Boží slovo je živé

Začněme nejprve definicí toho, co to je skutečné Boží slovo. Boží slovo je Životem a Láskou. Energetickým kódem v nitru duše. Přirozeností, objevující se zdánlivě odnikud, z místa které nás přesahuje. Nepopsatelnou náplní duše, která ví, ale zdaleka ne vždy umí své vědění vyjádřit slovy. Duch Boží - logos, prostupující vší hmotou tvoří Universum a je nejvyšší Plností, jevící se hmotnému vnímání jako nicota či prázdnota. Boží slovo je pokrmem duše, spočívající v klidu bytí.
Když Duch prostupuje hmotou, vydává tón. Třináct eonů Ducha, si uvědomujeme skrze pět živlů, které rezonují a vydávají tón – oktávu – osmici vibrační rezonance. Z jednoho Boha-Plnosti, vychází dvanáct kmenů, či duchovních úrovní. Ve hmotném světě je vnímáme jako čtyři živly, vycházející z neviditelného, pátého – éteru. Je to jako by Bůh rozezněl píšťalu, vydávající sedm oktáv duše. A i oktáva má sedm úrovní, ale je osmicí, protože jeden z tónů je vždy přesahem oktáv. Tak je vše propojeno a vždy existuje přesah jedné úrovně do druhé. Ve všech směrech. Vše je jednotným oceánem bytí, v němž spatřujeme mnoho hledisek, mnoho aspektů, či mnoho tváří. Vše závisí na tom, jak se díváme. S jakým záměrem a s jakou otázkou zkoumáme Existenci. Záleží, na co se právě ptáte, ale duchem, ne slovem. Vždy záleží především na tom, jak to myslíte a druhotně na tom, jaká slova zazněla. Boží slovo je Pravda, Chléb Života a hlas svědomí. Vědění, které má zakódovanou Lásku, jako podstatu života. A to je význam slov, která napsal apoštol Pavel v listu Židům, jež vám níže citujeme ve staročeském podání Bible Kralické.

Mysteriózní podstata holografického ducha je Plnost, ze které vychází všechna krása stvoření. Vždyť jak by mohlo cokoliv z tajů živé přírody, která nás přesahuje, pocházet z něčeho menšího?
Živý Duch je jako meč, protože čím více Ho vnímáme, tím jasněji odděluje iluzi od Pravdy. Boří zdroje stínů, odhání mraky mysli, rozjasňuje vědomí. Odstraněním překážek dogmat a konceptů mysli, pronikáte k podstatě Ducha všeho ve všem. Je živým, inteligentním Životem, který byl a je vždy s námi, ale v úrovni bytí za myšlením. Je mnohem více živou, komunikující inteligencí, než mrtvým textem posvátných knih. Jste připraveni na mnohem vyšší úroveň poznání, než jaké jste kdy čerpali z knih? Pak musíte opustit polopravdu, že Boží slovo je knihou a objevit její živoucí a věčně přítomnou podstatu, jež je tu s námi a hovoří k nám způsobem, jež se musíme naučit vnímat. Slova knih jsou jen symboly, zachycené v čase, které mají nasměrovat pozornost k živé Skutečnosti za symboly. Cílem je číst živou Skutečnost. Naučit se naslouchat její řeči v tichém prostoru prázdna za myšlením..
Uvíznutí vědomí člověka v paradigmatu 3D hmotné reality je pro něj zdrojem utrpení a pro náš svět zkázou. Na úrovni forem se člověk cítí být sám vojákem v poli, vězněm prázdné formy, hříčkou evoluce, bojující o přežití pod zákonem silnějšího. Člověk chycený a oddělený od zbytku nepřátelského světa bojuje na barikádě dvou táborů duálního světa. Dokud nepochopí nadřazenost neduality, z níž vše vychází.
Kdo se touží vyprostit, ten hledá a klepe. Nakonec nalezne a bude mu otevřeno, je-li poctivý. Je přiváděn k hlubšímu uvědomění skrze běžné záležitosti školy života. Až nalezne bránu, vymykající se hmotné lokaci, neuchopitelnou pro tělesnou mysl. Bránu přítomného okamžiku, jež není závislá ani na čase ani na prostoru, ani na symbolech. Přítomné bytí je bránou věčného života v přítomném okamžiku a propojením všech forem na kvantové úrovni v harmonickou Jednotu Absolutna. Z této úrovně naší kosmické Bytosti, proniká všechno vědění, všechna lidská inspirace, vnuknutí a porozumění, podobně, jako vesmír vyvěrá z rotujícího víru galaktické mlhoviny. Z nulového, nekonečného bodu vakua proudí na povrch projevený svět forem. V úrovni středového bod „vakua“ se rodí prozření, porozumění a vědění a především Láska, zdroj nejvyšší harmonie duše. A to Absolutno je Bůh, jež je vzorem pro stvoření člověka. A člověk je Božím dítětem, jež se Bohu podobá. Má svou transcendentní i imanentní podobu, čili je projevený i neprojevený zároveň, podle zákonů duální charakteristiky Světla, jehož podstata je vědomá a projevuje se jak v podobě částicové, tak v podobě všudypřítomného vlnění.
Člověk ulpívající ve hmotě je jako nefunkční hudební nástroj. Chybí mu průchodnost pro ducha. Jako by ucpaná píšťala nevydávala tón, ať do ní foukáte, jak chcete… Jak to připodobnil Ježíš v jednom podobenství.

