Letos jsme museli zabrzdit

Na přelomu roku se každoročně a ze všech stran nabízí zamyšlení nad tím, co jsme prožili v roce 2020 a co nás čeká v roce novém. Po celém světě bývá ve zvyku prožívat bujaré veselí korunované oňostroji a velkými oslavami. Někteří mají ve zvyku hodnotit míru slávy, mírou svého opití, a dovolením si naplno se odvázat Po náročném roce, se alespoň jednou uvolnit a dovolit si vypustit vše, co bylo pod pokličkou a potlačováno. Ale i při smíchu může bolet srdce a radování může skončit v zármutku. (Přísloví 14:13) A nebylo by se letos co divit. Mnoho lidí přišlo o příjmy a muselo zavřít své podnikání, řada lidí zemřelo, nebo onemocnělo a všichni jsme zakusili omezení osobní svobody. Letošní rok se výrazně vymyká tomu, na co jsme byli zvyklí v minulých letech. Nejeli jsme na lyže, ani na horské chaty, dokonce ani nemůžeme do chrámů dnešní doby, nákupních center. Aktuálně jsme rádi, když máme rodinu v pořádku, můžeme si nakoupit jen potraviny a můžeme jít z domu do práce a zpět. Nikoliv však již po 21 hodině. Svět se letos změnil a už nikdy nebude, jako byl dříve. Epidemie zdaleka nebylo to jediné, co si lidé prožívali. Na mnoha místech světa vypukly požáry, zemětřesení, záplavy a sněhové kalamity. Roztávají ledovce a permafrost severských zemí. Zemětřesení, výbuchy sopek, sesuvy a propady promáčené půdy. Hromadný úhyn velkého množství živočichů, výbuchy muničních skladů a katastrofické úniky odpadů, ropy a jedů způsobilo další citelné otrávení moře i vod. Ve velkém padají hořící meteority z nebe.

Nejeden vliv těchto okolností nás donutil zastavit se a uvědomit si úmorné a nekončící problémy, se kterými se potýkáme a které se nelepší. Mnozí lidé si povšimli znamení doby. Vědí, že žijeme v době očekávaného „konce světa“ a příchodu nového věku. Duchovní lidé se spojovali, aby v období velké konjunkce meditovali za příchod věku lásky. Každý tedy prožíval jiné rozpoložení, emoce, očekávání a řada lidí cítila strach a obavy.

V období oslav jsme oslavovali vstupem do posvátného prostoru duše. Zastavením se a spočinutím v místě setkání s Bohem. Nerušený čas nahrával prožitku splynutí s božstvím. Té nejposvátnější činnosti, která je skutečně hodna oslav. Když člověk najde místo své nejhlubší pravdy a žije své skutečné, duchovní Já, je autentický, přirozený, nenucený a svobodný, očistí ho to. Vstupuje do chrámu své duše, aby zažil obejmutí od svého nebeského Otce. Ze splynutí s naším Otcem se rodí nové porozumění a moudrost, která vypráví příběh smyslu lidského života a hlubokého významu utrpení. Dovolte nám, abychom vám něco o smyslu a důvodu současného utrpení napsali. Ne kvůli tomu, aby vás to zarmoutilo, ale proto, aby vás to osvobodilo. Dovolte nám vysvětlit Pravdu o tom, proč Bůh připouští utrpení, aby vám to přineslo úlevu. Pochopte to spolu s námi a vystoupíte z otroctví utrpení. Dovolte si uvěřit, že můžete být svobodní a radostní, i když se kolem vás viditelně hroutí všechny jistoty, na které jste doposud spoléhali.

S pozitivním myšlením, celou Zemi proměním…

Jaký smysl má vaše soužení

K tomu, abychom dokázali pochopit smysl všeho utrpení, musíme nejprve pochopit účel duálního materiálního světa, do kterého jsme se narodili. Už vícekrát jsme v našich článcích mluvili o našem světě, jako o světě kontrastů. Světě duality, kde duše přišly zažít protichůdné stránky reality. Oproti světu blízkosti Boha, ve kterém se duše narodily, se na Zemi vyskytuje láska i strach. Výšky i hloubka, rozlišujeme tam a tady, mužství a ženství, světlo a tmu. Je to proto, aby duše zažila a prozkoumala všechny stránky tohoto kontrastu a mohla být obohacena zkušeností, kterou by neprožila ve svém domově, kde existuje pouze Láska. Jedinou universální vesmírnou substancí, ze které je duše stvořena, je Láska. Láska je Duch a je zároveň také Bůh, takže lidské duše jsou části energie Boha, které odlišením od Boží jednoty získaly svou individualitu. Ta ovšem není dostatečně zřejmá v říši Boha, kde Bůh Stvořitel je sám jako obrovské slunce a jednotlivé duše jako plamínky svíčky. Pokud každý jednotlivý plamínek nezažije něco jiného, než nádheru obrovského jasu Zdroje všeho bytí, nemůže naplno prožít to, kým je. Nemůže si to dokonale uvědomit. Z dokonalého uvědomění svaté podstaty plyne její dokonalý prožitek. Vstupem do duality se duše pro tento zážitek samy rozhodly. Dokonalý prožitek božství nelze zažít bez prožitku svého protikladu. Horké si lze uvědomit jedině ve srovnání s chladným, čisté, ve srovnání se špinavým a lásku si lze uvědomit ve srovnání se strachem. Duše byly odtrženy od samozřejmé a všudypřítomné Lásky a v zapomnění o svém původu se narodily do světa kontrastů, aby si na základě prožití kontrastů hluboce a niterně uvědomily vše naplňující bezpodmínečnou Lásku a prázdnotu a utrpení reality bez Lásky. Podstoupily to proto, aby jako části Boha umožnili jemu samotnému zakusit, kým je a stejně tak to zakusit sami pro sebe. Duše, jako části Boha dostaly příležitost sami sebe stvořit a tímto tvořivým procesem zakusit své božství. Nejvyšším smyslem života je tedy zakoušení nejhlubší touhy naší duše a to je Lásky. Prožívání toho, kým jsme. Čím více si dovolíme být bezpodmínečnou Láskou, tím více se sjednocujeme s naším Stvořitelem a dáváme sobě a zároveň také Jemu samotnému pocítit krásu Lásky, samotné Boží podstaty. Když přijmeme toto poznání o důvodu, proč žijeme své životy a jaký smysl má stvoření našeho světa, dá nám to jistotu, díky které se nemusíme bát. Už si nemusíme myslet, že jsme obětí krutého žertu, nebo hříčkou přírody. Už nemusíme zoufat, že jsme tu náhodou a bezúčelně. Už víme, že to má smysl a jsme dětmi všemocného Otce vesmíru, se kterým jsme nerozlučně propojeni.

