Čas odkrývání skrytého

Existuje Boží posvátné tajemství. Informace, které jsou lidstvu postupně odhalovány po tisíciletí jejich vývoje. Tak jako dítěti nevysvětlíte složité souvislosti, ale začínáte jednoduchým vysvětlením základních životních pravd, ani Bůh lidstvu nesdělil vše najednou. Tak jako malé dítě potřebuje nejprve jednoduché a stručné vysvětlení, tak také lidem je odhalováno tajemství o jejich původu, vzniku, vývoji a cíli kam směřují, postupně. Nejprve jednoduše a obrazně a později do hloubky. Až dítě zmoudří vlivem životních zkušeností a osobních prožitků. Bez osobního prožitku a zkušenosti zažité na vlastní kůži, budete stěží dítěti vysvětlovat definice. Bez názorné demonstrace životních pravd, například na pohádkách s dobrým koncem, budete zbytečně dítěti předkládat vysokoškolské definice. Dobrý učitel zná pravdu a ví, že méně je někdy více. Dobrý učitel s hlubokým poznáním dokáže i složité oblasti, přesahující naše chápání, podat jednoduše. Ježíš si uvědomoval, že kázal „spícím“ lidem, kteří nebyli schopni pojmout jeho slova a často si je vysvětlovali po svém. A i to co vysvětloval podrobně, nakonec mnozí odmítli, odstranili z očí a pronásledovali ty, kdo s tím nesouhlasili.

Dnes už jsme blíže k dospělosti než ve starověku, lidé se probouzejí, hledají a Pravda k nim čím dále více prosakuje. Existuje tu dostatek těch, kdo si už uvědomují vícerozměrnost své bytosti. Uvědomují si, že zatím co jeden rozměr člověka je zvládání tělesných stránek života, další rozměry jsou duševní a duchovní. A ten duchovní má nejvyšší význam. Odhaluje smysl a podstatu. Pokud si nebudeme dostatečně vědomi všech třech rozměrů a nedáme je do harmonie, budeme nespokojení, rozdělení a stále nám bude něco chybět. A tento vnitřní nepokoj je jako magnetismus, jako vnitřní návod, který hledající organicky směřuje do Pravdy. Až když v sobě spočinete v dokonalé harmonii, tak nepochybujete, že stojíte v Pravdě. Zvuk a síla pravdy je jak silné magnetické pole. A čím blíže Pravdy jsme, tím neotřesitelnější jsme, ať se kolem nás děje cokoliv. Pokud člověk má zapotřebí zavírat si před čímkoliv oči a odmítat cokoliv co vidí kolem sebe, uvězňuje se ve své pravdě, zavírá své okenice a léčivé světlo mu nikdy nepřinese uzdravení. Je jako farizej, který postavil vysoký plot proto, že se bojí, že mu někdo vezme jeho pravdu. Pokud nechcete být vězni, ale chcete být svobodní, všemu se otevřete a vše uveďte do souladu. Pravda vás tak posilní, že se stanete nepohnutelnými, svobodnými, otevřenými a celý svět obejmete láskyplnou náručí a soucitem.
Nastala předpověděná doba východu jitřní hvězdy, přísunu nového poznání a příchodu Božího království na Zemi. Příliv nové a vyšší energie způsobuje, že se mnozí spící probouzí. Posílený duch v podobě biblických obrazných kobylek (Zjevení Janovo 9.kapitola), nově přítomná Kristovská energie, nová vibrace Země a postavení planety do energetického věku Vodnáře, jsou jen některé faktory dokonalého komplexního Božího díla, které si umíme jen stěží celé interpretovat. Řádění živlů po celé Zemi je nepřehlédnutelným projevem globálních, multidimenzionálních proměn. Souhrnně jde o nové působení všech faktorů ovlivňující člověka, až na úrovni DNA a umožňující, aby procitl, pochopil a posunul se ve vývoji. Nastala doba odhalení posvátného tajemství, které zvěstovali proroci. Nové energie odhalují skrytá tajemství a nikdo tomu nemůže zabránit. Nikdo se neubrání všudypřítomnému ovzduší. Vše skryté se odhaluje bez zásahu člověka. A Pravda začíná zářit jako zlaté klasy pšenice mezi plevelem. Úroda Země dozrává.

