Mnozí bloudí okolo

V minulém článku Dech životní síly, jsme zmínili Ježíšovo konstatování o smutné realitě ďáblova světa, který se postaral o to, že mnozí bloudí kolem pramene, ale pramen nenalézají. Stejně tak jsou mnozí, kteří stojí přede dveřmi, ale nejsou schopni vstoupit.

Řekl: Pane, mnozí jsou okolo (pramene), ale žádný v [pram]eni. Ježíš řekl: Jsou mnozí, kteří stojí přede dveřmi, ale jen samojediní vstoupí do svatební komnaty. (Tomášovo evangelium log. 74, 75)

A to je v souladu s jiným Ježíšovým podobenstvím, že cesta je úzká a málo kdo ji nalézá, zatím co široká a prostorná je cesta, která vede do zničení. Viz. článek Podobenství o dvou cestách.
Mnozí tedy mají chaos v tom, čemu věřit, anebo se upnuli k tomu, co pramen života těsně míjí a myslí si, že drží jedinou Pravdu. Stojí přede dveřmi, ale nevidí, kam vstoupit. A proč je míjení pravidlem v tomto světě? Protože svět byl ponechán vlivům, které souhrnně nazýváme ďábel. Ďábel byl jeho tvůrcem a provozovatelem až do této doby. Od roku 2020 je to však jinak. Svět už nikdy nebude stejný jako dříve. K Zemi přišel její Král, Kristus a jeho prvním počinem bylo svržení ďáblovy neviditelné vlády nad lidstvem. Kristus započal s pozvedáním Země na vyšší energetickou úroveň a pro připravené se otevírá brána do vyšší, rajské reality. Pro Zemi a lidstvo je to však období největších zkoušek, jaké kdy zažili. Svět chaosu je prozatím pevně zakořeněný a hodlá se bránit ve smrtelné agónii. Budete jím oklamáni, anebo naleznete bránu do věčného života? K tomu je důležité, abychom si hluboce uvědomili bolest chaosu a na pozadí toho uviděli východisko. Jakmile dokážete definovat cestu úniku, budete zachráněni, pokud na ni vstoupíte.

Zakázali nám 13. komnatu

Celým světem napříč zaznívají hlasy o tom, že jsme světem chaosu klamáni. Vidíte to taky, anebo si to potřebujete hlouběji uvědomit? Tak například Tomášovo, či Filipovo evangelium a velká spousta dalších textů se nedostaly do Bible, protože míří k prameni. Bez jasně vyjádřených informací, které tam jsou, nikdy nepochopíte přesně nejhlubší podstatu Kristova učení, vedoucí k záchraně. Ale existují skryté důvody mocností tohoto světa, které chtěly, abyste byli mimo. Stačí jim, že jste okolo…Když nevystihnete jádro, je jim jedno, jakou si k tomu dáte omáčku. Účinek míjení je splněn. Kdo totiž pochopí smysl odevzdání a mystické svatby s Bohem, ten už nepotřebuje náboženské systémy víry a samozvané pastýře….Pochopit podstatu je svoboda, být okolo je být v područí. Je to stejné jako s volnou energií, kterou objevil Nikola Tesla. On to dokázal, ale mocnosti ho odstavili, protože potřebovali, abyste jim za energii platili tou svou osobní energií, a ne abyste měli energie, kolik chcete. To byste nepotřebovali jejich systém, ve kterém mohou zdražovat, jak potřebují. Dodnes je téma volné energie ve vědeckých kruzích zapovězeno...
A proč bychom si měli myslet, že s vakcínou je to jiné? Objevený lék jakoby neexistoval a toto téma je smeteno ze stolu, protože cílem mocností je vás naočkovat, ne vyléčit! Svět už pochopil první úroveň klamu, že očkování vás před nákazou neochrání. Přesto ho intenzivně vyžadují a podmiňují jím nákup, prodej, cestování... A to proto, abyste později pochopili mnohem hlubší a závažnější úroveň klamu, že vám do těla vpravili něco, co vás buď zahubí anebo zkrotí. A nejvyšší úroveň klamu je v tom, že vám vakcína otupí energetická centra, která potřebujete k duchovnímu vzestupu. Opět jde tedy o vaší energii, kterou potřebujete, abyste proměnili svá těla v zesilujícím energetickém proudu vzestupu…Pokud postoupíte ze hry dále a energii necháte proudit volnou cestu dovnitř, nemají z vás už dále prospěch.
Ještě jinou analogii nabízí film Matrix. Poukazuje na úrovně pravdy. Na té zjevné můžete žít v systému, který nabízí relativně normální život s předvídatelnými jistotami, ale bez hlubšího smyslu. Pokud polknete pilulku, zažijete prozření a uvidíte skrytou Pravdu, která do celého děje vkládá hlubší smysl. Zatímco systém vám poskytuje 3D hru, ve které smýkáte svou figurku ve směru tří: os x,y,z, a jste pohlceni hrou, odehrává se na jiné úrovni něco mnohem podstatnějšího. V prostoru za zrcadlem. Pokud se do prostoru za zrcadlem dostanete, zjistíte, že podstata není o budování systému, ale o odevzdávání energie. Čím se více snažíte uspět ve hře, tím více výkonným zdrojem energie jste. Jakmile však objevíte cestu za zrcadla, jste volní a pro systém nepoužitelní.
Ať se tedy podíváte kam chcete, všechny přímé cesty k pramenu božství, pramenu nesmrtelnosti a věčné enerie, jsou v tomto světě zakázány a střeženy vlky (strážci) a jsou doslova a do písmene zakázanou třináctou komnatou. Viz. článek Pravda zjevná a skrytá.
Pojďme se nyní nejprve zamyslet, jak nás chaos připravuje o energii a nakonec i o život.

