Jedná se o boj transformační. Boj draka a Ženy je transformační proces duše, která si dobrovolně zvolila cestu utrpení, vedoucí k hloubce poznání a k osobnímu znovustvoření, k překonání duality.

Cesta utrpení duše

Duše – nebeská Žena, nemůže nikdy hluboce poznat, či popsat svoji Lásku, kterou jí Bůh objímá, pokud jí k tomu nebude poskytnut referenční rámec poznání. Rámec poznání vzniká až ve chvíli, kdy existuje i protipól. Takže díky světu, kde se dá prožít zlo, zneužívání, bolest a úplná pustina duše, která prahne po Lásce a stále ji nedostává, získává duše neocenitelné, niterné porozumění o Lásce. A proto si Žena ze své vůle utrhla ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Duše každého z nás to udělala záměrně. Obviňovat ze svého utrpení Evu z ráje, či Adama, je ďáblova deformace Pravdy, kterou rozesel po církvích ve své nenávisti a ve svém nesouhlasu, aby duše byla osvícená a nebyla již dále jeho dojnou krávou. Ďábel představuje životní sféru, kde je Boží bezpodmínečná Láska zastíněná a duše člověka si dobrovolně zvolila tuto cestu poznání ve které je tříbena. Zvolila si možnost obléknout se na chvíli hmotou, propadnout na chvíli zlu, nevědomosti a odmítání, či popírání Boha, aby jí pustina tohoto stavu dovedla ke svobodnému rozhodnutí a jednoznačné volbě Lásky. Proto zprvu nevíme, jaký je účel našich životů, abychom si mohli zvolit bez nápovědy směr a sami prokázat, kým jsme. Zdánlivě sami proti všem. V dualitě se rodí naše volba v tom nejniternějším středu – slabém hlásku naší duše. A my jí buď dáme přednost, nebo duši zaprodáme. Buď porozumíme, že Láska je vším, anebo ji zapřeme a spokojíme se s paběrky. Buď pochopíme, že Láska je Bohem, je spásou i ochranou a bezpečím nedotknutelného, anebo propadneme strachu a Lásku uvězníme. Jediné, o co skutečně jde ve všech našich životech, je vztah vědomí a Lásky. Vědomí, které porozumí a volí si vždy jen bezpodmínečnou Lásku, navzdory jakýmkoliv hrozbám, strachům a démonům, vyhrává, pokud je jeho jedinou odpovědí na život Láska.

Žena v pustině

Období 1260 dnů představuje tři a půl roku pobytu fyzické Ženy na pustině – v temné transformační noci duše. Jde o Kristovu ženskou inkarnaci v těle, která zažívá prorokování v pytlovině a očišťuje se v Jobově zkoušce - válení v prachu. Temná noc duše je transformační období mystika, které jej zbavuje nadvlády ega, ponořením do špíny lidské tělesnosti a dočasným odebráním duchovních darů. A v tomto zuboženém stavu, kdy se na dlouho zdá, že Bůh věrné opustil, je ďábel obrazně obviňuje, že zapřou Boha, pokud budou uvrženi do prachu popela a vnitřní bídy. Po čas 1260 dnů tuto bitvu vyhrávají jak dva svědkové – Ženich a Nevěsta, tak jejich potomstvo – dvanáct kmenů duchovního Izraele. A to je poselstvím troubení sedmé trubky, před zahájením poslední fáze armagedonské bitvy. Z pohádky známe tento symbol jako vysvobození princezny, kterou uvěznil drak se sedmi hlavami ve své sluji. Kdo pochopí, že v pohádkách je veškerá duchovní Pravda, zvolí si Lásku jako jedinou odpověď na život a stává se šlechetným rytířem - zachráncem duše z prachu pustiny.