V tomto článku jsme započali úvodní část z odhalení série nových poznání, zvěstovaných naším Pánem a Kristem. Budeme vysvětlovat nejen posvátná tajemství, která očekávají badatelé Bible, ale také poznání, která se do Bible „nevešla“. Poznání, které lidé překroutili k obrazu svému a k obrazu toho, kdo je nesprávně inspiroval. Poznání, které bylo záměrně odstraněno a které se někomu nehodilo. A jak už je v našich článcích zvykem, budeme hodně univerzální, abychom ukázali, jak Boží Pravda prosakovala do světa, skrze mnohá světová náboženství a filozofie a to i přes to, že neexistuje ani jedno oficiální učení, které poskytuje lidem čistou, nezkreslenou Pravdu. Zdroj takové Pravdy, kterou nikdo nezneužije k vašemu ovládání, je ve vás, skrze vaši vlastní duševní výbavu, se kterou jsme se všichni, bez rozdílu narodili. Bůh k nám všem promlouvá skrze naše nitro a skrze naše nitro je také stále s námi a nikdy nás neopouští. Pokud vám sdělení, že Pravdu máte v sobě připadá jako ohrané klišé a nebo „ezokecy“, nezoufejte a nevzdávejte to. To, co se na počátku zdá jako nesmysl, může těm, kdo vytrvají, přinést pramen prýštící živé vody. Každý kdo ji opravdu objeví, ožije a už nikdy nezemře.

Návod máme v sobě

Boží Duch působí, že člověk může uvnitř zmoudřet. Působí, že získá hluboké vnitřní vědění bez škol a bez studia knih. Duchovní Mistři, jakým byl také Ježíš, jsou toho živoucím příkladem. Demonstrovali sami na sobě, že člověk má uvnitř sebe ukrytý návod. Je v něm pravda, cesta i život, pokud dosáhne patřičného vnitřního duchovního rozvoje. Pokud se uvnitř sjednotí a stane se celistvým, spojí se s Boží, Kristovou moudrostí. Duch člověka je totiž rozdělený. Podobně, jako je rozdělená duše. Duše je souhrnně kompletní duchovní bytost. Duchovní ekvivalent fyzického člověka, tvořící jeho základ. Má tělo složené z mnoha vrstev vypadající jako vaše fyzické tělo. V tomto světě má duše dvě základní části. Duální složení pro duální svět. Složku, která je smrtelná a při smrti umírá spolu s tělem a dále nesmrtelnou složku, která obsahuje ducha člověka.
Duch je nesmrtelnou a božskou podstatou nás všech. Je malým kousíčkem vyšší kmenové bytosti, která je nad námi v pyramidální hierarchii Božích duchovních tvorů. V jednom z minulých článků jsme rodové linie, vedoucí až k Bohu, přirovnali k Jeho vlasům. Těmi obraznými vlasy jsme všichni propojeni s Bohem. Je to symbol toho, že Bůh sídlí v nás, skrze malý kousíček sebe sama. Ve fyzickém, duálním těle se dělí na dvě základní složky. Jedna, která se spojí s tělem a myslí, je tu na Zemi poprvé. Je čistá od všech záznamů a vzpomínek na minulé životy. Jediný záznam, který v ní zůstává je vzpomínka na bezpodmínečnou lásku svého domova a úkol, který tu má. Stát na straně lásky a nezradit ji. Ta vzpomínka je překrásný stav věčného míru, který všichni toužíme trvale žít a vědomě, či podvědomě jej hledáme. Je nejzákladnějším motivem našich činů. Ano, vyjádření naší nejhlubší podstaty je nejzákladnějším motivem lidského konání.
Druhá složka našeho ducha je v latentní, jakoby zazipované podobě a obsahuje záznam o našich minulých životech od počátku světa, až k našemu Stvořiteli. Lze v něm najít moudrost, která daleko převyšuje tento svět. Moudrost naší kmenové nebeské bytosti.

