Co je Bezpečí?

Bezpečí je stav, kdy se cítíme úplně uvolnění a jsme si jistí, že nám nic nehrozí, protože jsme plně ochráněni. Je to vrcholně klidný stav mysli a srdce. Stav plné důvěry, klidu a vnitřní harmonie, kdy jsou naše myšlenkové síly plně aktivovány, protože spočívají v klidu přítomného okamžiku. Ve stavu bezpečí jsme klidní, radostní, láskyplní, produktivní, zabezpečení a v hojnosti. Jako vykoupané a nakrmené miminko v náručí mámy, které nic netuší o stresu, nemocech, hrozbách, nebo chudobě. Všechny tyto problémy v jeho realitě neexistují.
Stálý prožitek plného bezpečí je naplňující, občerstvující a přiznejme si, že v tomto světe je spíše vlastnictvím duchovních mistrů, než běžnou realitou.
Mnohem běžnější je denní prožívání nejistoty, obav o budoucnost, o zdraví, o zabezpečení. Prostě nepříjemnosti na každém kroku, kvůli kterým přinejmenším žijeme ve stavu vnitřní rozechvělosti. A i když se zrovna nic nepříjemného v životě člověka neděje, pokud začne pozorně naslouchat své duši, bude tam vnímat nervozitu a jistý druh napětí. Podvědomě žijeme totiž stále v obranném postoji, který očekává vyrušení ze stavu klidu a nutnost bránit se, či vydobýt si zpět své místo.

Hmota je iluze

Čím více prožíváme svůj život ve vnější tělesné rovině a ztotožňujeme se s tělem, tím více rozechvění zažíváme. Tělesná mysl, pod vlivem ducha světa, je přesvědčena, že objektivně nemůže být v klidu, když se denně setkává s tolika vyrušujícími ataky. Myslí si, že existují vnější objektivní skutečnosti, které jsou příčinou jejího ohrožení. Třeba zloba některých lidí, násilí, válka, terorismus, nedostatek jakýchkoliv základních potřeb k životu, anebo také možnost nemoci, či zranění nás samých, či našich dětí. Proto je materiální společnost orientovaná na objektivní řešení všech hrozeb přicházejících z vnějšího okolí a myslí si, že dokud nevymítíme hlad, chudobu, válku, terorizmus, či kriminalitu, nemůžeme být nikdy plně šťastní. A proto také lidé této společnosti nejsou šťastní. Když už si myslí, že vyřešili řadu problémů, nejen osobních, bránících vnitřnímu klidu, přibude deset dalších. A poté co jsou vyřešeny ty další, rozpadnou se ta původní řešení. Ve stále se měnícím světě, založeném na stálém vzniku, rozpadu a novém zrození, není možné dosáhnout vnější stability. Jedná se o krysí závod, na jehož konci očekáváme voňavou odměnu, ale ať už chvátáme k cíli čím dál rychleji, není to nic platné, protože vysněný vnitřní klid je stále stejně vzdálený, jako byl na začátku. Symbolem bezpečí pro tento svět je hmotné zabezpečení. Ačkoliv všichni ví, že nikdo se ještě díky penězům a nashromážděnému majetku nestal šťastnějším, většina si to nejprve chce vyzkoušet na vlastní kůži… A tak je celý svět prosycen vystresovanými, tvrdě se namáhajícími lidmi, propadlými zvláštnímu druhu šílenství. Nežijí v přítomnosti, ale očekávají, že jednou to přijde a začnou skutečně žít. Na sklonku života se ohlédnou a zjistí, že život jim proplul mezi prsty a oni u toho nebyli přítomni. Ztracená léta produktivního mládí už nelze vzít zpět, když jste prožili svůj život tak, že v myšlenkách a očekáváních, jste byli stále mimo domov. Jste pak jako otec, který pro budoucí vysněné štěstí své rodiny, není od rána do večera doma. Celá léta žije v odloučení v zahraničí. Děti mu vyrostly a on u toho nebyl, aby s nimi prožíval jejich malé bolesti i radosti. Nakonec mu za všechnu jeho tvrdou dřinu odejde i manželka a on prožívá obrovskou životní křivdu, které se mu dostalo za to, že vše obětoval pro vysněné zabezpečení své rodiny, které spatřoval v majetku. Miliony lidí vyspělé civilizace tak absolvují svůj život ve snu o budoucím rajském životě, který nikdy nedosáhli a nedosáhnou. A totéž se týká věřících, kteří promrhávají přítomný okamžik v očekávání, že je Pán v budoucnu spasí. To je krutá realita krysího závodu. To je to šílenství, takzvaně civilizované společnosti, která by se měla jít poučit k přírodnímu národu oblečenému v bederní roušce, o tajemství života v přítomném okamžiku a o souladu s přírodními zákony života.