SVĚT NENÍ NA VINĚ

Svět není na vině, lidé bděte! 
Had leží na hlíně, jeho jed pijete.

Svět chaosu

Obecně se jedná o místo rozpadu, nesouladu a nedokonalosti. Svět chaosu je trojrozměrná realita, do které jsme se narodili, v níž existuje boj, bolest, nemoc, duševní utrpení a smrt. Člověk si zvykl brát tyto skutečnosti jako samozřejmost a ve víru dění se nepozastavuje nad nepřirozeností a nedůstojností přežívání duše v této životní realitě. Pro účely hlubšího pochopení si v tomto článku souhrnně rozebereme pojmy a znázornění, kterými jej můžeme definovat a vyskytují se v našich článcích. Kromě pojmu „vody chaosu“ ho můžeme také nazvat 3D, dualitou, světem iluze, hrobem lidstva, či přírodou smrti. Dále potom prázdnotou, hmotou, světem zrcadel, systémem, matrixem, či nejvyšším bodem rozpadu lidské reality.
Obecně jde o realitu rozpadu jednoty na dva protipóly, poskytující andělům zkušenost duálního rozdělení. (Lidé jsou inkarnovanými andělskými bytostmi.) Odloučené hřiště, reality show, která umožňuje důkladně a zblízka pochopit všechny stránky Boží dokonalosti, to dělá na základě plného prožití protikladu k Boží dokonalosti. Mnohokrát jsme v našich článcích zmínili pojem „poznání dobrého a špatného“, které nabízel had v ráji Adamovi a Evě. Okolnosti světa chaosu, jsou pak biblickým „trním a bodláčím“, které měli lidé v této realitě okusit.
Programy 3D reality uvedou andělskou duši do zmatku, krátce po své inkarnaci. V morfogenetickém poli planety (což vnímejme jako ovzduší, či sdílené vědomí), je nám vtisknuto, že jsme smrtelným tělem, které se musí obávat o své přežití a má krátký, omezený čas, aby naplnilo účel svého žití. V naplnění hmotných potřeb vidí největší uspokojení a tak se pouští do naplnění všech tužeb, které neberou konce a nevedou ke skutečnému naplnění. To uvrhuje duši do zmatku a stresu způsobujícího sestupnou spirálu vědomí. Uzavřený kruh, krysího závodu, který je tím drtivější, čím více mu věříme, stahuje smyčku kolem krku své oběti a stále hlouběji ukotvuje člověka ve hmotě. Čím více se nám zamotala hlava z této spirály, tím více klesáme na dno tělesnosti a uvrhuje nás to do většího životního stresu. Čím více se naše životní tempo zrychluje, tím více nestíháme. Čím více se točíme, tím méně času máme na nadhled a tím jsme více přesvědčeni o skutečnosti hmotné reality. Tím více vidíme pouhý povrch věcí a sestupujeme hlouběji do živočišného vnímání reality. Svět zrcadel nám potvrzuje stále dokola naši vlastní pravdu a my jsme jako pejsek, který štěká a vrčí na svůj vlastní obraz v zrcadle a je přesvědčený, že ať se podívá kam chce, všude na něj číhá nebezpečí, sok a vrčící nepřítel. A to si od něj žádá ještě větší pozornost a ještě větší ostražitost a čím více se dívá do zrcadel, tím více to vidí. Vždyť je to tak jasné! Jak to někdo může nevidět? Tomuto ukotvení se říká také život v kruhu sebenaplňujícího proroctví, kdy krátkozraký životní náhled neumožňuje účastníku hry vidět, že celý svět mu výlučně odráží to, kým je on sám ve své duši.

Závislost chaosu

Čím více je člověk ukotven ve stresu, tím více si ho podvědomě vyžaduje. Tělo se v tomto životním závodě stává drogově závislým na stresových hormonech, které jsou zdrojem jeho opojení. Každý náznak zpomalení vzbuzuje podvědomou reakci těla, ke zvýšení tempa a zvýšení své denní dávky opiátů. Původně obranný mechanismus těla, který umožňuje speed, či boost režim, se v krysím závodě stává návykem. Tělo vyplavuje spoustu podpůrných látek, zorničky se rozšiřují, tep se zvyšuje a tělo je permanentně přetíženo. Režim supervýkonu, který měl původně člověku zajistit krátkodobý únik před hrozbou smrti, se stává standardem a je vyžadován neustále. Po nějaké době maniakálního životního stylu, pak začínají tělesné funkce selhávat a objevuje se chronické onemocnění. Ovšem mánie, že nepředvídané nebezpečí číhá za každým rohem, neumožňuje zvolnit duševní napětí, ale vede do stálé ostražitosti. Mozek je permanentně ve frekvenční oblasti beta vln a to časem způsobuje nějaký stupeň úzkosti, zlosti, frustrace, netrpělivosti, agresivity a ve vážnějším případě třeba maniodepresi…Takže ve výsledku už lze jen očekávat, ze které strany přijde ta nejhorší rána. Rána smrtelná.

LEPŠÍ JE SE ZASTAVIT

Jen tak být, to není nuda - lenost člověčí.
Líný stále se vymlouvá, má spoustu řečí -
proč nepřišel, nedělá…nové výmluvy hledá.

Jen tak být je pochopení,
že dopředu myslet nutné není.
Že lepší je se zastavit,
když chceš krok ten učinit.
V klidu větší rozhled máš,
správný krok ten uděláš.