Kdo nepochopil podstatu Existence, ze které vše vyvěrá, zaměňuje si často píseň za samotného hudebníka. Probuďme se však do vyššího duchovního porozumění a pochopme, že vše, co se v tomto světě projevuje jako poznání, proroctví, nadání, či talent je individuální, jedinečnou interpretací Podstaty – Ducha, jež prošla specifickým hudebním nástrojem do hmatatelné, viditelné, či slyšitelné podoby. Záleží však na nástroji, jak je vyroben, jaké má možnosti a jak s ním bylo historicky zacházeno. Podle toho zaznívá specifická rezonance, více či méně harmonická.
Boží slovo je jako diamant, který má mnoho lesknoucích se plošek. Ačkoliv Pravda je jedna a je absolutní, člověk ji bude pokaždé vidět jinak a jeho interpretace bude vždy relativní. Ačkoliv všichni se dívají na jednu věc, každý ji vidí z jiného úhlu, ale v úrovni ducha, který se pozvedá nad formy, se každá z lidských pravd slévá v jeden harmonický oceán. V nedualitě je vše v dokonalém pořádku a vše podléhá absolutnímu a dokonalému řádu. Zatím co v dualitě se jedna pravda jeví jako roztříštěná do tisíců protichůdných názorů, které spolu bojují na dvou stranách barikády. A netuší, že se střílí do vlastních prsou, když bojují proti sobě za svoji pravdu.

Svoboda Ducha

Duch je naší podprahovou moudrostí, inteligencí a schopností vidět 360° kolem svého středu. Vnímat nevyřčené, mezi řádky, či přečíst skrytý kód textu, který mysl nerozluští. Naše nejniternější podstata je božská a umí zázraky, ale musí být puštěna ke slovu v době úplného ztišení hluku mysli.
Svět forem je školou andělů, kteří na materiálních symbolech objevují hlubší poznání sebe sama, ducha a potažmo Boha. Jsou zmítáni chaosem, který je opakem božského řádu a prožívají utrpení, které je opakem božského pokoje, aby porozuměli a vážili si do mnohem větší míry Skutečnosti, která je Božská a automaticky Láskyplná. Aby když ztratí To, co měli jako dědicové, To svým úsilím znovu vydobyli v potu a slzách. Aby byly natolik poučení a ryzí a hlubocí, jako byl nakonec marnotratný syn. Andělé dostávají hru – svět chaosu, které pracovně říkáme Matrix a vyhrává ten, kdo pochopí prázdnost a iluzi světa forem aby na základě toho porozuměl, co je to naplnění a Skutečnost plynoucí z Ducha. Kdo se přidrží plnosti Ducha a pohrdne prázdnotou formy, ten zvítězí a otevře se mu cesta k vlastnímu božství.
Muž je symbolem těla, žena je symbolem duše a dítě je symbolem Ducha. Ti tři zosobňují tři nejzákladnější úrovně, do kterých lze dělit lidskou identitu. Je to jako ruská matrjoška. Žena pochází z muže a dítě pochází z ženy. Ačkoliv všichni tři nakonec tvoří samostatnou jednotku, schopnou dosáhnout úplnosti své realizace a vlákno stvoření je nepřetržité a vytváří přesah mezi dimenzemi. Vše jsou to symboly, směřující k tom, že věčný život Ducha vyvěrá ze středu naší bytosti a rodí se v láskyplném splynutí duší, či v harmonii obou polarit – mužství i ženství. Harmonie splynutí pólů vede k neutralizaci a neutralita je prostředím, ve kterém roste semínko Ducha. Duch zjevuje skryté věci v podprahové zprávě, jež by se dala přirovnat k zazipované, či komprimované zprávě. Mysl nejprve nechápe a jen ví, že Duch něco ví. Až Duch prostoupí duši i tělo, mysl postupně pochopí, či prozře a vznikají nová propojení v mozku. A nakonec je tu lidské podání toho, co Duch Pravdy sděluje.

Jak Boží slovo proniká?