Z iluze do Skutečnosti

Duchovní člověk dospěje k probuzení ze šílenství iluze, když si uvědomí existenci vnitřní roviny života. Poté se začne pohybovat nejen po povrchu, ale vstoupí do nitra a tehdy život začne mít také duchovní rozměr. Čím hlubší obzory navnímá v rozměru zvaném dovnitř/ven, tím více zažije osvobození z utrpení života v trpké iluzi. Ve vnější rovině žití, se nezbavíte lpění na paradigmatu CO. CO, je objektivní vnější příčina. CO, je předmět kvůli kterému vám stále uniká bezpečí. Na této úrovni vědomí nepřijmete, že momentální NĚ_CO, co právě vstoupilo do vašeho života jako soužení, je sekundární a podstatně méně důležité než to, JAK danou věc prožíváte a JAKOU příčinou všeho dění jste vy sami na úrovni duchovní.
Když přijmete duchovní rozměr života, pochopíte, že si můžete svobodně zvolit, JAK prožíváte cokoliv, co pozorujete a co se vás dotýká. Pochopíte, že vy jste jedinou příčinou toho, JAK na vás reaguje systém Chaosu. Čili vnější svět, systém, do kterého jste přišli hrát hru, vám dokonale hraje (zrcadlí), přesně to co potřebujete k pokroku. Přijměte fakt, že vše co se děje, se děje jen a výlučně k vašemu nejvyššímu dobru. Neexistují žádné náhody, jen dokonale fungující systém příčiny a následku. A pokud se nám to nezdá, je to pouze z toho důvodu, že nikdy nebudeme schopni odhalit všechny faktory, které vstupují do děje, který se nám osobně odehrává v životě. Postupně pochopíte, že všechna příčina i změna spočívá výlučně v prostoru vašeho středu. Ve vašem duchu. Když se mění vaše vědomí, vstupujete tím více do ducha = do Lásky = do Skutečnosti = do života v Bohu.
Vnitřní prožitek vstupu do života v Bohu je očišťující a naplňující, jako to nejkrásnější zamilování, které jste kdy zažili. Budete si ten dotek božství navždy pamatovat, pokud vás Bůh obejme. Následování tohoto vnitřního stavu, dává životu obrovskou hloubku a plnost, díky čemuž pochopíte, že je možné se odpoutat od lpění na světě. Tím se odevzdáte plně Bohu a obětujete svět a spolu s ním také kříž, který to s sebou nese. Od této chvíle, kdy se vás dotkne Bůh a obejme vás, pochopíte, že všechno štěstí, láska mír i hojnost, je v Bohu, uvnitř vás. Je to natolik krásný prožitek, že ho chcete po zbytek života následovat a tím začnete od slabého vlákénka, které vás s Bohem propojilo, budovat silné lano, kterým proudí Boží Duch do vašeho vědomí a spojujete se tak a přibližujete Bohu. Vstupujete do svatého chrámu, který se ve vás nachází a ve kterém se můžete skrýt před veškerým nebezpečím. Pochopíte, že dokonalé bezpečí, které jste celý život hledali, je ve vašich nejvnitřnějších místnostech. Symbolické nejsvětější místnosti vašeho vnitřního chrámu.

POSELSTVÍ ŽIVOTA VĚČNÉHO_JANA Z LAZU_BOŽÍHO SYNA

AURUM LUTTINY 8r1-8v2

Poselství života věčného:
V dobách zlomu času zdejšího, kdy čas ten nový ujímati se vlády bude,
Skutečnost života věčného každý tuť sobě navnímati an má,
bo změna stolce, krále tutoť, nese sebou ani změnu v pravidlech,
kdy voda bude téci, vítr an váti i skály ty státi tam, kde králi novému libo budeť,
bo živly všechny věrny jemu jsou, i moci splniti přání Pánovo, ctí jim budeť.
Člověku skutečnost ta, že jest někdo moudřejší ho (než on jest), úlevou měla by býti,
neboť v pravou chvíli tu, zapotřebí budeť než, spraviti na Zemi té řád,
k užitku, životu všech, kdo o skutečný život tuten sobě stojí.
Nebudeť nikoho, kdo neměl by šanci tu život sobě zachovati,
„osud“ svůj ten zvrátiti, i do života věčného vstoupiti, bo

hříchy všech tutoť minulé smazány budou,
i záležeti toliko bude, zda, každý sám sobě člověk ten,
z hříchu svého bude toužit vystoupiti, jej opustiti,
i v čisté Lásce té sobě stanouti tuť.
Kdo lpěti sobě bude tuť na čemkoli, - podmínky tak sobě klásti an,
půjde sobě k Lásce návratu an cestou tou delší,
neboť předmět ten lpění strhne jej sebou do tmy,
i znovu bude muset an

světlo to sobě, v sobě nalézti i světlem se an státi,
by téměř neviditelná v tu dobu pavučinka, vlákno života jeho,
bude muset nejprve ano se v (po)řádné silné lano to proměniti,
by možno bylo lze řádné spojení s Bohem svým obnoviti,
vysychající pramének řádnou řekou an se státi,
by láskyplná energie Boží mohla jej obnoviti
pro život ten věčný, i Lásce v náruč tu navrátiti.

Člověk nemá tu sobě starosti jiné, než šat na sobě aby an tutoť měl,
by člověku patřiti na něj bylo milo.
Že Bůh, - Otec jeho než, na nahotu jeho dnem i nocí hledí-
na mysl jemu nepřijde.
I Bůh rozhodne se v ty dny, dáti člověku nový světelný šat,
za pouhou Lásku k Němu-
že člověk ten se k Němu opět v náruč tu Boží uteče.

I není jiný život tvůj než ten, co právě žiješ, člověče.
Pokud utápíš ducha svého i mysl svou v uplynulém,
či ve snách svých, energie na Skutečnost tvou tobě nezbývá.
Život tvůj skutečný jest,
i toliko skutečným, živým lze se pro život skutečný sytiti-
jinak podstata tvá trpí, bo mysl lidská dme se ana a trhá,
odpoutává od Skutečnosti- nelze sobě utéci nikam,
Skutečnost tu člověku minouti nelze.
Však Skutečnost jméno Láska má,
a ani strachem ani marnou nadějí ana ni jest (není).

