Stojaté vody zapáchají

Viditelná změna světa, která započala covidovou nákazou, pokračuje další fází. Proměňující se svět už nemůže být nikdy jako dříve, protože s příchodem Kristovy energie se planeta přibližuje Skutečnosti. Někteří to nazývají pootočení Země, ale spíše než o vychýlení zemské osy jde o změnu vědomí světa. Bitva na nejvyšší úrovni o svobodu lidstva byla vybojována tím, že bylo zamezeno, aby ďábelské vědomí na planetě ovládaly parazitické rasy představované biblickým drakem a jeho démony. Kristus a jeho andělé zvítězili tím, že odstranili skrytého nepřítele s vyššími schopnostmi, než má člověk na úrovních astrálních i fyzických. Ďáblovi bylo znemožněno, aby byl skrytým loutkovodičem vlády světa tím, že již nemůže dále vytvářet matrixovou 3D realitu, tak jak tomu bylo doposud. Vítězstvím nad skrytou zákulisní manipulací se střet mezi světem Skutečnosti a temnotou přenáší na pozemskou, viditelnou úroveň. Na Zemi je ďábel zastoupen v lidských inkarnacích duší reptyloidů a jejich spojenců pod známým číselným označením antikrista 666. Což vyjadřuje ďábla skrytého v některých lidských tělech. Obzvláště v tělech vlivných lidí s velkou společenskou mocí. Silné energie vzestupu planety aktivují hlubokou podstatu v každém z nás. Aktivují tedy i ďábelské entity a mechanismy na úrovni hlubší a boj Krista s ďáblem se tím přesouvá do jiné roviny.
Lidstvo je najednou v šoku, že západní, rozvinutá civilizace, je ve 21. století schopná vést nelítostnou válku. Že to už není jen fenomén třetího světa, ale realita dějící se v Evropě. Na jedné stránce odkrývá ďábelskou podstatu agresora, krále severu, a dalších, kteří jsou ochotni nechat se jím najmout na vraždění lidí za peníze. Na druhé straně barikády válka probouzí lidskost ve všech, kteří nezištně pomáhají napadeným. Hrůza války uzemňuje ty pozorovatele, kteří ještě donedávna měli největší problém například s tím, když jim v restauraci, kam chodí denně na oběd, vypadla wi-fi… Realita tisíců mrtvých, nepohřbených těl, v ukrajinských městech a černých trosek všude kolem je realitou povstání antikrista, přinášejícího své podsvětí všem na odiv. Po stránce toho, jak to vidíme tělesnýma očima, jde o hrůzy vedoucí k hledání toho nejniternějšího a nejhlubšího v duších většiny lidí, kteří soucítí.
A právě ta hybná síla, vedoucí lidi k ubytování uprchlíků, k humanitární pomoci, volající o záchranu nevinných a způsobující slzy těch, co přišli o své blízké a všechen majetek, je jako rozvíření stojatých vod na úrovni duše. Lidská pozornost už není upřená jen na dobývání světských met, majetku, vzdělání, technického rozvoje apod. Najednou se lidská pozornost obrací do duše a jejího nejhlubšího středu, jímž je energie ducha. Lidé slevují z neskromných požadavků a objevují vděčnost za samotný život a jeho každodenní dary. Slzy a bolest lidstvo zpřítomnily a zastavily a umožňují jim, aby si uvědomili, že mohou vstoupit do světa, ve kterém problémy neexistují. Naše vnitřní úroveň je útočištěm pro každého jednotlivce, který byl na vnější, tělesné rovině, zahnán do kouta a nucen všeho se vzdát. Když zůstanete sami a s prázdnýma rukama, bolest duše vás uvrhne do hlubokého zpřítomnění, do zastavení a objevení světa Lásky. Ve stavu úplného odevzdání je možno svět vidět z jiného hlediska. Když vám zůstane jen holý život, vidíte jasně, že jediné, co má skutečný a hluboký smysl je Láska, žitá v přítomném okamžiku, a rozdávající sebe sama potřebným. Vzájemně sdílená Láska je jediným a nejhlubším vlastnictvím člověka a jeho vnitřním světem, kde je vše v pořádku. Láska je Skutečnost, paralelní realita, ve které můžete žít, i když máte na pozadí děje nelítostný svět plný tragédie. Láska je Bůh, ke kterému se duše nakonec vracejí.
Z pohledu Božího, válka aktivuje stojaté zapáchající vody, aby trpící nalezli cestu domů, ještě za života v tělech. Aby objevili nejvnitřnější skryté komnaty duše, ve kterých je Boží chrám a přenesli své světlo do hmotného světa. A to je odpovědí pro ty, kdo se ptají, jak může Bůh připustit utrpení. Bůh ho v této dimenzi připouští, aby se v lidech zrodila silná vůle k vyššímu humanismu, k osvícenému jednání a objevení vnitřní, skryté roviny života. Bůh vás všechny pozývá do svého světa již za života, právě teď, abyste si vyzkoušeli svět Lásky, ve kterém problémy neexistují. Je to svět radostného spolutvoření, ve kterém jsme Božími spolupracovníky a vytváříme spojnici mezi nebem a Zemí.

MATOUŠ 6:13; BKR

A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Nedej, aby nás oklamal povrch věcí,
ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje.
Nedej, aby do nás vstoupilo zapomnění,
a pokoušela nás falešná zdání.
Zlom moc naší nezralosti, vnitřní stagnaci,
která brání dobrému ovoci...