Vnitřní sjednocení

Náš osobní duchovní rozvoj vede k tomu, že nejprve začínáme očišťovat našeho ducha, co je spojený s tělem. Říká se tomu spojení s naší duší. Nastává ve chvíli, kdy pochopíme, že jsme více než tělo a začneme se na náš duchovní rozměr zaměřovat. Když se zastavíme, zpřítomníme a začneme pozorovat, co uvnitř nás vyvstává. Když začneme vnímat řeč naší duše a začneme probouzet naše vědomí (uvědomění). Když začne uvědomění spolupůsobit s egem a ego přestane dominovat, ale dostane se do harmonie s duchem. To znamená, že tělo a mysl je v harmonii s duchem. Když se ptáme, kým skutečně jsme, a když si začínáme uvědomovat sama sebe v přítomném okamžiku, tak duchovně začínáme růst. Když propustíme boj a vzdor, kterým blokujeme proud života. Když propustíme a vzdáme se lpění na všem a necháme promlouvat naše vnitřní já. Když umíráme tomuto světu, obětujeme vše a začínáme se rodit do nového života v Kristu. Když duch, začíná řídit naše prožitky a činy, způsobí to, že tělo a mysl se stanou nástroji. Tehdy se v nás rodí sjednocení, celistvost, věčnost a moudrost.
Nastal náš duchovní růst a Bůh Syn postupně očišťuje části našeho ducha, jako by chodily do nebeské pračky a byly posílány zpět čisté, zdravé a silnější. Začínáme postupně vnímat, že jsme silnější, lehčí, sebevědomější a láskyplnější, když se očištěné části ducha spojují nazpět s naším duchem. Obrazně tak pročišťujeme koryto, kterým k nám může proudit duch Boží. Dochází k naší vnitřní harmonizaci. Jako bytost se můžeme definovat skrze základní vzorec božské úplnosti – triádu. Trojka je symbolem nerozdělenosti a úplnosti. Teprve ten, kdo sjednotí tři části uvnitř sebe v jeden celek, se stává celistvým, úplným a nerozděleným. 

Triáda člověk

Člověk je v nejzákladnějším členění trojicí, k obrazu Božímu. Jsme tvořeni třemi základními složkami. Tělem, myslí a duchem. Když tyto složky nejsou v harmonii, trpíme, jsme neúplní a stále něco hledáme. Cítíme se uvnitř rozpolcení. Nikdy nejsme plně spokojení a celý život věříme, že jednou nastane chvíle, kdy nalezneme dokonalý vnitřní klid.
Skutečný duchovní rozvoj vede k tomu, že se staneme duchovními bytostmi. Tedy, že duch, to nejvýznamnější a nejcennější v nás, začne dominovat a tělo a mysl se stanou jeho nástroji. Stáváme se duchem vedenými. K tomu dochází, když vnitřně obětujeme sebe sama Bohu. Když se vzdáme lpění na světě a obrazně pro svět zemřeme. Zdánlivé vzdání se světa, však vede k získání všeho. Naše tělo i mysl dojdou pokoje v harmonii s duchem a všechny tělesné prožitky se zintenzivní. Naše tužby přestanou být neukojitelnými, když už nás neovládají. Veškeré prožitky v těle se stanou oslavou Boha a vnitřně pocítíme, že teprve teď jsme začali opravdově žít. Naše mysl je čistá a bystřejší, než kdy bývala. Má spoustu energie a chuti něco řešit. Jsme přítomní a vědomí. Vše, co bylo dříve zátěží, je nyní lehké. Síla přítomného vědomí rozpouští naše bloky a zábrany. Vítáme vše, co přichází do našeho života. Ničemu nebráníme, jsme otevření čemukoliv, co přichází. Naše srdce naplňuje radost a vděčnost. Došlo ke sjednocení toho, co bylo dříve v rozporu. Duch, mysl i tělo zažívají harmonii jednoty.

Triáda duch

Podstatu člověka můžeme vyjádřit v triádě. Triádou je také samotný náš probuzený duch. Nejcennější perla v nás. Když se náš duch spojený s tělesnem očišťuje, dochází k ožívání zazipované části ducha. Dochází k jeho rozvzpomínání a následnému spojení s jeho druhou částí. Obě pak začnou tvořit jednotu a skrytá moudrost postupně předává své poklady do vědomé mysli. Duch klíčí a roste jako rostlinka ze semínka a postupně prostupuje celého člověka. Tak postupně prostupuje i do každého z nás moudrost a láska vnitřní cestou. Je to cesta získávání moudrosti od Boha, kterou tento svět zpravidla nechápe a nepřijímá. V určité fázi růstu se k naší sjednocené dvojici přidává také Boží duch a vytvoří trojici. Proudí k nám pročištěným korytem. Propojí se s naším duchem a tak dochází k tomu, co známe z Bible jako „pomázání duchem“. To, co bylo rozdělené, postupně srůstá a člověk se stává třemi v jednom. Člověk se čím dál více proměňuje a přibližuje se obrazu Božímu. Rozpolcení je minulostí a nastává jednota lásky. To je zázrak zrození v Kristu a počátek věčného života. To je duchovní vzkříšení k novému životu, ve vyšší realitě. V Božím království = v harmonii se svým Stvořitelem.