…..Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.  (1.list Janův 4:16; BKR)

Boží trojjedinost

Na počátku existovalo pouze Jsoucno, které bylo vším a zároveň ničím, protože neexistoval žádný referenční rámec, ve kterém by se Jsoucno mohlo definovat. Neexistovaly ani věci viditelné ani prostor. To inteligentní Jsoucno se rozhodlo, pro to, že vytvoří referenční rámec existence a skrze proces, který věda nazývá velký třesk, zhmotnilo referenční body a díky vzájemnému vztahu mezi těmito referenčními body mohl začít existovat prostor a mohl začít existovat čas. Jsoucno se projevilo jako Bůh nejprve v trojjediné identitě, což si můžeme dobře představit na základě zkušenosti průchodu paprsku světla přes skleněný hranol. Průchodem, lomem světla, přes hranol se světlo rozdělí na jednotlivé složky o různých barvách, kterými je a tím vzniká duha. Takto se dá znázornit, jak se Jsoucno promítlo jako triáda a my jej nazýváme trojjediným Bohem. V náboženských pojmech byla tato Boží podstata popsána jako Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý. Tato trojice symbolizuje vědění, zakoušení a bytí. Bůh Otec je otcem všeho vědění. Syn je ztělesněním všeho, co o sobě Bůh ví a Duch je odtělesnění všeho, co o sobě Bůh zakusil, které je možné pouze díky vzpomínce na vědění a zakoušení. Je to stav blaženosti plynoucí z Božího kreativního aktu. Tato trojice, jež náboženství po staletí popisovaly jako tajemství a různorodé trojice bohů, jsou mnohočetným lidským podáním jediné existující Skutečnosti, ve které se Nejvyšší Jsoucno rozdělilo na tři aspekty své vlastní jediné podstaty. Jedná se o strukturu, která popisuje, že Bůh je Tím, co dává něčemu vzniknout, je také Tím co vzniká a také je Vším, co jest. Trojjedinost je podstatou všeho ve sféře posvátného. Tedy ve vyšších realitách než té hrubohmotné. Trojjedinost je mimo jiného také nejzákladnější popis pro lidskou podstatu. Člověk se v nejzákladnějším smyslu skládá z těla, mysli a ducha a proto je také trojjediný. Boží rukopis se dokonale promítá do všeho, co vytvořil.

Podstata relativity

Bůh musel stvořit to, čím není, aby na základě toho, co není, mohl zakusit to, čím ve skutečnosti je On a čím jsme potažmo i my, jako jeho děti. Aby to lidé v minulosti byli schopni vůbec pochopit, vysvětlili si Boží slova o stvoření tak, že došlo k Satanově vzpouře a Adamově pádu. Ve skutečnosti však šlo o to, že tito poslušní Boží synové souhlasili, že budou prostředky k vytvoření polarity duálního světa. Tím, že byli dobrovolně uvrženi do zapomnění, kým jsou a do utrpení, které způsobuje stav odloučení se od Božího domova Lásky, dali vzniknout opačné polaritě Lásky, kterou je strach, utrpení a bolest. A tak v materiální i duchovní, metafyzické dimenzi, vznikly bytosti, které jsou násilné. Zažívají fázi raného vývoje své existence, ve které prozkoumávají nejzazší kouty odloučení se od Boha tak, že na základě osobní zkušenosti prožívají všechny stavy zla a utrpení a tím poznávají, kým nejsou. Tak vytvářejí protiklad Lásce a nezbytný protipól, umožňující, aby duše osobně zažily trpkou zkušenost, plynoucí nakonec vždy v soucit, se všemi trpícími a bezpodmínečnou Lásku. Zároveň se i tato násilná stvoření postupně vyvíjejí, díky zažívaným zkušenostem. Vyvíjejí se tím, že postupně sami sebe přetvářejí formou tvoření si toho, kým by chtěli být. Když porozumí a začnou jít cestou Lásky, tak si následně rozvzpomenou, na Lásku, kterou již jsou, ale na kterou dříve zapomněli a tím pádem ji nemohli prožívat.