Květ ten v Lásce stojí, Láskou živen jest,
a jen ten, kdo též v Lásce stojí,
skutečnost tu sobě vnímá bez
příkras.
Kdo uvažuje sobě, že květ ten jednou zajde, zahyne, uvadne,
potom pro něj an tu uvadá a hyne,
leč v očích Božích an živ stále jest,
i když béře sobě právě šaty jiné,
starých již nemaje.
Moře jest více než hromada slané vody,
květina více než lístky okvětní, co ji zdobí,
a člověk jest více než kabát, jež nosí,
a maska, za níž an (se) skrývá tuť (cosi).

Když člověk nazví (navnímá) sobě život ten,
v kapičce vody, v dechu skrytý,
skloní se před ním- životem,
pak bude moci skutečnou jeho součástí an zas býti,
i živému vše živé jest. – tak jako mrtvý ví,
že květina jednou uvadne, voda se vypaří,
a i z něj, že život vyprchá;
stejně tak živý sobě ví,
že květině na skutečné kráse neubylo,
leč jen béře sobě v Bohu, v Lásce nový šat,
a voda ta, že stále živá jest,
i když snad změnila sobě vzhled i místo,
i an ví v skrytu, že život z něj nevyprchá,
pokud se jej přidrží a nenechá jej,
vrátit se do náruče Lásky bez něj
(-do náruče skutečnější, hlouběji sobě).
A tak tedy nespěchejme od Skutečnosti kamsi,
chce nás ana obejmout nikoli v prach navrátiti.
Člověk živý jest, i věčný život má, jen o tom neví.
Skutečnost mu neznámou připadá, neboť mimo ni se staví,
a proto se jí bojí.
Chtěl by an létati, že křídla má- to zapomněl,
oči se bojí an otevřít i říká potom (na omluvu svou),
že pro tmu neviděl.

Proměna ďáblova světa v ráj

Spirituální člověk chápe svou hlubokou propojenost se vším na té nejniternější a nejjemnější úrovni, kterou má. Na úrovni ducha. Jak vy sami, tak všechno, co vás obklopuje, od hmoty, přes všechny životní formy, vše existuje na podkladu živé podstaty, kterou nazýváme vědomí, duch nebo Bůh. Ale nepředstavujte si to jako pouhou neosobní energii. Je to mnohem a mnohem více. Je to živá a osobní, nejhlubší inteligence, ze které povstal každý člověk, každá věc, každá bytost a každý vesmír. Tuto živou inteligenci můžete nejlépe prožít jako tu nejhlubší Lásku a nejlépe pojmenovat jako Bůh. Tím, že je podstatou všeho co jest, se nikdy a nikdo nemůže ocitnout mimo Boha. Všichni do jednoho, jsme formou, či projevením nějakého aspektu božství a plaveme v tom, co (kdo) se nazývá Boží Duch. V tomto světě se nám však velmi těžko přijímá, že násilník, terorista, či zloděj je také v podstatě Bůh. U hodného člověka, či milého zvířátka to možná dokážeme přijmout, ale jak se s tím vypořádat u masového vraha nebo páchnoucího opilce, který skončil na ulici? Jednoduše si uvědomte, že aby se božské stalo tou nejhorší zrůdou, jakou si umíte představit, stačí, když se úplně oddělí od vnímání božství a nechá se pohltit opačným extrémem, který nazýváme souhrnně ďábel. A tak v tomto světě existuje směsice vědomí, ve které se můžete spojit s čímkoliv, čemu se otevřete. A tak se může každý, kdo je původně Božím dítětem, odstřihnout od vlákénka božství a nechat se pohltit hmotou, trpět jako ďáblův nástroj, a nakonec zdědit úděl hmoty, což je rozpadnutí se v prach. A právě rozpadnutí člověka v prach a nezúročení talentu božství, který je v každém z nás je náplní práce temných entit, které čekají, že zabrousíte do jejich vibračních rovin a dáte se jim k dispozici. A zvláště v dnešní době dochází k maturitě lidstva z toho důvodu, že energie, které jsou tu přítomny, velmi sílí. Způsobuje, že je možné mnohem snáze navnímat nejen kristovské vědomí, které vás exportuje do bezpečí, ale také mnohem silněji se může projevit vědomí ďábla, které způsobuje strach. A tak se čím dál viditelněji stává, že zlé vystrkuje růžky. Dobří se stávají čím dál lepšími a zlí jsou čím dále zlejšími. Budeme již brzy svědky toho, že mnozí plně vstoupí do Krista a budou zářit, ale budeme také svědky toho, že ďábel a jeho démoni se přestanou skrývat a naplno se projeví skrze ty, kteří se jim nabídli, a dodnes to nebylo evidentní. Všechny skryté tendence a podstaty lidí i organizací se odkryjí a maturitou lidstva bude to, na kterou ze dvou cest se kdo vydá. Následujících sedm let, které jsou urychleny, bude v tomto ohledu velkou zkouškou.

Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte! Ale běda zemi a moři! Sestoupil k vám totiž Ďábel a má velký hněv, protože ví, že mu zbývá málo času.“ (Zjevení 12:12; Rbi8)

Vše vzniklo tak, že Trojjediné Světlo, kterým je Bůh proniklo do čtyřech aspektů hmoty (vzduch, voda, oheň a země) a vytvořilo napodobeninu, která se zdánlivě podobá Božímu ráji. Je to však nedokonalá napodobenina, které vládne i nedokonalý bůh, jež bývá také zván ďáblem a vydává se za jediného pravého Boha. Celý herní systém, náš svět, je dimenzí, ve které byla stvořena nedokonalost, na podkladě které si můžeme existenci dokonalosti bytostně uvědomit tím, že si ji prožijeme „na vlastní kůži.“ Dokonalost si můžeme uvědomit a vědomě zvolit na podkladě trpké zkušenosti s nedokonalostí, rozpadem, zánikem, utrpením. Tento podklad, čili hřiště reality, ve kterém žijeme, nazýváme souhrnně pojmem Chaos, nebo Systém. Nejde o Boží svět, ale ďáblův, jak to vysvětluje také Bible.

. . . bůh tohoto systému zaslepil mysl, aby na ně nezazářilo světlo slavné dobré zprávy o Kristu, který je Božím obrazem. (2. Korinťanům 4:4; nwt)

Přesto, že žijeme v nedokonalém systému, jehož bohem je ďábel, nejsme nikdy sami a vydáni ďáblu na pospas. Celé stvoření, byť nedokonalé, je přehlídkou Boží inteligence, která nás daleko převyšuje a Láska, kterou jsme schopni si zvolit a prožít je dotekem a přítomností pravého Boha v nás samotných. Tento svět se z moci ďábla právě vymaňuje proměnou sdíleného vědomí. Tak se ďáblův svět právě proměňuje v království Boží na Zemi.

Uvědomte si své osobní vibrace

Akustická ladička hudebního nástroje vysílá do okolí vibrace, když ji spustíme, začne rezonovat. Okolní předměty v místnosti, které mají schopnost rezonovat v její frekvencí se rozezní. Jsou to kromě strun třeba i okenní tabulky, sklenice, a nebo dřevěné tělo hudebního nástroje. Na stejném principu funguje také naše osobní, energetické vyzařovaní . Vysílá vibrace a ty jsou duchem propojeny s Bohem a tím pádem se vším co jest, nelokálně, kdekoliv ve vesmíru. Dle stupně svého vědomí vysílá naše energetické tělo jedinečnou vibraci, na které se my, jako jedinci právě nacházíme a můžeme ji pozorovat na barvě a tvaru aury, energetického těla. Svou vibrací se zařazujeme automaticky do dimenze, se kterou souzníme. Můžeme to také nazvat kvantovým stavem naší duše a tudy vede také naše osobní cesta do bezpečí. Do náruče Boží Lásky.
Stav našeho vědomí je příčinou toho, JAK prožíváme svět a také toho, CO k nám přichází. Je příčinou toho, KDO vystupuje v divadle našeho života. Stav našeho vědomí je tedy alfou a omegou našeho osobního bezpečí. Vše má v sobě Božího ducha, čili jakýsi zárodek božskosti. A my jsme pak rezonátory, kteří rezonují tím výše, čím více jsou ve spojení se svým božstvím. Božství je ve vaší duši, a vy tedy musíte začít naslouchat své duši, aby se spojila s vaším tělem a rozumem a božství v ní ožilo. Vaše probuzené božství pak rozrezonuje božství ve všem, co vás obklopuje a tím vás Bůh vezme do náruče. Pokud jsou vaše osobní vibrace vysoko, mají blíže k božství a božství, které je přítomno ve všem kolem vás, vás bude obklopovat, ochraňovat a podporovat. Uvědomění, že jen vy sami jste příčinou toho, jestli se celá scéna vašeho života stane ochraňujícím Bohem, anebo útočícím ďáblem je naprosto zásadní. Pokud hluboce přijmete myšlenku, že Boží pomoc přichází skrze kohokoliv a cokoliv co jest, pak už nikdy nemůžete být v ohrožení. Stačí, když tu myšlenku vaše mysl skutečně přijme a procitnete z iluze vnější hrozby a nedostatku. Ve vašem životě vyplave na povrch božství, které je podstatou všeho co jest a začne vám sloužit. Bude vám plnit nevyslovená přání vašeho srdce dokonce dříve, než je budete umět pojmenovat slovy. Pak si bytostně uvědomíte, že není třeba hlasitých afirmací a modliteb, protože Bůh zná řeč vašeho srdce lépe než vy sami na úrovni mysli. Vaše srdce, které objevilo Lásku je tím v neustálé modlitbě.

