LÁSKA JE Z NEBE

Láska, o níž se tu píše,
není vůbec z lidské říše.
Jestli ji chceš také poznat,
neváhej a pojď se přidat…
Zapomeň na starosti své,
vstup do Lásky opravdové.
Láska je jedno z Božích jmen
a život Tvůj se změní v sen,
Pokud se na Cestu k Lásce vydáš.
Tak směle vstup. Na co ještě čekáš?

Vláda Lásky

Co znamená jít cestou lásky? Především to znamená nepřítomnost strachu, protože Láska je energie, ze které jsme byli vytvořeni a Láska je zároveň naším domovem i Zdrojem. Jsme duchovní bytosti, pocházející z říše lásky. Není možné, aby uvnitř nás existovala zároveň láska i strach. Láska je jediná existující Skutečnost, která nám vládne, když odstraníme ze svého života neexistující věci. Svazující přesvědčení, lpění na věcech a lidech a náš strach. Láska je náš přirozený výchozí stav.

Odevzdat se existenci

Když lásku v našem životě nepociťujeme, je to proto, že jí něčím bráníme v nás proudit. Chcete-li vidět, nesmíte mít zakryté oči, chcete-li slyšet, nesmíte mít zakryté uši, chcete-li milovat, nesmíte lásce bránit. Cesta k lásce znamená uvědomit si to, co nás svázalo, uvěznilo a obtížilo a propustit to. Cesta k lásce rozhodně neznamená, něco vytvořit. Nemůžeme pracovat na lásce, tím, že bychom se ji snažili napodobit. Nemůžeme vyrobit něco, o čem nevíme, jak to vypadá.. Zdrojem výroby lásky je ego a produktem takové výroby je nesnesitelně, neupřímný a nepřirozený projev, který se tváří jako láska, ale je to jen napodobenina bez obsahu, která neléčí ale spíše vyčerpává. Jediným skutečným zdrojem pravé lásky je sama Existence. Jediná skutečná cesta k lásce, je otevřít a odevzdat se Existenci, aby se nás láska zmocnila. Jedině tehdy námi prostoupí a my uzrajeme. Staneme se šťavnatým plodem a ne plastovou náhražkou.

Milovat bez podmínek

Vláda Lásky znamená, že jsme si dobrovolně zvolili úroveň vědomí, ve kterém je přítomná láska a odvracíme svou pozornost od vědomí, ve kterém je strach. Bůh je Láska. Láska je jedním z jeho jmen. Původcem veškeré lásky, se kterou jste se kdy v životě setkali, je pravý Bůh, náš Stvořitel a Zdroj. Všechny druhy lásky vycházejí z jednoho nejvyššího druhu lásky. Nejedná se o lásku romantickou, bratrskou ani přátelskou. Jde o vyšší lásku, která všechny tyto lásky v sobě obsahuje. Jde o lásku bezpodmínečnou. Lásku, která miluje bez potřeby, či záminky. Jde o soucit a prožití jednoty se vším, co existuje. Jde o lásku, která se podobá světlu lampy. Paprsky světla dopadají na všechny v dosahu, bez rozdílu, bez hodnocení. Jde o lásku natolik naplňující, že každý, kdo se jí dotkne, plně pocítí, že je v ní obsaženo dokonale vše, co kdy v životě hledal. Zmocní se vás, když se úplně zastavíte, když úplně odhodíte vše, co vás kdy v životě svazovalo, když přestanete lpět na věcech, lidech i situacích. Láska ve vás ožije, když necháte všemu a všem, jejich vlastní existenci. Tuto lásku máme k dispozici všichni rovnou měrou, bez ohledu na zásluhy. Už jen tím, že existujeme jako Boží děti, automaticky je v nás Jeho láska. Jediné co se musíme naučit je, jak jí nebránit. Jak dovolit, aby opanovala náš život.

Nejvyšší láska je osvícení

Poznání Pravdy otevírá cestu k té nejvyšší lásce. Když se přesvědčíte, že již máte věčný život, odložíte strach ze smrti. Když zjistíte, že nemáte co ztratit, prožijete obrovskou hloubku lásky, přestanete se stresovat a přestanete být v rozporu s proudem života. Když si uvědomíte, že vše, po čem jste kdy v životě toužili, je láska, váš domov, vše ostatní se pro vás stane bezvýznamným. Odložíte napětí a uvolníte se. Stanete se tím, kým opravdu jste ve své nejhlubší podstatě. Spojíte se se svou duší a prostoupí vás Duch pravého Boha. Přestanete potřebovat masky. Na cokoliv si v životě hrát. Přestanete mít potřebu vytvářet jakékoliv životní drama. Když se ztotožníte s Božskostí obsaženou ve vás samotných, dotknete se Boha a přestanete s životem bojovat. Nic, co se kdy v životě může přihodit a nikdo, kdo se ve vašem životě objeví, vám nemůže vzít, to, co již je součástí vás samotných. Dospějete k poznání, že již jste vším, čím byste kdy v životě mohli být a že již máte vše, co byste kdy mohli chtít. Cítíte se naplněni a děkujete každému okamžiku vašeho života, protože je posvátný. Vaše vědomí se změní. Začnete žít v přítomném okamžiku, jako květina na louce a jako pták na obloze. Začnete vonět a začnete být poprvé v životě opravdu svobodní a plní síly. Pocítíte nesmírnou vlastní hodnotu, pocítíte vděčnost a soucit. Život začne chutnat nesmírně sladce. Zjistili jste, že nemáte co ztratit, ale vše už máte. Zjistíte, že dobro i zlo jsou dvě strany téže mince. Porozumíte, že vše ve vašich životech se děje výlučně pro vaše nejvyšší dobro. Existence dobra a zla = dualita je Boží nástroj, pocházející z jediné energie Lásky. Cílem toho nástroje je, aby vás vytříbil, aby vás poučil, abyste zmoudřeli, abyste uzráli. Ovoce vašeho ducha se stane sladkým.