Svět duality je svět hrubohmotný a je diadický, neboli bipolární. Nám známý viditelný svět neobsahuje triády, ale vždy dva protiklady skutečnosti. Nejvyšším protikladem je mužství a ženství. Jedná se o relativní svět. Relativní proto, že umožňuje zažívat existující stavy, vždy a pouze ve srovnání s opačnou polaritou. A tak i samotný hřích je relativním pojmem. Hřích nevzniká, když existuje jen zakoušení. Hřích vzniká vždy pouze na základě toho, co si nastavíme jako opačný pól toho, co je správné. Až na základě toho, co si ve své duši jako vlastní metriku stanovíme, buď skutečně hřešíme, nebo nehřešíme. Ti, kdo již se probudili a stojí plně v lásce a jejichž hlavní řídící myšlenkou je vždy jen láska, nemají hřích. Jsou čistí a realizují cíl své duchovní cesty. Jejich láska se sjednotila s Boží Láskou a v duálním světě zakoušejí krásu Lásky ve srovnání s jejím opakem. Probuzení znamená uvědomit si, že ryzí Skutečnost a Pravda je čistá bezpodmínečná Láska. Vše co není Láskou, je poznamenáno iluzí. Kdo žije v iluzi, trpí odloučením, strachem, prázdnotou a soužením. Pro Lásku nemusíme udělat nic jiného, než si hluboce uvědomit Pravdu, že již je naší podstatou. Kdo si to skutečně uvědomí do morku kostí, ten se na Lásku promění a Ona jej prozáří, prostoupí.

PRAVDA JE BŮH A PROTO JI NIKDO NEVLASTNÍ

I když máme svou pravdu, je to jen náš momentální úhel pohledu.
Skutečnost je přítomná, i když o ní nevíme.
Pravda je Skutečnost.
A Skutečnost je Bůh.

Jak lidé zakoušejí Boha

Z výše uvedených důvodů už chápeme, že Bůh neprojevuje svoji lásku tím, že by tu vytvořil materiálně dokonalý svět. Lidé tuto Skutečnost v drtivé většině nechápou, protože sdílené vědomí lidstva upadlo hluboko do zapomnění a odloučení od Boha. Po staletí inkarnací lidé vršili svou míru zapomnění a uvíznutí v nevědomosti o tom, kým jsou a co je smyslem jejich života. Obviňují Stvořitele a bouří se proti němu, bez znalosti Pravdy. Ale Bůh nikdy nenechal lidstvo bez pomoci. Posílal své vyslance, aby byli duchovními učiteli a poskytovali duchovní vedení, pozvedli lidstvo a to ve všech dobách a všech kulturách. Bůh je vnitřním hlasem a osvícenými myšlenkami uvnitř každého člověka, který touží po Pravdě. Neexistuje nikdo, kdo hluboce touží po Pravdě, kdo by nedostal Boží pomoc, v podobě vnitřního hlasu, nových myšlenek a nabídky nových zkušeností či událostí života, které byly seslány z důvodu probuzení hledajícího. Pomoc dostane naprosto každý, kdo je k impulzům, vedoucím k probuzení, vnímavý. Procesem probuzení se do Lásky si musí projít každý jednotlivec sám. Lze jej aktivovat jen a pouze vlastním poznáním a přístupem. Kdo nereaguje na podněty ducha, je ponechán přírodním zákonitostem a rytmům života, aby zakusil tolik zkušeností, kolik jich potřebuje na cestě k probuzení. Bůh nezasahuje do karmy jedince ani do toho, co si kdo vytváří, protože stvořil člověka, aby sám vytvářel svou realitu a sám zakoušel důsledky plynoucí z toho, co si stvořil. Bůh se nesmírně raduje z každého, kdo se probudí a svou roli tvůrce pochopí. Stává se tím Božím spolupracovníkem.

Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?  (Matouš 7:7-9; B21)

Dokonalost stvoření

Celý mechanismus zažívané reality je velmi komplexní a propojený systém. Žijeme ve světě, kde vše souvisí se vším a kde neexistují náhody. Jako náhody si to pouze člověk vykládá, protože nikdy nebude schopen spočítat miliardy vlivů, které vstupují do utváření reality života ve Vesmíru. Žijeme uvnitř Boha a i prostor, který si interpretujeme jako prázdný, je naplněn Bohem samotným. Bůh je všemi objekty, které existují v prostoru i vším, co je mezi tím. V Bohu existují projevy nejvyšší Lásky, ale Bůh je také ve všem co je pro nás zlé a čeho se můžeme bát. Nikdy se nemůžeme vymanit z Božích zákonů, jsme s nimi nerozlučně spojeni a každá naše myšlenka, slovo i skutek jsou tvořivými impulzy, kterými vstupujeme do sdíleného vědomí a tvořivého prostoru. Je to energie, která vždy něco vytvoří. My se pouze můžeme vyprostit ze zakoušení zlého tím, že se přidržíme dobrého. Takzvaný efekt motýlích křídel je platná zákonitost, že i ten sebenepatrnější vliv každého našeho počinu, vstupuje do gigantického mechanismu příčin a následků a dělá v něm nesmazatelný záznam. Vše, co do něj zapisujeme, se někde odráží. I my svým osobním vlivem přispíváme do kolektivního vědomí a kolektivní odpovědnosti lidstva. Kolektivní karmy. Každý člověk si tak vytváří osobní karmu a přispívá do sdílené karmy lidstva. Dala by se znázornit kotlem důsledků lidských myšlenek a činů, který je již momentálně naplněný až po okraj a vylévá se lidem zpět na jejich hlavu, především v podobě nezkrocených živlů.