Očištění nebes

Nebesa byla očištěna pročištěním duší dvou svědků a zástupu vyvolených. A znovu si musíme připomenout, že neexistuje oddělenost mezi nebeskou realitou a nejniternější Skutečností duše. Je to totéž. Kristus vedl válku ve svém nitru, skrze cestu svého přítomného vědomí na Zemi, které nedalo ďáblu životní prostor. Vítězí tím, že prolamuje všech sedm pečetí ducha a vědomě prošlapává cestu do sedmé vibrační úrovně v těle člověka. Jako syn člověka. Jako Duch poskytoval po 1260 dnů ochranu = křídla Ženě, aby dovršila svou cestu utrpení na Zemi, a držela se své věrnosti až do konce. A aby nakonec sedmé úrovně nebe dosáhl kristovský pár: Ženich a Nevěsta. Symbol Ženy na nebi oděné sluncem a chráněné křídly je symbolem splynutí kristovských polarit a především osvobození ženského principu na Zemi do harmonického celku s mužstvím. Je to také symbol osvobození duše ze zajetí.
Had, který vysílá vodu jako řeku, představuje silně vypjaté okolnosti, vedoucí k záplavě emocí. Žena - nevěsta je na Zemi vystavena životním situacím, které by ji bez silné víry, mohly lehce potopit pod hladinu vod chaosu. Spojení se Zemí však představuje schopnost ukotvení a získání stability v bezčasovém stavu bytí, jehož se dosahuje duchovním zvnitřněním. Planeta Země duchovně vzestupuje spolu s člověkem a tím se stává ukotvení pro člověka dostupnějším. Když se Drakovi nepodařilo zlomit - oslabit vrchol nebeské církve - Boží Děti, postupuje dále, aby bojoval proti nebeským duším, Božím dětem – potomstvu Ženy. Je to boj proti Světlu osvobozujícím tento svět. Příchod Božích dětí na scénu znamená příchod Boží armády, vichřici, zemětřesení a armagedonský boj Světla s ďáblem v blízkosti Země - viditelně.

Svržení draka

Biblické nepřátelství Ženy a draka uvidíte z každé perspektivy jinýma očima. Když budete patřit ke Galaktické federaci, budete ji vidět jako očištění planety od drakoniánské či reptyliánské agendy. Ale z pozice běžného člověka je zavádějící, aby byl upoután na toto hledisko, když je mimo sféru jeho moci a uvrhuje ho do situace pasivní oběti, která čeká na záchranu zvenčí. Neřešme makrosvět, když můžeme vyhrát svoji svobodu pouze v osobním mikrosvětě. Ačkoliv Kristus musel nejprve vyhrát svůj boj s drakem ve vyšších vrstvách a vyšších světech, poskytl nám vzor, který máme následovat sami v sobě. Bez osobní účasti na tomto boji, se nikdo nedočká spasení zvenčí, ani se nedočká druhého příchodu Krista s jeho Nevěstou.
Nikdo nemůže být zachráněn, pokud si neuvědomí a neuchopí bitvu, odehrávající se ve vědomí. Nebe, je naše nejvnitřnější posvátná čistota v duši. Duše je chrám s oltářem, ve kterém obětujeme celý svět a díky tomu zažíváme své vykoupení do nebe. A toto nebe, plné Lásky, je očištěné, svobodné od draka a dostupné pro každého. Jedině na této úrovni jsou otevřené dveře do Kristova ovčince. Díky válce Krista – našeho přítomného vědomí, které nedává prostor žádnému ďábelskému duchu, chráníme svou duši – Nevěstu - Lásku. Tím dochází ke spasení duše a boj s drakem se přesouvá již jen do roviny tělesné, ve které se drak rozzuří a běsní – vědom si krátkého zbývajícího času. Svým běsněním se však zviditelní a to bude znamenat jeho uvržení do propasti.
Svržení draka do blízkosti Země znamená, že působení ďábla je omezeno na zemskou vrstvu naší reality. Na spodní vrstvy sedmiúrovňové oktávy. Dlouhá staletí ďábel ovládal strategickou a zákulisní roli loutkovodiče, jíž byl v této době zbaven. Oblast neviditelného ducha teď patří Kristu, a proto je snadnější, aby pokročilé duše zvítězily. Aby následovaly prošlapanou cestu ve vědomí. Troubením sedmé trubky se míní osvobozená vibrace sedmé – sakrální čakry otevírající duším bránu nebeského království. Ve sféře ducha se právě Kristus ujal vlády se svými vyvolenými a nyní se bojuje o duše,v blízkosti země, čili o ty, které nejsou ještě zcela zbaveny lpění na světě.
V duších spousty lidí se ukrývají démoni, v podobě ďábelských programů, toužících duši vysávat. Destruktivní, parazitující a agresivní myšlenky, které atakují mysl, jsou tím zuřícím ďáblem svrženým do blízkosti země. Ďábelské tendence jsou většinou skryté a vylézají na povrch zatím ojediněle, ale to se brzy změní. Zlo se přestane skrývat, vyleze ze svých úkrytů a zaútočí. Bůh to na nějakou dobu připustí, aby se zlo odkrylo, vypnulo do výše a molo být definitivně překonáno.