Vždy jste v bezpečí

Vždy jste v dokonalém bezpečí a Lásce a pokud si to o svém životě nemyslíte, pak je to jen proto, že jste tomu neuvěřili a nestali jste se prvotní příčinou tohoto děje. Máte tedy tuto svobodnou volbu. Buď necháte ve své mysli proudit myšlenky o chudobě, nebezpečí, ztrátě a ohrožení, budete na vibrační úrovni, která to bude přitahovat a celý svět vám to bude zrcadlit, a nebo si vždy zvolíte Lásku. Svět je stvořen, aby vám zrcadlil, kým jste skutečně na úrovni duše. Je dokonce také nejen zrcadlem ale i kyvadlem, které bude neustále zkoušet vaši odhodlanost být v bezpečí a tak jako kyvadlo, bude v určitých intervalech do vás zvnějšku narážet, abyste prokázali, jestli věříte tomu, čemu jste se rozhodli věřit. Jaké je pak řešení na vaší straně? Nerozhoupávat již dále to kyvadlo! Kdykoliv mu propůjčíte kinetickou energii, bude do vás v pravidelných intervalech dále narážet. Pokud se rozhodnete ho ignorovat, jeho nárazy budou stále slábnout. Jako vlny moře, které se uklidnily. Sem tam nějaká vlnka ještě prověří, jestli jste bdělí, ale s čím dál menší silou, dokud se ty nárazy nestanou velmi vzdálenými, jako by se vás vůbec netýkaly, když jste se oblékli do skafandru lásky.
Pozorujte svět a všímejte si od této chvíle situace, lidi a příležitosti, kterých se bojíte, které vás pokoušejí, abyste reagovali a vrátili úder zpět. Nereagujte tak, jak je to požadováno. Ponechte si svobodnou volbu reakce. Reagujte s odstupem a s jasným vědomím toho, co svou reakcí osobně vytváříte. Co vytváříte, to se vám vrátí zpět. Zastavte se v meditativním klidu vaší mysli a pozorujte, jak proudí vzduch vašimi nosními dírkami. Uvědomujte si, že i ten vzduch je Bůh. Uvědomte si, že nasáváte Lásku do svých plic. Uvědomte si, že se Bůh stal vaším životodárným dechem. Je kolem vás i ve vás. Postavte se třeba do slunečního svitu a nechte se hladit vánkem. Pozorujte, že i ten vánek je Bůh. Vnímejte, jak vás Láska hladí a přijměte to s vděkem a úlevou. To jen šílená lidská mysl, která propadla hmotě si myslí, že vše mimo ni je cizí. Myslí si, že lesy, louky, skály i rybníky jí nepatří a tak je lhostejné, jestli je ničí. Všechny projevené formy existence jsou Bůh, a pokud je vaše mysl šílená, stanou se pro vás nástrojem ďábla. Pokud je vaše mysl klidná a váš duch láskyplný, pak jste v náruči Lásky, ať jste kdekoliv. Vše vám bude sloužit a prospívat a vše vás bude milovat. A není divu, když jste se proměnili v milování-hodné. Nenechte si namluvit, že se musíte bránit a že život je boj. Možná jste v tom dlouho žili a zcela jistě se najde v okolí mnoho přívrženců boje, kteří vám to budou neustále připomínat. Uvědomte si, že boj pro vás skončil s uvědoměním, že žádný vítězný boj neexistuje. Svět plný boje je tu jen pro ty, kdo ho chtějí vytvářet, ale vás se netýká. Boj plodí vždy jen boj. Vy můžete vstoupit do dimenze Božího království a přijmout Kristovu Plnost, pokud si to zvolíte. V té chvíli máte dokonalou Boží ochranu a bude vás střežit jako zřítelnici svého oka. Kdo vstoupil do Lásky, vstoupil do Jeho náruče, jako Jeho dítě. Je jako bývalý marnotratný syn, který se vrátil domů a pro kterého Otec přichystal velkou hostinu. Otec otevírá svou náruč a vítá svého syna, který byl mrtvý, ale ožil. Nic mu nevyčítá, ale raduje se o to více z jeho pevně nabyté zkušenosti, která ho tak trvale a nezvratně změnila, než ze situace, kdyby si tou bolestí neprošel. Ta zkušenost utrpení mimo Otcův dům byla krutá a bolestná, ale návrat je slavný a překrásný.
Bezpečí není třeba budovat. V něm již jste a musíte v něj uvěřit. Každou buňkou si ho uvědomit. Tím ho přijmete, vstoupíte do něj a nabude tím pro vás reálné, hmatatelné podoby v materiálním světě. Vaše víra je tedy nezbytným prostředkem vaší záchrany. Zdrojem je Bůh.

Návrat Pána

Svět Chaosu se v této době rozděluje na dvě reality. Dvě cesty. Na jedné, široké, jsou všichni ti, kdo se drží materiálních jistot a žijí ve vnějším povrchním náhledu. Věří v systém a nechají se jím ovládat. Když tento současný systém umírá a oni se ho drží, budou zažívat muka, které je povedou k probuzení. Když se budou postupně hroutit všechny složky ďáblova systému, budou nad nimi truchlit. Náboženství, politika, finanční systém, systém školství, zdravotnictví atd… Bude se však také měnit tvář Země, tak, jako to dělá hospodář, když přijde z cest domů. Stejně tak Kristova přítomnost znamená, že se jednak sklízí úroda, jednak se některé části pole nechávají ladem, zatím co ty, které odpočívaly, se budou zúrodňovat… Na planetě proto dochází ke změně klimatu i ke změně uspořádání kontinentů a to dle vůle jejího Pána. Nechť vás silné živelné úkazy, které bičují celý svět, nenechají na pochybách o nejdůležitější transformaci planety a lidstva, ke kterým kdy došlo. Nastává to, co písma popisují jako konec tohoto systému, Boží soud, či Armagedon… Vy sami rozhodujete o svém bezpečí a vy sami se budete soudit, když se již brzy setkáte se Skutečností, kterou je Kristus.
Když ďábel vystrčí své růžky a přestane se skrývat, budou ti připoutaní k systému, zděšení a budou prchat v panice. Úzkost, kterou způsobuje lpění na vnějším povrchu věcí, je zábranou pro ducha. Úzkost, strach a panika, ale i ďáblova vakcína, jsou nůžky, kterými se odstříháváte od Boha a bezpečí jeho ochrany. Když budete prchat před padajícími kameny, zasypou vás, když tento svět bude na sebe brát nový kabát… Zatím co klid, láska ke všemu co jest, a váš soulad s duší, jsou cesty, jak navnímáte úzkou a stísněnou cestu záchrany. Není to lehké v bláznivém světě žít v Lásce, a proto Ježíš nazývá tu cestu úzkou a stísněnou a nazývá ji také maturitou lidstva. Ale všem, kdo touží jít cestou Lásky, jsou dostupné silnější kristovské energie, protože Pán je tu přítomen aby přijal své ovečky do svého ovčince a otevřel jim cestu do bezpečí. Jedinou cestu do Božího království, která vede skrze Něj, skrze Krista.