Láska – spalující oheň srdce

Mnoho lidí přistupuje ke své životní roli pasivně. Učili je totiž, že tu nejsou od přemýšlení a nejsou dostatečně schopní na to, aby mohli o něčem zásadním rozhodovat. A tak masy lidí přijaly svou roli obětí systému, který je naučil, že mají držet pusu a krok a nevybočovat, aby toho nelitovali. A tuto pasivitu přijali i věřící, kteří svou osobní moc odevzdali do rukou svých vůdců. Ti prý jako jediní dostali právo rozhodovat, zatímco jejich ovečky jsou určeny k tomu, aby se jimi daly vést. A tak i opravdu zbožní lidé uvěřili, že mají jen poslouchat své lidské vůdce a věřit, že Bůh jednou vše vyřeší a spasí je. Říkají, že jedině On na to má tu moc a příchod Božího království je v mnoha proroctvích Bohem přislíben. Ale zapomínají dodat, že nikdo, kdo v sobě nevzkřísí živel Boží moci, není skutečně veden Bohem, ani spasen. Takový věřící totiž nezúročil talent, který mu dal jeho Pán, i když se naučil hezkému chování a poslouchá autority…zůstává stále hříšníkem. Dotýká se to významu Ježíšových slov o čištění vnějšku poháru, který když je uvnitř špinavý, nedá se z něj pít.
Ano, Bůh má opravdu dokonalou moc, ale Zemi dal člověku, aby ji zvelebil a znovu z ní udělal ráj, jako na počátku lidstva. Jedinou skutečnou hlavou sboru je Kristus, ne papežové, teologové a pastoři, kteří se sami pasují do role Jeho zástupců. Člověk je veden Nejvyšším Bohem, Láskou, kterou má objevit v srdci. Kristus je tou jedinou vládnoucí Láskou, kterou má být člověk naplněn, či prostoupen jeho sbor, představující tělo Kristovo.

Dejte si pozor, aby vás nikdo nesvedl z cesty říkajíc: ‘Hle, tady!’ nebo ‘Hle, tam!’, neboť Syn člověka je uvnitř vás. Následujte jej! Ti, co ho hledají, jej naleznou. Jděte tedy kázat evangelium o Království. Nestanovujte si žádná nařízení kromě toho, které jsem vám určil, a nevyhlašujte zákon jako zákonodárce, aby vás tím nespoutali." (Marie Magdalská 4:34-38)

Boží Láska však není emoce, ani hezké, naučené chování, nedá se na ní pracovat, jak si lidé představují. Člověk vytváří snahou a myšlenkou hezký kabát, aby jím zakryl obsah. To je lidská láska a lidský výklad, ne spalující Boží oheň, který se ujímá vlády nad člověkem, když například přijde ve válce o vše co má, a sestoupí do největších hlubin své duše. Boží Láska je mocný živel, který se ujal vlády nad každým ze srdcí věřících, kteří se Bohu plně odevzdali, a zapálila očistný žár zevnitř. Když se Lásce odevzdáte, zmocní se vás a pocítíte posvátnost přesahující tento svět. Bůh totiž osvítil srdce těch, kdo mají nezištnou touhu po Lásce a vůli ji naplno žít, a přenést ji ze svého srdce, do světa. A to je smyslem slov apoštola Pavla v následující pasáži:

Osvítil oči vašeho srdce, abyste věděli, k jaké naději vás povolal, jak slavné bohatství má připravené jako dědictví pro svaté a jak nesrovnatelně velká je jeho moc, která působí na nás věřící. Velikost této moci je vidět z toho, jakou sílu projevil vůči Kristu, když ho vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebeských místech, vysoko nad každou vládu, moc, sílu a panství a každé jméno, které se zmiňuje, nejen v tomto systému, ale také v budoucím. Všechno mu také podřídil pod nohy a ustanovil ho hlavou nade vším, co se týká sboru, který je jeho tělem a je naplněný jím samotným, tím, který naplňuje všechno ve všem. (Efezanům 1:18–23; NWT)

Slovo se stalo tělem a přebývalo v nás

V předchozím citátu jsme četli, že Kristův sbor je naplněn jím samotným. Myšlenka na to, že Kristus není jen osobnost, ale je také představitelem sféry vědomí, třináctého eonu, sféry nad dualitou, která proniká duchem světa a proniká do srdcí věřících, byla příliš mystickou a nepochopitelnou pro církevní otce i jejich následovníky a velmi se nehodila jejich loutkovodičům z astrální sféry. Zatím co otcové to nechápali, ďábel, který je vedl, to zásadně nepotřeboval, aby prostí lidé zjistili, že mají Boží slovo v sobě. Rázem by se otroci, kteří mají být poslušní, stali nezávislými a svobodnými, a to nemohli připustit. Proto vymítili polovinu z inspirovaných textů, prohlásili je za nekanonické a pronásledovali gnostiky, jedince, kteří pochopili hluboký mystický přesah Kristova učení a přijímali Krista i jako Boží slovo ve svém srdci. A tak církevní otcové nabídli lidu pozměněnou verzi biblické pravdy, která do cíle nevede. Farizeové každé doby jednoduše nechtějí duchem vedené a osvícené lidstvo, které se nedá ovládat. Viz. slova českého docenta filozofie, Zdeňka Kratochvíla:

Novověké překlady kanonických knih Nového zákona (včetně nejmodernějších) vykládají řecký text záměrně negnósticky. Takových sporných míst je mnoho, zvláště v evangeliu podle Jana a v listech apoštola Pavla. Příkladem může být třeba verš Janova evangelia 1,13:

Kai ho logos sarx egeneto kai eskénósen en hémin.
„A Slovo se stalo tělem a přebývalo v nás.“

Většina překladů však říká „přebývalo mezi námi“ a tak oslabuje význam textu, přestože zde není žádný jazykový problém. Vždyť i Hieronymus ze Stradonu (sv. Jeroným, 5. st.) překládá ve Vulgátě správně „in nobis“ (v nás), což byl překlad autoritativní pro celý středověk a zkomolení nastalo až později. Skutečnost, že údajně scientisticky prováděné překlady přímo z řeckého originálu nedosahují v tomto místě ani přesnosti Vulgáty nemá jiný výklad, než vytěsnění gnóstického momentu z evangelia. Někdy jde o cenzurní záměr, častěji si však překladatel už vůbec ani nedokáže představit, že by neretušovaný text mohl mít nějaký smysl, a to dokonce velmi přesný. (KRATOCHVÍL, Zdeněk. Evangelium pravdy. Praha: Herrmann, 1994.)

