Prorok Daniel, Hebrejec žijící v područí starověké Babylonské říše napsal asi v roce 536 př.n.l. slova, kterým sám nerozuměl a které se týkají právě našich dní. Dvanáctá kapitola jeho knihy začíná zajímavě a napínavě. Popisuje rysy doby času konce, ve kterém žijeme takto:

V době konce bude mít tvůj lid vznešeného zastánce - Michaela. Bude to totiž doba soužení, jakou tvůj lid ještě neprožil a obstojí jen ten, jehož jméno je zapsáno v knize. (Daniel 12:1, SNC)

Velké soužení

Daniel popisuje konec současné epochy lidstva doprovázené časem soužení, o kterém čteme také například v knize Matouš 24. kapitole a knize Zjevení Janovo. Soužení, ve kterém však nikdo spravedlivý nebude opuštěn. Archanděl Michael je vůdcem andělských legií válečníků, kteří spolehlivě ochrání spravedlivé a skoncují s démonským vlivem na Zemi. Jedná se o působení Pána Ježíše Krista v podobě mocného válečníka, očišťujícího nebesa a Zemi od zneužívání vlád a lidstva vykořisťujícími mimozemskými civilizacemi, které souhrnně označujeme pojmem Ďábel a Satan. Odstranění Ďábla se více rozebírá ve Zjevení 12:7-9 a dočtete se o něm v jiném článku. Existuje spolehlivá kniha, neomylný záznam o skutcích spravedlivých vedený v nebi a být v ní zapsán znamená být zachráněn.

Vzkříšení

V tomto období dojde ke vzkříšení duší, odpočívajících v říši mrtvých aby byly vyneseny jejich skutky na světlo. Událost je opět zmiňovaná v evangeliích i knize Zjevení Janovo. Každý obdrží to, co rozséval podle neomylných Božích zákonů jednoty.

Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. (Daniel 12:2, CEP) 

Povstání pomazaných duchem, světlonošů

V tomto období mají být obrazně probuzeni ti, kteří jsou pracovníky světla. Bible je také nazývá Duchem pomazaní. Vyspělé inkarnované duše, Kristovi bratři, kteří se narodili pro to, aby přišli pomoct lidstvu v osvícení a přechodu Země a lidstva do nové éry vyššího vědomí. Do období tisíciletého království, o kterém se zmíníme v některém z našich článků.

Tehdy ti, kteří jsou moudří, zazáří jako slunce na obloze a ti, kdo přivádějí mnohé ke spravedlnosti, se navždy zaskvějí jako hvězdy. (Daniel 12:3, SNC)

Hledání pravdy

Už dnes je mnoho lidí podněcováno, aby se zajímali o duchovní věci. Objevuje se mnoho duchovních směrů, učitelů, alternativních pohledů na svět, mnoho napojených na duchovní svět a na mimozemské civilizace. V budoucnosti se vnitřní nespokojenost se systémem zvětší a hledání se ještě zintenzivní. Je to důsledek změny energií, na které jsme všichni napojeni. Lidé vnitřně vnímají, že se něco děje a pátrají po východisku.

Danieli, zatím vše udržuj v tajnosti. Napiš to do knihy, a ta bude rozpečetěna v době konce. Tehdy lidé budou toužit po poznání a rozmnoží se vědění. (Daniel 12:4, SNC)

Nepochopené až dodnes

Dnes uzrála doba na to, aby tato slova byla vysvětlena a pochopena. Pokud věříte, čtěte dále.

Odpověď jsem slyšel, ale nerozuměl jsem jí. Proto jsem řekl: "Pane, jak to vše skončí?" Ten mi odpověděl: "Nedělej si starosti, Danieli. Poselství bude zapečetěné a nepochopené až do doby konce. (Daniel 12:8,9, SNC)

KDO NEHLEDÁ, NENAJDE

Ovečka zbloudilá, ovčinec hledá, kdosi ji nahání, pokoj jí nedá.
Tráva se zelená, květiny sladce voní, proč ale nechutná tak jako vloni?
Kdo vnímá změnu, kéž by se zamyslel, 
kudy by na správnou cestu vyšel.
Kdo branku do bezpečí nehledá, nikdy ji nenajde. 
Kolik oveček tu bloudí, oči neotevře...

Čas prokázat kým kdo je

Doba konce tohoto systému důkladně prověří každého. Období zkoušek, ekonomických tlaků, nedostatku, přírodních pohrom je obrazným otřepáním matky Země od zneužívání, které už příliš dlouho snášela. Vláda ega (strachu) na Zemi se zmítá ve svých posledních křečích. Kdo zůstane na straně strachu, je svévolníkem, nepřipojil se na stranu Boha = Lásky, svého Původce. Ti, kteří doposud byli prvními, se stanou posledními. Všechny jejich domnělé jistoty, se stanou bezcennými. Ekonomický, sociální i politický systém se rozpadne a těm, kdo v ně doufali, se velmi přitíží, jejich zlato a stříbro vyházejí do ulic a řeknou skalám „padněte na nás.“ (Ezekiel 7:19, Zjevení 6:16)

Období třesení s národy přinese také vysvobození a úlevu všem, kdo touží po Pravdě a Lásce. Jsou prozíraví a poučí se z toho, co uvidí. To je úroda země, spravedliví, kteří zdědí věčný život.

