Máme svobodnou vůli?

Je svoboda absolutní, relativní, anebo vůbec neexistuje? Každý ze zastánců jedné z možností vám řekne řadu pádných a pravdivých argumentů. My vám ukážeme, že svoboda je stejně relativním pojmem, jako je relativní samotná lidská existence a lidská pravda. To však vůbec neznamená, že máme rezignovat na vlastní úsilí, ale právě naopak. Co bude pojem svoboda znamenat v našem konkrétním životě, je výlučně naší, osobní volbou.
Svoboda je v dnešní společnosti považována za synonymum zdraví, úspěchu, moci, majetku, vzdělání, postavení, demokratické vlády, či peněz. Převládající vědomí ve společnosti, se odráží skrze média, školství, finanční systém, zdravotnictví a politiku a říká, že když budeme vzdělaní, mít postavení, mít hodně peněz a vlivu, budeme svobodní. Zjednodušeně nás to přesvědčuje, abychom věřili, že čím více světských cílů zvládneme, tím více budeme svobodní. Že se však jedná o manipulaci, či davovou hypnózu již pochopilo nemalé procento lidí. Především výsledky, které s sebou nese tato materialistická filosofie, jsou vše vypovídající. Nenávist, chamtivost, vykořisťování, nepřátelství, lhaní, zneužívání a zabíjení života na planetě, drancování planety samotné a lidská duševní degenerace jsou výmluvným ovocem stresujícího životního stylu, zaměřeného na dobývání vnějších zdrojů v kolečku krysího závodu.
Existují také názory, že svobodnou vůli vůbec nemáme, pokud se narodíme do světa (systému, simulace, či matrixu), který nás záhy po narození zdeformuje ke svému obrazu. Domnívají se, že naše vidění světa je zcela závislé na vnějších podnětech. Když tento názor přijmeme, odevzdáváme se manipulaci systému, a ocitneme se v reaktivním stavu vědomí. Stáváme se jednoduše následkem, jehož příčinou jsou vnější okolnosti. Vnímáme, že jsme okurkou v nálevu, která si nemohla svobodně zvolit, co ji prostoupí a co ji denně obklopuje. Považujeme se za oběť. A být obětí znamená, být v nízké osobní vibraci.
Dále by se dalo argumentovat, že ani samotné naše myšlenky neovlivníme, protože vznikají nezávisle na naší vůli. To vše se tedy zdá být na první pohled pro člověka pastí, ze které není úniku.
Přesto však existuje jedna zásadní svoboda, nad kterou máme absolutní moc. Je to naše vlastní volba úhlu pohledu. Svoboda, jak budu vidět svět, absolutně a s okamžitou platností mění vše, co jsme si dříve mysleli, že je nezměnitelné. Druh osobních vibrací, ve kterých se právě nacházíme, zásadně vypovídá o tom, čím se necháme ovlivňovat a jaké ovoce sklidíme. Zákon lásky má v srdci každý člověk, bez ohledu na to jestli zná inspirovaná písma či náboženské nauky. Volbou zůstává, jestli naslouchá hlasu svědomí, anebo ho úmyslně ignoruje tak dlouho, až se pro něj stane neslyšitelným. Lidská mysl je natolik tvárná, že člověk, který dlouho umlčuje své svědomí, sám sebe hypnotizuje až do stavu, kdy jakýkoliv vnitřní hlas přestává slyšet.

Kdykoli totiž lidé z národů, kteří nemají zákon, činí přirozeně věci zákona, tito lidé, ačkoli nemají zákon, jsou zákonem sami sobě. Právě ti projevují, že mají záležitost zákona napsanou ve svém srdci, zatímco s nimi jejich svědomí vydává svědectví a oni jsou svými vlastními myšlenkami obžalováváni nebo též omlouváni. (Římanům 2:14–1; Rbi8)

Člověk je správcem

Duše člověka si do 3D světa přináší jedno zásadní nejskrytější vědění. Je jím vědomí o existenci bezpodmínečné Lásky eónů světla, ze kterých sama pochází. Tou Láskou je Bůh, náš původce. Je ukrytá v nejhlubších místech duše člověka. Je důvodem, proč tolik materialistů, kteří se dostali do krizové situace, na pokraji života a smrti, prosí Boha na kolenou, i když celý život odmítali Jeho existenci. Duševní hloubka, do které se ponořili v této krizové situaci, vyplavila do vědomí existenci všemocné Lásky. Je to božský hologram v podobě našeho ducha. Je zárodkem božství v nás samých. Hluboce ukryté semínko, schopné vyrůst z nepatrného rozměru, do mocného stromu, během lidského života zaměřeného duchovně. Jestli však vyroste z nejnepatrnějšího hořčičného semínka ve velký strom, je ovlivněno talentem člověka. Talent je pak mírou schopnosti semínko zúročit. Schopnost být dobrým pěstitelem je ovlivněna nejen duševními, či mentálními předpoklady, ale také karmickou zátěží, kterou si duše přenáší do jednotlivých inkarnací v DNA. Biblicky řečeno, provinění se dědí z otců na syny… A to znamená, že postupný odklon od Boha ve vědomí, se přenáší na další pokračovatele rodu. Nezaniká, ale musí se v některém z životů přerušit, zvrátit a vymazat.