AURUM LUTTINI 1r/a, 2ř.

Žáden v sobě neobává ničeho
cos ani neví sobě zdáti.
Tak má obavy sobě
čemu zdáti umí a ničehož více.
A v srdci málo místa pro lásku.

Ukryjte se v Lásce

Vážení čtenáři, v následující části článku naleznete oprávněný důvod k obavám do budoucnosti. V průběhu čtení se prosím zastavte a pozorujte, jak těžké je zachovat si vědomí bezpečí, pod tíhou událostí, které již započaly svůj běh a nabírají na intenzitě. Uvědomte si u čtení následujících řádků, že na světě nebude existovat žádné vnější bezpečí. Jediné místo vašeho úkrytu je ve vašich srdcích, pokud k nim naleznete cestu. Pokud se naučíte už dnes se nerozrušovat a spočívat tím v bezpečí Boží náruče, budete dostatečně připraveni a ochráněni, když kolem vás nebude žádné bezpečí. Navnímejte všemi smysly bezpečí, které spočívá v tichu přítomného okamžiku a objímá vás a vracejte se v duchu do Něj zpět, pokud vám i následující řádky způsobí rozrušení. Vědomě to trénujte a posilněte v sobě Bezpečí, když máte volnou chvilku. Časem zesílí jako mohutné záchranné lano, kterého se držíte a které vede k Bohu.
A pokud vám tento návod připadá neuchopitelný, nevzdávejte to. Duch tohoto systému v nás zasel přesně opačný myšlenkový sklon. Chce, abychom Bezpečí v srdci považovali za NIC. Za abstrakci. Tělesného člověka vede k tomu, co již udělali mnozí milionáři. Totiž vybudovat si fyzické úkryty. Nebude však existovat žádné místo na Zemi, kde byste se mohli účinně schovat. To místo je Láska, které plně důvěřujete. To místo je Bůh.

Čtyři jezdci na koních

Biblická kniha Zjevení Janovo už po staletí vyzývá badatele, aby pochopili události Pánova dne. Období jeho přítomnosti se vyznačuje významnými rysy, symbolizovanými apokalyptickými jezdci, jak je zaznamenal věrný apoštol Jan, na řeckém ostrově Patmos, ke konci prvního století našeho letopočtu.

A viděl jsem, když Beránek otevřel jednu z těch sedmi pečetí, a slyšel jsem jednoho ze čtyř živých tvorů, jak říká jakoby hlasem hromu: „Pojď!“  A viděl jsem, a pohleďme, bílý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl luk; a byla mu dána koruna, a vyjel vítězící a aby dokončil své vítězství. (Zjevení 6:1–2; Rbi8)

Nejprve ze všeho dochází k příchodu krále Krista, který přichází jako rytíř na bílém koni, aby zbavil Zemi a lidstvo nadvlády ďábla. Přichází nepozorovaně pro oči tohoto světa. Přesto tu existují znamení, například v podobě velké konjunkce, která se odehrála také současně v magické datum, dne 21.12.2020. Jde o tutéž konjukci, jaká proběhla i v prvním století, a podnítila tři astrology najít čerstvě narozeného Ježíše v jeslích.
Kristova neviditelná přítomnost, je přítomností nové, silné, kristovské energie, do které je umožněno vstoupit těm, co s ní rezonují. Nové energie však posilují také vliv ďábelských entit, které se doposud uměly mistrně skrývat pod rouškou dobra a hrály si na anděla světla. Tyto energie vyprovokují to ďábelské, co je skryté v lidech a proto bude nanejvýš potřebné, vstoupit do Lásky a zůstat v klidu bytí, pod ochranou Krále. Zvládnete svoji maturitu?

Velká konjunkce

Pondělí 21. prosince 2020 se zapíše do kronik jako den s velkým „D“ mezi nejpozoruhodnější a nejvzácnější úkazy tohoto století. Planety Jupiter a Saturn najdeme již za soumraku, okolo 17. hodiny, v neskutečně těsné blízkosti. Obě planety bude dělit pouhých 6’ (zhruba pětina průměru měsíčního úplňku) a pohled dalekohledem umožní spatřit obě planety i s jejich měsíci jako jakýsi měsíčně-planetární shluk. Vyjma planet se totiž ve zorném poli ukáží i Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto spolu se Saturnovým Titanem, Rheou, Thetys nebo Dione (případně dalšími podle průměru dalekohledu). Takto „Velká konjunkce“ obou planetárních obrů a rodin jejich měsíců nastala naposledy 16. července 1623 a znovu se podobného pohledu dočkají až další generace 15. března 2080. Je to tedy vskutku úkaz století! 
(www.astro.cz)

A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora, jak říká: „Pojď!“ A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň; a tomu, jenž na něm seděl, bylo dáno, aby odňal ze země mír, takže měli jeden druhého pobíjet; a byl mu dán velký meč. (Zjevení 6:3,4; Rbi8)