A my jsme se rozhodli sdělit vám to, co skrze nás Boží Duch sděluje světu o procesu osvobození ze zajetí. Možná, že v komprimovaném textu uvidíte ještě více stránek diamantu Pravdy, než se podařilo vidět nám. Ať se díváte na kteroukoliv plošku sdělení, žádná z nich se nevylučuje, ale každá doplňuje celkový obraz budoucího dění. Celý článek se odvíjí ve stejné procesní logice, se kterou se rodí duchovní Pravda do světa forem, v duši člověka. Nejprve je duch člověka příjemcem něčeho nesrozumitelného (pro mysl), či zhuštěného v jakémsi balíčku informace. Pak postupně zpráva dosedá, zabydluje se ve vědomí, proniká do každé buňky, spojuje se s dosavadním poznáním a začínají být čitelné některé její aspekty. A konec duchovního sdělení je, když mysl pochopí celou souvislou zprávu od A-do Z a přednese ji celistvě, třeba ve čtivém textu. Tento článek se odvíjí právě tím způsobem, jakým přicházelo na svět velmi důležité aktuální proroctví Krista, osvětlující blízké budoucí události.

Na počátku je Slovo

Slovo by se dalo interpretovat také jako informace a důležitost informace nám blíže odhaluje celý svět moderní informatiky. Z nitra duše vyvěrá informace, jako zazipovaný informační kód:

TOHODNESTOJÍJEDENCHLEBATISÍCHLAVNĚZVEDÁŽÍTUBOŽÍSYNⴕ
PLNÝKLÍNŽENAŽIVÍSEDUMLETOSTATNÍSLÁMUJÍSLOUŽÍTUBOŽÍVÁ
DUCHUDÍMAJÍČÍST P OPRAVDĚLÁSCEBOŽÍMUKÁŽETOUŽÍTVÉSRDCE
RÁŽENADÍTĚSPÁTKYDÁVÁMIRCINÁŠPÁNCESTUDÁNÁMSRDCESTUZNÁ
VÁMLÁSKAŽIVÁLETOSM O UKAŽEJEST.VŠEM

Pokud se podivujete nad smyslem a stylem zápisu výše sdělovaného, pak pokračujte dále a pochopíte. Rozborem sdělení tohoto textu se bude zabývat zbývající část tohoto článku.

Plošky diamantu

Sdělovaná Pravda je rozbalována po jednotlivých ploškách diamantu, které nejsou v rozporu, ale odhalují různá hlediska jednoho mnohorozměrného sdělení. Kolik existuje lidí, tolik existuje úhlů pohledu na jednu věc. Jako by tato úroveň interpretace sice viděla jednotlivé plošky, ale pořád jen se drží symbolů, kterými jsou písmena. Tato úroveň interpretace je sice srozumitelnější, ale pořád je pouze otrockým překladem symbolů, myšlenkovým rozluštěním tajenky - slovního rébusu.

Rozeznává smysl

Další úroveň interpretace zprávy již není tak otrocká, je volnější, jemnější, ale o to více dovoluje Duchu doplnit smysl a skryté souvislosti, které nevidí mysl. Duch sám spolupracuje s příjemcem, vystupujícím z mysli, na čtivější interpretaci a na hlubším odhalení symboliky.

Vznik článku o vysvobození

Když zpráva dozraje, dosedne a její význam se propojí s biblickými proroctvími, symbolikou a aktuálními světovými událostmi, vzniká článek inspirovaný Božím Duchem. Hodiny strávené nad interpretací umožňují Kristu, aby sám vedl to, co má být sděleno a doplnil podrobnosti, vyhladil nejasnosti, opravil překlepy. Aby to bylo smysluplné a spatřilo světlo světa forem, právě v tu dobu, kdy má.

Čas chleba

Izraelský svátek Pasach, je jedním ze tří největších svátků židovského národa, zakotveným v Mojžíšově zákoně. Měl být slaven 14 dnů od novoluní, které následovalo po jarní rovnodennosti, tedy 14. nisanu židovského kalendáře. A to odpovídá astrologickému období dnešních velikonoc. Měl Židům připomínat zázračné vysvobození jejich národa z mnohasetletého egyptského otroctví. Tento svátek byl spojen se sedmidenním svátkem nekvašených chlebů, který následoval ihned po velkém Pasachu. Období, kdy se směl v Izraeli jíst pouze nekvašený, žitný chléb. Tak zvaný chléb trápení, který připomínal opuštění Egypta ve spěchu, bez času na přípravu kvasu.
Ale dnes víme, že tyto události, včetně zákonem předepsaných svátků, měly vyšší symbolický význam. Předstiňovaly bezhříšnou oběť, první sklizeň úrody země, v oblasti duchovní. Před dvěma tisíci let to byl Ježíš Nazaretský, kdo se stal tím nekvašeným chlebem = bezhříšnou úrodou Země a postupně jej následovali další jednotlivci, kteří ho plně přijali a sjednotili se s ním v duchu. Těm dal Ježíš příkaz přijímat chléb jako jeho tělo a víno jako jeho krev v období velkého Pasachu, kdy obětoval sám sebe jakožto vzor, cestu a chléb světa. Den chleba tedy znamená den volna v období, kdy se slaví památka Kristovy obětní smrti. A období kolem tohoto svátku je oslavou osvobození vězňů.