Bible: Podobenství o talentech

Je to totiž, právě jako když člověk, který se chystal odcestovat do ciziny, povolal své otroky a svěřil jim svůj majetek. A jednomu dal pět talentů, jinému dva, ještě jinému jeden, každému podle jeho vlastní schopnosti, a odejel do ciziny. Ten, který dostal pět talentů, ihned odešel a obchodoval s nimi a získal dalších pět. Stejně ten, který dostal dva, získal další dva. Ale ten, který dostal jen jeden, odešel a kopal v zemi a schoval stříbrné peníze svého pána. Po dlouhé době pán těch otroků přišel a účtoval s nimi. A tak ten, který dostal pět talentů, předstoupil a přinesl dalších pět talentů a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět talentů; podívej se, získal jsem dalších pět talentů.‘ Jeho pán mu řekl: ‚Dobře [jsi] udělal, dobrý a věrný otroku! Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým. Vstup do radosti svého pána.‘  Potom předstoupil ten, který dostal dva talenty, a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva talenty; podívej se, získal jsem další dva talenty.‘ Jeho pán mu řekl: ‚Dobře [jsi] udělal, dobrý a věrný otroku! Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým. Vstup do radosti svého pána.‘ Nakonec předstoupil ten, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi náročný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi neprovíval. Proto mě zachvátil strach a odešel jsem a schoval jsem tvůj talent v zemi. Zde máš, co je tvoje.‘ Pán mu odpověděl a řekl: ‚Ničemný a lenivý otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezaséval, a shromažďuji, kde jsem neprovíval? Nuže tedy, měl jsi uložit mé stříbrné peníze u bankéřů a při svém příchodu bych byl obdržel, co je moje, i s úrokem. Odejměte mu proto ten talent a dejte jej tomu, který má deset talentů. Každému totiž, kdo má, bude dáno více a bude mít hojnost; pokud však jde o toho, kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A vyhoďte toho neužitečného otroka do tmy venku. Tam bude [jeho] pláč a skřípání zubů.‘ (Matouš 25:14–30;Rbi8)

I když se talenty různých lidí liší, každý má možnost být dobrým správcem a zúročit ho úměrně, ke svým vlastním schopnostem a okolnostem.
Pokud tedy člověk ignoruje hlas božství, promlouvající z nitra duše, pak se podobá ničemnému otroku, který zakopal svůj talent. Celé toto Ježíšovo podobenství směřuje k tomu jedinému a zásadnímu, co Pán oprávněně vyžaduje od svého správce (otroka), když přichází z ciziny domů. Vyžaduje jen to, nad čím dal svému správci absolutní moc. Tedy oblast, ve které máme absolutní svobodu je, čím se necháme ovlivnit. Láskou v srdci a nebo diktátem mysli?

TALENT DUCHA

Pravdy, které platí pro hmotu,
nehodí se duchu k životu,
neb ten čistou Láskou žije,
a Ta pro něj navždy VŠÍM je.

Když duch náš se hmoty drží,
nevnímá tolik nejčistší zákony Boží,
které v hloubi v nás dřímají -
neb se NIČÍM hmotě zdají:
Když hudba ti v uších křičí,
neslyšíš jiný hlas - NIČÍ!

Člověk nemá absolutní moc nad tím, do jakého světa se narodí a jak ho zdeformuje výchova v takovém systému. Můžeme tedy říct, že často neovlivníme to, co děláme v naskrze zkorumpovaném světě. Do jakého jsme se narodili náboženského systému, rodinné či společenské hierarchie apod. Ale to co ovlivníme zásadně, je způsob jak budeme uplatňovat svou moc, svůj vliv, své dovednosti. Jsme jako soudci vlastního života, kteří mají v uplatňování zákona vždy určitou míru volby. Zákon se dá uplatňovat nekompromisně, bezcitně a bezohledně, anebo také lidsky, milosrdně, s přihlédnutím k polehčujícím okolnostem a dobré vůli. Každá práce se dá provádět se zájmem a láskou, anebo s odporem. Náš přístup však rozhoduje o tom, jakou energii rozséváme, a co k nám díky tomu přichází nazpět. Kdo setrvává v energii strachu či nenávisti, ten bude zpětně atakován vším co vzbuzuje strach a nenávist. A tím si člověk přivolává protivníka, který mu učiní ze života peklo… A tak zjišťujeme, že svoboda člověka se zásadním způsobem láme na otázce, čemu dáváme přednost, čím se necháme ovlivnit a jak budeme řídit sféru své osobní moci. Čemu dáváme pozornost, to v našem životě sílí. Opačně tedy platí, že pokud zůstáváme vždy v míru a Lásce, bez ohledu na těžké okolnosti, vytváříme tím přitažlivost pro Lásku. A Láska je všemocná, protože je to Bůh a je v ní dokonalá svoboda a lehkost žití. Svým klidným vnitřním stavem vytváříme svůj vlastní energetický podpis, který odpuzuje zlo.