Život je víc než pokrm a tělo než oděv. Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní? Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní! A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Po tom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno. (Lukáš 12:23–31, EP)

Prožitím vyššího druhu lásky, která miluje vše, se zbavíte posuzování, soupeření, životního boje a vzdoru. Jedině tento stav vědomí bezpodmínečné lásky vám umožní plnit Kristův zákon. Skutečně milovat i své nepřátele a modlit se za ty, kdo vás pronásledují. Jedině tento stav vědomí způsobí, že budete nezištně dávat a nepožadovat nic nazpátek. Udeří-li tě někdo na jednu tvář, nastavíš mu i druhou. Jedině tehdy budete ze srdce dávat tomu, kdo od vás něco vyžaduje.

Neodporujte zlému člověku. Když tě někdo uhodí přes pravou tvář, nastav mu i druhou. Když se s tebou někdo chce soudit a vzít ti spodní oděv, nech mu i svrchní. A když tě někdo s autoritou nutí, abys s ním šel jednu míli, jdi s ním dvě. Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si od tebe chce půjčit. Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého nepřítele.‘ Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak ukážete, že jste synové svého Otce, který je v nebesích. Ten totiž působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi dobrými i zlými, a sesílá déšť na lidi bezúhonné i hříšné. Pokud milujete ty, kdo milují vás, zasloužíte si snad nějakou odměnu? Nedělají totéž i výběrčí daní? A pokud zdravíte pouze své bratry, děláte snad něco mimořádného? Nedělají totéž i lidé z jiných národů? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Matouš 5:39–48, NWT)

Láska je svoboda

Když vám začala vládnout láska, stalo se vám, že jste se zbavili diktátu ega a ego se stalo vaším nástrojem. Stali jste se osvícenými. Uvědomili jste si bezpodmínečnou lásku a hluboce jste ji prožili. Ego vám již nevládne, ale slouží. Ego vám poroučelo. Říkalo, musíš a nesmíš. Tomu už nepodléháte, ale stali jste se svobodnými a nezávislými na mínění a soudech druhých lidí. Už nepotřebujete nikoho a nic aby vás učinili šťastnými. Už nepotřebujete zamilovanost, ani nikoho, kdo by vás miloval. Jediné co potřebujete je milovat a lásku dávat. Zažijete více štěstí z dávání, než z přijímání.

Spojili jste se se svým vyšším Já a zažili jste hluboký prožitek své vlastní hodnoty. Čím hlubší je toto spojení, tím více jste sami sebou. Vláda Lásky znamená autenticitu, uvolnění, radost, dostatek vlastní energie. Změnili jste sami sebe na úrovni příčiny. Přitahujete k sobě žádoucí realitu toho, kým jste se stali. Vrací se vám bohatě zpět to, kým jste se stali.

Hodnota sebeuvědomění

Bezpodmínečnou lásku nemůžeme prožít bez sebeuvědomění. Jde o prožití sebe sama v bezčasovém přítomném okamžiku. Ocitnout se v nejniternější hloubi své duše a být ukotven sám v sobě. Procítění, že máme věčný život a jsme duchovní bytostí vytvořenou z Boha, z jeho energie. Energie lásky. V nejhlubší podstatě jsme touto energií lásky. Pokud si to plně uvědomujeme, rozvíjíme svého ducha, tím, že mu umožníme svítit a růst.

Kdo však žije podle Božího Ducha, v jeho srdci se rodí láska, radost, pokoj, trpělivost, přívětivost, laskavost, důvěra, pokora a sebeovládání. Takový člověk se nemusí bát žádného zákona. (Galaťanům 5:22, 23, Slovo na cestu)

Naše sebeuvědomění je totéž jako duchovnost. Když si uvědomujeme svého ducha a jeho potřeby, stali jsme se duchovním člověkem. Prostoupí nás duch, jehož ovocem je především láska. Pocítěním hodnoty a hloubky tohoto vlastnictví získáváme vše, co jsme kdy v životě chtěli. Jsme kupcem, který objevil perlu vzácné hodnoty a z radosti, kterou nám to způsobuje, jsme prodali všechny ostatní perly a koupili si tuto jednu, která nám přináší tu nejvyšší hodnotu. Objevili jsme Boží království ve svém srdci. Objevili jsme, co to znamená, že nám vládne Bůh, který je Láska.