Moudrost zjevená milujícím

Apoštol Pavel se v citaci, z dopisu do Korintu, kterou tu uvádíme, zmiňuje o vnitřní moudrosti od Boha a odhalení posvátného tajemství těm, kdo pochopili, jak vstoupit do ducha. Těm, kdo nalezli vnitřní cestu k Bohu. Je odlišná od moudrosti světa. Nezískává se z knih, ani předáváním lidských znalostí. Se vzděláním a poznáním získaným ve světě pouze spolupůsobí. Moudrost ducha je přesnější, bohatší a utajená před těmi, kdo uznávají pouze tělo. Je dokonce pošetilostí pro svět. Je zjevována těm, kdo milují Boha. Láska je jedinou pravou cestou. Vše ostatní jsou slepé cesty. Cesta láskyplného člověka, který je niterný, upřímný a je sám sebou, jak to jen nejlépe umí, je cestou k Bohu a tedy k Lásce. Duch takového člověka se spojí s Božím duchem a začíná být Bohem vyučován. Bůh se ho ujme a stane se mu Otcem i Matkou i nejlepším přítelem. Touhy a nezodpovězené otázky, na které hledáme odpověď, jsou duchovnímu člověku Bohem plněny a zodpovídány. Ve spánku je náš duch ve spolupráci s tím Božím a přetřídí a urovná naše myšlenky. Ale nejen ve spánku nám Bůh odpovídá. Odpovídá nám také formou uvědomění během dne, třeba ve chvílích uvolnění, nás najednou napadne odpověď na to, co nám dlouho vrtalo hlavou. To je Boží odpověď, která přišla zdánlivě odnikud. Začněte to pozorovat a začněte to očekávat. Uvidíte, co se pak stane. Děje se to, když jste opravdu velmi klidní a spočíváte v lásce a důvěře. Dříve jste si toho možná nevšímali, ale teď najednou můžete zjistit, že vzájemně komunikujete s Bohem formou vnitřního rozhovoru. Řada lidí to už objevila a postupně rozvinula do té míry, že jejich komunikace se stala velmi silnou a jistou. Bůh touží, aby se stal každému vším a jednou to tak bude na celém světě. Touží, abyste k němu nalezli cestu tímto způsobem a nechali se od něj obejmout. Není přirozenější způsob spojení, než ten, který je nám od Stvořitele daný. Spočinete ve svém vnitřním, hlubokém míru, který naplní každou vaši buňku Láskou. Obdržíte takový cenný vnitřní poklad, že už nebudete potřebovat hledat cokoliv vně sebe. Budete mít hojnosti na rozdávání. Nalezli jste svou vnitřní cestu.
 