Cesta odevzdání moci

V životě volíme buď povrch věcí, zjevnou vnější cestu, která je široká a snadná a mnoho lidí se po ní vydává, anebo volíme skrytou, vnitřní cestu srdce, která není jednoduchá, protože je zatracovaná, potíraná, vysmívaná. Ta široká, pohodlná cesta je nejen snadnou, ale i naivní. Volíme na ní většinový proud a přehlížíme, že je to cesta skryté manipulace, kterou člověk dobrovolně přijímá. Jedinec se nemusí příliš snažit a prostě se nechává vléct všeobecným proudem krysího závodu, ve kterém je natolik zaměstnán odevzdáváním energie, že se nezamýšlí nad nesmyslností a iluzí, která řídí jeho život. Po široké cestě jde zhypnotizovaný dav, který vlivem všeobecně sdílené hypnózy uvěřil, že nemá žádnou vlastní moc a musí být veden skrze autority, prostředníky spásy a povýšené vůdce. Domnělé svobody, za kterými se kráčí na této cestě, jsou iluzorní a podobají se ďáblovu úpisu. Pokud vystuduješ naše pravdy, dostaneš důležité lejstro a budeš mít více možností volby zaměstnání, větší autoritu a více peněz. (Více naší svobody) Pokud budeš platit daně a pokud chceš někde bydlet a něco jíst, potřebuješ naše peníze na život. Stačí, když podepíšeš naše pracovní smlouvy, budeš platit naše daně na sociální, zdravotní a finanční účely, podepíšeš hypotéční úvěry, úrokové sazby a my ti za to vytiskneme bankovky…(Díky našim bankovkám budeš mít více naší svobody.) Pokud budeš jíst naše chemické léky, prodloužíme ti už tak bídný život a budeš tu odevzdávat energii déle, než jsi myslel. Pokud ne, budeš ve stresu, až jednou dostaneš ne-moc. A pokud nebudeš do smrti splácet, pak vytáhneme naše dlužní úpisy a připravíme tě o majetek a obživu, a když se ti to nebude líbit, zavřeme tě, až zčernáš… A tak se člověku stává na široké cestě, že získává celý svět, ale pozbude své vlastní duše. A to jen proto, že chtěl mít základní podmínky pro život.
Ano, máte pravdu, když namítáte, že systém nezměníme, a že ho máme respektovat a platit daně a splátky, protože udržuje řád ve společnosti. Ale všichni víme, jak je systém zkorumpovaný, náročný, neudržitelný, globálně nespravedlivý a vysává z lidí všechnu energii. A bez energie na snění, ztěží uvěříte ve svět svobodných lidí, žijících v harmonii s Bohem a přírodou, kteří vědí, že nemohou vlastnit Boží svět, tak jako to dělá ďáblův aparát. Jedině duchovní a osvícení lidé budou jednou sdílet všechno jako velká rodina a tím doslova a do písmene vytvoří Boží království na Zemi. Existuje mnoho mimozemských civilizací, které nám pomáhají, abychom unikli ze systému útlaku, jako se to podařilo jim. Oni vědí, že Boží království na Zemi je již za dveřmi.  

JEN NA JEDNOM ZÁLEŽÍ

Člověk nemá povinnosti, co mu dává Stát.
Má mít pouze jednu - a to jest „MÍT RÁD“

Místo, aby správce zúročil talent, který mu svěřil jeho Pán, zakopal ho a věnoval se něčemu úplně jinému. Život mu protekl mezi prsty, zatím co se honil za světskou slávou a domnělou svobodou. Často tak až na sklonku života člověk zjistí, že byl oklamán, či dokonce zaprodal svou duši. Věnoval všechnu svou životní energii vnějším pozlátkům a nestal se o nic více šťastnějším. Má již vše, o čem se mu ani nesnilo, a přesto hladoví po bezpodmínečné lásce a vnitřnímu míru, jako na začátku. A tak se daří každému, kdo věří, že světový politicko-ekonomicko-technologický směr vývoje, povede jednou k naplňujícímu životu... Pod silným vlivem ďábla se člověk prokázal jako ničemný otrok. Jeho správcovství planety dospělo za nevratnou hranici, a nemůže to vyústit v nic jiného, než v předpověděné globální kataklisma. Ovšem každý jednotlivec, který pochopí cestu plného odevzdání, tím vstoupí do bezpodmínečné Lásky a uvidí, jak Pán přišel pro své talenty a pozve své věrné, aby plněji vstoupili do jeho radosti.

NEZAČÍNEJ STÁLE OD ZAČÁTKU

V životě je nejdůležitější v Lásce stát.
Protože když zemřeš, přijdeš jen o kabát.
A spěcháš honem tělo obléknout,
by nikdo nepatřil na nahotu tvou.
A tak se duše znova a znova rodí,
a člověk, ten dál po Zemi chodí,
aby duše pochopila,
proč na Zemi vlastně byla.

Vezměte si svou moc zpět

Úzká životní cesta je cesta naslouchání hlasu srdce. Je to cesta naslouchání duši, která promlouvá hlasem svědomí. Varuje před nesvobodou a ulpěním na povrchu věcí. Je to cesta nasměrovaná proti všeobecnému proudu vědomí. Pokud na ni vstupujete, budete si zpočátku připadat osamocení, zvláštní, nepoužitelní v tomto světě, neschopní, nevýkonní a budete zesměšňovaní většinou. Je to však cesta ke svobodě skutečné. Není cestou pro každého. Je pro zralé duše, které nemají, kam by v tomto systému složili svou hlavu, jako jejich Pán. Jde o cestu, která vás nasměruje na Skutečnost skrytou. Musíte na ní připustit, že lpění na materiálním světě jsou pouta nesvobody. Přijdete na ní, že jediná cesta ke svobodě je cestou vnitřní, kdy obětujete celý svět, abyste získali perlu nejvyšší hodnoty ve svém srdci. V chrámu své duše spočinete v míru, který spočívá za myslí. Pokud jako Kristus obětujete své tělo, zvítězíte nad ďáblem a vejdete do království Božího. Obětováním vašeho těla je zde myšleno zpřetrhání vazeb lpění na hmotném světě, tělesném životě a tělesné mysli. Jedině tak můžete v meditaci vstoupit do blaženosti a svobody Božích dětí, zcela neobtěžováni. Denně tam začnete ve vědomí vstupovat a občerstvovat se silou Božího ducha a čekat jako rozvážné panny na svého ženicha ve svatební komnatě, oddělení od špíny světa. Zůstanete tím bdělí, protože dnes už víme, že Pán přišel a zve vás na svoji svatbu.
Pokud začnete vstupovat do své nejskrytější vnitřní komnaty duše, začnete si čím dál více uvědomovat, že je to jediné místo útěchy a načerpání energie. Začnete sami sebe více milovat a začnete milovat i ostatní bez toho, že byste je potřebovali. Pocítíte svou vnitřní moc a nekonečnou svobodu, kterou nenajdete na žádném jiném místě. Vystoupíte tím ze strachu do bezpodmínečné Lásky. Vystoupíte z vědomí duality do neutrality. Zpřetrháte její vazby, které vás věznily. Objevíte třináctou komnatu duše, ve které jste svobodní a připravení na příchod Pána. Svoboda, kterou můžete prožívat v tomto stavu vědomí je skutečnou, nefalšovanou, uspokojující svobodou. Není iluzí, jako u široké, ďáblovy cesty.