Jsme spolustvořiteli

Bůh hraje s každým jedincem individuální a vyšší hru, než jsme si častokrát ochotni připustit. Církevní autority však odmítají individuální vedení jedince Božím duchem, které je zbavuje vlivu. Dělají z oveček pasivní loutky, které nemají moc nad svým životem. Jsme skutečně jen figurkami, kterým Bůh oznamuje, jak to bude a kde je postaví, tam stojí? Anebo jsme živí hráči, jejichž aktivní vůle je zapotřebí k součinnosti v té hře? Neví Bůh dobře, co připustit a v kterou chvíli, aby živé figurky byly spoluhráči a ne dřeva, která stojí, kam je postavíš? Bůh dává myšlenku ovlivňující vůli hráče a vůle hráče je pak příčinou toho, co se vrací. Nedává to smysl? Tak jsme každý z nás vedeni v tanci Bohem-tanečníkem. Ale rozhodně nejsme dřeva, která denně vyčítavě hledí do nebes, proč už je dnes někdo nezachránil, a že Bohu to vždycky tak dlouho trvá a když už se něco stane, znovu vyčítavě hleděli do nebes s otazníkem, jestli je to jako všechno, anebo jestli si z nás Bůh dělá srandu? Oběť to tak vidí, ale tvůrce má vědět, že to, co přichází je odpovědí na jeho touhy a jeho vůli, které jsou modlitbou beze slov. Bůh je, mimo jiné, vše-prostupující vlnovou funkcí Světla a zázračným prostorem vodní hlubiny, který propojuje celou Existenci-Boží tělo. A my v něm sami tvoříme svůj život, svou budoucnost, své zdraví a svou planetu, jako platné součásti Jeho organismu.

Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy. (Filipským 2:13; SNC)

Těžké rány od života jsou darem od Boha. Jimi nás přivádí k hlubokému jádru, a podstatě naší duše, abychom v sobě nalezli poklad té nejvyšší hodnoty. Slzy jsou pak kapkami deště, které smývají nevzhledné nánosy, přes které nevidíme podstatu. Slzy vyleští lásku, která se zdála už bez života a bez naděje a zasejí vůli a touhu vytvořit lepší budoucnost, než je neradostná realita dneška. A to je zároveň také velmi podstatný důvod, proč si nehrát na hrdinu a nebránit slzám, ani bolesti. Proč všechnu bolest přijmout do posledního doušku bez stížností. Brát ji jako dar transformace. Boží děti se rodí v porodních bolestech. A výsledek přináší multiplikační efekt. Dosah Světla, které se narodilo a přišlo na svět jako miminko, je exponenciální. Spálí mnoho temnoty.

MATOUŠ 6:10 A; BKR

Přijď království tvé.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Svou vládu jednoty stvoř teď...
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí,
život a síla k činu,
píseň, která vše odívá do krásy
a obnovuje se od věků do věků...
Ať Tvé rady řídí naše životy
a očistí naše úmysly pro spolu-tvoření.
Tvá vláda vytryskne,
až se naše paže rozpřáhnou
a obejmou všechno stvoření.

Vítr zapaluje oheň ducha

Kdo tedy tvoří? My tvoříme a Bůh to umožňuje. A ještě jinak, Bůh tvoří naši vůli a touhu skrze myšlenku v našem srdci a skrze děje na scéně světa kolem nás, abychom my sami tvořili vše, po čem toužíme (dal nám toužit), protože podstata reality to umožňuje. A to co umožňuje, se děje pro nás a zpětně tvoří nás a tak stále dokola, kolečkem tvoření a spirálou vývoje nahoru, zpět k Bohu. To proto, že u toho vývoje se stáváme lehčími, očištěnějšími, a přirozeně stoupáme do vyšších sfér Existence. Naplňujeme smysl současného života.
Na počátku naší planety, byly vodní hlubiny oceánu na povrchu země a jen vítr se proháněl nad vodní hlubinou, protože nebylo potřeba slov. Vítr je Boží hybná síla, Jeho duch, působící změnu a vývoj. A apoštol Jan dále zmiňuje, že na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bohem. (Janovo evangelium 1:1)
Bůh je tedy, mimo jiné, větrem rozdmýchávajícím uhlíky, odkrývajícím podstatu, odvívajícím nepořádek, či strusku ohně tvoření a přinášejícím vývoj. Bůh Otec dává myšlenku a z myšlenky vzniká Slovo, Bůh syn. Kristus, jako Boží syn je sám také Bohem a přináší mezi lidi slovo života, podporující vývoj v souladu s třetím, jenž je Božím duchem. Dohromady jsou to tři Bohové v jednom, zvaní jako Nejvyšší Bůh. A tak Boží myšlenka se proměňuje ve Slovo a roztáčí koloběh vývoje světa v kvantovém prostředí Božího ducha, a ti kdo se hluboce ztiší a naslouchají všem těm proudům tvoření, se tím dávají do pohybu, aby sami tvořili a umocňovali ten proud.

MATOUŠ 6:10 B; BKR

Buď vůle tvá,
jako v nebi, tak i na Zemi.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Jak nacházíme Tvou lásku ve své,
tak nebe s přírodou ať zplodí nové stvoření.
Tvá jediná touha pak s naší působí
jak ve všem světle,
tak i ve všech formách.

Přebývejte v dětském napojení

Přebývat v dětskosti znamená být odkrytý, zdánlivě zranitelný, bez masky, v opravdovosti. Odevzdaný do hlubokého bytí, odevzdaný Boží náruči. Jedině na tajném místě Nejvyššího, je možné se takto odkrýt. Jedině v místě zvaném také jako nejvnitřnější komnaty je člověk zcela mimo dosah vlivů nebezpečné sféry astrálního světa. Aby mohla nejvyšší Láska žít, potřebuje tuto svobodu a prostor k žití. Duše se tím ocitá v Boží náruči, v dětské bezbrannosti a stavu, který se světu jeví jako naivita. Nicméně jde o harmonii a splynutí s Bohem. Prolínání s Bohem je podobné povýšení života, jako když od dětské kalkulačky zvládající několik základních aritmetických funkcí, přejdete ke kvantovému počítači, řešícímu problémy celého kosmu v jednom okamžiku. Je to odevzdání se nesmírné inteligenci, která člověka uvádí do harmonie se vším stvořením, s přírodou, planetou i celým kosmem.