Fraktály jsou kreativní dokonalostí

Existují cykly a rytmy života, které jsou dané samotnou strukturou stvoření nazývanou často jako fraktálová struktura. Původně jednoduchý vzorec stvoření se promítá do celku a vytváří rozmanité a nepřeberné vzorce variant stvoření. Díky tomu existuje stále se opakující podobnost mezi makrostukturou vesmíru, strukturou planetárních projevů a nekonečně hlubokou strukturou atomárního a subatomárního světa. Mezi těmito úrovněmi stvoření existuje tak dokonalá a důmyslná propojenost a přítomnost jednoduchého řádu, který se zároveň ve výsledku projevuje neskutečně mnohočetně a složitě. Člověk nikdy nebude schopen pochopit Boží dílo od začátku do konce i když vyvěrá z jednoduchých pravd. Nemáme schopnosti na to, abychom mohli spočítat Boha... Fraktální vzory a struktura se například projevuje v členitosti horských masivů, neobyčejné pestrosti světa rostlin, květů, listů, tvarů plodin, rozbouřeného proudu řeky i prudké větrné bouře. Fraktální struktura stvoření se projevuje nejprve na úrovni metafyzické. Ve stvoření nehmotném a v duálním světě se promítá do hmoty. Ve hvězdách je vepsán neobyčejný řád, ze kterého se dá rozklíčovat průběh životních cyklů na planetě. Z toho čerpá astrologie, která může mít přesné výsledky, pokud zohlední fraktální povahu všeho stvoření. Pokud by člověk byl schopen započítat i velmi nepatrné vlivy, které se podobají mávnutí motýlích křídel, byl by schopen i z hvězd vyčíst celý Boží dokonalý plán. K tomu všemu vesmírný kvantový superpočítač Boží mysli se projevuje také v moci a výpovědní hodnotě symbolů a čísel. I čísla, kterými popisujeme realitu, nejsou náhodná a mají svou výpovědní hodnotu. Často se nám může jevit, že přírodní děje a živly nemají řád a jsou chaosem. Pokud dynamika vlivů, které ovlivňuje především necitelná činnost člověka, převýší určitou mez, nastává zdánlivý chaos. Řád se krátkodobě vychýlí z předvídatelných zákonitostí,(rovnováhy)a vzniká chaos v podobě větrné bouře, záplav, výbuchů sopek, nebo padání meteoritů. Vesmír však vždy směřuje k jednotě a stabilitě i když byl krátkodobě vychýlen. Zpravidla vlivem energií lidského společenství. To vysvětluje příčinu vzniku přírodních živlů, které způsobují kalamitu a aktuálně přeměňují planetu, k nepoznání. Díky spolehlivému vesmírnému řádu je vesmír přesný a díky tomu se můžeme spolehnout také na Boží spravedlnost. V souhrnu nikdy neexistuje ani nerovnováha, ani nespravedlnost. Je to dokonalost, která je pro nás jistotou a nedějí, že nikdy nemůže selhat. Je to útěcha v čase soužení.

Stuktura brokolice je stejná v jakékoliv její nejmenší části

Jednoduchý vzorec opakující se v každé nejmenší části obrazu simuloval PC -  vzorec námrazy skla

 Spirálu zlatého řezu popisuje stále stejný vzorec i při nekonečném zvětšení - je v mušli i v lidském těle

Dvanáctková soustava stvoření

Trojjedinost ve sféře posvátného se ve stvoření vesmíru dále promítá do duality, skrze čtyři základní složky, které jsou si protipóly. A to je vzduch x země a oheň x voda. Když posvátnou triádu vynásobíme čtyřmi dyadickými základními elementy, dostaneme dvanáctkovou soustavu. 3x4=12. Tu nacházíme napříč celým Božím stvořením. Promítá se například do dvanácti znamení západního zvěrokruhu popisujícího tělesno a dvanácti znamení čínského zvěrokruhu popisujícího duchovno. Oba zvěrokruhy je třeba brát v úvahu a sloučením jejích výpovědí dostáváme přesnější informaci o životních cyklech a rytmech, které ovlivňují celou realitu. Ale vzhledem k tomu, že zastaralý přístup k astrologii neposkytoval věrohodné výsledky, bylo už popsáno, že i v astrologii je třeba brát v potaz fraktální strukturu záznamu. To znamená, že i jednotlivá znamení se dají nekonečně dělit na identické dvanáctiny a ty následně popisují přesnější vlivy. I v nekonečném dělení se objevuje stále stejný vzorec uspořádání reality. Existuje dvanáct měsíců v roce. Dvanáct hodin je půlka dne – dopoledne a odpoledne, jak se ukazují na hodinkách a dvanáctá hodina je tak půlkou kalendářního dne – poledne. Původně bylo dvanáct hodin celý den, od rozbřesku do západu Slunce a noc se nedělila. Dvanáct izraelských kmenů vzešlo ze synů Jákoba. Ty zastupovali dvanáct vysokých nebeských bytostí blízko Božího trůnu, ze kterých se původně Izraelské kmeny inkarnovaly. Do nebeského Jeruzaléma vede dvanáct bran. Ježíš Kristus, měl dvanáct apoštolů a na Olympu sídlilo dvanáct starověkých bohů a bohyň, kterým vládl Zeus. Člověk má sedm hlavních čaker a dalších pět čaker, které vytvářejí auru a energeticky ho spojují s Bohem. Dohromady dvanáct.

Ačkoliv jsme se problematiky propojenosti a dokonalostí Božího řádu pouze dotkli, nemělo být účelem, abychom ho plně pochopili. Spíše naopak. Měl by nás vést k uvědomění, že důmyslnost Božího řádu je pro člověka nedosažitelná, a že by se neměl snažit jít cestou rozumu a vše pochopit. Měl by usilovat o nalezení jednoduchého základního vzorce pro život, který mu umožní, aby mu Boží svět sloužil a odbřemenilo ho od složitostí, které vytváří svět založený na rozumu. Člověk je stvořen právě tak, aby mu jednoduchý zákon Lásky umožnil s Bohem spolupracovat a využívat to, co mu slouží bez zbytečné myšlenkové zátěže. Dokonce, aby v tomto jednoduchém stavu bytí byl moudřejší šťastnější a schopnější, než v čemkoliv, čeho kdy může dosáhnout rozumem světa. Většina z nás nedokáže zkonstruovat automobil, ale víme, že stačí pár základních pravidel a můžeme využívat všechny jeho přínosy. Jednoduše chceme říct, že prosté bytí v Lásce způsobí, že se o vás bude starat nesmírná inteligence, která vás daleko převyšuje a vidí vaše potřeby a touhy a je nastavená na to, aby vám je beze zbytku plnila. Cesta k rozvoji člověka je pouze jediná a to je cesta bytí a napojení na Boha. Cestu rozumu již lidé vyčerpali a pokud se aspoň někteří neprobudí, smete je to z povrchu planety.

Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.  (1.Korintským 1:19-21; CEP)

Nikdy nikoho nesuďte

Tak jako je komplexní multidimenzionální a propojený celý hmotný vesmír, tak je složitý a pro člověka nedosažitelný duchovní svět, ve kterém vznikají zákonitosti ovlivňující cestu duše. Když pozorujete někoho, s kým se život nemazlí, neměli byste nikdy usoudit, že to musí být velký hříšník. Ono to je zpravidla přesně naopak. Bůh se bude pokoušet probudit právě takového člověka, který má na probuzení šanci a reaguje na zdánlivě nešťastné události vstupem do svého nitra, do prostoru Boží přítomnosti. Právě takový člověk zažívá často jeden krach za druhým, který mu připravila jeho duše ve spolupráci s Bohem. Takový člověk totiž má naději, že opustí lpění na materiální realitě a začne spolupracovat s podněty duše. Jeho největší krach v materiálním světě, odstartuje největší duchovní požehnání. Jeho duchovní probuzení.

Pokud trpíte, tak máte šanci

Následující Kristova slova se týkají skutečnosti, že ti, které život těžce zkouší, mají nejblíže do Božího království.

3„Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují své duchovní potřeby, protože jim patří nebeské království.
4 Šťastní jsou ti, kdo truchlí, protože budou utěšeni.
5 Šťastní jsou mírní, protože zdědí zemi.
6 Šťastní jsou ti, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti, protože budou nasyceni.
7 Šťastní jsou milosrdní, protože jim bude projeveno milosrdenství.
8 Šťastní jsou ti, kdo mají čisté srdce, protože uvidí Boha.
9 Šťastní jsou ti, kdo působí pokoj, protože budou nazváni Božími syny.
10 Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledovaní kvůli tomu, že jednají správně, protože jim patří nebeské království.
11 Šťastní jste, když vás lidé kvůli mně uráží, pronásledují a říkají o vás nejrůznější zlomyslné lži.
12 Radujte se a jásejte, protože máte v nebesích velikou odměnu. Vždyť tak pronásledovali i proroky, kteří žili před vámi.
(Matouš 5:3–12;NWT)

Příběh Joba

To je také smysl biblického příběhu o Jobovi, který byl nejspravedlivějším člověkem na Zemi v jedné epoše starověku, ale zažil tolik životních pohrom, že by to jen tak někdo neustál. Přišel o všechen svůj rozsáhlý majetek. Přišel o všechny své děti. Byl postižen zhoubnými boláky na celém těle a manželka ho odrazovala od víry. Řekla mu: „Proklej Boha a zemři.“ I přes všechny ztráty, které Job musel podstoupit, se pevně držel své víry ve spravedlivého Boha. Job byl nastalou situací nucen přetrhat veškeré lpění na hmotném světě a ponechat si pouze své spojení s Bohem. Tuto zkoušku přestál se ctí a výsledkem jeho odpoutání od materiálního světa a přidržení se Boha=Lásky získal bohatě vše zpět. Bůh se o něj postaral a opět obnovil jeho zasloužený blahobyt.

„Jakože žije Bůh, který odňal můj soud, a jakože [žije] Všemohoucí, který učinil mou duši hořkou. . . Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost! (Job 27:2,5; RBi8)

Job byl nejctihodnější člověk na Zemi, a přesto si musel projít nepředstavitelnými zkouškami. Přečtěte si jeho příběh v biblické knize Job. Každý, kdo si musel prožít velké bolesti tohoto života, může pochopit, že zkoušky, kterými procházíme, nás mají vnitřně odpoutat od závislosti na 3D realitě a mají nás ukotvit v Boží náruči. Pokud si procházíte těžkou životní situací, mějte to na paměti a s jistotou vězte, že pokud zachováte Bohu ryzost, bude vás nosit ve své náruči a ve své lásce vám bohatě vynahradí veškeré ztráty, které jste utrpěli. Získáte věčný život a věčný mír. Materiální prosperitu získáte zpět jako bonus, pokud se všeho dokážete nejprve úplně uvnitř sebe zřeknout.

Proč se ničemným daří?

Na druhé straně je tu člověk, který je ve svém projevu bezohledný, bezcitný a drsný a materiálně si hodně nahrabal. Získal postavení v politice, či obchodě, kterým převyšuje všechny ve svém okolí. Zdánlivě mu jeho krádeže i špatný styl života lehce prochází. Kde kdo se ptá, jak je to možné? Copak Bůh nevidí jeho ničemnost? Jak může Bůh vůbec dopustit, že takový člověk není potrestán?