OSVOBODÍŠ SE JEN UVNITŘ

Až se duch v tobě hmoty nabaží,
až tělo se stane přítěží,
až začneš hledat cíle vyšší,
až tvé ego bude tišší,

zaměří se na vnitřní hlasy -
co se mu celou dobu snažily říct asi,
sám sebe snad objeví,
touhu po Lásce projeví…

Světlo v něm se rozsvítí,
čistou Lásku pocítí,
a pak pochopí i on snad,
že vše, co hledal, je MÍT RÁD.

Spadnou všechny okovy,
a ty nevyjádříš slovy,
co se v tobě odehrává,
z čeho se ti točí hlava-
navzdory všemu a všem,
zvítězí MÍR v srdci tvém…

Svoboda začíná v srdci

I přesto však nebudete na žádné z cest svobodní, ve smyslu absolutní nezávislosti na čemkoliv. Je to z principu nemožné stejně, jako je nemožné, aby žil orgán těla, oddělen a zcela nezávisle na těle. Každá buňka živého organismu je součástí organismu, bez kterého postrádá smysl a nemůže ho nikdy fyzicky sama opustit. Stejně tak i my jsme jako malé buňky, malé centra vědomí velkého organismu a velkého vědomí Božího. Máme však svobodu v tom, jestli budeme pohlceni hmotou a tím odděleni ve vědomí od sdílení Boží Lásky, anebo jestli budeme spolupracovat s Bohem a necháme tento nadřazený živý organismus, aby nás používal jako milovanou součást svého těla. Vždyť nás sama přirozenost vyučuje, že pečujeme o každou část svého těla s láskou. Proč by tedy náš Původce nechtěl pro každou svou životní buňku, aby překypovala životem, svobodou a radostí? Celá otázka svobody je tedy otázkou relativní svobody. Svoboda hřešit je nesvobodou, protože takovým vnitřním stavem na sebe sami přivoláváme zlé, které nás chce zajmout, spoutat a vydrancovat. Zatímco využít svobodu ke stálému bytí v Lásce je svobodou Skutečnou, naplňující, odměňující. V každém stavu vědomí budeme něčím ovlivněni. Ve stavu neprobuzeném, budeme produkovat nízké vibrace a dle zákona přitažlivosti se na nás budou nabalovat entity odpovídající nízké vibraci. To, co pak vstupuje do naší mysli, je ovlivněno temnými myšlenkami a záměry. Neprobuzený člověk se pak stává nevědomě loutkou archontů, démonů a to jak v nevtělené, tak ve vtělené podobě. Této manipulace si neprobuzený není vědom a pravda, či úhel pohledu, ve kterém se nachází, slouží cílům ďábla.

STAČÍ MÍT RÁD

Mít rád je prosté,
Lásku si všude noste.
Nikdy jí neubývá,
je s vámi - stále živá.

Pokud ji nevnímáš, tak spíš.
Láska tě objímá a čeká,
až se probudíš.

Pokud chceš Skutečnou Lásku prožívat,
musíš své skryté smysly užívat.
Smysly těla - kabátku tvého
vnímáš svět hmotný - prach a pravdu jeho.
Držíš se kabátku, hmoty, co odchází,
a prožíváš bolest, co rozpad provází.

Když ve hře na život
pochopíš, o co jde,
navnímáš domov,
- Láska tě vyzvedne.

Člověk nemá umírat.
Než to však pochopí,
tak bude tu hru hrát.
Znova a znova, úroveň stejnou,
dokud do čisté Lásky
neprocitne jednou…

Pokud však jdeme vnitřní cestou srdce a spočíváme v bytí, svou pozorností rozněcujeme Boží jiskru v duši. Ta postupně prorůstá naším tělem a náš organismus produchovňuje. Jak roste náš duch, roste tím také naše osobní vibrace. Stáváme se více svobodnými od jakékoliv manipulace a otevíráme se vůči Bohu. Tato cesta je cestou odevzdání se vyšší řídící moci, Existenci, která řídí celý vesmír. Čím vyšší jsou naše vibrace, tím více máme osobní moci, energie i životní radosti. Postupně s osvobozením se rozplýváme v Lásce. Stáváme se tak postupně nástrojem Světla, přitahujeme anděly, kteří nám slouží a starají se o nás. Čím více vibrací, Lásky a energie chceme, tím více se musíme Bohu odevzdat a on s námi tančí. Můžeme tak žít život plný důvěry, ve kterém je o nás plně postaráno. Řídí nás vyšší moc, která ví dokonale vše, co potřebujeme. Jedinou starostí člověka je to, aby neopustil své odevzdání a nedal se vyprovokovat ničím vnějším, co se stále pokouší každého z nás vyvést z vysokých vibrací Lásky, do nízkých vibrací strachu. Ve vibracích strachu je člověk snadno ovladatelný a toho plně využívá nepřítel.

MARNÉ LÁSKY VOLÁNÍ

Dobro se zlem se o člověka (v boji) potýká,
a člověk dělá, že se ho to netýká.
Stále hledí kamsi do SVÝCH bran,
i když dostal už tolika ran.
Netouží po Lásce, jako Spasiteli,
slepě jde tam, kam mu mocnář velí.
Marné je pak Lásky volání,
když strom k zemi větve naklání.

Na pancíři zlato hvězd se blyští,
kdo vyhraje, řeknou časy příští.
Jedno však je jisté už i teď:
Lásce patří Zem, i celý Svět.