A tím se dostáváme k proroctví o době, kdy tisíc jí jeden chleba – a zároveň jeden chleba stojí tisíc. Jinými slovy řečeno, se v proroctví mluví o velké drahotě a období připomínkové slavnosti, kterou svět zná jako velikonoce a kterou obecně neslaví v přesný astrologický čas 4.4.2024, ale v čas symbolického pondělí 1.4.2024, kdy je čas státního svátku – volna.
Je to období přibližně 3,5 roku po té, co byl svět zastaven coronavirem a kdy historicky poprvé ustaly na celém světě i náboženské obřady – "každodenní oběť."

Období 1290 dnů je obdobím 43 měsíců. A prorokované období času, časů a půl času je obdobím 3,5 let = 42 měsíců. Zmíněný časový interval je tedy zhruba od počátku října 2020 do počátku dubna 2024. Počátek října 2020 byl počátkem velmi striktních coronavirových opatření po celém světě. Kdo má skutečný zájem, ten se přesvědčí, že 30.9.2020 byl v České republice vyhlášen nouzový stav a došlo mimo jiné k úřednímu zákazu bohoslužeb, sportovních a společenských akcí, přesahujících 6 osob. Celý svět byl paralyzován hysterií mocně přiživovanou médii a pro Boží lid začalo období 40 měsíční zkoušky na pustině. Jak se zachovají ti, kdo skutečně ctí svého Pána jako Spasitele? Odloží dokonce i společné přijímání symbolů chleba a vína, a podlehnou umělé hysterii? Budou uctívat vztyčenou modlu v podobě vládních příkazů, anebo na první místo dají skutečný Zdroj svého života a své spásy - Krista? Coronavirová opatření se stala modlou, kterou uctívali i davy těch, co se bijí do prsou ohledně své zbožnosti. Ale byl to teprve začátek něčeho mnohem vážnějšího… Předzvěst budoucího.

Počátečním obdobím pro výpočet příchodu Pána je zároveň počátečním obdobím pro období přečišťování svatého národa – duchem vedených pomazaných Božích dětí – Kristových bratrů. Jsou vedeni ke svobodě, skrze putování pustinou, jako při vyjití zaslíbeného národa z Egypta. Jejich temná noc duše, je obdobím „tříštění jejich moci“ dle překladu (B21) či dle ekumenického překladu Bible jde o „útlak svatého lidu“.(CEP) To se děje po 40 měsíců a toto období končí na přelomu ledna a února 2024. O symbolice čísla 40, jme psali již v mnoha našich minulých článcích a obecně se dá vyjádřit, že jde o přečišťování, temnou noc duše, Jobovu zkoušku, či pokořování hledajícího, který se zbavuje nadvlády svého egy do té míry, jak je toho schopen. Děje se to zastavením běhu světa, ztrátou jistot, zažíváním nicoty, či vzduchoprázdna a transformací těl. Je to symbolických 40 dní Kristovy pustiny, či symbolických 40 let Izraelského putování po poušti. V tomto případě jde o 40 měsíců nejistot, velké únavy, vnitřního duchovního strádání, svědivých vyrážek, bolesti hlavy, těla a kloubů a dalších příznaků transformace těla i vědomí, strhávajících ducha do prachu = zemskosti a prožívání vlastní tělesné ubohosti.