Archonti chaosu

Kolo spirály smrti roztáčí další faktor, ve který hmotný člověk nevěří. Duševní boj a stres vytváří nové duchovní entity, či těla, žijící paralelně v člověku, jako paraziti. Ti získávají vlastní vůli, pokud jsou živeni. Jedním z nich je dominantní ego. Falešná identita, která žije, dokud se člověk projektuje jako smrtelný objekt v hmotné realitě. Identita falešného ega je vytvořená oklamanou myslí a je živena tím, kdo si myslíme, že jsme a co znamenáme. Falešné ego je energetická, duševní bytost, stvořená energií mysli a přebírá vládu nad motivy jednání. Je to parazit žijící v důsledku oddělenosti duše od vnímání své skutečné duchovní a nesmrtelné podstaty. Podporuje vůli držet se sestupné spirály smrti až do konce a to pod pohrůžkou své vlastní smrti, čili zániku existence. Pokud se s ní ztotožňujeme, drží nás v šachu strachem ze smrti. Další energetickou bytostí usídlenou v duši je emocionální tělo, nebo-li vrstva, ve které je umístěna emocionální bolest. Toto tělo je schopno nás plně ovládnout natolik, že ztratíme vládu sami nad sebou, pokud se objeví spouštěč, který ho vzbuzuje. Duševní energetické bytosti takto vznikající, jsou známé i jako engramy, démoni, či archonti. Viz článek Eony chaosuMocnosti chaosu.

Kontrola chaosu

Tak člověk podléhá smrtelné nákaze s názvem ukotvení ve hmotě. V celém jeho těle dojde k chaotickému rozdělení, nekoherenci. Dech, srdce a mozek jsou rozladěné a nespolupracují. Podobají se několika, vzájemně se rušícím, rádiovým frekvencím vysílajícím najednou.  Mysl je zahlcena záplavou podnětů denně, které si žádají pozornost. Neuronové sítě celého těla aktivují téměř současně tisíce okruhů pro pracovní úkoly, pro vztahy na pracovišti, pro partnerské vztahy, pro držení tempa s dobou, pro studium nových technologií, pro studium nových zákonů, pro výchovu dětí, pro šokující televizní zprávy, pro politické boje….atd.

Hmota zplodila žádostivost, které se nic nevyrovná. Povstala z něčeho, co je v rozporu s přirozeností. Pak nastává v celém těle zmatek. (Marie Magdalská 4:26)

Mysl ukotvená v 3D si myslí, že všechny vnější podněty musí zpracovávat, jinak nebude připravená na vnější nebezpečí. Její ostražitost je založená na minulých zkušenostech, které hovoří jasně pro čím dále větší ostražitost, kontrolu a poučení se z minulosti. Tím se sám materiální člověk stává předvídatelným, protože nepřekročí stín své minulosti. To, o co klopýtal v minulosti, tomu dává pozornost i v přítomnosti a jeho realita je tedy stále se opakujícím kruhem předvídatelných zážitků. Stále přicházejí ti stejně nevhodní klienti, stejně špatní partneři atd. Pokud člověk nepustí těžce svírané otěže svého života a nevystoupí z komfortní zóny známých zážitků, nevytvoří prostor pro nic nového a změna okolností jeho hry k lepšímu, nemůže nastat. Bude si časem ztěžovat na to, že mu osud, či Bůh nepřeje...

Lpění chaosu

Další paralelní rovina sestupné spirály je pouto lpění. Čím větší kontrolu a pozornost věnujete hmotným cílům, tím více jste připoutaní k jejich dosažení a udržení. Čím větší je závislost člověka od splnění jeho cílů, tím více se mu vzdalují. Tím hůře jich dosahuje. Ačkoliv vědomí stále podporuje energii naplnění cíle, podvědomí tím více vyzařuje obavu, z nedosažení vytouženého cíle. Tím vytváří stíny svých vlastních přání, které účastník hry na vědomé úrovni nevidí. Lpění na čemkoliv, po čem toužíte, tedy umocňuje přikotvení k hmotě a jeho směřování do prachu, ze kterého povstal.
Emocionální přikotvení k realitě, kterou byste rádi změnili, jsou pouta vašeho otroctví, ve kterém odevzdáváte energii systému a těm, kdo ho provozují. Vaše snaha o zlepšení světa, ve které vidíte spásu, vás především připraví o energii. Až poté si možná uvědomíte, že uklízet Titanic je zbytečné. Mimozemské vyspělejší civilizace provozují s člověkem systém hry na odevzdávání energie. Najdete je ve frekvenčních pásmech mimo viditelný svět. Tak jako víte, že existuje infračervené, či ultrafialové spektrum světla, rentgenové záření a nebo rádiové vlny, i když je nemůžeme vidět. Tahají za nitky mocných, stojících za vládami tohoto světa. Jde o ďáblův systém hry odehrávající se na úrovni, která je pro člověka v 3D neviditelná a tak je materiální člověk, věřící pouze tělesným smyslům, něco jako chovné zvířátko na farmě.

KDO NECHCE - NEVIDÍ

Bůh jest živý. Kdo se diví?
Koho osloví - co Mu odpoví?
:„Teď ne, Otče, nemám čas.
Jde mi karta - zkus to jindy.
(Je) hodokvas.“

Prázdnota chaosu

Kdo je zbaven energie, zažívá prázdnotu. Kdo se nechá pohltit chaosem, bude bez vlastní životní energie a bude bezduchý. Plytký dech a plytké uvažování jsou příznaky lapení systémem, jehož další definicí je prázdnota, jak jsme o tom psali v článku Plnost a prázdnota. Prázdnota je způsobena neschopností proniknout do hloubky, ve které je Bůh a odkud pramení životní síla. Prázdnota je oddělení se od Boha. A to je oddělení se od veškerého životodárného Zdroje a principu naplnění, jako když vytáhnete zástrčku se zdrojem energie a s veškerými daty k úspěšnému upgrade.
Důvěřovat v materiální systém věcí, je totéž, jako zůstávat na povrchu a nikdy nezjistit hloubku reality. Je to jako na povrchu rozbouřeného oceánu. Pokud byste byli jeho vlnou, pak byste znali jen zmítající se zmatek. Jako vlna byste byli velmi pomíjiví, nestálí a netušili byste, ze které strany přijde další bouře, která si s vámi bude dělat to, co chce. Byli byste v panice z toho, co přijde a z vaší rychlé a nenadálé záhuby, protože postrádáte uvědomění, že nejste jen vlnou, ale současně jste i hlubinou a nikdy skutečně nezemřete, jen se přeměníte.