Zákon svobodné vůle

Vesmírný zákon svobodné vůle je prostoupen všemi světy, planetami a platí napříč všemi dimenzemi. Všechno Boží stvoření má svobodnou vůli a vyvíjí se. Každý dostává to, po čem žádá, či to, s čím vibračně rezonuje. Nevyvinuté rasy a mimozemské civilizace, jsou podobně jako člověk, v určité fázi vývoje nejprve na sestupu a odděleny od Božího světa bezpodmínečné Lásky a prozkoumávají světy nízké frekvenční hustoty, jako je naše 3D realita. A tato bezútěšná realita trvá tak dlouho, dokud duše nenaleznou cestu k osvobození. Po tisíciletí se opakovaně rodí a umírají v realitě nízkých vibrací 3D, dokud nepochopí její iluzi, a nenaleznou způsob, jak se vůči ní neutralizovat. Je to výpravná cesta za objevením božské podstaty a s tím spojené svobody a osobní moci. Některé duchovní směry to nazývají cestou k samádhí, jiné nirvánou a jiné zase cestou osvícení. Tentýž proces osvobození, kterým prochází člověk na osobní úrovni, se odehrává i na úrovni planetární. I naše planeta Země je živou bytostí, která se přizpůsobuje určenému vývoji zapsanému ve vesmírném scénáři. Totéž se pak děje na úrovni kolektivního vědomí lidstva, které je s planetou svázáno. Vědomí lidstva se v posledních letech pozvedlo a uzrálo tím k první sklizni prorokované v Bibli.
Vesmírný zákon svobodné vůle dává každé bytosti na výběr, aby si zvolila buď STRACH, nebo LÁSKU. Tato mince má pouze dvě strany, i když mnozí věří ve třetí. Pokud motivy jednání a skutky člověka vychází ze strachu, zotročí ho to a přestane mít svobodnou vůli. V této energetické osobní vibraci můžete budovat jakékoliv armády, jakékoliv systémy vládnutí a jakoukoliv moudrost a technologii. Bude to zcela zbytečné, jak dokázali tisíciletí lidské historie. Dějiny lidstva jsou dějinami útlaku, vykořisťování a násilí. Negativní vibrace lidí se nahromadily až do nebes, nádoba hříchu přetéká a vylévá se lidstvu zpět na jeho hlavu. Jsou neviditelně ovládáni a vykořisťováni mocnostmi a neviditelnými duchovními silami v nebeských místech přesně dle biblického varování apoštola Pavla.

Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. (Efezským 6:12; CEP)

Jinými slovy řečeno, člověk nikdy nedosáhne vytoužené svobody jakýmikoliv vnějšími prostředky, pokud jeho osobní vibrace jsou negativní, a vycházejí tedy vždy ze strachu. Ani věřící člověk, který očekává Kristův návrat a příchod Božího království, se nedočká, pokud nepochopí vnitřní rovinu své víry. Pokud se bude upínat ve strachu z přicházejících věcí ke Kristu, jako zachránci a bude přitom stát mimo vibrace Lásky, nikdy se nedočká. Právě těm řekne Pán: „neznám vás…“ V Lásce není strach a kdo stojí mimo Lásku stojí mimo Boha Krista.

Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává ve spojení s Bohem a Bůh zůstává ve spojení s ním. Tak v nás byla učiněna dokonalou láska, abychom měli volnost řeči v den soudu, protože právě jako je on, tak jsme i my v tomto světě. V lásce není strach, ale dokonalá láska odhazuje strach, protože strach působí zábranu. Vskutku, kdo má strach, nebyl učiněn dokonalým v lásce. (1. Jana 4:16–18; Rbi8)

Vesmírný zákon svobodné vůle tedy dále říká, že zvolit si Lásku jako odpověď na všechny životní výzvy znamená jedinou Skutečně fungující cestu k záchraně z útlaku a manipulace. Všichni, kdo tak učiní, budou zachráněni a vstoupí pod vedením Krista do vyšší úrovně života. Teď se odehrává maturitní zkouška. Neexistuje totiž žádné globální řešení vedoucí do rajského života, po kterém všichni touží, ani globální, technologická vláda, kterou nabízí ďábel, jež by mohla trvale fungovat bez jednotlivců, kteří umí trvale žít v Lásce. Zákon svobodné vůle má člověk využít ke vstupu do nitra, kde se setká s Bohem. Jedině ti, kdo žijí ve vibraci Lásky, budou odpovídat nové vibraci planety a takoví se stanou Božími dětmi. Neexistuje žádné svobody v oddělenosti od Lásky. Všichni, kdo žijí v odloučení od Lásky, se odloučili i od vzestupu planety a od života v Božím království.

MOUDROST ODEVZDÁNÍ

Nezáleží, kolik známých na úrovni máš,
kolik vědění, či rozumu tu nasbíráš.
Každá květinka a kapka rosy v trávě,
má k Bohu blíže. Ve své prostotě
má víc rozumu, než člověk v hlavě.
Dýchá Lásku každou buňkou svojí
a ta jí za vše, za celý život stojí