Žena na nebi

Žena na nebi představuje osvícení - vysvobození Nevěsty, která se stává kristovským spasitelem této doby, odemykající všechny brány Hádovy podsvětní říše. Nevěsta představuje klíč k otevření brány do Kristova ovčince. Kristus je tou otevřenou Bránou a spolu s klíčem tvoří neoddělitelný pár. Klíčové pro aktuální příležitost přechodu je osvobození maximálního zástupu duší, představující osvobození skryté Lásky v nás, čímž dojde k pozdvižení ženského principu ve společnosti.
Mužsky orientovaný svět zdeformoval pohled na ženství a odstrčil ho do druhořadé role. Ďábelská taktika spočívá ve vyzdvihování racionálního náhledu, čímž ukotvuje člověka ve hmotě. Potlačování ženství je potlačováním významu Lásky a abstraktního světa. Ale k Bohu vede cesta jedině skrze Lásku. Čistá Láska je klíčem otevírajícím bránu. Čistá Láska je posvátnem, kterému se klaní všechna náboženství, i když si to interpretují různě. Čistá Láska je to nejposvátnější, co nás naplňuje a životodárným principem. Láska je nebeskou církví – nebeským Jeruzalémem a pomazaní jsou jejími dětmi. Mužská racionalita je ďáblovou pastí, pokud není uvedena do rovnovážné harmonie s ženskou Láskou. Každý z nás směřuje na duchovní cestě k mystické svatbě těchto dvou principů, aby spolu mohli žít šťastně navěky…

Co je pravá láska?