„Ale ničemní jsou jako moře, které je rozbouřené, když není schopné se uklidnit, jehož vody vyhazují vzhůru chaluhy a bláto. Není žádný pokoj,“ řekl můj Bůh, „pro ničemné.“ (Izajáš 57:20, 21; Rbi8)

Celkový chaos, zmar, neštěstí a rozpad, které poskytuje matrix 3D reality je tím dokonán. Neexistuje duše, která by nemohla zažít po stovky svých inkarnací, všechny druhy bolesti, odloučení, či prázdnoty a smrti vyplývající z jeho vědomí. V realitě chaosu si všichni důkladně prozkoumají odvrácenou stranu světa Lásky, nacházejícího se v blízkosti Božího trůnu, a to by je mělo exportovat k jedinému východisku. Tím je bezpečí na tajném místě Nejvyššího.

BŮH TO STÁLE ZKOUŠÍ

Za čas Bůh to opět zkouší,
opatrněji, tišeji šeptá
pozdrav do lidských uší (duší).
- Člověk už jen rukou mávne -
nemá chuti mluvit žádné.
Ví, že list se obrátil -
dává Ďáblu všech svých sil.
Bez promluvy hraje dál -
co kdyby to Ďábel vzdal?

A tak Bůh to znovu zkouší -
hlas Jeho je stále tenší,
jak se člověk vzdaluje
a sám sobě si panuje.

Úzká cesta ke svobodě

Uvíznutí v chapadlech chaosu je stavem hlubokého duchovního spánku. Z něho se můžeme probudit, pokud máme šanci. Ti, které potká těžká životní zkouška v podobě vážné nemoci, úrazu, rozpadu manželství, finančního krachu, anebo ztráty kariéry, dostali šanci zastavit se a uvědomit si nesmyslnost krysího závodu. To, co se na povrchu jeví jako životní pád, je pod povrchem začátek nového obrození, pokud ho účastník hry pochopí. Pokud došlo k pochopení, pak je člověk směřován k vyššímu probuzení a tím jako by postupně procházel kvantovými úrovněmi vědomí. V článku Kajícná píseň Sofie, jsme rozebírali eony, jako rozměry ducha, kterými člověk prochází při a po probouzení.

AURUM LUTTINY 19r

Boží síla skrytá ve všem živém jest.
Myšlenka ta život činí, a záleží jen na člověku,
zda se jí víc zúčastní, zda se bude podílet na jejím proudu.
Co člověk myšlením svým podporuje,
tomu se tu dobře daří, to prosperuje.
Však tomu se nedaří, co se z mysli vypaří.

Člověk činí i to, co nechce,
tím, že to ve své mysli krmí.
Energii tomu dává
a“kytka“byť zlá, jest zdravá.
Energii přijímáš a záleží, jak ji pojmenuješ,
jaký název jí dáš, v to se pro tebe ona změní.
Podle toho, nač zrovna myslíš, v jakém jsi rozpoložení.
Jseš-li ve strachu, nebo máš-li mysl plnou dluhů, rostou ony.
Máš-li však v mysli všechno dobré,
daří se onomu rozrůstati,
bez ohledu na situaci, v níž se nacházíš.

Cesta z uvíznutí v chaosu do svobody ducha, je jako průchod trychtýřem. Z širokého rozptýlení dojdete k úzkému zaměření. Z mnoha nekončících potřeb, nakonec zůstane pouze jedna jediná. Ze silné nekoherence vnitřních vibrací, dojdete nakonec k sjednocení, kdy celé tělo táhne za jeden provaz. Z nevědomí sebe sama, dojdete k silnému vědomí svého bytí v každé buňce těla, svého Já jsem. Z rozptýlení ducha, vzniká koncentrace ducha v jednom koncentrovaném bodu vědomí. Z nesvobody a otroctví přecházíte do stavu dokonalé svobody. Ze závislosti na lidech, vůdcích a návodech, přecházíte k úplné nezávislosti v duchovním napojení na jedinou dokonalou sílu přírody, Božího ducha. Většina z těch, kdo čtete tento článek, jste v některém bodu cesty k úplné celistvosti. Na toto téma jsme napsali článek Vnitřní cesta k celistvosti.