A žádná věc nebude moci přijmout nepomíjivost, dokud se nestane dítětem.
(Filipovo evangelium log 73)

Jde o prožívání nejhlubší podstaty své duše, které jsme jen schopni. Když to umíme, být dětsky otevření, autentičtí a hlubocí, pak se nebojíme sestoupit do své nejhlubší bolesti, zcela ji prožít a nechat se jí proměnit, očistit, vytříbit. Bolest je dar na naší duchovní cestě, přivádějící nás hluboko do duše, abychom z ní načerpali to nejryzejší a nejpodstatnější, o co v životě jde. Nejhlubší Přirozenost. Když se v tomto světě cítíme momentálně na dně, pak na tom dně najdeme tu nejzákladnější a nezářivější podstatu, kterou jsme často přehlíželi. Najdeme Lásku jako nejzářivější, nejkrásnější a nejhřejivější smysl lidského žití. Když se jí dotkneme a Ona nás obejme, jsme blažení a hluboce prožíváme, že nic víc už v životě nechceme, že Láska je Bůh a tam je náš domov a veškeré naše naplnění. Na tomto místě pak uvidíme svůj život z nadhledu. Srovnáme si životní priority. Žár Lásky přetaví všechny malichernosti v našich životech, které jsme dříve považovali za nepřekonatelný problém. Najednou nic z těch komplikovaných problémů není tak složité, když nás bolest dostala do tohoto nadhledu. Najednou je v nás srdcervoucí soucit se všemi. Najednou víme, co je to milovat i své nepřátele. Najednou lásku svých nejbližších stavíme nad všechny mety světa. Najednou vidíme, jak hluboce milujeme, a o nic jiného nám nejde. A v tyto nejhlubší chvíle, kdy jsme vstoupili do ducha, jsou ony zdrojem naší proměny. Vedou k podstatným rozhodnutím. Můžeme zjistit, že takto otevřít své srdce a vyjádřit svou nejhlubší podstatu v běžném životě neumíme. Zjistíme, že nežijeme svůj autentický život, ale žijeme podle něčího návodu a pod něčí kontrolou. Zjistíme, že už dále nechceme být zotročení strachem z toho, co by se stalo, kdybychom neposlechli. Už dále nechceme zapírat sami sebe v zaměstnání, které nás stresuje a vyčerpává k smrti, a my nemáme odvahu se přestat nechat zneužívat zaměstnavatelem, protože se bojíme o obživu. Nemáme odvahu odejít ze vztahu, který je příčinou našeho znásilňování, utrpení duše, zloby, jekotu, neštěstí a nakonec i vážné nemoci. Ze strachu z neznáma. Ze strachu ze samoty, ze strachu o zabezpečení dětí, ze strachu z ortodoxních náboženských pravidel. Když v chrámu duše uvidíme, že STRACH je naším pánem a STRACH je příčinou všeho našeho neštěstí, že kvůli STRACHU nejsme sami sebou, že kvůli STRACHU nežijeme, že kvůli STRACHU jsme ztroskotanci, že kvůli STRACHU se necháme někým ovládat a jsme jak vězni pod neustálou kontrolou, vede to k rozhodnutí, že už nikdy se nenecháme zotročit. Náš strach je negativní vibrací, která k nám přivádí neštěstí a neúspěch. Strach nic neřeší, ale jedině zhoršuje. Strach je slabostí a hříchem. Když se v tomto uvědomění hluboce uvnitř ROZHODNEME, že už žádnou nadvládu strachu nedopustíme, pak se může doslova v okamžiku změnit náš život. Přeskočíme do vyššího kvantového stavu. Zdolali jsme velmi podstatný level na naší duchovní cestě.

MATOUŠ 6:12; BKR

A odpusť nám naše viny,
jakož i my odpouštíme našim viníkům.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Uvolni lana chyb, které nás svazují,
jakož i my pouštíme z rukou vlákna,
jimiž držíme viny ostatních.
Odpusť naši skrývanou minulost
i utajené hanby,
jakož i my neustále odpouštíme,
co jiní skrývají.
Ulehči nám tíhu utajených dluhů,
jakož i my zbavujeme druhé
povinnosti je splácet.

Síla rozhodnutí

Od této chvíle, může začít život motivovaný zevnitř duše. Život vedený silou našeho ducha. Život autentického, opravdového člověka, který není řízen jako loutka. Hluboké niterné rozhodnutí, že jsme tvůrci svého vlastního života a ten se striktně odvíjí od toho, co osobně vytváříme, a od toho, co vyzařujeme, chceme dále už jen vyzařovat Lásku a autentický, kreativní energetický otisk. Uvědomíme si, že stačilo hluboké POCHOPENÍ a hluboké ROZHODNUTÍ, a o zbytek se postará již síla našeho ducha. Naše božství dostane zelenou, pouta strachu spadla a my hluboce uvnitř víme, že Láska je vše, co potřebujeme. Že je ochráncem, Otcem, Slovem i velmi silným řídícím Duchem, který přebral autoritu, nad naším životem. Ve vědomí probuzeného, je od této chvíle zapsáno, že strach znamená červenou a Láska znamená zelenou pro opravdový život. Se strachem v životě zkrachujete a na strach zemřete… Anebo zvítězíte, ožijete a vstoupíte do věčného života díky Lásce, které jste dovolili, aby se vás zmocnila. Co vám od této chvíle vládne? Láska anebo strach?
Když se otevřete své duši, pak z ní vytryskne živel Lásky. Ožije semínko věčného života, vašeho božství uvnitř. Když v každé životní situaci dáte přednost křehké rostlince Lásky v srdci, před jakýmkoliv manipulátorem, který chce převzít kontrolu nad tím, co si máte myslet, co máte dělat a kam se máte zařadit, pak se dostanete do napojení na Boha. Pak se Bůh stane tanečníkem, který vás provede životem. Pak stačí důvěřovat, že živel Lásky je Bůh ve vašich srdcích. Pak se vaše božská podstata projeví v tomto světě a vy se stáváte Světlem světa. Přinášíte božství do ďáblova světa. Jste energetickým přinašečem vysokého vědomí svobody a Lásky a vnitřního míru na planetu. Odhodíte, návody, zákony, příkazy a pouta, a řídí vás nejmocnější živel ve vesmíru.