Když se na případ tyrana podíváme z Božího pohledu tak to celé můžeme úplně překlasifikovat. Tento člověk je Bohem zanechán. Daří se mu dobře, protože jeho duše obrazně podepsala smlouvu s ďáblem. Děje se to většinou mimo vědomou mysl. Nesnaží se a nereaguje nijak na podněty k probuzení a proto je zbytečné, aby ho Bůh probouzel zkouškami. Ví, že by to nebylo nic platné. Byla by to marná práce. Lépe poslouží jako odstrašující příklad. Jako ztělesnění opačného pólu, od kterého se probuzený člověk odvrací. K čemu jeho bohatství a majetek, když postrádá teplo opravdové lásky a spojení s Boží existencí a realitou? Nic z toho, co tento člověk získá ve světě, nemá uspokojující hodnotu pro duchovního člověka. I kdyby získal celý svět, pozbude své duše, tak k čemu jeho majetek a postavení, když ho oddělil od věčného života a blaženosti bytí v Bohu? Niky nezáviďme takové duši její úděl. Čeká ji ještě dlouhá cesta a její karmický dluh, z kterého se neoprostí v 3D, bude splácet v metafyzické realitě, po své smrti. Nikdo nemůže jakkoliv uniknout spravedlnosti a nikdo, kdo nemiluje bezpodmínečnou láskou, nezíská nic trvalého. Jediné, co má nepomíjející hodnotu je bezpodmínečná láska a vše ostatní je iluze a klam. Nic neskutečného neexistuje a vše pomíjivé brzo zanikne. Poklady světa sežere rez a mol, ale spojení s Bohem je perla nepomíjející hodnoty, kterou vám nikdo nemůže vzít.

Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.  (Matouš 6:19-21; CEP)

Události roku 2020

Na rok 2020 lidé nevzpomínají příliš v dobrém a vstup do nového roku přináší pokračování agónie toho minulého. Rekapitulace, které shrnují, co se odehrálo, připomněly proměnu fungování světa celosvětovým morem. Připomněly neobvykle rozsáhlé lesní požáry na americkém kontinentu, v Austrálii a Sýrii. Připomněly rekordní sérii bouří v Atlantiku v zaznamenané historii s obrovskými škodami na majetku. Řada zemí na celém světě si prošla devastujícími povodněmi a nadále to pokračuje po celém světě. Mezi nejvíce postižené zmiňme Čínu, kde se vylilo více než 400 řek, a aby zvládli extrémní záplavy, museli odstřelovat přehrady. V jiných zemích došlo k neočekávaným sněhovým kalamitám a zaplavením ulic měst a sesunům půdy. Planeta se otepluje a klimatické změny jdou mílovými kroky. Svět oblétly snímky extrémně rychle tajících ledovců a rozmrzání permafrostu, které plní ty nejhorší scénáře. Po světě se probudila řada sopek a nedaleké Chorvatsko, Turecko či Řecko odklízí a sčítá škody a mrtvé po silném zemětřesení. V moři ztroskotalo několik lodí, které způsobily extrémní úniky ropy a ekologické katastrofy. Celý svět zaplavily zprávy o úhynu velkého množství vodních živočichů. Za všechny události zmiňujeme úhyn většiny z 500 velryb u Tasmánie a v Česku jsme měli velkou kauzu s otrávenou vodou v Bečvě, která zabila přes čtyřicet tun ryb a dalších vodních organismů. Otrávená voda letos zabila také přes 350 slonů v africké Botswaně. To vše zde uvádíme pouze jako špičku ledovce. Zprávy o mimozemských plavidlech na obloze po celém světě, které se už ani moc neskrývají, už nikoho moc nepřekvapují. I oni vědí, jak významným obdobím Země právě prochází. Posuďte sami, jestli jde o běžný stav, nebo stav, který už vybočil z mezí. Je jisté, že nádoba karmické zátěže nastřádané lidstvem, si žádá čím dál citelněji svou daň.

Pokud nesledujete zpravodajství, doporučujeme vám shlédnout shrnutí aktuálních proměn Země například na následujícím odkazech YouTube kanálu Sott Media:

Přehled důležitých živelných událostí celosvětově za září    (24:40 min)

Přehled důležitých živelných událostí celosvětově za říjen   (21:53 min)  

Přehled důležitých živelných událostí celosvětově za listopad  (26:25 min)  

Požáry Kalifornie 2020

Rudá Obloha San Franciska 2020

Sopka Krakatoa Indonésie 2020

Prudký úbytek ledovců po celém světě

Rekordní záplavy v Číně

Nejvyšší zaznamenaný počet tornád

Zemětřesení v Turecku 2020

Otrávené vody zahubily život v Bečvě

Japonská loď havarovaná u Mauricia vylila více než tisíc tun ropy

Předpovězené soužení

Proroctví v Bibli popisuje aktuální dobu jako velké soužení, které vyústí v Armagedon. Je popisováno také jako skonání světa, nebo konec věků. Neděste se však těchto výrazů, jako by Země měla být zničena. Znamená to přechod a proměnu planety na vyspělejší úroveň života. Jde o dramatické a nelehké události, ale ne o zánik planety a lidstva. Na vesmírných hodinách uběhl vyměřený čas a nelze to zvrátit.

Když (Ježíš) seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ (Matouš 5:3; CEP)

Proroctví Bible se shoduje s odkazem hvězd, které astrologie jasně dokládá. Dle moudrosti známé již v egyptských záznamech jsme vstoupili do přelomu věků ryb a věku vodnáře. Jedná se o velmi zlomové období, které tu bylo naposledy v době zkázy starověké Atlantidy. Tehdy došlo vlivem přírodních živlů a činnosti člověka k potopení a přeskupení celých kontinentů a pohoří. Jednalo se tehdy o civilizaci, která odbočila od Božího záměru. Technicky byla velmi vyspělá a ovládala například technologii získávání a distribuci vzdušné energie, kterou doposud neobjevila současná věda. Nicméně směr vývoje člověka v tomto období, byl Stvořitelem neschválený. Využívali volnou energii, ale zanedbali potřebný duševní rozvoj civilizace. Jejich přístup znásobil účinky měnících se vesmírných cyklů, při přechodu do nového věku. Proto museli zaniknout. Jejich rozvoj nebyl trvale udržitelný. Podobná situace se děje aktuálně na celé Zemi. Pro probuzené je však jasná naděje. Nemusíme se spoléhat na záznamy o starověké Atlantidě, které jsou aktuálně dostupné pouze z pera historika Josepha, ale můžeme použít biblická proroctví, které období popisují jako Pánův den. Nebo-li období jeho skryté přítomnosti na Zemi. Prozkoumejte prosím s námi detaily období přechodu Země.