Vedeni Bohem

Pokud jste to již někdy zkoušeli, možná jste měli dojem, že to nefunguje. Proč? Protože k rozvinutí takové schopnosti je třeba překonat dědičné vědomí, které po generace utlumilo tyto přirozené lidské schopnosti a vnímání. To vědomí je jako deka přehozená přes hlavu lidstva. A než to odkryjete, nějakou dobu to trvá. Zraje to a vyžaduje to trpělivost. A také je třeba si uvědomit, že komunikace probíhá na energetické úrovni. Ta forma by se dala nazvat přijímání zazipovaných energetických souborů, které si váš duch přeloží. Přeloží si to však jako mnohorozměrný vjem, na který nemusíte nalézt správná slova. Tehdy pochopíte, co znamená, že skutečné Boží jméno je nevyslovitelné. Každý pokus pojmenovat takový vjem, je  spoutáním Skutečnosti. Cokoliv lidsky pojmenujete, spoutáte svou představou, ať už chcete nebo ne. Lidská fantazie tomu přiřadí nějakou obraznou přihrádku v mysli, která pak neumožní docenit rozsáhlost a nepopsatelnost zážitku. Od chvíle pojmenování se na Skutečnost díváte přes své "zabarvené brýle."
Dalším úskalím v přijímání moudrosti shora, je pak časové zpoždění, které zpočátku nastává mezi dobou, kdy váš duch informaci přijal a dobou kdy si ji vaše mysl přeložila. A tak se může stát, že v noci váš duch dostane odpovědi. Vy se probouzíte občerstvení a velice klidní. Již bez znepokojivých otázek, na které nemáte odpovědi. Cítíte se dobře, protože váš duch ví, ale vaše mysl ještě neví. Ještě si to nedokázala přeložit lidskými výrazy, ale vnímáte, že jste lehcí a bez tíže, protože vnitřně víte. A pak s nějakým časovým odstupem zjistíte, že už to umíte i pojmenovat a zcela jistě vnímáte, že to je přesná odpověď. Někdo třeba něco vyslovil a vám to najednou došlo. Něco způsobilo, že puzzle zapadlo na správné místo. Cítíte tak jistě Pravdu, že vám ji nikdo nemusí prokazovat, ani se nemusíte ujišťovat. Prostě vám to dokonale sedí. Dostali jste odpověď. Jste ti, co ví, ale vaši moudrost tento svět nepřijímá. Doslova ji nemůže pochopit. Jste moudří a znáte odpovědi způsobem, na který jednorozměrný člověk nikdy nedosáhne. Jsou pro něj pošetilostí a dokonce se mu můžete jevit jako ohrožení. Má obavy z toho, co neumí pochopit a nemůže vás řídit ani ovládat. Jste pro něj nevypočitatelní. Čerpáte ze svého vlastního zdroje a nepotřebujete lidské vůdce. Jste svobodní tak, jak vás Bůh chce mít. K této svobodě jste byli stvořeni a jste k ní voláni. Už nepotřebujete žádný lidský systém. Ať jste kdekoliv, máte vše. Máte své osobní spojení s Bohem a v něm je veškerá moudrost, láska i věčný mír.

Vnitřní vědění je znalost Kristových maličkých, gnostiků = těch, kdo ví. Pomazaných následovníku Krista. Mystické zkušenosti jsou znakem duchovního růstu a produktem pravého Kristova učení. Je průvodním jevem těch, kdo se znovu narodili v Kristu a objevili přirozené, ale zakrnělé lidské schopnosti a smysly pro rozvoj duchovního života. Dnešní náboženství křesťanstva učinili z mystického Kristova učení o jediné Pravdě a zákonu, kterým je láska, napodobeninu, formu, obal bez obsahu, oddanost tradici a prázdným obřadům.
Ještě nutno dodat, že Bůh s námi komunikuje také skrze běžné každodenní události. Neexistují náhody a tak vše, co vám přichází do cesty, vše co si přečtete, uvidíte, potkáte a uslyšíte, je to co potřebujete. Ptejte se, co vám to říká, proč to ve vašem životě existuje a jak můžete změnit to, co nechcete mít nadále ve svém životě. Tak začnete s Bohem spolupracovat a On vás povede a bude vyučovat. Vše co se děje, děje se výlučně v Bohu. Nic nemůže existovat mimo Něj a jeho dokonale přesné zákony. My všichni jsme jeden organismus.