MATOUŠ 6:12; BKR

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Dopřej nám náš denní chléb a
vhled pro potřebu,
o níž se hlásí rostoucí život. ...
Vytvoř v nás, pro nás,
to, co je jen možné:
osviť každý lidský krok k domovu.

Kristus vás povolal ke svobodě

Křesťanství předkládá věřícím, že jsou hříšníky a jsou nedokonalí, a proto potřebují spasitele. Tak věřící odevzdávají svou moc do rukou náboženským vůdcům, kteří tvrdí, že jsou ustanoveni k tomu, aby jim říkali, co se má a co se nemá a pokud to nebudou dělat, budou mít s nimi problém. A místo toho, aby lidé poznali, jakou mají moc z hříchu vstoupit do dokonalosti Lásky, čekají, až se jim zjeví Kristus a vše za ně udělá. To je důsledek povrchního náhledu na víru v křesťanské společnosti. Přišel čas probudit se do hlubšího a pravdivějšího náhledu. Objevit další vrstvu cibule. Nepřišel čas písma bořit, ale naplnit je hlubším pochopením. Nepřišel čas odsoudit ty, koho písma řídí, ale přišel čas, aby postoupili do vyšší úrovně vědomí. Zveme vás do věčného života tím, když nejprve porozumíte hlouběji, že biblický hřích a nedokonalost člověka vyplývají pouze ze zakořeněných programů mysli, motivovaných strachem ze smrti, strachem z člověka, či strachem z nejistoty... Každý nechť si dosadí své strachy. Lidé spoutaní strachem jsou ovladatelní a náboženství, politika a ďábel, který je řídí, tu po staletí potřebovali ovladatelné masy, kterým vsugerují své programy o poslušnosti, o hříšnosti, o odevzdávání osobní moci nadřazeným autoritám. Tím držely lidstvo spoutané, aby se pohybovali uvnitř jejich klece, hlavně však nikdo nesmí do třinácté komnaty. Ale právě třináctá komnata je třináctý eón. Je to nejvyšší rozměr ducha v této realitě, kterému se můžete otevřít. Je to výstup z chapadel světa chaosu. Výstup z duality do bezpodmínečné a čisté Lásky, ze které vše povstalo. Je to získání kristovského vědomí, které je nad tím vším. Je to Kristus, který přišel a klepe na dveře chrámu vašich srdcí. Kristus, jako třináctý nad svými dvanácti apoštoly, je sám třináctou komnatou. To skutečného Krista vám zakázali! On je Jitřní hvězdou, která vychází ve vašich srdcích a čeká, kdo jej bude následovat. Kristus je vaší nejvyšší vnitřní Skutečností v tomto světě. Vašim nejvyšším duchovním rozměrem, a když očekáváte jeho příchod, pak ve skutečnosti očekáváte, že v této době budete schopni odkrýt tajemství třinácté komnaty. Je vám to silně umožněno přicházejícími energiemi a Kristus čeká, kdo nalezne jediné dveře do pravého ovčince. Druhý příchod Krista je proto lidským očím skrytý, aby už lidé přestali spoléhat na svoje oči a povrchní náhled, který je s tím spojený, a objevili smysly ducha, které mají. Kristus přináší své nebeské království do srdcí věřících a vyživuje je jako kmen vinné révy. Království nebeské přichází do světa skrze srdce těch, kteří uviděli Jitřní hvězdu zrakem svého ducha. Boží moc, kristovské vědomí, či Skutečnost, jsou toutéž silou Boží Lásky, proměňující hříšníky v Boží děti a Boží děti jsou těmi, skrze které vznikne nová životní realita na Zemi. Důkazem vaší Lásky není poslušnost, jak vám to překroutili farizeové! Důkazem napojení na pravou Lásku je odevzdání, které vás promění a rozzáří ve vysoké vibraci tak, že se viditelně změníte a už jen vaše přítomnost kdekoliv, je svědectvím ducha o Boží Lásce. Je to tak ryzí přeměna, že bude již brzy mezi lidmi nepřehlédnutelná.

A ti, kdo mají pochopení, budou zářit jako jas prostoru, a ti, kdo mnohé přivádějí ke spravedlnosti, jako hvězdy na neurčitý čas, dokonce navždy. (Daniel 12:3; Rbi8)

Boží království přenesené na Zemi je společnost Kristem vedených následovníků Skutečnosti, skrze které se mění rovnováha vědomí na Zemi z ďábelské na Božskou. Tento postupný proces již započal a od roku 2020 je Kristus přítomen se silou Skutečnosti, která je vám k dispozici ve vědomí. Svět už není vězením, které ovládl ďábel. Není už realitou, která striktně potírala plnost ducha. S příchodem Krista se vědomí planety zbavilo nadvlády ďábla a postupně se čím dále více obohacuje o Plnost a Skutečnost, která je v Kristu. To ovšem přináší střet dvou světů a způsobuje, že Láska v srdci dobrých lidí roste, zatím co zlo projevuje celou svou pravou tvář. Co bylo dříve skryté, se odhaluje, Pravda vítězí nad lží, první se stávají posledními a poslední prvními. Svět už nikdy nebude jako dříve. Mění právě správce. Po mnoha bouřích, které jsou ještě před námi, vyjde úsvit nového světa, skrze nové a proměněné lidstvo. Tak přichází dlouho očekávané Boží nebeské království na tento svět. Jako by prosakovalo do mysli a srdcí lidí, kteří ho jsou schopni vnímat ve svém středu.