Pánův příchod koresponduje se vzkříšením jeho dvou svědků, přímé mužské a ženské kristovské inkarnace a také jejich potomstva – nebeských duší. To nastává po 42 měsících, na konci 3,5 let prorockého času. Je to čas chleba. Je to čas jít? Začátkem roku 2024 pomalu prorůstá jedna událost v druhou. Čtyřicetiměsíční přečištění vyvolených se pomalu přelévá v dovršení 42 – tři a půl roku služby v pytlovině a 43 měsíců = 1290 dnů, prorokované Danielem. A zde vám oznamujeme, že 1290 dnů vychází na 2.5.2024 a znamená datum Beránkovy svatby. (Viz náš článek Pozvánka na Beránkovu svatbu.) Brána vstupu do neduality pro všechny připravené. A vyvrcholí to s koncem 1335 dní, což je červen 2024, čas zjevení Božích synů, kteří se účastnili Beránkovy svatby jako čestní hosté a sami vycházejí úplní, celiství do pozemského života v nedualitě. Podrobnosti postupného procesu nám nejsou známy, jsou výlučně v Boží moci, ale přibližný časový rámec je znám. Sama živá příroda nás vyučuje, že nic se v ní neděje náhle, ze dne na den, ale transformace se uskutečňuje v prolínajících se fázích. A stejné je to i se souběžnými transformačními procesy Božích dětí. Vypočítávat přesný den ani hodinu člověku nebylo dáno. Nebylo to dano ani Božímu Synu, který sám učil, že den a hodinu událostí ví jen Otec. Učil nás však rozeznávat období a přirovnával ho k cyklu rozpuku přírody. Než fíkovník vyžene listy, má to různé fáze. Děje se to v období probuzení celé živé přírody. V které jiné fázi by snad měly být probuzeny Boží děti než právě ve fázi ožívání přírody? A co se týká nebe i to naznačuje ten správný čas. Zvláště pak aktuální a velevýznamný transit planety Pluto. Toto celé období je průběžným počátkem dramatičtější a vážnější fáze armagedonu, jež přichází. Plynulý nárůst energie Světla a osvobození s sebou nese na druhé straně i viditelný nárůst energie temnoty, která se snaží o pohlcení Světla.

Čas jít

Nemyslete si, že vyvolení – Boží děti v lidských tělech, odejdou ze Země v době objevení Krista na nebi. Nejde ani o fyzický obraz Krista, ani o doslovné nebe, ani o doslovné odejití, či nanebevzetí. Jde o symbolická vyjádření popisující mystickou, vnitřní duchovní realitu duší, které dojdou osvícení a z prachu země se pozvednou do výšin nebe – ducha. Ze zdánlivě totožných osob pracujících vedle sebe na stejném pracovním „poli“, se jedna duchovně promění a druhá ne. Jedna zažije mystické vzkříšení a druhá ne. Jejich vnitřní zralost ducha a duchovní pokročilost byla pro materiální 3D svět téměř nerozeznatelná. Jako nezralé obilí mezi plevelem, které dozrálo, klasy zezlátly a staly se rozpoznatelnými.

Ale v den, kdy Pán přichází pro své vyvolené je dnem vysvobození z života v emočních bolestech - tnutích. Znamená vykoupení ze světa zvýšeného chaosu, bolestivého jako tnutí teroristických stínání hlav. Život, který tne, je životem odehrávajícím se v mysli a vyvolávající emoční bolest, když se mysl děsí nastalého dění všude kolem a ta panika množí počet útočících nepřátel. Vyvolení ctí tón srdce, ve kterém hoří oheň Ducha a Lásky a problémy pro ně neexistují. Stávají se kolemjdoucími svědky, pozorujícími dav, který vybízí k boji. Neúčastní se žádných bojů, protože chór jejich srdce je jedinečná, vysoká vibrace duší osvobozených. Je to „nová píseň, kterou znají jen oni“ – osvícení a vykoupení.

Stočtyřicetčtyři tisíce duší je znovuobnovené nebeské stádo hvězdných duší, jež se nechali dobrovolně spoutat po tisíce let v reinkarnačním procesu na Zemi, aby pomohli pozemskému stádu k duchovní transformaci a výstupu z ďáblova matrixu. Jsou to starší a vyspělejší bratři pozemského stáda duší, kteří přišli na pomoc, aby se stali mosty do nového nebe a země. Jejich počet není doslovných 144 tisíc. Ten počet symbolizuje architekturu nebeského Jeruzaléma stojícího na půdorysu dvanáct tisíc, krát dvanáct tisíc. Je to nebeský diamant Pravdy o 144 tisíci ploškách, jehož jádrem a světlem je Bůh a pro všechny, kdo ho reprezentují, nastal „čas jít“. Čas vyjít z obrazného Egypta – prachu země a pozvednout se do svobody Božích dětí.