O pasti mocností

Lidstvo v současné době dospělo k nejzazšímu možnému bodu rozpadu svého vědomí a k dlouho prorokované době osvobození Země od ďábla a vzniku nového světa v podobě sestoupení Božího království na Zemi. Většina obyvatel planety Země netuší, že se po dlouhá tisíciletí stali otroky svých mimozemských stvořitelů (stvořitelů těla= mocností) a proto nejsou dodnes svobodní. V článku Mocnosti chaosu jsme vysvětlovali gnostické texty, které popisují to, co již také ví poctivá archeologie a „zakázaná“ historie lidstva. Fyzický člověk je stvořen jako mix genetiky mnoha mimozemských ras. Po statisíce let svého vývoje na Zemi ho parazitní rasy používali primárně jako otroka pro těžení zlata. Za všechny uveďme například mimozemskou rasu Anunaki o jejímž vládnutí existují klínopisné tabulky z období Sumerské říše. Některé prameny se zmiňují o původních 22 rasách, které poskytly svůj genetický materiál ke společnému projektu vytvoření nové rasy člověka, dle Božího vzoru. Ale mnohočetné úpravy a manipulace ze strany vykořisťovatelských ras, postupně vyselektovali jeho dnešní podobu. Potomci Adama a Evy, kteří nejprve žili dlouhé věky v realitě Božského ráje, nastoupili cestu poznání dobrého a špatného. To je sestoupení do nižších vibračních hustot reality, které vedou k utrpení tříbící lidskou duši. Z původních dvanácti vláken DNA jim bylo deset odstraněno a takové postupné degradace lidstvo omezily, až na dnešní úroveň. Každý kdo se rodí v nevědomosti do tohoto ďáblova světa, to činí svobodně, v souladu se zákonem svobodné vůle. Podstupuje tím utrpení plodící novou kvalitu duše s vyhlídkou na vzestup. Dobrovolně sestupuje do světa, který má v moci ďábel. A Země je jedinečným místem, kde mohou duše svobodně zvolit, jak cestu sestoupení s ďáblem do temnoty duše, tak cestu vzestupu a osvícení.

Humanoidní rasa Anunnaki šlechtí člověka

Dévické rasy

Kristus je Stvořitelem a Otcem duální reality a to ve smyslu realizátora. Skrze něj vzniklo veškeré fyzické stvoření od planet, po rozličné rasy. Je mistrem v díle, které vykonává v souladu se záměry a moudrostí svého Otce. Procesem stvoření tak vznikly dva hlavní směry vývoje životních forem ve vesmíru. Větev dévických bytostí a větev bytostí humanoidních. Jim je nadřazená sféra Božího nebeského království, která se stará a pomáhá všem světům. Obecně se dá říct, že dvě vývojové linie jsou převážně reprezentací temnoty a světla. I když neexistuje žádná absolutní hranice, tak dévická linie, je silně odkloněná od Světla a humanoidní zase naopak.
Dévické rasy jsou životní formy ještěřího, plazího, hmyzího, ptačího či dinosauřího typu. Jsou to schránky pro dévické duše, které mají na starosti vytváření světů, či těl pro světy různých realit. Jsou tedy velice inteligentní a schopní. Zatím co dévové vytvářejí a udržují formy, humanoidní bytosti jsou jejich uživateli. Jako by tyto dvě linie byly představiteli formy a obsahu. Vnějšku a nitra. Boží symbolika je dokonalá ve všech úhlech pohledu a tak i tyto dvě vývojové linie jsou poučením o nebezpečí vnějšího náhledu a o osvícení vnitřní cestou. Rasy dévického směru jsou nazýváni také reptyloidní. Mají výrazně jinou fyziologii, jsou studenokrevní, rozmnožují se vejci, mívají centrálně řízenou strukturu vědomí, jako je tomu třeba u včelstva. Vládne jim královna a ostatní se starají o potravu a zásobování náročné „královské“ rodiny. Existuje nespočet typů a ras, které mají své poddruhy a křížence. U těchto bytostí jsou časté jejich experimenty s DNA a vytváření nových druhů, nezávisle na Bohu. Oproti humanoidním rasám jsou technicisticky zaměření, vysoce inteligentní a bezcitní. Jsou vesmírnými kriminálníky a parazitují všude tam, kde je jim to umožněno. Živí se energií produkovanou okupovanou rasou. Považují se za nadřazené člověku a vykořisťují ho tak, že si toho většina naprosto není vědoma. Na Zemi jsou zalezlí v podzemních prostorách a v jiné frekvenční hustotě, neviditelné pro člověka. Jejich experimenty a únosy lidí jsou motivovány snahou dostat se ke zdroji božské energie, od které jsou sami odděleni. Proto pěstují člověka, jako člověk pěstuje farmářské zvíře a podobně s ním také zacházejí. Jejich inteligence, mistrovství klamu a technická vyspělost jsou zřejmé z toho, že lidé většinou netuší, že je pěstuje jiný druh. Doslova platí biblické poučení, že sám satan se proměňuje v anděla světla. Pokud jde o vliv na lidstvo, nejmocnější je rasa Sikkars – drakoniánci, pak ještěří reptiliáni, a dále malí a velcí šediváci a mnoho hybridních kříženců mezi humanoidy a reptiloidy. Tito se ve většině odklonili od Boha, a v důsledku toho jsou představiteli temnoty.
Pokud se vám vybavují starověké „mýty“ o bozích, přicházejících z nebes o dracích žijících v jeskyních a ďáblu v podzemních vytápěných slujích, tak se vůbec nepletete. Stejně tak legendy a filmy zobrazující upíry a zombie jsou ztvárněnou zákulisní realitou padlých parazitních bytostí dévického typu, které se živí lidskou energii a tekutinami. Existovali doby, kdy pro lidstvo byli tito paraziti viditelní, protože se nacházeli ve stejné vibrační úrovni. Nejen v mýtech, ale také v Bibli nacházíme ďábla prezentovaného jako draka a prahada, který je panovníkem tohoto světa - Země. Chápejme, že Země ve smyslu nízkovibrační 3D reality, která je pouze jejich výtvorem a nedokonalou napodobeninou původního ráje. Tento drak a prahad symbolizuje v souhrnu všechny negativní entity a jejich hierarchii, kteří jsou loutkovodiči stínové vlády ovládající tento svět. Ovládají mocné rodiny vlastnící finanční systém světa. Vlastní banky a nadnárodní korporace. Tyto neviditelné zákulisní osoby jsou lidské inkarnace reptiloidů, kteří vytvořili systém moci, vykořisťování a manipulace na Zemi. Ti pak stojí za vládami tohoto světa, kterým půjčují peníze a manipulují s jejich vrcholnými představiteli. Na všech významných vrcholných funcích politiky, zábavního a finačního průmyslu jsou inkarnace reptyloidních bytostí. Nelze však paušalizovat a všechny stvoření házet do jednoho pytle. V dualitě není nic absolutní, dle principu jing a jang. V každé černé je kousek bílé a v každé bílé zase kousek černé.