DIAGNÓZA - STRACH

Člověk, který půdu pod nohama ztrácí,
uzavře se, světu úder zatrpklostí vrací.
Má pocit, že je středem světa a ten je nemocný.
Kalí druhým lidem jejich dny.
Najednou už nemá na nic sil,
bo sám sebe v hlavě oslabil.
Proč právě ON má nést tento kříž?
Kdo pomůže a ulehčí mu jeho tíž?

Ve svém světě je ON králem, a tomu zvoní hrana -
má zhynout VŠE, v království nemocného Pána?
Král uvěřil slovům člověka,
a ze silného krále je troska,
co nicoty, tmy se teď leká.
Kdy naplní se slova mudrců tu znalých?
Už není králem? Kdo jej sesadil? Proč se cítí malý?
Včera byl král, dnes neví, jak má žít.
Pustil se opratí. Už není mu dáno šťastným být?

Proč cítíš se najednou malý, opuštěný, sám?
Proč všechny touhy, přání, jsou najednou ty tam?
Ty uvěřil jsi slovům člověka!
Tvá mysl churaví a všeho se leká!
Spoutali tě, v tvém kabátě, zde na Zemi?
Máš jiný svět! Ten Pravý, zdá se mi.
Dýcháš? Myslíš? Žiješ! Měj se rád!
Proč tvoje Skutečnost má po Lásce mít hlad?
Odhoď všechny zatrpklosti, strachy a měj rád!

Mít rád - to stačí k životu každý den -
usmát se z rána na svět, a býti jen!
Radovat se z ptáčků kol, co zpívají,
z květů běžných / drobných, jak voní po kraji...
Vždyť každá z nich jen je, jen žije -
byť člověk na ni šláp.
"Na plný plyn" jí srdce bije!
Neví, že nemá mít zlomený list - bez rukávu kabát.
A do posledních dní se usmívá a voní,
neb Láska ji v náruči má. Co víc si přát den po dni?

Vždyť MY dáváme světu přívlastky a určujeme, jaký je!
On též jen chce být milován a též jen žije!
Vždyť co vysíláš, to obloukem zpět vždy se ti vrátí!
A ty jsi ten, kdo strachy dny si plní své a krátí!
Pusť vše, co tě trápí, a nech se Láskou obejmout -
vždyť energie Lásky všude kolem je dobrá!
Nech ji, ať prostoupí tebe i každý kout!

V každé molekule vzduchu, co vdechuješ,
je "jin i jang", chlad i žár, černá i bílá...
A záleží jen na tobě, co vidět chceš!
Džbán zpola prázdný sledovat, jak z něj ubývá?
Anebo zpola plný a užít si každý doušek, jenž zbývá?

Podej Lásce ruku - ta provede tě každým trním, tmou,
když pocit máš, že supi již krouží nad tebou.
Nedopřej jim tu radost, že budou mít co žrát.
Neříkej jim: "Pojďte sem - mě se již trhá kabát!"

I kdyby tento den tím posledním měl být,
nenabízej se supům. Chtěj jej v dobrotě Lásky žít.
Vše, co vysíláš, se ti jednou vrátí zpět.
Měj rád a žij! A bude v Lásce žít i svět...

Hledejte nejprve království

Mnozí věřící si dnes představují nástup vlády Božího království na Zemi trochu dětinsky. Myslí si, že si život v Kristově království mohou zasloužit svou poslušností a jiní zase říkají, že nikdo nemůže vědět, jak to doopravdy bude, a tak si raději počkají, jak to dopadne. A zatím co se mezi sebou náboženští vůdci hádají, tito rovnou dopředu zakopali svůj talent.
Pravda je však taková, že nikdo nebude odměněn za celoživotní zásluhy, ani za to, kolik kdo získal oveček, či jestli se v náboženské službě zřekl manželství, majetku, nebo evangelizoval celý svět. Všechny oběti, které kdo pro Boha učinil, nepomohou, pokud takoví lidé nedali Boží království na první místo hlubokým, vnitřním způsobem a pokud nepochopili mystický význam Kristových slov o království. Vnější viditelné skutky spásy mohou oklamat člověka, hledícího na svět povrchně, jen tělesnýma očima. Ani evangelizace celého světa, ani encyklopedická moudrost všech představitelů náboženství však nespasí toho, kdo nezapočal vnitřní cestu do království a neuchopil ji svým srdcem, nikoliv rozumem a dech beroucími skutky. A proto nevěstky a výběrčí daní i dnes předcházejí farizeje do Božího království. Ponížení lidé totiž nemají co ztratit a jejich ego, či důležitost, jim nestojí v cestě.

Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení.“ (Matouš 6:31-34; B21)