Pán chce vaše probuzení

Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ Takoví si nechtějí uvědomit, že nebe a země kdysi dávno vznikly Božím slovem z vody a skrze vodu; a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen. Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí. Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi – domov spravedlnosti. (2.Petra 3:3-13; B21)

Nebeský cyklus naplánovaný pohybem planet a vstupem Země do jiné energie již působí na Zemi selektivním způsobem. Podporuje ty, kteří se odpoutali od umělého lidského systému a drží se lásky. Způsobuje soužení a obtíže těm, kteří plně uvízli ve vědomí 3D a jsou k němu vnitřně připoutáni. Přejeme si na tomto místě povzbudit všechny naše čtenáře, kteří byli a budou osobně dotčeni nelehkými událostmi zlomového období, aby překlasifikovali svůj pohled na to, co se děje. Aby v tom neviděli beznaděj a zkázu, přicházející na lidstvo, ale Boží způsob probuzení těch, kdo mají zdědit novou zemi a nové nebesa. Jde o transformaci vědomí i fyzického uspořádání světa. Pokud jste dočetli tyto řádky až do tohoto místa, tak jste velmi pravděpodobně ti probuzení. Každý, kdo se probudí, nebude cítit beznaděj a paniku, ale dokáže si zachovat naději a důstojnost a bude zachráněn. A to je důvod, proč vás chceme seznámit s událostmi, které už započaly po celém světě a budou čím dále více zřejmější. Každý kdo neživí strach, ale ukotvil se v lásce, ten bude Láskou chráněn a v období nejhorších událostí bude doveden do bezpečných úkrytů.

Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ (Lukáš 21:28; RBi8)

Spálení třetiny země

Letošní vyčerpávající a nadmíru rozsáhlé požáry celého západního pobřeží amerického kontinentu, Sýrie, Austrálie a jiných vedou k zamyšlení, jestli zcela jistě nevystihují odkaz biblických proroctví z knihy Zjevení Janovo?

A první zatroubil na svou trubku. A nastalo krupobití a oheň smíšený s krví, a ten byl vržen na zem; a byla spálena třetina země a byla spálena třetina stromů a bylo spáleno všechno zelené rostlinstvo. (Zjevení 8:7, RBi8)

Třetina života v moři hyne a třetina lodí troskotá

Všimněte si, jak často je ve zpravodajství zmínka o obrovském množství ryb, kosatek, kytovců, či chobotnic, které vyplavaly někde na pobřeží moře mrtvé z neznámých příčin. O haváriích lodí a únicích ropy ani nemluvě. Za všechny letošní se proslavila japonská loď u ostrova Mauricius. Mauricius vyhlásil stav nouze.

A druhý anděl zatroubil na svou trubku. A něco jako velká hora hořící ohněm bylo vrženo do moře. A třetina moře se stala krví; a třetina tvorů, kteří jsou v moři a mají duši, zemřela a třetina lodí ztroskotala. (Zjevení 8:8, 9; RBi8)

Otrávení třetiny vod

Vše souvisí se vším a tak letošek se proslavil mimo jiné například havárií elektrárny v ruském Norilsku, kde vlivem rozmrzání permafrostu povolily podpůrné pilíře nádrží a došlo k znečištění vod 21 tisíci tun paliv a maziv. Rusko vyhlásilo stav nouze. V Česku jsme byli svědky úhynu 40 tun ryb a dalšího života v Bečvě, když z dosud nedořešených příči došlo k několikanásobnému úniku kyanidu do řeky. Ostatní případy si dosaďte sami. Předpovězené a smutné události na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

A třetí anděl zatroubil na svou trubku. A velká hvězda hořící jako lampa spadla z nebe a padla na třetinu řek a na prameny vod. A té hvězdě je dáno jméno Pelyněk. A třetina vod se změnila v pelyněk a mnozí z lidí zemřeli po těch vodách, protože zhořkly. (Zjevení 8:10, 11; RBi8)

Pohasnutí třetiny nebeských světel

Každá bytost má svou hvězdu. Satan Ďábel byl svržen na Zem. I se svými stoupenci. Proto i nebe pohaslo, aby lidé dostali znamení. Od listopadu zažíváme výrazně potemnělou oblohu. Jen jedna jediná hvězda září více a to je jitřní hvězda (Venuše), která patří Kristu. Nastalo období jeho přítomnosti a všechny události o tom podávají nezvratné svědectví.

A čtvrtý anděl zatroubil na svou trubku. A byla zasažena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd, aby se třetina z nich zatměla a aby třetina dne neměla osvětlení, a podobně noc. (Zjevení 8:12; RBi8)

Mory na jednom místě za druhým

O zamoření světa zhoubným virem není potřeba mluvit. Je nepřehlédnutelný. Zastavil svět a změnil naše zvyklosti. Způsobil předpovězení přerušení pravidelné oběti o kterém jsme psali v jednom z minulých článků. Má lidi zastavit, aby měli čas si povšimnout a je součástí složeného znamení, které má neomylně oznamovat Pánův příchod.