Nebeské království je, jako když kupec hledající krásné perly, najde jednu velmi vzácnou perlu. Jde, prodá všechno, co má, a koupí ji. (Matouš 13:45, 46, Bible 21)

Láska versus ego

Objevením Božího ducha v sobě samém a odevzdání se mu, se stáváme duchovními lidmi, vedenými duchem Lásky. Naše sebeuvědomění vede k tomu, že nás přestává řídit ego. Už není naším pánem, ale užitečným sluhou.Vaše jednání vychází buď z ega a nebo z lásky. Vždy, když se cítíte velmi dobře lehce a sami sebou, když máte mnoho energie, jednáte z pozice lásky. Každé napětí, stres, opuštěnost, samota a chmury vyvolává jednání založené na egu.

Ego je naše individualita a potřebná součást naší duše. Vyčleňuje nás ze vše propojujícího vědomí, kterým je Bůh a určuje naši jedinečnost. Ego, které je spojené s vysokým sebeuvědoměním, je naším sluhou. Ego, které není vyváženo patřičným sebeuvědoměním (duchovností) se stává naším pánem a jeho vliv nám působí bolest a utrpení. Když ego vládne, jsme tělesnými lidmi, zaměřenými na materiální svět. Vnímáme sami sebe i tento svět pouze tělesnýma očima. Považujeme se za osamělé jednotky hmoty, které jsou vydané napospas nelítostnému světu. Bojíme se smrti, nemocí a selhání. Ego vytváří umělé identity nás samotných. Říká nám, že jsme děti, matky, rodiče, dělníci, úředníci, učitelé, anebo třeba ředitelé. Vede nás k tomu, abychom tyto životní role považovali za to, kým jsme. To nás nutí k úsilí o prestiž, postavení, majetek a dává nám to světskou identitu. Souhrnně řečeno, ego vytváří iluzi toho, kým jsme, co potřebujeme, a odděluje nás od Božské jednoty. Produktem ega je strach, bolest, osamělost a lpění.

Láska může v našem životě vládnout jedině tehdy, když si hluboce uvědomíme rozkladný a hnilobný vliv, který má jednání z pozice ega na náš život. Když pocítíme touhu opustit nefunkční model jednání způsobující nejednotu, rozpory, utrpení, bolest. V jisté životní fázi si můžeme uvědomit, že už nepotřebujeme utrpení. Jako chodec jdoucí po silnici, kterého neustále srážejí auta. Jednoho dne si uvědomí, že může jít mimo silnici. Může jít po chodníku. Uvědomí si, že bolest měla svůj účel jen do doby uvědomění, že není potřebná. Bolest byla cennou zkušeností, ale když jsme získali zralost, stojíme mimo ni. Trpět nemusíme, je to otázka volby.

Objevíme prostor bytí, který se nachází mimo naši mysl. Zjistíme, že můžeme stát mimo naši mysl v prostoru bytí prostoupeného bezčasovým přítomným okamžikem. Mysl i naše ego se tak stávají pouze nástroji a ne pány. Ego je naší individualitou a mysl je úložištěm dat. My se stáváme svobodnou bytostí v prostoru bytí v lásce, která převyšuje naše myšlení. Naše individualita i úložiště informací jsou našimi nástroji, ale neovládají nás. Stáváme se láskyplnými a svobodnými bytostmi. Život začne chutnat sladce a zjišťujeme, že teprve teď se stáváme opravdu svobodným člověkem, teprve teď začíná opravdový život, bez trápení.

LÁSKA JE KONEC ILUZE

Bůh je Láska a strach je jen iluzí.
Kdopak to v dnešním světě ví,
že i on Láskou byl, že jen zapomněl,
do pomíjivého světa se příliš zahleděl…?

A Láska, Bůh se vlády ujímá, jak Písmo píše.
Světlo, teplo, něha vstoupila do lidské říše.
Zahoďte břemena, co k zemi Vás táhnou
lpění, strach, iluze…ať si pryč jdou.
Propusťte je, dejte jim svobodu a oni utečou.

A prázdné místo ve vás Láska vyplní,
- vykouzlí úsměv, rozehřeje srdce, promění…
Nač se snažit všeho víc a víc mít,
nač se honit za větrem,
když si můžete užít tento okamžik, tento den?

Tady a teď žiješ, člověče,
tak kde pořád lítáš?
Vidíš jen dílo lidských rukou na světě.
Co z toho života máš?

Podívej, jak kvete kvítí, ptáčci zpívají!
Vždyť se zastav, rozhlédni se trochu po kraji.
Bůh je Láska a má i tebe rád,
zkus se Mu i ty, člověče, odevzdat,
zkus Mu šanci dát,
aby i tobě vládnout směl.
Propusť strach, nech ho, aby uletěl…