Všimněte si prosím, v jakém kontextu mluví Ježíš o království Božím. V souvislosti s přítomným životem, oproštěným od stresů, bojů, od spoutání strachem. Boží království je proměněný vnitřní náhled. Jiný svět, který panoval mezi jeho učedníky, když se otevřeli Kristově mocné energii Lásky. Je to paralelní vyčištěná realita, které vládne Láska. Bránu Božího království má každý před svým vlastním nosem v závislosti na tom, co v každodenním životě upřednostňuje. Boží království znamená být svobodný, cítit se dobře, spočinout ve svém středu, v přítomném věčném bytí a být unášen Láskou. Zastavit marné hledání smyslu života ve světských cílech a najít ho v záři božství, uvnitř své duše. Boží království znamená vykořenit ze svého života všechny manipulátory, energetické žrouty, všechny zákazy, příkazy a povinnosti a odevzdat se živlu Lásky. Vykořenit vše, co duši zotročuje a ponižuje a neumožní jí zhluboka dýchat. Vykořenit vše, co nás straší, protože strach je výtvor člověka. Problém je umělá neexistující realita, vytvořená spoutanou myslí. Boží království je místo, kde není žádný problém. Je to neutrální místo bytí, ve kterém existuje věčnost. Boží království je neutrální vůči magnetismu ďáblova světa. Duše člověka v Božím království, je jako zneutralizovaný přírodní prvek, který přestal jakkoliv reagovat na agresivní prostředí ve kterém je namočen. Pro všechny negativní entity ďáblova světa se takový prvek stává neviditelným v tom smyslu, že ho ignorují. Tak jako si nepovšimnete kamene kolem cesty, protože se vám jeví bezcenný. Ignorujete ho, protože ho k ničemu nepotřebujete a tak nezjistíte, že jeho jádrem je diamant.
Boží království je ráj Božích dětí, ve kterém přebývají v dětské a spontánní radosti. Boží království je povýšením lidské existence do vyšší, osvícené roviny bytí. Je to životní prostor, odkrývající se těm, kdo se povznesli nad malichernost života zaměřeného na hmotu. Lidské vědomí, povznesené nad všechny důvody ke vzteku, k bojům, nenávisti, soupeření a nad nízkost hmotařství.
Boží království znamená, že jste v duši zaujali pevný postoj a povýšili jste Lásku nad všechny ostatní důvody k žití. V Božím království žijete, když je pro vás Láska odpovědí na každou životní otázku, když od všeho, co nerezonuje s Láskou, odvracíte pozornost.
Dveře do Božího království se otevírají každému, kdo začal rozeznávat, že vnější, povrchní rovina žití není důležitá a není nikterak uspokojující. Průchod těmito dveřmi je pro vás otevřen, když vždy a za každých okolností, nejprve žijete hluboký vnitřní, svobodný prožitek přítomného posvátného božství, a až poté zajišťujete pragmatickou, vnější rovinu života. Tento postoj z vás dělá vznešené duchovní bytosti, povznesené nad vší ubohost lpění na povrchu věcí.
Dát Boží království na první místo tedy znamená, že ve vašich prioritách svítí jen jeden nejvýznamnější a nejzářivější bod, dalece převyšující vše ostatní. Jedna perla, která je významně krásnější, než jiné a znamená pro vás řešení všeho. A je to přesně tak. Dát království na první místo, znamená projít velmi úzkou branou, ve které zúžíte spektrum svojí pozornosti na jednu jedinou podstatu všeho a držíte se jí, lpíte na ní. A to zúžení pozornosti je tím vzdáním se světa, či zemřením vůči němu, které symbolizovala Kristova oběť. Kristus neměl v tomto světě, kde by složil hlavu proto, že v něm nenalezl žádné důvody ke lpění. Byl doma v nebeském Království Lásky i přes to, že žil fyzicky na Zemi jako člověk. Předvedl svým učedníkům, co to znamená žít v Božím království přímo před jejich zraky a oni to tak dlouho nechápali a pídili se po fyzické, doslovné vládě Krista, jako lidského krále na Zemi. A předvedl to i farizeům, kteří jsou také lidé. Také mají svou perlu božství uvnitř, jako všichni ostatní lidé. Jen jsou vůči ní slepí a hluší a nevědí, co to je zúžit své spektrum pozornosti do božství a nenalezli ještě důvody pro pomíjivost a neuspokojivost všech cílů světa. Zatím co Ježíš představuje vznešenost božství v člověku a krásu, kterou přináší, když se božství dostane zevnitř na povrch, farizeové na živo demonstrují ubohost a slepotu vnějšího náhledu. Jejich povrchnost je dohnala k zuřivému odmítání a zakazování Ježíšova učení, pronásledování jeho učedníků a nakonec k zabití Krista, Boha v lidském těle.

Ale když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim a řekl: „Boží království nepřichází se zarážející nápadností ani lidé nebudou říkat: ‚Podívejte se, zde!‘ nebo: ‚Tam!‘ Vždyť pohleďte, Boží království je ve vašem středu.“ (Lukáš 17:20, 21; Rbi8)

Pozorujte prosím, kdo rozumí, co to je střed člověka a kdo v něm umí žít. Takový totiž vejde do nebeského království Božího a jeho slávu promítne do života na Zemi. Bude Světlem světa a bude nepřehlédnutelný. A nezapomeňte si prosím také všimnout, kdo následuje cestu farizeů. Komu to není po chuti? Kdo zakazuje svým ovečkám, aby četli, naslouchali, či samostatně, sami za sebe přemýšleli o hlubokém významu Kristových slov? Kdo si svévolně přisvojil autoritu rozhodovat a pasoval se do role jediného zprostředkovatele Pravdy? Kdo o sobě prohlásil, že je Kristem vyvolený, aniž s Ním kdy vešel do skutečného kontaktu? Od Kristovy doby se toho zase tak moc nezměnilo. Jen lidé by měli být vnitřně vyzrálejší, zatím co farizeové jsou lépe maskovaní, když se zaštiťují Kristem a jeho učením, avšak stejně jako v minulosti, hluboké podstatě nerozumí, sami nevcházejí a těm, kdo chtějí vejít, to zakazují. Dejte si tedy pozor na kohokoliv, kdo vám něco zakazuje, protože Skutečnost, Pravda a Láska nemají potřebu nikomu nic zakazovat. Jsou v dokonalé neutralitě vůči tomuto světu, a proto je temná strana nevidí. Bůh je Skutečnost, Pravda a Láska. Bůh je živlem, který si najde cestu na povrch, aby udělal z malého pramínku mocný proud a prorazil si cestu nitrem skal. Bůh je samotná Existence, která potvrdí svou pravdivost, když její podstata prosákne na povrch. Proto není nic skrytého, co by se nestalo zjevným.

Bůh je ve vašem středu

V minulém článku nazvaném Světlo Skutečnosti, jsme vysvětlovali, co znamená pojem „ v Božím jménu“ tak, že skutečné jméno představuje vibraci dané bytosti. Pojem shromáždit se v Božím jménu tedy znamená vstoupit do vysoké vibrace, která nás propojuje s Nejvyšším. A tím je Otec i jeho Syn. Dotkli jsme se tam také myšlenky „ jak nahoře, tak dole“, kterou vyslovil Pán v následující biblické pasáži.