Nové vodnářské energie způsobují zvýšenou agresivitu. Latentní zárodky násilí v lidech a skupinách se probouzejí k životu, což vede k bojům a strachu o bezpečnost na planetě. Tomu se budou snažit čelit vlády zemí a budou vyhlašovat samy sebe za spasitele a ochránce. Povedou tak lidstvo k modlářství, které je v odporu k Boží cestě Lásky. Kdo bude oslavovat světské vůdce a vkládat v ně důvěru, stane se modlářem a nevstoupí do Božího království. Kdykoliv mocnosti světa vyhlásí bezpečnost, kterou zaručují, má na ně vzápětí přijít náhlé zničení jak to stojí v Pavlově proroctví v dopise Tesalonickým: Až lidé budou říkat: „Mír! Bezpečí!“ náhle je překvapí záhuba, jako když na těhotnou přijdou bolesti, a nebude úniku.(1.Tesalonickým 5:3; B21)

A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora, jak říká: „Pojď!“ A viděl jsem, a pohleďme, černý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyř živých tvorů, jak říká: „Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.“  (Zjevení 6:5-7; Rbi8)

Transformace planety povede k těžkému období nedostatku základní obživy. Denár byla v Janově době celodenní mzda. Pokud si za celodenní mzdu koupíte litr pšenice, nebo tři litry ječmene, jedná se o vidění budoucí nouze. Připravte se tedy na inflaci zdražení a nedostatek tím, že se ukryjete v Boží náruči. Hybným faktorem finančních trhů je panika investorů, kteří s predikcí očekávaného vývoje překotně kupují, či prodávají. A vzhledem k tomu, že svět potká mnoho důvodů k panice, dojde k náhlému a rychlému krachu hodnoty měn, akcií, hodnoty drahých kovů apod…Až nakonec padne celý současný ekonomický systém.

A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora, jak říká: „Pojď!“ A viděl jsem, a pohleďme, bledý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval. A byla jim dána autorita nad čtvrtým dílem země, aby zabíjeli dlouhým mečem a nedostatkem potravy a smrtelnou ranou a divokými zemskými zvířaty. (Zjevení 6:1–8; Rbi8)

Hovoří se zde o čtvrtině planety, která je postižena katastrofami. To si vyžádá mnoho životů. Nepředstavujme si to však jako celosvětové peklo, které v jeden okamžik postihne celou zemi najednou. Jan viděl, že čtvrtina Země najednou je postihována těmito vzbouřenými živly. Jednou jsou to gigantické záplavy v Číně, Indii a Jižní Americe, současně s výbuchy sopek, tornády a zemětřeseními v jiných zemích. Později se lokalita řádění živlů změní, začne například hořet část Ameriky a Řecka a záplavy jsou pro změnu zase v Evropě, třeba Německu a v Itálii sněhová kalamita apod. Čtvrtina planety je neustále permanentně postižena katastrofami, které s sebou berou životy lidí. Jen si povšimněte, jak se to již děje…

Bezpečí a nové svitky

Rukopis Aurum Lutiini (Voynichův), odkrývá vidění korespondující s těmi biblickými. Bezpečnost planety bude velké téma všech vlád. Citujeme jeho stranu 116v.

AURUM LUTTINI 116v/3

V ten smutný čas tu krvavé boje
o mír a bezpečnost budou.
Kříž těžký každý ponese.
Třetinu lidstva kojiti čím není.
Amen vám.
Na živu nik než 585 živých obyvatel planety.
1/3 lidstva odejme, 585 živých na Zemi.
Ani než 585 v Bohu duší,
živých obyvatel planety.
Duch Izraele / Izraelka ožije -
duše zpět ze smrti.
Vše zví kdo touží -
že však ví sámť neví...

Boží Izrael ožije

Rukopis odkrývá, že v období velkého soužení, které už nastalo, tu budou těžké časy, které připraví o život třetinu lidstva. Nedostatek potravy…. Čteme tu také zmínku o 585 živých. Chápej, že tento počet se netýká přežijících, ale těch, kteří v plné míře dokončili své tříbení na zemi a jsou první hromadnou úrodou, při sklizni Země. Jedná se o ostatek pomazaných na Zemi, kteří budou vzati Pánem i s těly do nebe. Tato skupina je doplněním zástupu 144 tisíc nebeských duší, které předaly pozemskému stádu duší nebeskou jiskru života. Jsou také zváni Božím Izraelem, protože jejich inkarnace na Zemi započaly se vznikem Izraelského národa a ti pak byli rozptýleni po celé Zemi. Tím dojde k obnovení Nebeského Izraele. Duchem národa je jeho Matka, Izraelka, Láska, Beránkova manželka. Je Duchem, který stojí uprostřed pravé Boží církve.

Třetina planety zničena

Apoštol Jan v knize Zjevení zaznamenal, že apokalypsa s sebou přináší velké materiální a přírodní škody. Souhrnně je můžeme nazvat jako uhynutí třetiny Země.