Hlavní z ras ovládající člověka v 3D

Humanoidní rasy

Humanoidní rasy jsou pak bytosti podobné vzezření člověku. Mají různou výšku, barvu pleti a různé přednosti. Existuje nespočet encyklopedií a webů, poskytující výčet jejich druhů a specifik. Společné je jim zpravidla duchovní cítění a láska ke všemu co jest, skrze kterou se osvobozují ze spárů ďábla a obývají především vysokovibrační hustoty, kde již manipulace reptiloidů nezasahuje. Od 5D výše. Humanoidi jsou většinou dle stupně svého vývoje Božími, rajskými světy. Zástupci těchto ras s největším vlivem na Zemi a příbuzností s člověkem, jsou Andromeďané, Arkturiáni, Siřané z planety Sirius A, Plejáďané, Lyřané, Vegané atd… Tyto rasy jsou nápomocni ve vývoji pozemšťanům a poskytují protiváhu reptiloidním utlačovatelům lidstva. Pozitivní rasy se sdružují do Galaktické federace světů, zajímající se o vývoj člověka a bojující a zasahující proti překračování pravidel svobodné vůle, kterého se dopouštěli reptiloidi vůči lidstvu, když ho úplně ovládli, unášeli, křížili a energeticky vysávali. Jak dévické rasy, tak ty humanoidní, jsou často tisíce, či stovky let dopředu v technologickém vývoji před člověkem. A proto umí cestovat časoprostorem do budoucnosti i minulosti, zhmotňovat i odhmotňovat sebe i své lodě, používat nanotechnologie a bezhlučné pohony i zbraně a celkově operovat na jiné frekvenční úrovni, než je člověk schopen zaznamenat. Pokud znáte filmy typu Hvězné války, pak vězte, že i tyto byly natočeny dle zcela reálné existující předlohy.

Zástupci spřízněných humanoidních ras 

Proč je lidstvo ovládáno ?

Vesmírný zákon svobodné vůle reprezentuje právo každé bytosti na život. Neexistuje žádné stvoření, které by existovalo bez Božího připuštění a dokonce i parazitní entity mají právo na poznání důsledků svých činů a postupný duchovní vývoj. Každý ve vesmíru tak sklidí, co sám zasel a může přinejmenším posloužit jako odstrašující příklad pro ostatní. Pokud však kdokoliv překračuje zákon svobodné vůle, jako to udělali reptiloidi vůči lidem, pak dochází k zásahu Boží moci a nápravě, směřující k vyrovnání potenciálů. Nikdo nemůže být trvale zotročen, pokud k tomu sám nedá svolení. Každý je ovládán tím, čemu se sám dobrovolně vystavuje. A tím se dostáváme k jádru toho, proč lidstvo po tisíciletí není skutečně svobodné. Nízké stádium lidského vývoje vede k tomu, že se nachází v dimenzích s nízkou vibrací a dle zákona přitažlivosti tak lidstvo dává prostor parazitickým rasám, aby je používali jako chovná a pokusná zvířátka vyrábějící energii. Lidé byli do této doby omezování, ovládáni, klamáni a vykořisťováni, protože teprve vyspívali a jejich temná zkušenost útlaku je měla řádně vyškolit k účasti na maturitní zkoušce. Pokaždé, když civilizace dospěla do technické vyspělosti a stala se zhýralou, byla smetena v přelomových obdobích slunečních cyklů a začínalo se znova. Jako by lidstvo završovalo ročníky střední školy.

A anděl, kterého jsem viděl, jak stojí na moři a na zemi, pozvedl pravici k nebi a při Tom, který žije po celou věčnost, který stvořil nebe a věci v něm, a zemi a věci na ní, a moře a věci v něm, přísahal: „Již nebude odklad; ale za dnů zaznění sedmého anděla, až se přichystá zatroubit na svou trubku, je opravdu dovedeno do konce Boží posvátné tajemství podle dobré zprávy, kterou oznámil svým vlastním otrokům, prorokům.“ (Zjevení 10:5–7;Rbi8)

K osvobození z útlaku, vede již jen jedna cesta. Složit maturitu nalezením spojnice s Bohem uvnitř svých srdcí, ve svém duchu. Pouze bytosti, které upustí od násilí a lpění na iluzi materiálního světa a pochopí, že Bůh spočívá v jejích srdcích a je jim VŠÍM, budou skutečně svobodné. Pouze zásadní duchovní pokrok a bytostné uvědomění vedou k veškeré prosperitě a povznesení lidstva ke slávě a moudrosti vyšších galaktických světů.
Lidstvo doposud získalo pouze takové vědění a duchovní schopnosti, které bylo bezpečné, aby vlastnily a přitom nezničili sami sebe a své galaktické sousedy. Přišel však čas, aby se to změnilo, a není cesty zpět. Ti, koho současné energie probudí, získají vyšší schopnosti a jejich těla budou změněna pro vyšší realitu. Prozřou a vymaní se z otroctví. Vystoupí z duality do Božího království vyšší 4D frekvenční hustoty. Ti, co nevstoupí do svého srdce, ale tvrdošíjně budou trvat na iluzi, si sami vyberou svůj úděl, spolu s temnými bytostmi, inkarnacemi vykořisťovatelů v lidských tělech. Prostitutky a výběrčí daní předejdou novodobé farizeje do Božího království a také všechny povýšence a mudrce, kteří nebudou schopni zahodit svou moudrost a vstoupit do srdce. Tak se stanou poslední prvními a první posledními.