Od rozdělení k jednotě

Možná vás napadá, jaký smysl má to, že musíme v životě hledat, že trpíme a cesta k probuzení vyžaduje námahu? Proč nás Bůh nestvořil už celistvé, aby pro nás život mohl být rájem a procházkou růžovým sadem?
Představte si ženu, vdanou matku dětí. Celý svůj život obětovala své rodině. Její život by se dal ve zkratce popsat jako nikdy nekončící kruh kojení, krmení, nakupování, praní, žehlení, uklízení, vaření, výchovy, učení a ráno zase nanovo... Vše obětovala své rodině a přestala už přemýšlet sama o sobě. Nic si na sebe nekoupí a nežije už ani svůj život. Nemá čas sama pro sebe, přesto je šťastná a cítí se v tomto poslání naplněná. Láska je její jméno a obětovat se, je její poslání. Je nedocenitelným pokladem pro muže, který je duchovním člověkem. Tělesně zaměřený muž, však umí pohrdnout i tím nejcennějším. Jednoduše svůj poklad nevnímá a dokáže jej odhodit pro pomíjivé rozkoše. Materialista cítí prázdnotu a nespokojenost. Nevnímá ani svou hodnotu, natož své božství. A to ho uvrhuje do slepoty i vůči ostatním. Jak by mohl ocenit božství své ženy?
Tělesnost člověka je zaslepeností. Pohrdá a opouští partnera duše ze sobeckých, zištných důvodů. Jak častá situace a jaký šok, když se to stane! Zrada nezištné lásky vede k pocitu totálního rozkladu, opuštění a zoufalství. Doslova byste řekli, že ženu, která se celá obětovala a byla zrazena, můžete sesbírat po kouscích, protože ona i celý její vysněný svět se rozpadly. Zkušenost, která vedla k doslovnému vnitřnímu rozkladu, časem způsobí nějaký posun. Dojde k novému uvědomění, že svůj dům vystavěla na tekutých píscích. V materiálním světě forem, které jsou v pohybu, denně vznikají a zanikají, nelze spoléhat na stálost. Jedinou jistotou a dokonalostí je Boží bezpodmínečná láska žijící v duši. Když se vnější forma rozpadne, je to šok, ale může vést k probuzení. Nezbývá, než začít stavět znovu a lépe. S důrazem na obsah, ne formu. Dřívější stavba neměla pevné základy, ta nová už hodnotu kvalitních základů nepodcení. Dřívější dům se jen třpytil jako zlato, ale živly prověřily jeho pomíjivost. Nový dům se zakládá na vnitřní síle, sebevědomí, svobodě, nezávislosti, odevzdání a integritě. Není už pozlaceným, ale je celý z ryzího zlata. Zakládá se na nalezení vlastní duše. Nalezení sama sebe v přítomném bytí je prostředím, ve kterém láska umí nejen přežít, ale dokonce růst.
Dřívější vnitřní rozklad a postupně nabyté zkušenosti, způsobily postupně zásadní vnitřní proměnu. Všechno co přichází do našeho života slouží našemu nejvyššímu dobru a bezvýhradné přijmutí zkoušek, vede k nalezení své vlastní síly. Dá se říct, že jakýkoliv rozpad v našem životě nás zpětně integruje do celistvosti, pokud s životem spolupracujeme. Ale s tím rozdílem, že nová integrace znamená vyšší kvalitu. Dřívější naivita, či povrchní vnímání, přechází do nynějšího hlubokého ocenění důležitosti duchovního života. Žena z našeho příběhu, které spolupracuje se životem, s Bohem, je nyní hlubší, zkušenější a moudřejší. Ukotvila se sama v sobě a našla ukrytý poklad. Objevila vnitřní cestu a rozzářila se láskou. Z té, co kdysi potřebovala pomoc okolí, se stala postupně zářící bytost, která rozdává povzbuzení ostatním. Musela se vzdát všech svých ideálů a představ, ale to nakonec vedlo k získání stabilní kotvy pro život. K nalezení svého středu a své obrovské hodnoty, která spočívá v jejím vnitřním božství. Už si nepřipadá opuštěná a nechtěná, ale milovaná a žádoucí. Při pohledu do zrcadla vidí jinou ženu. Ta jiskra v oku způsobila proměnu. Miluje sama sebe a umí se obejmout a utěšit. Je ráda sama se sebou a je jí dobře, protože vnímá a vidí své vlastní božství, které vždy měla, jen si ho neuvědomovala. Má lásky na rozdávání a najednou, je sama ve svých očích více atraktivní a žádoucí. Jako by se její život přesunul do jiné dimenze. Žije v tom samém bytě a s těmi samými sousedy jako před tím, ale šťastně, nově, lehce a ladně. Jde o procitnutí a probuzení duše k jinému vnímání. 
A proč jsme si příklad této ženy tak barvitě popsali? Protože na jejím mikrosvětě dokážeme uvidět přínos zdánlivě tragické situace potkávající každého z nás, která rozloží duši člověka na součástky a pak je zase složí, ale obohacené a v jiné, hlubší kvalitě. Jinak se to celé poskládalo a je to prospěšná změna, která obohatila život do jiné kvality. Očistila to nežádoucí, umožnila vstoupit něčemu většímu. Krutá životní okolnost je cesta k tomu největšímu pokladu, který kdy můžeme objevit. Jde o poklad jsme nikdy neztratili. Vždy jsme jím byli. Jen nás dočasně obklíčilo vědomí, které ho není schopno vnímat.
Je to praktická demonstrace změny vědomí. Změna něčeho nehmatatelného, ale naprosto klíčového pro prožívání života. K čemu je vám majetek, rodina, úspěch nebo sláva, když se cítíte pod psa a nenaplnění? Vůbec se nemusíte ničeho z toho zbavovat, ale když to máte, je vám to k ničemu, když máte v srdci nedostatek. Budete to všechno mít a nebudete se cítit dobře. Budete mít neukojitelnou touhu mít stále a stále více, dokud nepochopíte, že jste v krysím závodě bez konce. Dokud nepochopíte, že je úplně jedno, co vlastníte. Jediné na čem záleží je to, jak to prožíváte! Váš krach, který vás doslova rozložil, bylo to největší požehnání vašeho života, pokud jste došli k hlubokému uvědomění a vnitřní změně. A to je princip, kterým se vstupuje do Božího království. Ale mnozí to stále ještě nejsou schopni uvidět. Už je to tu, ale oni to nepochopili. A proč? Možná kvůli neochotě vzdát se připoutanosti k jednorozměrnosti vnímání života. Až opuštěním tohoto omezeného vnímání člověk dochází k naplnění, celistvosti, hlubokému vnitřnímu míru. K blaženosti bezčasového přítomného bytí.