Dav tisíců nech být

Dění ve společnosti se značně přiostří. Násilí v ulicích vybízí k boji, k vlastenectví a ozbrojené obraně. Prověrkou věrnosti Bohu v období jara 2024 se stává situace, která strhává lidi do uvíznutí v duálním rozdělení tábora dobra a zla. Je jedno kdo se zdá bít evidentně zlým a kdo hodným. Obě strany barikády to vidí zcela obráceně. Je jedno jaký historický, náboženský a etnický podtext má boj na ulicích. Osvícené, či pomazané duchem, to zkouší z jejich neutrality. Prověřuje to, jestli volí Boží svatostánek uvnitř svého srdce, anebo boj a smrt v 3D matrixu. Jediným skutečným řešením všech problémů světa je schopnost člověka zastavit se v bytí - duchu. A zde se objasňuje výraz STOP. Jedině Bůh uprostřed srdcí má schopnost vyřešit vše, když je puštěn ke slovu zastavením proudu nekontrolovaného myšlení. Jedině v úplném odevzdání a zvnitřnění, se vše člověku děje ideálně a je chráněn jako v pevnosti. Události jeho života se harmonizují a prožívání čehokoliv je odpoutané, nezaujaté, svobodné. Pokud byl učiněn stop krysímu závodu v zajetí ega.
Argument, že kdo nebude bojovat, neuživí se, anebo nepřežije, je nelehkou zkouškou ukotvení duše v Bohu. Je to zkouška z předmětu zvaného Láska versus strach. Kdo podlehne strachu o svoji obživu tělesnou i duchovní a vyjde ji bránit násilím do ulic a nebo hrbí hřbet strachem, ten nezvítězí. Hlavně zbraní, které berou bojující do rukou, se obrátí proti nim. Jen ten bude živ a zdráv, kdo ví, kde jsou jeho vnitřní komnaty a kdo se v nich umí úplně zavřít. Ten bude chráněn Kristem – božstvím a stane se neviditelným pro nepřátele.

Klín žen je symbolem, obživy v podobě plodů života. Situace je taková, že ceny potravin závratně rostou, ubývá zdrojů obživy v důsledku kataklyzmat, bojů a ekonomické krize. To je další hledisko proroctví týkající se chleba. Hnije-li omámená mysl v pomstě, strachu a nenávisti, pak hnije také úroda. Jedna vysílaná energie se podepisuje na mnoha nesčetných důsledcích, které nás obklopují a ti, kdo dosud nechápou vztah mezi energií myšlení a tím, co se nám vrací, ti to dostávají pocítit na plodech zemědělských – úrodě Země. Celý 3D svět je iluze vnímání. Je symbolickým obrazem, vykreslujícím to, kým opravdu jsme v duchu. Svět každého z nás je vyobrazen subjektivním vjemem iluze času, prostoru a hmotných objektů, jež nás obklopují.

Kristův druhý příchod znamená dosažitelnost spasení pro ty, kdo hledají pravé východisko. Spojení s Kristem je schopností jíst duchem jeho tělo – chléb a pít jeho krev – víno. Je to objevení pramene života hledajících ve vlastním pohroužení do své nejvyšší pravdy a touhy duše. Podstatou člověka je Kristův Duch. Je to náš Pán, jehož hlas – slovo – logos nachází ten, kdo kope studnu hluboko ve své duši. Kdo pije hluboce vyvěrající pramen života v duchu. Ten má plný klín obživy i Lásku (ženu) a získává vzkříšení svého božství k životu věčnému. Jeho Pán se o něj stará. Kristova žena je Kristova Láska a jeho Nevěsta, stvořená z jeho „žebra“.

Těhotná žena

Kristova Nevěsta tají své těhotenství podobně, jako Marie, která prchala před hněvem Heroda. Nastává sedm nebezpečných let povstání. Rodí se nové celospolečenské paradigma, pod pokličkou to vře a protivník zuří. Ďábel si je vědom, že má již jen velmi krátké období a hodlá pohltit co nejvíce lidí. Hodlá pohltit jejich energii strachu a děsu, kterou přiživuje skrze události, jež skrytě podnítil a rozněcuje je skrze média. Hodlá sklidit svou úrodu za každou cenu. Hodlá pohltit i dítě Kristovy Nevěsty a ta prchá do pustiny světa, chráněná Kristem. Neuspěje však a svůj hněv přenáší na Boží děti, nebeské stádo duší – živých, připravené splnit své světelné poslání – poslání Božích svědků.

Scéna se odehrává ve více než hmotné rovině. Nejprve se odehrává především na neviditelné úrovni ducha, a to po čas výše rozebíraných 3,5 let. Od jara roku 2024 se však drama Nevěsty a jejího potomstva- (semene) přenáší ve většíí míře do hmotné, zjevné roviny. Roviny Země. Záplava vod znamenající ducha chaosu, zaplavovala dříve každého z vyvolených, který by snad chtěl vykouknout z pod pokličky systému. Podobné děsivé vody, jako vody Rudého moře se zdají být nepřekonatelnou překážkou, nadlidským úkolem, pastí, ze které není úniku. Po čas jejich období pustiny byli vyvolení sráženi na kolena, ale jejich mocným spojencem je živá duchovní bytost - planeta Země. Pomáhá jim přečkat jejich temnou noc duše. V následujícím období se toto drama již bude dít  mnohem zjevněji. Uvidíme ho na viditelném pronásledování a viditelných kataklyzmatech, které přicházejí na pomoc duchovní transformaci planety a lidstva. Energie planety postupně narůstá a pohlcuje = ruší vzdouvající se temnou energii chaosu. Na materiální úrovni se otevírají ústa Země, která skrze živelné pohromy ruší nasměrovaný proudu ďábelské energie pronásledování svatých. 