Tehdy mnozí projdou zkouškami, ve kterých budou pročištěni, zbaveni poskvrny a prověřeni ohněm. Ale jiní nepřestanou jednat svévolně. Žádný svévolník se totiž nepoučí; avšak prozíraví se poučí. (Daniel 12:10, SNC)

Odstranění každodenní oběti

Každodenní oběť je způsob uctívání církví. Jejich modlitby, to že se schází v různou dobu po celém světě a prokazují nějakou formu uctívání Boha. Období koronaviru, nejen tuto náboženskou činnost přerušilo po celém světě. Je to nepřehlédnutelný milník, který tu ještě nebyl. Pro každého hledajícího musí být Danielova slova jasným ukazatelem. Důležitým milníkem.

Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů. (Daniel 12:11-12,CEP)

Ohyzdná modla pustošitele

Již v období virové nákazy je vztyčována „ohyzdná modla“. Stalo se to totiž v období „Památné večeře“ kdy pro Kristovy následovníky platí, že si každoročně připomínají jeho obětní smrt a to tak, že se sejdou, přijímají ze symbolů chleba a vína, čímž uctí svého Pána. Podle hebrejského kalendáře se slavnost slaví 14.nisanu, což odpovídá zhruba období velikonoc. Pro křesťany je to nejdůležitější svátek v roce a právě v tomto období nastává otázka. Kdo z nich má dost víry na to, aby poslechl příkaz: „Stále to čiňte na mou památku.“ (Lukáš 22:19) a kdo se bojí více vlád než Boha? Křesťané v prvním století čelili pronásledování a smrti z rukou Římské říše a dnešní křesťané se bojí jednou zariskovat porušení zákazu scházení? Komu slouží, když jde do tuhého?

V tomto období se toho stalo mnohem více, než se zdá. Bylo dokončeno předběžné označování lidí (Kristem na duchovní úrovni). Ukázalo se, že lidé natolik hřeší, že znovu přibíjejí Krista na kříž a že potřebují nového spasitele. V nebi dochází k roztržení opony v chrámu (Lukáš 27:51), jako se to stalo při Ježíšově smrti v prvním století n.l.

Od té doby se ve společnosti hodně změní. Po odeznění viru a zákazů se začnou scházet lidé znovu, ale s jiným vědomím. Něco neviditelného se změní uvnitř nich. Začne se říkat „před koronavirem“ a „po koronaviru“. Nové energie začnou lidi měnit.

Modlářský vliv, který začal nenápadně, se začne propagovat zase a znovu. Dojde to až tak daleko, že si vlády vynutí nějakou formu uctívání. Ohyzdná modla bude nakonec zákaz uctívání kohokoli jiného než vládních organizací, jako nositele míru a klidu na Zemi. Ohavností bude rouhání proti Bohu, ta troufalost tvrdit, že neexistuje, že lidu přece pomohly politické moci a proto si nárokují poslušnost.

Období 1290 dní

Období začíná odstraněním každodenní oběti a současně vztyčením viditelné modly v podobě nucení k poslušnosti politickými mocnostmi. Ohyzdná modla, bude nepřehlédnutelná pro ty, kdo ji vyhlíží. I Ježíš na tuto modlu upozorňoval slovy „Až uvidíte onu ‚otřesnou ohavnost‘, jak stojí, kde by neměla…. Potom je čas jednat. V duchu slov Izajáše 26:20 . . . Jdi, můj lide, vstup do svých nejvnitřnějších místností a zavři za sebou dveře. Schovej se jen na okamžik, než přejde otevřené odsouzení. . .

Začátek období 1290 dní je tedy těsně před námi. Je to období, kdy nastane rozdělování lidí, a jasně se rozliší, kdo je kdo. Kdo je Pánova ovečka a kdo je kozel. Období dramatických změn, vzbuzení činnosti pracovníků světla. Období, kdy se vlak událostí již rozjel, světélka vlaku svítí na cestu posledním, kdo by ještě chtěli naskočit a je jim podávána pomocná ruka.

V důvěře se dočkat 1335 dní

V důvěře čekat nejen 1290, ale celých 1335 dní bude znamenat nedopustit to, aby naše osobní oddanost Pravému Bohu byla porušena. Nedopustit, abychom byli pomyslně ocejchováni tímto Bohu odcizeným systémem, jehož vládci chtějí být uctíváni. Šťasten ten, čí duch nepůjde slepě s davem, jako ovce na porážku, bez přemýšlení, se slovy: „Vždyť jdou touto cestou všichni, co se nám může stát?“

Vždyť právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka. (Matouš 24:37–39,NWT)

Blaze každému, kdo se dočká tohoto milníku, protože je to milník prvního vzkříšení duší. Duchem pomazaní následovníci Krista budou vzati do nebe před očima ostatních přihlížejících. Jedná se o „sesbírání úrody“ na Zemi i v nebi. Tyto duše, které vytrvaly ve věrnosti, se stanou králi a kněžími v nebeském Novém Jeruzalému. Budou se po tisíc let účastnit na vládnutí a správě nové éry země, zvané Boží království. Více o tomto tématu se dočtete v jiném z našich dalších článků.

Každý, kdo se touží ukrýt, ať naslouchá těmto slovům a přidá se k nám. Rádi vám vysvětlíme, co máte dělat a co bude následovat.

JAK SE ZACHRÁNÍM?

Co ohlásí příchod Pána?
Bude večer nebo z rána?
Na co se mám přichystat?
Na co všechno pozor dát?

Batůžek si nechystej,
do úkrytu nespěchej.
Jako kdybys tiše spal,
kéž bys mysl uchoval.
Nejde o to, kde právě jsi,
ale to, co nosíš v srdci.
O to se Pán zajímá.
Detailů si nevšímá.

Zde nepůjde o kabát,
zde půjde o jiný šat.
Čistou duši musíš mít,
a to se dá vždy napravit.
Láska všechno přetaví,
chybnou mysl napraví…