Ježíš jim řekl: „Vpravdě vám říkám, že výběrčí daní a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Vždyť Jan k vám přišel po cestě spravedlnosti, ale nevěřili jste mu. Výběrčí daní a nevěstky mu však uvěřili a vy, ačkoli jste [to] viděli, nepocítili jste potom lítost, takže byste mu uvěřili. (Matouš 21:31, 32, Rbi8)

Osvobození již probíhá

Dle vesmírného scénáře, dochází právě v ten astrologicky správný čas k tomu, aby Kristus přijel jako vítězící Král králů a Pán pánů. Dle biblické předpovědi v této době očistil nebesa, což s sebou nese svržení ďábla k Zemi a zintenzívnění jeho hněvu, protože sám dobře ví, že jeho zbývající čas ovládání je u konce.

V nebi nastal boj: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. A drak bojoval, i jeho andělé, ale nic nezmohli. Na nebi už se pro ně nenašlo místo a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
A uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi říká: „Teď přišlo vítězství, moc a království našeho Boha a vláda jeho Mesiáše, neboť byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňoval před Bohem. Zvítězili však nad ním krví Beránka a slovem svého svědectví a nelpěli na svém životě až do smrti.
Veselte se proto, nebesa i vy, kdo v nich přebýváte. Běda však těm, kdo bydlí na zemi a na moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velikým hněvem, neboť ví, že má málo času.“ (Zjevení 12:7–12; B21)

Jak se toto biblické proroctví plní v reálném smyslu? Boj mezi dobrem a zlem je multidimenzionální. Probíhá na úrovni vtělených i nevtělených bytostí. Čím vyšší úroveň boje, tím měně hustotní svět. Naši vyspělejší Kristovi bratři, kteří již dosáhli osvobození z ďáblova světa, přilétají na kosmických lodích na pomoc této planetě a vysílají na Zemi energii vzestupu, která způsobuje dramatické změny a přerod planety do vyšší vibrační úrovně. Vojska galaktické federace světů nejprve vedli válku s našimi neviditelnými mocnými vykořisťovateli. Vyčistili podzemní úkryty, osvobodili zajatce parazitů, převzali jejich základny v Antarktidě, kde od poloviny minulého století dochází k vývoji a výrobě mimozemských plavidel a technologií. Byly vyčištěny mnohé jiné podzemní bašty reptiloidů. Zneškodnili základny a stroj určený k vysílání matrixových energií z Měsíce na Zemi. Vybudovali na Měsíci ozdravné základny pro zajatce a hybridy z osvobozených podzemních doupat draků. Odřízli mimozemské parazitující Mocnosti od jejich centrálního vědomí, zajali je a donutili odejít na vězeňskou planetu. Tím se naplnilo biblické proroctví o válce, která se vedla v nebi a o svržení ďábla a také o jeho uvěznění.

ZDÁNLIVĚ SE NIC NEDĚJE

Člověk touží po něčem, nač nedosáhne.
Padá napříč všemi světy,
touží spatřit sobě rovné.
Život je však výše,
člověk padá v červí díře.

Proto se kol Země zdánlivě nic neděje.
- Jen se občas Země zachvěje,
to jak při svém „pádu“ naráží
na energie, které odráží.

V oku hurikánu je zdánlivý klid,
na Titaniku se tančí, než ráčí narazit.
Noemovi před potopou se všichni smějí,
a Láska tady chodí s beznadějí,
že tu najde sobě rovného,
a vyzvedne jej z prachu zemského.

Kristus tím přebírá moc nad planetou a lidstvem a posílá mu intenzivní energii vzestupu. Popisované boje vrcholily především v minulém roce. To však neznamená, že lidstvo má definitivně vyhráno. S tím jak sílí nové energie, dochází k probouzení pracovníků světla, kteří přišli vibračně pozvednout lidstvo. Paralelně s tím však dochází k odkrývání lží, manipulací a taktik ďábla. Zabudované mechanismy ovládání, finančního systému a útlaku žijí dále svým vlastním životem, přiživovány energií inkarnovaných temných sil v lidských tělech, ulicích, institucích, městech. V celém systému.

Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na tisíc let.
Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn.
(Zjevení 20:1–3; B21)

Nyní, když byly očištěny nebesa, se boj dobra a zla přesouvá do roviny osobní. Následující léta budou obdobím velkých těžkostí přerodu. Umírá vše staré a brání se změně. Lidé, kteří se budou držet starého systému budou zkoušeni až do krajnosti, aby v sobě nalezli sílu k transformačnímu přechodu. Panika a děs, přicházející na tyto spící davy, lpící na systému útlaku, bude sílit a ostatní probuzení ji budou vyvažovat svým odevzdáním se Bohu. Armagedonský střet mezi dobrem a zlem bude náplní následujících let soudu a zároveň největší událostí na planetě za dobu její historie. To, co bude soudit každého na Zemi je jeho vlastní duchovní zralost, se kterou buď obstojí a bude hrdě vítat svého Pána anebo se s panikou zřítí do tmy pekel.

Nic se neboj toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel uvrhne některé z vás do vězení, abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až do smrti a dám ti vítězný vavřín života. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu druhá smrt neublíží.“ (Zjevení 2:10, 11; B21)

PÁN VŠE V LÁSKU OBRACÍ

Neohýbej, vetře, topoly,
ať svědky tiché, údy nebolí.

Za soumraku u Nebeských bran,
z dálky vidět kočár, Láskou hnán.
Tma bez dechu pod kopyty koní
rozpadá se - znovu květy voní…
Bitva s Drakem další vyhraná,
kapitola jedna dopsaná.

Srdce Lásky se domů navrací,
Pán vše cestou v Lásku obrací.
Celé nebe opět jasně svítí -
Jitřenka se v celé kráse třpytí,
by ukázala cestu - kudy kam,
všem, kdo Lásku hledá, také Vám/ vám…