Láska je transformační živel

Na cestě probuzení se člověk vyprošťuje z hylismu, což je fylosofický pojem pro materialismus. Prochází cestou psychika, na které je většina a nakonec nalezne stav pneumatika, který znamená odevzdání své vůle dokonalé transformační Boží síle a jejímu vedení. Jde o cestu vedení duchem.
Cesta psychika, je cestou duševní, ne duchovní. Znamená snahu být lepším člověkem, snahu vyprostit se z nelítostného kolotoče smrti. Psychik usiluje o změnu na úrovni mysli, či ega. Domnívá se, že když bude usilovat o lásku, vytvoří ji. Produktem je však laskavost. Domnívá se, že když se bude snažit o vědomou poslušnost Božích zákonů, dělá dost, aby byl spasen. Produktem je však rozumová kontrola. Psychik se také domnívá, že duševními silami změní svoji hříšnost. Vytváří však samé napodobeniny, které mají k dokonalosti daleko. A na některé úrovni svého rozvoje usiluje například o vytvoření osobních vibrací, které mu přitáhnou do života to, po čem touží. Důležité však je, že hledá, klepe a nevzdává to. Každý, kdo opravdově hledá, ten nalezne, každému kdo klepe, bude otevřeno. Fáze psychika je důležitou evoluční fází. Nenechte se prosím odradit, i když vidíte lavice chrámů plné formálních věřících, kteří jsou spokojení se stavem psychika a Boha mají pouze v hlavě či v ústech. Odbudou si svoji bohoslužbu, zpověď či svátosti a po zbytek času dále vesele hřeší, minimálně ve své mysli. Většina totiž ještě v této době neuzrála k cestě opravdu duchovní. K cestě intenzivního spirituálního prožitku odevzdání se duchu.
Překonáním nižších vrstev vědomí a navýšením svého poznání a úrovně ducha, je hledající Kristem doveden k pochopení, že jediným skutečným transformačním živlem je živý proud energie Boží Lásky, kterému je třeba se odevzdat, či otevřít. A není až tak podstatné, že říká Božímu duchu Kvantové pole, nebo Vesmír, pokud se Mu s opravdovostí otevře. Když se časem probuzenému skutečně podaří zažít tento nejmocnější živel, jako záplavu svaté, čisté energie, vyvěrající zevnitř, pochopí, že našel pramen Zdroje života, který se nedá vytvořit lidským úsilím. Jedině tento živel je schopen úplné a doslovné genetické proměny, zcelení bytosti do jednoty a pozvednutí k vyšším úrovním reality. Je to Síla a Inteligence, která řídí celý projevený svět a je schopná z vás udělat nejen jiného člověka, ale poté, co vás prostoupí vám vytvoří nové tělo i hřiště, pro vyšší úroveň reality. To je nalezení živého a silně působícího Boha v srdci, po létech uctívání boha psychického, čili  boha neživoucího, vytvořeného v mysli, který byl pouhou představou. Proto psychik na lásce „pracuje“, protože v ní ještě neumí trvale stát a myslí si že láska je emoce. Nepochopil, že Láska je nejmocnější přírodní živel, ze kterého byl stvořen svět se všemi jeho fzickými živly. Je to nejjemnější esence, ze které vše povstalo. Nalezením živého Boha, naleznete Sílu změny, která vás promění svým objetím. Bůh = Láska je ve spojení s každým a stále čeká, že vstoupíme do jeho náruče. Doslova se vás zmocní, jako kdybyste byli zamilovaní a to je velký rozdíl, jestli uctíváte představu, anebo Někoho, kdo vás drží v objetí tak, že záříte a rozklepou se vám z toho kolena. Psali jsme o tom v článku Láska tě chce obejmout.

LÁSKA ŽIJE V DUCHU

Člověk kouká, aby žil.
využívá všech svých sil,
aby si tu prý život zasloužil.
Opět slovo špatně pochopil:
Má si tu zasloužit život věčný!
Bez tíže časoprostoru. Nekonečný!
Ne stavět na Zemi si chrám,
a pak ať se všici diví, jak já se mám!
Kdo v hmotě a pro ni žije - z hmoty staví.
Však v srdci, v Lásce máš komůrku - domov pravý.
Není to srdce lidské - člověka,
z něhož krev i život vytéká.

Tajné místo Nejvyššího

Když jsme psali v tomto článku o trychtýři, tak jsme vás chtěli dovést k pochopení toho jediného zásadního, co zbude, když z života vyfiltrujete všechny překážky vedoucí k osvícení. Slovy Krista se jedná o jedinou potřebnou věc, které jsme věnovali článek v roce 2020.
Tou věcí je vnitřní spojení s Bohem a tím místem, kde k tomu dochází je bod vědomí věčného přítomného okamžiku, ve kterém spočinete. Izraelský král David to nazval tajným místem Nejvyššího.

Kdokoli bydlí na tajném místě Nejvyššího, opatří si nocleh přímo ve stínu Všemohoucího. (Žalm 91:3; Rbi8)

Tajné místo je mimo dosah podnětů z hmotného světa. Je místem, které neexistuje pro hmotné smysly. Pokud byste nemohli používat žádný z hmotných smyslů, tento fyzický svět by pro vás vůbec neexistoval. Žádný ze smyslů těla by ho nezaregistroval, ať by se v něm odehrálo cokoliv, pro vás by neexistoval. Neměli byste s ním spojení, když byste neměli hmat, chuť, zrak, čich, sluch. I přesto byste existovali a vnímali, ale ne tuto realitu. Od té byste byli odděleni.

Ježíš řekl: Dám vám to, co žádné oko nevidělo, žádné ucho neslyšelo, čeho se žádná ruka nedotkla a co žádnému člověku v srdci nevzešlo. (Tomášovo evangelium log 17)

Zkuste si představit, že byste všechny tělesné smysly dokázali vypnout. Co byste vnímali?....Vnímali byste jen sami svoje vlastní bytí. Uvědomovali byste si stav svého vlastního vědomí. Vaše duše by si uvědomovala přítomnost a energetický stav sebe sama. V té chvíli byste si uvědomili, že máte ještě další rozměr, který jste vnímali dříve snad jen intuitivně. Rozměr dovnitř / ven, kterým se vchází za zrcadla. Rozměr za hranice tělesných smyslů. Úroveň vnitřní, do které vcházíte z té vnější. Trojrozměrná realita má délku, výšku a šířku a ve 4D realitě byste k nim přiřadili ještě rozměr hloubky. Jedná se o místo nezávislé na času. Místo věčného bytí v přítomnosti, portál do duchovního světa. Čtvrtým rozměrem je tedy místo, kde neexistuje lidské vnímání času. Místo, kde není minulost, ani budoucnost, ale jen věčné teď. Stav vědomí, ve kterém žijete věčně.