Ďábel je skrytý v detailu a využívá toho na maximum. I pozemská, lidská láska, je toho dokonalým příkladem. Člověk si představuje lásku jako závrať plnou emocí, které pomatou smysly zamilovaných, dokud nedojde k vystřízlivění do „reality“ a láska neodletí jako zlatá muška. Taková láska se rychle mění i v nenávist a proto je to ve skutečnosti napodobenina lásky pravé. Jde o závislost na iluzi, že se v druhém člověku může skrývat dokonalý klíč k vlastní harmonii. Ale to je omyl, který tak ochotně zamilované poblouznění přehlíží. Člověk, jehož vědomí je upoutané na vnější symbol lásky – partnera, je chycen do iluze, že dokonalá láska se skrývá v dokonalém lidském protějšku, který ji dává. To je však polopravda, končící hořkým zklamáním, když iluze odezní. Taková Láska je krátkým políbením, či závdavkem Lásky pravé, kdy iluze o dokonalosti protějšku, způsobila dočasné otevření vnitřních stavidel Lásky, způsobující závrať. Jakmile iluze o zdroji lásky mizí, stavidla srdce se zavřou a člověk Lásku opět postrádá i v blízkosti svého protějšku. Kvůli svému pohaslému srdci. Myslí, že partner v lásce zklamal a lásku již nedává, přes to, že má žalující strana právní, či církevní nárok na vymáhání takové lásky… a to je paradox ďáblova pokřiveného světa.
Dokonalá a naplňující Láska je skryta v chrámu naší duše. Je vrcholnou mírou harmonie, která se zvyšuje s meditativní schopností zvnitřnění. Je bezpodmínečná, protože miluje každého a nepotřebuje k tomu důvody, či podmínky. Bezpodmínečná Láska čeká na člověka v bezčasovém, přítomném bytí, jako ta nejdokonalejší a nejvěrnější milenka/milenec. Jako milující Otec i Matka. Je vším, cokoliv člověk postrádá k dokonalé harmonii. Láska je Bůh. Láska je pramen, který vyvěrá ze středu každého, kdo opustil lpění na světě a Lásce svého nitra se cele odevzdal. Láska je nekonečný pramen a bezedná studna naplnění, vyvěrající z nitra spravedlivého. Pravá Láska jen dává a nic nepožaduje nazpět. Její koryto se s časem prohlubuje. Kdo se stává takovým korytem, stává se současně i ideálním partnerem, schopným rozpoznat druhého partnera, sobě podobného, který je prýštícím pramenem Lásky. Jedině dva takové tryskající proudy jsou schopny dokonalého, koherentního vztahu - hořícího dvojplamenu. Spojí se v jeden provaz o třech šňůrách, který nelze přetrhnout, neboť teprve tento vztah, pokud byl v tomto životě dán, je spojením před tváří Boží. Bůh se stává třetím pramenem, neboť spojuje pouze a výlučně ty, kdo k sobě patří. Sestupuje jako třetí energie výlučně do prostoru dokonalé rovnováhy mezi mužstvím a ženstvím. A tak sňatek před tváří Boží není svatbou v kostele, ani slibem stvrzeným knězem. Je živoucím a přirozeným spojením osvícených duší v jeden společný chrám duše, jenž Bůh naplňuje svou slávou. Jen taková partnerská Láska překonává svět a umocňuje výstup duší z duality.
A dokonalé rovnováhy mužství a ženství je třeba dosáhnout v sobě samém, bez ohledu na to, jestli máme, či nemáme potkat svého duálového partnera v tomto životě.

Divoké zvíře

V proroctví znějící sedmé trubky se nyní objevují divoká zvířata spojená s ohnivým drakem. Jen těžko dojdeme k přesnému vysvětlení, pokud ho budeme hledat v jednotlivostech nepřeberně spletitých politických struktur světa. Představuje celý komplexní světový systém moci ovládaný skrytě dračím duchem. Celý politicko - ekonomický, hospodářský, vzdělávací a náboženský komplex moci, ovládaný v skrytu jen několika nejmocnějšími rodinami - hlavami. Postavy na nejvlivnějších místech často nemají lidskou duši, a nebo jsou přinejmeším loutkami, ovládanými drakoniánskými, reptyloidními a jinými parazitními rasami a rody. Divoké zvíře, jehož popis následuje, zkuste vnímat jako skrytý ďábelský fraktál, ovlivňující zjevné instituce ze zákulisí. Pokřivený vzorec života, který se stal vzorcem smrti a imituje sedmiúrovňovou oktávu pravého vzorce života. Je však děsivý jako zvíře - dévická větev stvoření - zvířecí rasy, po vzoru děsivé podoby Draka. Je to doslova celá filosofie ovládání, podrobování, shromažďování energie, vlivu a světových zdrojů, skrytá za oficiálními, nejmocnějšími organizacemi, politikou a bankovním systémem.