Smysl Božího tvoření

Pochopením této situace, můžeme pochopit i smysl Božího záměru s člověkem. Ačkoliv našeho Stvořitele nemohl postihnout rozpad manželství, tak jako člověka, mohl svým dětem nabídnout prospěšnost situace jejich totálního rozkladu a jejich nového a lepšího složení. Mohl nabídnout všem individualitám, které stvořil, aby prožili novou a nepoznanou kvalitu, které by jinak nemohlo být dosaženo. Nabídl to nejen jednotlivým kouskům sebe sama, ale potažmo také sám sobě, protože individuální jednotky Jeho samého, naše duše, dávají Bohu prožít plněji to, kým vskutku je.
Zkuste si jen představit, že vám všichni říkají, jak jste božští a dokonalí, ale vy se s tím nedokážete sjednotit. Nevíte co to je, protože jste to nikdy neprožili a tak veškeré řeči o tom, že máte v sobě božství a že už jste dokonalí a že nikam nemusíte chodit a nic pro to nemusíte udělat, nejen že nechápete, ale doslova vás rozčilují. Berete je jako omílané fráze bez obsahu a rádi byste slyšeli něco, co si umíte představit a co vám přinese prospěch. Nějaký návod, jak zažít dokonalý osvobozující prožitek. Jinými slovy, nemůžete prožít něco, co neznáte. Nic vám nepomůže, když vám někdo říká, že jste bůh, když se cítíte jako chudák. Pokud jste v podstatě bůh, chcete prožít, jaké to je, jinak je to jen teoretická znalost, která nepřináší žádné obohacení.
Vezměte v potaz, že Bůh je dokonalá Láska a v jeho duchovním světě i jeho duchovním stvoření se dokonalost a nic než láska také projevují. Když je vše Láskou, je to krásné a svobodné, ale dokonalé bytosti, které byli takto Bohem stvořeny, nemohou plně ocenit krásu a dokonalost Boží Lásky, když nic jiného v jejich světě ani neexistuje.
Když máte denně nadbytek vybraného jídla, nedokážete do hloubky ocenit nádhernou chuť suchého krajíce chleba. Ale když zažijete měsíc hladovění na pustém ostrově, tak se pro vás krajíc suchého chleba stane opojnou múzou. Jen si představíte jeho chuť a tečou vám sliny. Toužíte po něm, a kdybyste ho dostali, jeho chuť byste ocenili jako nikdy předtím. Hluboký prožitek chuti suchého chleba budete mít až ve chvíli, kdy existuje i realita hladovění a nedostatku. A tady se dostáváme k podstatě Božího tvoření. Umožnit prožít jeho dětem to, kým jsou na pozadí toho, kým nejsou. Umožnit sám sobě prožít to, kým je. Opět se tu bavíme o úhlu vnímání, který je třeba nastavit.
A tak vzniklo nespočet různých světů a úrovní realit, na kterých Boží stvoření prožívají své osudy a směřují za jediným cílem své cesty. Plně si uvědomit a prožít to, kým skutečně jsou, když se setkají s opačnou realitou. Plně si uvědomit a prožít božství, když vejdou do světa odcizeného Bohu. Narodit se v zapomnění o svém původu a účelu života do světa kontrastů. Duálního světa dobra i zla a vytvořit v něm to, kým chci skutečně být. Vyjádřit nejhlubší touhu své duše. I když jsem za blázna a třeba proti všem. Poznáním bolesti z odcizení a krutosti nelásky, získat silný vnitřní motiv, vždy zvolit jen a jen lásku.
A tady vidíme důvod našeho vnitřního rozdělení a důvod neutěšené reality světa, ve kterém žijeme. Nejednotu a rozpolcenost vidíme nejen v sobě, na úrovni své duše, ale také ve světě a dokonce mezi podobnými světy, jako je ten náš. Byli jsme do té rozpolcenosti hozeni. Souhlasili jsme s ní, než nám bylo vymazáno povědomí o tom, kým skutečně jsme. Souhlasili jsme, že to podstoupíme a i přes rozdělení v nás, se dopracujeme k celistvosti, jednotě s Bohem a výstupu z duální reality. Od zděděné dokonalosti se dopracujeme k dokonalosti zvolené. A tak je před námi výzva, co jsme si osobně zvolili? Kým chceme být? Co denně vytváříme za realitu? K čemu jsme po staletí inkarnací dozráli? To rozhoduje o tom, jaký je náš život a jaká nás čeká budoucnost. Byla nám dána neomezená svoboda a možnost neustálé volby a naše každodenní volby rozhodují o všem.