Duch islámu zaplavuje svět

Duch islámu, který se již dnes prohání a demonstruje v ulicích celého světa, zesílí a opanuje celosvětové dění. Bude nutit všem svého boha a svou věrouku. Všichni budou postaveni před zkoušku věrnosti, jestli se ze strachu o obživu podřídí islámské propagandě a zapřou vnitřního Krista, anebo jestli přijmou spásu a skutečný chléb života, kterým je Kristus. Proroctví hovoří o sedmiletém nelehkém období. Ti, kdo do této doby nepřijali vnitřní cestu srdce, budou mnohem více nuceni svou duší, uvědomit si prázdnotu a vyprahlost, kterou způsobuje vnější hmotná cesta záchrany, kterou předkládají mocní světa, včetně náboženství. Kéž se všichni rozhodnete pro vnitřní cestu ducha!

Slib o míru a bezpečí

Mocní světa – vlády, přinesou celosvětový duchovní kompromis – modlu. Budou si nárokovat uctívání, či dokonce nějaký svátek, oslavující dohodu o míru. To však bude znamenat kompromis vůči Bohu, který přináší skutečný mír a nový svět. Osvobození nepřijde díky politickým opatřením, ani díky jejich vojenské síle, jak si to mnozí budou myslet a donucovat k této myšlence lid. Osvobození lidstva přináší Bůh skrze nové energie zaplavující svět. Ruku v ruce s dráhou planety Pluta, vstupujícího do Vodnáře, nastanou léta bouří a celosvětových převratů – revolucí. (Pluto vstupuje do Vodnáře s koncem tříbení vyvolených, to je konec ledna 2024 a ve Vodnáři bude následujících 20 let. To je astrologická konstelace nejvyšší úrovně změn - převrácení celého světa.) Více najdete v našem článku Vybělení duchovních oděvů. 
Strach před islámským terorem dožene mnohé k potupnému zapření pravého Krista v srdci. Modláři. A ve výsledku vyjde nastejno, jestli se člověk ze strachu klaní před falešným bohem anebo ze strachu vítá spásu nabízenou světovými elitami. Modlářství je odevzdávání osobní moci čemukoliv, co je vně chrámu duše.
Bude tu však viditelná duchovní cesta, pro všechny kdo ji hledají, kterou zprostředkuje náš Pán. Jako Mojžíš, stojící na dně Rudého moře, ukazuje cestu skrze záplavu vod. Cesta srdce dává sílu a pozvedá na duchu každého, kdo je veden duchem. Vnitřní cesta srdce - Lásky, o které píšeme v každém z našich článků, dá odvahu, naplnění a východisko. Může ji však uchopit jen každý sám ve svém srdci a odmítnout tím cestu ďábla, který celosvětově chlácholí dav slovy: „Dali jsme vám mír a bezpečí!“.

Syn Ženy

Každá energie má svou bytost stejně tak, jako má každá vlnová funkce světla v této realitě, také svůj částicový projev. Syn, kterého porodí Žena, představuje na jedné straně novou duchovní energii, která spasí svět. Na druhé straně je však tato energie spojená s osobou, nově narozeným duchovním vůdcem, který tuto energii materializuje ve světě forem. Stejně tak potomstvo Ženy – nebeské stádo duší, jsou živí-vzkříšení, Boží děti - vedení duchem, skrze které se materializuje nový svět, jako skrze transformátory Ducha. Převádějí hledající duše, když sami jsou spojnicí, či smaragdovým mostem do nového světa vyšších dimenzí.
Je snad s podivem, že ďábel pronásleduje Ženu a chce pohltit její dítě? Záplava vod, kterou vychrlí za Ženou je duch tohoto světa, umlčující Lásku. S příchodem Syna Ženy se definitivně hroutí fantomový svět chaosu, který je ďáblem ovládán. Sféra vysoké dimenzionální hustoty - realita „země“, na které ještě ďáblovi zbylo poslední bitevní pole, se pomalu rozpadá v prach. Ty nejnižší energie nevědomí nejspodnějších pěti eonů ducha, odcházejí spolu s jejich představiteli. Dále se na Zemi již nebudou rodit děti do nevědomosti Hádovy říše. Planeta se pomalu pozvedá do vyšších energií, což jsou nižší hustoty reality.