Nyní však, protože jste byli osvobozeni od hříchu, ale stali jste se otroky Boha, máte své ovoce ke svatosti a nakonec věčný život. Mzda, kterou platí hřích, je totiž smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána. (Římanům 6:22, 23; Rbi8)

Ano, místo věčného života existuje ve stavu vědomí, ke kterému se každý může dopracovat. Je to dar, pro který si musíte přijít do vnitřního chrámu. Již mnohokrát jsme psali o tom, místě jako o svatební komnatě, vnitřním chrámu, nejvnitřnějších místnostech, či skryté komůrce, kam se chodíme modlit ke svému Bohu. Místo, které se nevystavuje na odiv, jako to dělali farizeové, ale místo úplně mimo dosah okolního světa. Tam chodíme otevřít své srdce, odpustit, zprostit se všech vin a zátěže a spočinout úplně nazí a s prázdnýma rukama před Bohem, který vidí vše. Místo, kde dochází k očištění, otevření se, odevzdání, scelení bytosti a důvěrnému spojení s Nejvyšším. Čím upřímnější, hlubší a opravdovější je náš vstup dovnitř, tím více je odměňující. Už to samotné zvnitřnění je stav modlitby beze slov, ve kterém můžeme setrvávat delší dobu. Nejde o žádná naučená slova, ale o naše obrácení se dovnitř a vstoupení do zdánlivého nic. Bůh ví, co máte na srdci dříve, než to vyslovíte. Na jeho tajném místě nemusíte spočívat jen při modlitbě, ale v každé volné chvíli a po čase v něm můžete být částí vědomí i neustále, během jakékoliv činnosti, kterou se denně zabýváte. Je to stav naší nejvyšší vnitřní pravdy, ve které nenosíme masku. Naopak, abyste ho nalezli, musíte odložit všechny masky a životní role a stát se ničím. Je to místo kam chodíme vnitřně opouštět hmotný svět. Je to stav plného odhalení se před Bohem ve vnitřní nahotě. Stav plné důvěry pouze v Něj. Proto je vstup jako úzká brána, podobná uchu jehly. Nic si tam nemůžete ze světa přinést, jen svou duši a své ryzí srdce. Je to místo silného působení Boží energie, podobné duchovním lázním. Je to stav Božího království ve vás a proto ho neustále hledejte a vše ostatní vám bude přidáno.

Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. (Matouš 6:24-34; CEP)

Vstupováním do tajného místa Nejvyššího nevstoupíte ihned do věčného života. Postupně se však budete učit napojovat na Zdroj veškeré vaší síly, hojnosti, ducha a ochrany. Zklidníte se, uzdravíte, ožijete a otevřete se nesmrtelnému duchu. Umožní vám to vnímat se čím dál více jako duchovní a sjednocená, celistvá bytost, a okolní svět přestane být tak drsný, naléhavý a důležitý. Čím více se naučíte vstupovat na toto místo, tím více víry, důvěry a klidu budete mít, protože jste objevili portál k Bohu, věčnému Životu a věčné Lásce.
Toto nové útočiště vás posílí jako duchovního člověka a časem vás přiměje zpřetrhat úplně energetické vazby k eónům chaosu. Zkrze tuto bránu přijde vyšší moudrost, porozumění, inspirace, intuice a svoboda. Vstoupíte jím do třinácté komnaty nad duální realitu, jako svobodní, nespoutaní a plní ducha Lásky. Budete jako rozvážné pany z Ježíšova podobenství, které jsou připravené na příchod ženicha a mají ve svých lampách olej. Ve svatební komnatě, kde přebýváte v podstatě nepřetržitě, pak vyčkáte na příchod ženicha.

Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří. Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře.
Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat.
(Lukáš 12:35–37; CEP)

O mystickém významu svatby Beránkovy jsme psali v článku Tajemství svatební komnaty.

SJEDNOCENÍ SE S BOHEM

Když srdce/Láska, co je dole na zemi,
se spojí s tím, co je nahoře v nebi,
a vnitřní a vnější se tak smísí,
že nepoznáš, co čí bylo: „Čí jsi?“
Až hranice všeho v nás splynou,
projdeš nejtěsnější branou.
Jsi všemu v sobě vším.
Sám sobě Bohem, skutečným.
Neboť jsi dokázal stát se tak maličkým,
abys mohl každou svou buňku obejmout.
A máš Právo, zažít ten proud,
a na stejné vlně s Bohem plout…

 

Nové svitky: Svatební komnata

To jest svatební komnata, v níž všichni, každý snoubí se s Bo (Bohem), Láskou,
i společně obejmou, pojmou do svých srdcí celý svět, i on se opět zazelená -
i Láskou hořeti budeť.

Svatební komnata - v srdcích našich chrám Bohu, Bo (Boží) duch si vyzdobí,
i nás každého pozve si do komnaty skrytější (svatební),
jež vyzdobí každému na míru - dle přání a schopností - umění, vědění každého,
i nabídne mu, nechť vstoupí do „Bo“ hlouběji do Něho.

Za dveřmi (komnaty) nejskrytější, dodá klid mu (člověku) celému,
pomůže to každému - ochranou a Láskou, mocí přestát,
ustát 40 dní a nocí v extázi Lásky Nejvyšší,
i vyjde člověk nejčistší - očištěn a uzdraven, na nový život připraven.