Tak jako pravý vzorec života má sedm úrovní a tři hlavní fáze, tak toto divoké zvíře je druhou fází Draka – fraktálu zla. Představuje duševní úroveň ďábelského vlivu, na které válčí se svatými. Vystupuje z moře, to znamená z Hádovy podsvětní říše. Hlubiny podvědomí ukrývají tuto příšeru, která stále atakuje věrné a snaží se je potopit vytrvalou záplavou propagandy ďáblova světa. Zatím co Drakovo teritorium je vzduch, proto se zastavuje na mořském písku, teritorium tohoto zvířete je hlubina moře podsvětí. Diadémy na deseti rozích představují všechna pozlátka světa, za nimiž se skrývá deset bodavých rohů představujících úplné dovršení zkoušek věrných v tomto světě. Sedm hlav, je sedm vibračních úrovní oktávy, na kterých vysílá svou propagandu a stahuje lidstvo do podvědomé říše. Říše spánku nevědomí, kde se stávají otroky jeho systému.
Jedna z jeho hlav je při sedmé trubce smrtelně ubitá, když vystupuje z moře, ale uzdraví se. To způsobila situace, vzkříšení dvou svědků, které znamenalo 7000 mrtvých, velké zemětřesení a zřícení desetiny města- Babylóna. Osvobození části duší – věrných vzatých do nebe, je dílčím vítězstvím – vyhranou bitvou Ženy, která má drakovi zhmoždit hlavu poté, co on jí zhmoždil patu. Viz. první proroctví Bible pronesené po utržení zakázaného ovoce.

Zhmoždění paty ženy a hlavy draka je opět nutno chápat jako symboliku. Je to princip, který říká, že duše v ďáblově světě zažívá své utrpení podobné zhmoždění paty. Ale výstup duše z vězení pozemského systému draka = žena na nebi, mu uštědřuje vážnější ránu – zhmoždění hlavy. Ale v této fázi ještě není s drakem konec.

Dvourohé divoké zvíře

Třetí úrovní fraktálního rozvoje Draka je materiální projev, ve kterém se zhmotňuje lidskému zraku v podobě konkrétních vlád a institucí. Dva rohy beránka představují dualitu, rozdělující jeho teritorium na stranu dobra a zla. Například západ a východ, sever a jih, dobří a zlí, vyspělí a zaostalí, atd… Každá ze stran politicky rozděleného světa podává svou politiku jako spásnou a jako východisko a záchranu. Vystupují jako krotký beránek, ale ovládá je jediné divoké zvíře v zákulisí. Banky, finanční sektor, zdravotnictví, potravinářství, či školství, prezentují své úmysly jako spásné a výlučně zastupující zájmy lidu, avšak v skrytu prosazuje dravou politiku šelmy, lačnící po ziscích, energii a po krvi. 