Vpravdě vám říkám: Cokoli byste svázali na zemi, bude tím, co je svázáno v nebi, a cokoli byste rozvázali na zemi, bude tím, co je rozvázáno v nebi. Opět vám vpravdě říkám: Jestliže se dva z vás na zemi dohodnou na něčem důležitém, oč by měli žádat, stane se jim to kvůli mému Otci v nebi. Kde se totiž shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem uprostřed nich.“ (Matouš 18:18–20; Rbi8)


Co uvedené verše skutečně říkají? Církve si myslí, že jde o potvrzení toho, že mají autoritu rozhodovat o spáse či zatracení svých oveček. Daná pasáž ale míří na mystickou realitu dotýkající se každého z nás osobně. Poukazuje na to, že uvnitř, v našem osobním středu, uprostřed nás je světlo Božství. To nás propojuje s Bohem, pokud jsme schopni vstoupit do vysoké osobní vibrace. Pokud se necháme vést svým nejhlubším nitrem, tak jsme ve spojení s Bohem, Láskou uvnitř nás. Rozhodnutí, která vycházejí z hlubokého zvnitřnění, kdy člověka vede ten nejhlubší cit Lásky, jsou rozhodnutími Božími. Hluboký stav našeho zvnitřnění je spojením nebe se Zemí, kdy se my stáváme Bohem, a Bůh se stává námi. Jedná tak skrze nás. Slova „ Bůh uprostřed nich“ byla myšlena jako energetické spojení, či sjednocení. Rozhodně neznamenala, že by Bůh přišel na osobní poradu, v těle, ke každému, kdo se modlí v té správné vibraci.
Ve stejném smyslu pronesl také Kristus slova o Božím království, které se nachází ve „vašem středu.“ Pokud se člověk nechá vést srdcem, je veden Láskou a Láska kraluje v jeho srdci. To je postata Božího království. Bůh působící v našem osobním středu.

MATOUŠ 6:9; BKR

Posvěť se jméno tvé.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

Pomoz nám v jediném svatém dechu
pociťovat jenom Tebe -
to vytvoří svatyni v nitru, v celistvosti.
To světlo my všichni hledáme jinde,
a to nás od nás samých odvádí,
ale Jméno vždy žije uvnitř.

Všechno ostatní vám bude přidáno

Když se vzdáte úsilí a necháte svět být, mohli byste si myslet, že se stáváte bezbrannými a ďáblův svět si na vás smlsne. Opak je však pravdou. Tímto jednáním jste dali Boží království na první místo a Bůh se stává tanečníkem, který s vámi tančí. Nezapomeňte na Boží slib, že vše ostatní vám bude přidáno! Když vše ve světě necháte takové, jaké to je, zneutralizuje vás to vůči ďábelským silám, které vás dříve držely v zajetí a dennodenně vás týraly. Zaopatření, které jste dříve pracně ve světě dobývali, půjde čím dále lehčeji a čím dál více bez námahy. Svým propuštěním lpění, povolíte lana, kterými jste byli svázáni. Vaše osvobození je vaše propuštění a zprůchodnění, které ve vás uvolní místo pro narůstající sílu ducha. Tímto vyčištěním vnitřních komnat se do vás vejde více božství. Váš duch je část Boha ve vás samotných a ten může vyrůst. Pokud započnete v sobě tento proces, pak jste zaseli hořčičné nepatrné semínko a to začalo růst. Časem vyroste v mohutný strom, který si razí svoji cestu napojený na přírodní zákon Lásky. Strom života. Láska je živlem, kterým ve vás vyroste silné a mocné vědomí, schopné být v přítomném okamžiku, vroucně milovat, být bdělé vůči manipulátorům a plně se oddělit od ďáblova světa. Jakmile projdete úzkou branou a zahájíte tento proces růstu, jste jako balonek, který má v sobě čím dál více Helia a stoupá nahoru vrstvami vědomí do plné Svobody a Lásky. Budete se cítit čím dál více uvnitř lehčí a mocnější. Vaše energie, kterou proměňujete svět kolem sebe, postupně sílí. Vaše autorita a moc beze slov se stupňuje. Vše po čem toužíte, k vám přichází lehce a bez větší námahy. Začnete si uvědomovat, že vaše touha stačí k tomu, aby vám ji celá Existence chtěla splnit. Váš bod přitažlivosti značně zesílí. Tímto způsobem jste čím dále více neseni a čím dál více Božská síla vše proměňuje kolem vás do krásy. Tímto způsobem dostáváte Boží ochranu, sílu, lehkost. Tímto způsobem vzniká společnost nového světa, která promění tento svět v ráj. Tak dochází k tomu, že každý, kdo se zcela vzdá ďáblova světa, získává svět rajský, mnohem krásnější, vyšší. Všechny prožitky takového života, se stávají slastnějšími, než jste mohli kdykoliv docílit ve světě ovládaném ďáblem. V nižší realitě 3D světa, který je odcizen Bohu. Toto je vnitřní cesta vstoupení do Božího království, kdy vaše osobní božství vyroste a spolupracuje s božstvím nebeským. Tak se propojuje nebe a země a tak se stává Bůh každému vším.

MATOUŠ 6:13; BKR

Neboť Tvé jest království i moc i sláva
na věky věků. Amen.

ARAMEJSKÝ ORIGINÁL

V pravdě - síla těchto výroků nechť je půdou,
ze které vyrůstají všechny mé činy: Amen.
Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí,
život a síla k činu,
píseň, která vše odívá do krásy a
obnovuje se od věků do věků.
Vpravdě - díla těchto výroků nechť jsou půdou,
ze které vyrůstají všechny mé činy. Amen.
Od Tebe pocházejí králové a královny korunovaní -
principy vlády, kosmické "Já mohu". Amen.
Z Tebe ten plamen budící úžas, ta sláva rození,
vracející světlo a zvuk do kosmu zpět. Amen