(AURUM LUTINY 16v)

Osobní Armagedon

V okamžiku, kdy se ocitneme v přítomném okamžiku a tím pádem ve spojení s Bohem, vystavili jsme svou osobní realitu působení jednotící a ozdravující energie. Již neopakujeme staré zaběhnuté vzorce a nestojíme v kruhu stále se opakujících sénářů, ale vystoupili jsme z komfortní zóny, připraveni vkročit do neznáma a otevřít se něčemu neznámému a novému. Naše změna se projeví ihned, naše aura více září. V naší realitě tak začne působit nová síla změny, kterou můžeme pozorovat ve vývoji. Musíme vydržet emocionální výzvy našich vnitřních vrstev, dokud se energetické vazby na staré vzorce nezlomí. Staré zaběhnuté emoční vzorce a vnitřní démoni bojují o život a tak útočí vší silou. Tak, jako celosvětový Armagedon, tak také osobní Armagedon přichází poté, co jsme vpustili do života novou energii. Po vyčištění osobní sféry vyzařování a přelomu vědomí, dochází k souboji mezi starými okolnostmi a novým energetickým podpisem naší duše. Počátek prolomení energetické bariéry znamená nové osobní objevy, postupně vznikající novou osobní realitu, ale současně také krach minulého, co již neslouží. Měli bychom si uvědomit, že v této životní fázi dochází k zásadní změně vědomí a tak můžeme zažít krachy, životní bouře v zaměstnání, rodině apod. Řada lidí opustí naši osobní realitu. Na první pohled to může vypadat jako přesný opak toho, čemu jsme se otevřeli. Jde však o ozdravný proces s dobrým koncem. Vydržte v důvěře na tajném místě Nejvyššího a pozorujte jak se Bůh ujal vašich záležitostí.

AŤ SE VÁS BOŽSTVÍ ZMOCNÍ

Člověk musí zestárnout, aby omládl…
Něco prožít, pochopit na cestě tu,
opotřebovat kabát vnější,
nechat růst vnitřní,
spojit start s cílem,
začátek s koncem,
prorůst jedno do druhého
nelekat se však ničeho.
Až vnitřní proroste vnějším,
pak Láska bude silnější,
každá vráska z čela zmizí,
slovo trápení nám bude cizí,
neboť kde Láska panuje,
tam každému dobře je.

Celosvětový Armagedon

I celosvětový Armagedon nastupuje postupně, po přechodu do nového slunečního cyklu planety. Kristus přišel s energií Lásky a to nevede k okamžitému příchodu ráje, ale ke střetu dvou světů. Nejprve bylo vyčištěno morfogenetické pole planety, (očištění duchovních nebes a svržení ďábla), po té dochází k třesení země, která se přizpůsobuje novému a způsobuje živelné katastrofy. Průběžně reaguje také lidstvo, které se bouří jako moře a vyplavuje chaluhy a bláto. Řada lidí postupně umírá na nemoci a řádění živlů. Odchází ze Země, jako odchází jednotlivci ze scény v osobním Armagedonu. Inkarnace duší temné strany a démoni, jsou bodáni novou energií a odkrývají svou pravou tvář. Na pozadí toho se v lidech dobrých probouzí jejich láskyplné jádro a stávají se postupně lepšími. Situace se stupňuje na všech frontách, dokud nedojde ke vzkříšení duší a následnému rozpoutání války mezi dobrem a zlem. To je celosvětový Armagedon, přicházející v souženích, postupně a plíživě, od roku 2020. Vzkříšení duší znamená multidimenzionální setkání všech duší se Skutečností Kristovy Lásky a jeho zjevení na nebesích. Do této zkušenosti vstoupí každá duše, dobrá i špatná. Setkání se Skutečností vytvoří základ pro urychlení duchovní cesty dobrých a zároveň odsoudí ty, kdo proti Skutečnosti usilovně bojují. Viz.článek Velkolepé první vzkříšení.
Co není v souladu s novým světem, je smeteno s tím starým. Následně se hladina rozbouřených vod uklidní a nad Zemí zavládne Boží království. Skupina čistých duší vytvořila protiváhu temnotě a tak bude zachován a znovu utvářen nový a lepší svět s vyššími duchovními a duševními možnostmi a vyšší, láskyplnou životní realitou. Po následujících tisíc let bude nová společnost spět k věčnému životu v dokonalosti.

Nové svitky: Transformace vzestupu

Mnohé květiny náhle zvadnou, neboť ke starému Slunci vzhlížeti budou,
stejně i lidé, jež do „nového ducha“ nepřepnou - nepřeladí dýchání svoje -
ti stále na nemoci času-dělení zmírati budou.

V nitru člověka každého, se nové rodí - do nového světa.
Kdo se nepustí starého a nepřijme nového čistého (očištěného) zdravého ducha,
postupně zanikne na neduhy mnohé.

Tělesná schránka, - kabátek svrchní, byť užíváním zchátralý by byl,
uzdraví se z mnohého, neboť Láska a víra hory přenáší, vody rozestupuje…

Činiti skutky mnohé netřeba člověku žádnému - to svědčiti bude o díle Satanově,
neboť Láska jako řeka plyne, přirozeně, jen na síle nabývá,
a mnohý z počátku nevšimne si, že jest jí zvolna nesen
v kraj klidu, všehomíru, aniž by tělesnou svou schránku opustil,
či místo pozemské měniti musel.

Láska projde Zemí celou a vším, co na ní, v ní i kol ní jest.
Jako magnet sám každý (k Lásce lnoucí) přilne, i brzy zjistiti má,
že pouhou vírou tou nový vzduch do plic vdechuje,
jinýma očima an hledí, i že všechno živé jest.

Tu zvedne větvičku, tu do země zaboří - zasadí, i košatý strom z ní vzroste, vzejde.
Vody rybami naplněny budou, i semena - rozfoukaná všady po kraji -
místo aby hníti počala, tak Země ta se zazelená, i člověk šťasten bude opět tuť,
neboť Nebe a Země pominou, v jedno splynou.
Bůh budeť všemu vším, a člověk ze Země Ráj ten Boží činiti budeť.