Zrekapitulujme si, že realitu ďábla na nejskrytější - duchovní úrovni, symbolizuje ohnivě červený drak. Na úrovni skryté - duševní, působí divoké zvíře vystupující z hlubin podvědomí. A na úrovni zjevné, zastupuje ďábla zvíře, tvářící se jako dvourohý beránek. Jde o trojúrovňový fraktál zla.
Pod rouškou dvourohého beránka se skrývá dravý plán šelmy. Tajně probouzí světové konflikty, nedostatek, nespravedlnost, náboženské války a boj všeho druhu – oheň, aby obvinění padlo na jednu stranu a druhá strana mohla přijít s dopředu připraveným záchranným plánem a zotročený lid všemi deseti vítá takový plán jako spásu, která však má skrytý hořký podtón ztráty svobody. Vlk v rouše beránčím vytváří dojem, že je zázračným spasitelem. To, že obě strany konfliktu podporuje jedno divoké zvíře v zákulisí, slepý lid, zvyklý otročit a žrát mu z ruky, většinou nevidí. Ďábel si mne ruce z každého, kdo nevědomě zaprodá svou duši, výměnou za svobodu cestování, svobodu obchodování, svobodu ochrany vlastnictví atd. Protože zúčtování za nabízená pozlátka se skládá až se značným časovým odkladem a navíc se zúčtování zpochybňuje, či bagatelizuje. A proto je mnoho oklamaných.
Světový systém, obsahující všechny složky společnosti, od školství, přes obchod, politiku, náboženství i zdravotnictví je výkonným nástrojem tohoto zvířete donucujícího všechny duše na zemi, aby se poskvrnili modlářstvím a slepou poslušností nadřazených autorit, které pyšně ukazují, jak jsou technicky vyspělí a vědecky dokonalí. Lid, který si zvykl poslouchat a odevzdávat svou moc do rukou výkonných složek systému, ochotně souhlasí s omezením své genetiky očkováním, chemickým léčením, či otravou potravin příměsemi. Tato manipulace udržuje lidstvo trvale otrávené a neschopné vzestupu. Lid ochotně souhlasí se ztrátou osobní svobody kompletní elektronizací, sledováním a čipováním, protože je jim to demonstrováno jako spása a východisko z horších problémů, které zvíře tajně podnítilo v zákulisní šachové partii. Lid jásá nad umělou inteligencí, která však spěje k dalšímu stupni degradace lidí na otroky a kuje nový světový řád pod kompletní správou otrokáře, nařizující nesvobodu.
Číslo divokého zvířete je 666 a je číslem člověka. Kód 666 je označení pro omezující drakoniánské pečetě, které dělají z člověka, nejen ve vysokých státních funkcích, nástroj ďábelské manipulace. Člověk omezený přeprogramováním, se stává ochotným otrokem a propagátorem systému, neboť je zahleděn do hmoty a není schopen dosáhnout vzestupné transformace. A pokud lid nesouhlasí se zaváděnými novotami, pak je k tomu donucován nařízeními, zákony a omezeními.
Systém pronásleduje věrné a vyvolené jako nepřítele státu a svobody. Jako dezinformátory, buřiče a odpad, který se musí odklidit. Buďte prosím bdělí, protože zvíře ještě nevytáhlo své nejtěžší zbraňové kalibry. To nejhorší je ještě před námi.

Shromáždění 144 tisíc

Zaznění sedmé trubky je uvedením vyvolených nebeských duší do osvíceného stavu, mimo sféru vlivu draka. Shromáždění tisíců andělských duší do formace dvanácti kmenů po dvanácti vrstvách, je architektura nebeského Jeruzaléma – pravé Boží nebeské církve. 12x12x1000 = 144 000. Představuje to duchovní vítězství Krista, jeho Nevěsty a jejich dětí, pomazaných duchem v jedno, znovu obnovené město. Je to shromáždění Boží armády, která bojuje na Zemi bitvu skrze svou ojedinělou píseň – vibrační rezonanci osvícených, bořící ďáblu jeho svět.

Ohlášení soudného dne

K odkazu sedmé trubky – nebeského náhledu, patří ještě řada událostí, které oznamují andělé. První anděl ohlašuje začátek soudného dne. Boží soud znamená volný průběh okamžité karmy. Znamená Pravdu odhalující temná zákoutí. Znamená, že každý se podívá Pravdě zpříma do očí a buď bude jásat, anebo bude krutě litovat. Pro věrné a hledající je to dobrá zpráva.
S troubením sedmé trubky se spouští plná konfrontace energie Krista s ďáblovým světem.

Ohlášení pádu Babylóna

Starověký Babylón se stal symbolem pro náboženský chaos, vzpouru a omyl, který vedl k pyšnému stavění věže do nebe a také k uctívání nepřeberné směsice tradic a náboženských dogmat podporujících ďábelskou šalebnost ve vynalézání omylu. Odklánějící věřící ke zdánlivé, pozměněné pravdě, ukotvující pokřivený vzorec života ve vědomí věřících a vedoucí k manipulaci, válce a vnitřnímu zmatku.
Energie sedmé – nejvyšší úrovně, odhalují tato pokrytectví a světové organizované náboženství se tím postupně rozpadá. Jejich faleš se stává čím dál více veřejně zjevnou.