Běda těm, které kojí

Co je však nutné zmínit je ještě jedna událost, která postihne svět. Ďábel ve své zuřivosti pohltit Dítě, sáhne ke kroku, který se podobá Herodovu vraždění neviňátek. Tentokrát to však nebude meči a noži, ale energetickým „uspáním“ novorozenců. Celosvětově to způsobí šílenou bolest matek, které si budou myslet, že jejich děťátka zemřela, protože ponesou všechny příznaky smrti. A to nám připomíná také smrt novorozenců při odchodu Židů z Egyptského zajetí, jež byla zkouškou víry. Světu se bude dít podobná tragédie těsně před tím, než budou, propuštěni jeho zajatci do nového světa. Starověký Egypt je symbolem starého světa, ze kterého vystupují všichni ctitelé srdcem. Na druhé straně však duchovní pustina světa symbolizovaného starověkým Egyptem poskytovala dočasné útočiště Marii s novorozencem. Tři a půl roku chráněni křídly nebeského orla - nebeského Krista.

Schopnost přečkat obrazné Herodovo vraždění neviňátek, bude spočívat v duchu. Rodič, který nedůvěřuje vnitřnímu Kristu, může i zemřít na šílenství, či pohřbít své dítě a tím být oklamán ďáblem inscenujícím toto utrpení a propagandu – „kydá vám.“ Duchem vedení rodiče však zůstanou v Božím klidu a jejich dítě se znovu probere k životu. Žitá Láska - Kristova Žena „dítě zpátky dá vám.“ Bude to snad ta nejstrašnější zkouška, pro každého rodiče, která však nepostihuje nikoho z velkého zástupu zachráněných, kteří vědí, co se děje, a symbolicky potřeli zárubně svého domu beránkovou krví. To symbolické označení domácnosti, jež se odehrálo v Egyptských domech, se odehraje v duchovní rovině i v dnešním světě. Kéž jsou všichni lidé dobré vůle zachráněni! Kéž jsou všechny bytosti nadále již jen šťastny!

Ohavnost na svatém místě

Dnešní situaci světa připomíná také dobytí Jeruzaléma římskými vojsky kolem roku 70 n.l. Ohavností tehdy byla římská vojenská zástava na posvátné půdě. Ta dokonale vyplenila Jeruzalém do základů a způsobila obrovskou záhubu židovskému národu, který pohrdl Božím Synem. Stovky tisíců mrtvých, spálené město, zbořené hradby. Pozemský Jeruzalém se stal střediskem zkaženého náboženského systému a symbolizuje nám dnešní světová náboženství. Avšak ti, kdo Syna ctili, přežili pád Jeruzaléma, protože naslouchali jeho slovům o útěku do hor. Byla jim dána jasná příležitost, aby se skryli ve skalách. Viz. Kristovo splněné proroctví.

Dnešní obdobou římské ohavnosti je stav důvěry člověka v politická uskupení, jejich spásná řešení, sliby o míru a pokoji. Mocní jsou ovládáni ďáblem. Představují temnou stranu, vyvolávající válku skrytých zákulisních paktů krále severu a jihu. Skrytě podporují vykořisťování a zotročování lidstva. Tváří se jako dobrodinci a spasitelé, ale jejich skutečný, skrytý záměr je ovládán pustošitelem lidstva. Pokud jim člověk odevzdává svou důvěru, svůj hlas, a spoléhá na jejich nový světový řád, jež chystají, stane se otrokem uměle inteligentního vězení duše. Bude stržen do propasti spolu s ďáblem, protože jeho plány mu nevyjdou.
Jediným způsobem, jak uniknout do skal, je spočinout ve středu své duše, kde má chrám Nejvyšší Bůh. To je naše Skála a naše Útočiště a ten kdo nás ochrání a vyvede ze soužení. Jedině ten, kdo přijal Beránka, obětoval tento svět na oltáři, jako On a zvítězí. Spása není v doslovném útěku, ani v podzemních úkrytech. Spaste především svoji duši tím, že v duchu opustíte jak náboženské organizace, tak důvěru ve světové elity a jejich tanky. Čemukoliv totiž odevzdáváte svou osobní moc, to se stává ohyzdnou modlou. Se spásou je to doslova opačně, než to navenek vypadá. Kdo bude v panice utíkat, ten zahyne! Kdo se však zastaví ve vnitřních komnatách duše, tomu Kristus otevře dveře do svého království.

Modla - zlaté tele, vyrobené židovským lidem po čas jejich cesty pustinou, do zaslíbené země. To rozlítilo Mojžíše tak, že rozbil kamenné tabulky s deseti přikázáními psané Božím prstem. Tele představuje odstrašující příklad, jak pohrdnout nebem a zvolit si zemskost. Symbolicky to demonstruje zemské znamení býka - symbol hmotného zázemí. Kéž rozpoznáte každé moderní tele, které vás láká hmotnými zisky, či snad umělou inteligencí...?!