A první (anděl) zatroubil na svou trubku. A nastalo krupobití a oheň smíšený s krví, a ten byl vržen na zem; a byla spálena třetina země a byla spálena třetina stromů a bylo spáleno všechno zelené rostlinstvo.
A druhý anděl zatroubil na svou trubku. A něco jako velká hora hořící ohněm bylo vrženo do moře. A třetina moře se stala krví;  a třetina tvorů, kteří jsou v moři a mají duši, zemřela a třetina lodí ztroskotala.
A třetí anděl zatroubil na svou trubku. A velká hvězda hořící jako lampa spadla z nebe a padla na třetinu řek a na prameny vod.
A té hvězdě je dáno jméno Pelyněk. A třetina vod se změnila v pelyněk a mnozí z lidí zemřeli po těch vodách, protože zhořkly.
A čtvrtý anděl zatroubil na svou trubku. A byla zasažena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd, aby se třetina z nich zatměla a aby třetina dne neměla osvětlení, a podobně noc.
(Zjevení 8:7–12;Rbi8)

Změna kabátu planety Země způsobuje, že staré umírá a rodí se nové. Období tohoto přerodu je nejkritičtější období, které tato planeta zažila. Velké soužení s sebou ponese velkou spoušť. Spálení třetiny plochy zeleně. Změna klimatu způsobuje roztání ledovců, pod jejichž příkrovy se skrývají dokonale zmražené životní formy, staré desítky tisíc let. Znamená to nejen zvýšení hladiny moří a zaplavení níže položených oblastí, ale také rozmrazení organismů, virů, a bakterií v ledu, které budou příčinou nových nemocí. Změna klimatu bude měnit chemické složení vod. Už dnes známe případy zčervenání vod vlivem řas, či solí, které se obvykle děje v důsledku oteplování. Tady tedy můžeme spatřovat jak, se třetina moře stane krví a také příčinu vymření třetiny podmořských živočichů. Klimatické změny dopadnou i na zhoršení kvality pitné vody a třetina zdrojů se stane nepitnými také v důsledku ekologických katastrof způsobených přerodem. Z toho pak pramení nouze o pitnou vodu.
Pohasnutí třetiny intenzity nebeských světelných zdrojů pak může být způsobené mimo jiné v důsledku požárů, či výbuchů sopek.

Zachraň se v Boží náruči

Apokalyptické scénáře jsme si nastínili na pozadí mystické vnitřní změny vnímání. I když nemůžeme zamlčet katastrofy, kterými si projde naše planeta, přinášíme především návod, jak se nedat přemoci strachem. Bezpečí pramení z navnímání Skutečnosti a vstupu do Ní. Nicméně období zkoušení pevnosti lana, kterým jsme spojeni s bezpečím Boží náruče, bude muset být zkráceno. I ti, kteří to lano již pevně uchopili, budou vyzkoušeni do krajnosti. Aby nedošlo k tomu, že se tohoto lana nakonec pustí, přijde Boží zásah. Na jedné misce vah bude skupina duchem vedených osvícených lidí, kteří vytváří vědomí Nové země. Ti se semknou v hluboké modlitbě svých srdcí. Na opačné misce vah tu budou lidé pohlcení strachem ze smrti, nevidící východisko. Vysvobození přijde na poslední chvíli, kdy i ti nejvěrnější již s obtížemi vytrvávají. Bůh urychlí tu dobu tím, že změní poměr na miskách vah. Urychlí odchod těch, kteří se zmítají ve smrtelné agónii tmy a tak převáží Světlo nad Novou zemí. Nechme na závěr promluvit Boží slovo nových svitků.

Bůh tě ochrání a zkrátí ty dny

DVĚ KAPITOLY NOVÝCH SVITKŮ AURUM LUTTINY 11vr(12)

BŮH TĚ OCHRÁNÍ

Potom, co Bůh Otec dáť lidu najevo/naději
náklonnosti Své v utrpení tom tuť jeho (lidu)-
že náruč ta Jeho otevřená ana jest
i člověku tomu stačí pouze se do ní utéci,
potom v srdci pocítiti má každý tuť,
že i ho ono se dění to týká,
že jen o něj než (každého sama) Bůh stojí
i právě naň že an čekáť, -
- i volání to, v každé duši tuť,
i touha Otce po návratu k Mu, -
v srdcích všech ono konati se máť.

I každého dne při procitání svém
Bůh obejme každého tuť, co budeť o to státi,
pojme jej pevně v náruč svou,
by panika, strach, i jiné myšlenky zlé nemohly naň.

Radost z přítomnosti Pána svého
spolu s naplněním klidem Jeho -
zvítěziti by mělať v každém.
I Pán poručí živlům svým,
by any neubížily nikomu z pomazaných Jeho tuť.
I ani nemoci ducha i těla dotýkati se jich any nebudou.

A tak sobě dva budou státi spolu,
jeden v zapomnění upadne v Bohu,
i druhý zachován bude
k oslavě Pánova příchodu tuť ve Slávě.

BŮH ZKRÁTÍ TY DNY

Ty dny zkráceny budou musit býti,
by strach ten, do věčné tmy padající,
nestrhl sebou i vyvolené,
bo budeť ho všude plno dosti,
i s řevem opouštět Zemi an budeť.
Boží zásah spočívati bude
v urychlení odchodu jeho ze scény zdejší
i nastolení klidu Božího tuť.

I stane se to (Boží zásah) v okamžiku,
kdy poslední zbylí Bohu tu věrní,
budou se pomalu pouštět myšlenky
na záchranu svou- aby nedošlo k tomu,
že pustili by se lana Božího.

Tak ono Božím zvykem jest-
v pravý čas do děje vstoupiti,
i člověk obdařen (obdarován) budeť
mnohonásobně za vytrvalost svou, bo

vyvolení ti semknou se po celé Zemi
v hluboké modlitbě srdcí svých,
i Pána, Boha svého, tím vítati vlastně budou,
neboť příchodem Svým ve Slávě (a utišení živlů)
Pán odpoví na tichou hlubokou modlitbu jejich.
A tak Zem ta opět rozzáří se ana Světlem Božím,
i energie ta Lásky čisté převýší strach ten,
i Klid nastane konečně opět tuť.