Návrat k jednotě

Porozuměním, proč Bůh vytvořil svět, ve kterém existuje tolik bolesti, zla a utrpení, vede k našemu osvobození. Pravda osvobozuje. Realita, ve které jsme se narodili, nás uvrhla do vnitřního odloučení. Odloučení naší duše od Boží lásky. Odloučení muže od ženy. Vedla k rozdělení duálů, ideálních protějšků. Naše vědomí upadlo do rozdělení vnímání reality na dobré a špatné.
Máme osobní moc vymanit se z tohoto vědomí už teď. Ta moc se znásobuje v současném období změnou energie na láskyplnější. Neexistuje nikdo, kdo upřímně touží po výstupu z duality, kdo nedostane pomoc z mnoha stran. I ten, kdo se probudí na poslední chvíli, dostane možnost vstoupit nově otevřenou bránou do ráje 4D reality. Podobnou bránou, která byla uzavřena první lidské dvojici odchodem z ráje, se bude vstupovat zpět do ráje. Lidé se touto bránou navrátí od rozdělení k jednotě. Vstoupí do nové reality a dostanou možnost znovu vybudovat ráj. Návrat k jednotě je však slavnější, protože ti kdo se do ní navrací, navrací se bohatší a vyzrálejší. Poznali dobré a špatné a vybrali si cestu svého božství. Jejich božství už není jen latentní, ale zvolené. To znamená vzkříšené a oni jsou jím oživeni k životu věčnému. Uzrálá duše vidí to, co ostatní, ale jinak. Božství je prostoupí a lidé vskutku pochopí, co bylo řečeno Adamovi a Evě, že budou jako Bůh. A co to znamená? Posunou se do nové kvality bytí, ve které si sami vytváří rajské podmínky na Zemi. Stav srdce, které žije láskou, vytvoří svět, kterému vládne Láska. Co zaséváme , to sklízíme. Na všech úrovních. Uvnitř vás, vně vás i v měřítku kosmu. Ráj se z pozitivně vibrujících srdcí postupně rozšíří po celé Zemi. Lidé naleznou cestu k Lásce, k Bohu a postupně s ním vnitřně splynou. Už nebudou cítit samotu a bolest, ale naplnění a překypující Lásku. Dojde ke sloučení obou polarit, mužství a ženství uvnitř člověka. Člověk už nebude rozdělovat svět na dobré a špatné, ale obejme celý svět v lásce. Vyšší vědomí člověka posune nad rozdělenost a omezení současného světa. Tak nastane ráj na Zemi a připravení do něj vstoupí. Kéž i vy včas nastoupíte do toho správného vlaku. Vaše cesta se odehrává ve vašem srdci. V interakci vašeho srdce a přicházejícího nového vědomí je podstata Božího soudu. On sám nikoho nesoudí. To vy sami buď rezonujete s Láskou a Ona vás přitáhne svým magnetismem k Božímu trůnu a nebo rezonujete s opačným pólem a ten vás pohltí do říše podsvětí... V dalších navazujících článcích budeme postupně popisovat další z aspektů ukončeného Božího tajemství. Pokusíme se vytvořit sérii článků, které bude výhodné číst v daném pořadí.