Druhý anděl ohlašuje, že organizované náboženské systémy, které slouží ďáblu, neobstojí v Boží energii Krista krále. Babylón představuje odvrácenou stranu Lásky. Je vypuštěna jasná zpráva pro všechny, že Láska v čisté podobě je jedinou cestou k Bohu. Zatím co pravá Láska je bezpodmínečná čistota duše, neochvějná oddanost a touha po svatosti, Babylón se chová jako prostitutka, která propaguje lásku prodejnou. Jak by mohl Pán ve svém domě strpět nevěstinec? Zaprodávající se každému kameni, obrazu, zisku, vládám, strukturám apod. Prodejná láska je zaprodáním duše ďáblu, které Babylón učinil a vedl k němu své ovečky.
Ohlášení pádu Babylóna nepředstavuje jedinou událost. Anděl ohlašuje, že s kristovskou energií na Zemi to má Babylón již spočítané, jako by se již stalo. V duchu je to již spečetěno. Avšak hroucení Bybylóna je proces průběžný, podobně jako ostatní rysy Pánova dne, které se postupně dějí čím dále viditelněji.

Varování před označením

V duchovních kruzích zaznívá varování před lstivostí mocností světa. Před jejich tajným plánem na novou a vyšší úroveň zotročení lidstva. Kdo se nechá zvířetem ocejchovat na těle i na duchu, bude svržen do propasti spolu s ním. Označení na ruku může být skryté jako vpich látky pod kůži, jako implantace čipu. Označení na čele může být viditelný úpis, či veřejné přihlášení se k filosofii zvířete. A na takové označení již nebude dána Boží pečeť schválení - pečeť proroka – pečeť duchovního napojení. Kdo se včas neprobudí a neobrátí se, zavře si cestu ke vzestupu duše v tomto klíčovém období. A nejen to, ale duchovní trýzeň vyplývající ze zpětných karmických zákonitostí, se pro něj stane nesnesitelnou vnitřní trýzní, jako pekelný oheň a skončí v propasti zničení, spolu s drakem. Bude tam drakem vtažen, jako nevědomá oběť.

Záměrem světových mocností je udržet si poslušné a nevědomé otroky, ale halasně to propagují jako pokrok a ochranu obyvatelstva či zelenou strategii. Je to strategie falešného beránka. Za tímto účelem jsou ochotni vyvolat teroristické útoky, zdecimovat míru populace, otrávit ovzduší, potraviny i vodu chemickými látkami, vpravit lidem do těla mechanismy degradující genetiku, zamlčet volné zdroje energie kvůli ziskům, vyvolat jakékoliv války, zdražit a ztížit lidem život politikou bankovního systému, sledovat je na každém kroku kamerami, omezit jejich svobody, atd. Probuďte se prosím, to vše na nás již velmi dlouho páchají! K tomu všemu chtějí potvrzení, úpisy, závazky, jinak vám hrozí sankce, represe a veřejné očernění…Tím nahánějí strach a strategie strachu se jim vyplácí u mnohých. V energii sedmé, sakrální čakry je slyšet andělské varovné hlasy, které varují před zaprodáním lidské duše a ďábelskými úpisy, značkami a úředními potvrzeními, tvářícími se jako to nejracionálnější a nejbezpečnější co můžete učinit. A ti kdo oponují následujícími slovy apoštola Pavla, nechť si uvědomí, že poslušnost světských autorit není absolutní, ale velmi relativní.

Poslušnost se týká především potřeby být dobrým člověkem, nikoliv zločincem, či bezduchou loutkou, bez vlastního názoru! Světské autority Bůh připustil na omezenou dobu, nikoliv zřídil. Za vlákna světské moci tahá drak a Bůh dopustil jeho vody chaosu do této doby, z důvodů tříbení duší. Ale tomu byl učiněn konec na následujících tisíc let. Nikdy nebuďte loutkou, která si nechá diktovat návody. Jediné Boží vedení získáte v posvátném chrámu své duše. Vaše emoce jsou indikátory vaší vibrace, ve které vysíláte a která se vám zpětně manifestuje v životních okolnostech.