AURUM LUTTINY 16r

Nebe a země se spojí

Tak jako na osobní úrovni vyzráváme k osobní celistvosti, na planetární úrovni dochází ke spojení nebe se zemí. Na osobní úrovni vystupujeme nad chapadla chaosu, do 13. komnaty(eónu). Na planetární úrovni vstupuje planeta i se svými obyvateli také mimo dosah chapadel ďábla. Dochází k výstupu do nultého stupně ráje, který je ekvivalentem 13. eonu na osobní úrovni. Je to duchovní prostor, kde se nebe dotýká země. Počátek přímého spojení lidstva s Bohem. Počátek zázraků, volné energie, prodlužování života k věčnosti a počátek přímé komunikace Boha s lidmi. Počátek Božího stanu na Zemi a počátek spojení člověka s mimozemskými civilizacemi na oficiální úrovni.

NÁVRAT K JEDNOTĚ

…Pak se ze dvou jedno stane -
jeden duch, dech, vítr vane
vnitřním i vnějším,
smísí vše se vším,
z pohledu tvého i nebeského,
jeden se vpije do druhého,
a tak se vnější vnitřním stane,
vnitřní kabát svůj dostane,
mužství s ženstvím v harmonii-
jako jedno srdce bijí.
Nebe člověka prostoupí,
člověk do Ráje vstoupí,
ruce vnitřní ve vnějších,
vnější vnitřním krásnější,
silnější, vnímavější,
obraz tvůj se s Božím spojí,
Království Boží pak je i zemí tvojí.

Amen

Multidimenzionální Armagedon

Holografická podstata Existence znamená, že v každé nejmenší části Existence je skrytý celek. Cokoliv změníte i v té nejmenší části celku, promítne se i ve všech ostatních částech celku. Neexistuje žádné oddělení, ani čas. Čas je iluze malé části, která se od vnímání celku oddělila, za účelem vývoje. Ztratila vědomí hloubky a ulpěla na povrchu. Nebylo to však skutečné oddělení, jako když utnete větev, ale vzdálení se ve vědomí. Ztráta vědomí, že nikdy nemůže skutečně k oddělení dojít. Cokoliv změníte na úrovni celku, promítne se i do všech rozdělených částí. Celek = Nejvyšší Bůh, oddělil část své energie = Kristus, aby prošel vývojem duality, poznáním dobrého a zlého. Kristus pak vyčlenil část sebe ve stejném poměru jako Nejvyšší, aby se duálně rozdělila na nižší úrovni. Tato oddělená část Krista se rozdělila na mužství (Krista) a ženství (Sofii). K témuž rozdělení došlo i na části energie Krista a Sofie. Tak vznikli andělské bytosti, Adam a Eva, na úrovni 4D (ráj). Adam a Eva jsou rodiči nebeského stáda duší. Nebeské stádo duší předalo božství pozemskému stádu a tak je rodiči pozemského stáda. Viz. články Ovečky znamenitého pastýře a Dvě stáda jednoho pastýře. Tak celá příroda vytváří fraktální struktury, které se dělí po jednotlivých úrovních dle stejného vzorce. Jako tomu je například u rostliny. Kristus je kmenem vinné révy a z něj vychází větve, na větvích rostou výhonky a na výhoncích další výhonky. Růst však není náhodný, ale odvíjí se dle stejného, jednotného vzorce, kterým je definován jak celek, tak poslední výhonky. Čím více výhonky mohutní, tím více postupují ve vědomí, které odkrývá hlubší tajemství, jako vrstvy cibule. Při každém dalším vývoji procitnete do vyšší pravdy, která je vyšším nadhledem.
Expanzí Jednoty vzniklo duální rozdělení a oddělení. Část božské energie se usídlila ve tmě a z řádu vznikl chaos. Ze světa Jednoty vznikly dva oddělené světy. Světlo a Tma. Dokonalý Adam se rozdělil na dvě nedokonalé části. Oddělené mužství a oddělené ženství. Trojjediné božství (živel Lásky) se rozdělilo do čtyř zemských živlů a vzniklo dvanáct kvantových úrovní světla a dvanáct kvantových úrovní chaosu. Tato expanze v sobě skrývá potenciál evoluční proměny a v našich dnech dospěl ke své nejkrajnější mezi a otočil směr. Od expanze k extrakci. To je ten dlouho očekávaný „konec světa a vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. Je to však, jako když dochází k tavení zlata, což je jeho tříbením. Žár oddělí čistý kov od strusky. Struska je vyhozena a ryzí pročištěný kov se vrací svému majiteli ve vyšší čistotě a scelený, zářivý a proměněný. To je multidimenzionální Armagedon tříbící duchovní zlato.
Rozměr pohybu ve vědomí je rozměrem, ve kterém došlo k odloučení a v tomto rozměru dochází také ke spojení nebe se zemí, ke sloučení mužství a ženství, k přechodu od dvanácti kvantových stavů k sedmi, a také k proměně základní stavební látky hmoty, uhlíku C12 na uhlík C7. To způsobí přeměnu těl na krystalická. Celý proces představuje proměnu struktury vědomí i hmoty. Viz rámeček v článku Mocnosti chaosu.
Budete duchovním zlatem, anebo struskou? Zlatem, či blátem? Každý si sám rozhodne o tom, jestli se bude při střetu se Skutečností Kristovy lásky stydět, anebo jásat.
( Zlato a bláto = Aurum Luttiny, nové svitky známé jako Voinychův rukopis.)

AURUM LUTTINY 19

Kdo zlato třpytivé si vyrobí tu z bláta,
kdo extrahuje sobě snítky zlata…,
aby pyšný byl pak na svou práci úmornou,
do které vložil všechnu energii svou,
ten z díla svého dlouho netěší se.
Neb na Slunci zdejším pouze, zlato zdejší skví se…