Odpočinek věrných

Další anděl oznamuje odpočinek věrných, vycházejících ze spárů draka. I Bůh v sedmé fázi stvoření - dni, odpočíval, podobně člověk, dosahující sedmou fázi své transformace, vstupuje do Božího odpočinku. Kdo dosáhl plného rozeznění všech sedmi energetických úrovní v těle, prolomil omezující bariéry a byl tím vzat do nebe. Žije věčný život v království Božím, ať je v lidském těle, či kdekoliv jinde.

Umírání věrných je umíráním mystickou smrtí. Je to dosažení sedmé hlavní úrovně lidského vědomí, které pro všechny Kristovy ovečky znamená odpočinek od namáhavé cesty marnotratného syna. Spočinutí v osvíceném vědomí, je spočinutím v království nebeském.

Sklizeň úrody

Kristus je podobný Synu člověka. Nebo spíše Syn člověka se podobá Kristu. V období maturity lidstva sklízí úrodu v podobě absolventů, kteří složili své zkoušky. Nejvyšší vibrační energie pomohly mnohým, aby dozráli v čase konce.

Kristus bere do bezpečí věrné, aby je ochránil před nejhorší fází Armagedonu. Sklízí je jako zlaté klasy pšenice do zásobárny. Tato Kristova sklizeň představuje shromáždění věrných, kteří reagovali na jeho hlas do doby zaznění sedmé trubky. To znamená do této doby, neboť troubení sedmého trubky je obdobím, které právě začíná.

Vinný lis

Ještě jiným druhem sklizně je záchrana skrze oheň. Tento druh sklizně neporvádí Kristus, ale je v režii anděla nad ohněm. Ti kdo doposud uctívali draka (zpravidla nevědomě nebo dokonce skrze svou formální zbožnost), rouhali se Bohu a nepochopili pravý smysl svého života, mají ještě šanci záchrany skrze oheň. (Viz.níže citát 1. korinťanům 3:15).
Následující období je plné ohnivých zkoušek, hladu, živelných katastrof, válčení a ničení. které mohou probudit i ty nejhorší spáče. Sklízení takové úrody se podobá spíše lisu, podobajícímu se krvavým zkouškám, ale i za tuto cenu to duším stojí za to, aby nalezli cestu do Božího království. Jejich tělo a fyzické ztráty nejsou vůbec důležité, pokud to povede ke spáse jejich duše, pak to bude za cenu velkých obětí. Kdo nebude ochráněn Bohem před drtivou transformací planety, pro toho nastává opravdu těžký život, znamenající udržet se naživu, když se Země snaží otřást a zbavit všech parazitů. Kdo nebyl probuzen ani kobylkami ani jízdou apokalyptyckých jezdců, má ještě šanci ve vinném lisu.

Odkaz sedmé trubky

Troubení sedmé trubky znamená dokončení transformace duší i těl. Znamená konec prorokování v pytlovině a konec pošlapávání svatého města. Tři a půl roku transfomace a přípravy vyvolených pro Boží den se právě ukončil. Boží armáda je připravená a zapečetěná. Zvedá se vichřice, která byla zadržována do těchto dnů. V tomto období počátku astronomického nového roku, byl dokončen cyklus zkoušek a očekáváme zaznění sedmé trubky, ohlašující přechod do nové oktávy transformace světa. Pánova slavnost, která následuje dne 4.4.2024 po světských velikonocích ohlásí letošní Pánův příchod v královské moci. Boží den začíná příchodem Božího syna na scénu.
Brzy můžeme očekávat drama přírodních živlů, drama povstání teroristů a dny, kdy slunce nevyjde. Stojíme na prahu přechodu sluneční soustavy Orionovým pásem a začnou se viditelně plnit dlouho ohlašovaná proroctví. Kdo je připraven, nebude utíkat, ale bude vítat Krista v jeho královské moci. Tak se vzývá Boží jméno. Duchem, ve vnitřním ukotvení, na vyvýšené skále, kde sídlí Láska, náš Bůh. Kdo není připraven, bude zaskočen, bude vyděšen a bude se snažit prchnout před přicházejícími událostmi. V duchu slov starověkého proroka Joéla.