Potom přikročil k tomu, aby jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království; a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravy; a budou strašlivé úkazy a veliká znamení z nebe. (Lukáš 21:10, 11; RBi8)

Zemětřesení, rudý měsíc, pády meteoritů, zatmění

A viděl jsem, když otevřel šestou pečeť, a nastalo velké zemětřesení; slunce zčernalo jako žíněná pytlovina, celý měsíc jakoby zkrvavěl a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník, kterým zatřásl silný vítr, shazuje své nezralé fíky. A nebe se vzdálilo jako svitek, který se svinuje, a každá hora a [každý] ostrov byly odstraněny ze svého místa. A králové země a lidé vysokého postavení a vojenští velitelé a bohatí a silní i každý otrok a [každý] svobodný se schovali v jeskyních a v horských skalních masivech. A stále říkají horám a skalním masivům: „Padněte na nás a skryjte nás před obličejem Toho, který sedí na trůnu. . . (Zjevení 6:12–16; RBi8)

Krupobití z kamenů

A velké krupobití s kameny, z nichž každý vážil asi talent, sestoupilo z nebe na lidi a lidé se rouhali Bohu pro tu ránu krupobití, protože jeho rána byla neobyčejně velká. . . (Zjevení 16:21; RBi8)

Extrémní horko

Ačkoliv v současnosti zažíváme spíše deště, přijde období extrémního horka a sucha. Oteplování planety, které doposud postupovalo pomalu, se projeví velmi výrazně.

A čtvrtý vylil svou misku na slunce; a [slunci] bylo dáno, aby sežehlo lidi ohněm. A lidé byli sežehnuti velkým žárem, ale rouhali se jménu Boha, který má autoritu nad těmito ranami, a nečinili pokání, takže by mu vzdali slávu. (Zjevení 16:8, 9;RBi8)

Sucho a nedostatek vody

A šestý vylil svou misku na velkou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. . . (Zjevení 16:12; RBi8)

Vlády bezmocné, ale v rouhají se Bohu

Vlády tohoto světa jsou v knize Zjevení označeny souhrnným výrazem divoké zvíře. Vzhledem ke vzbouřeným živlům budou bezmocní, jejich finanční systém zkrachuje.

A pátý vylil svou misku na trůn divokého zvířete. A jeho království se zatmělo, a bolestí se začali hryzat do jazyka, ale rouhali se nebeskému BOHU pro své bolesti a pro své vředy a nečinili pokání ze svých skutků. (Zjevení 16:10, 11; RBi8)

Vyrojí se falešní Kristové

Povstane řada lidí, kteří se budou vydávat za novodobé spasitele a budou to dokládat mocnými znameními. Říkáte si, jak rozpoznáte falešné Kristy od pravého? Zapamatujte si jednoduché pravidlo. Za falešnými se lidé honí, jako když se slétají orli nad mrtvolou. Přítomnost Krista, který si přijde pro své věrné, bude všem lidem naprosto zřejmá z místa, kde se nachází. Mocná energie, která s ním přijde na Zem, bude působit, že se všichni rozvzpomenou a mnozí se budou cítit zahanbeni. Kéž jste těmi, co se probudili dříve, než při jeho objevení se na obloze.

A pokud vám někdo řekne: ‚Podívejte se, tady je Kristus!‘ nebo ‚Tam je!‘, nevěřte tomu. Objeví se totiž falešní Kristové a falešní proroci a budou provádět velká znamení a zázraky, aby oklamali pokud možno i vyvolené. Upozorňuji vás na to předem. A tak když vám lidé řeknou: ‚Podívejte se, je v pustině‘, nechoďte tam. Nebo když řeknou: ‚Je na tajném místě‘, nevěřte tomu. Vždyť přítomnost Syna člověka bude taková, jako když se blesk objeví na východě a zazáří až na západ. Kde je mrtvola, tam se slétnou orli. (Matouš 24:23–28; RBi8)

Zázraky se dneska množí,
každý něco zažít touží.
Lidi sem tam běhají,
Spasitele hledají.
Nemarni zbytečně čas,
Bůh je skrytý v každém z nás.

O Záchraně vyvolených

Kdyby nebyly ty dny zkráceny, nikdo by se nezachránil, ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny… Hned po soužení, které nastane v těch dnech, se zatmí slunce a přestane svítit měsíc, hvězdy budou padat z nebe a nebeské moci budou otřeseny. Na nebi se objeví znamení Syna člověka a všechny národy na zemi se budou v nářku bít do prsou a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. A vyšle své anděly za silného zvuku trubky a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebes k druhému. (Matouš 24:22, 29-31; NWT)

Útěkem nic nespravíš. Nejlíp, když se zastavíš.
Lásku lidská slova ruší. Navnímá ji, kdo se ztiší…

Generace, která to zažije

Ježíš vyučoval, že generace, která byla na Zemi přítomná v době jeho činnosti, nepomine, dokud se události nestanou. Toto vyjádření dává smysl, pokud berete v potaz opakované inkarnace lidí, kteří žili už za dob Ježíše Krista. Ano, tito současníci Ježíšových apoštolů jsou na Zemi přítomní jako osobnosti moderní doby a zažijí to, co bylo slíbeno.

Vezměte si poučení od fíkovníku: Jakmile jsou jeho mladé větve plné mízy a vyraší na nich listy, víte, že je blízko léto. Stejně i vy, až to všechno uvidíte, vězte, že on je blízko, za dveřmi. Ujišťuji vás, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou. (Matouš 24:32–35; NWT)

Využijte tuto příležitost

Bůh vytvořil materiální svět, aby se v něm projevilo to, kým není. I my lidé jsme dušemi, které si přišli prožít nelehkou realitu, která reprezentuje to, kým nejsme, abychom prožili to, kým bezesporu jsme, božství. Prosíme, zvolte si božství na pozadí utrpení a strachu světa, kterým nejste. Zvolte si bezpodmínečnou Lásku a tím si zvolíte Boha. Zrealizujete tak důvod vašeho pobytu na Zemi právě v tomto čase a postoupíte do vyšší úrovně života v ráji. Nedozírná inteligence Stvořitele a jeho neměnné zákony umí dokonale ochránit ty, kdo stojí na straně Lásky a umí také probudit mnoho těch, kdo to zatím ještě nepochopili. To, co přichází na naši Zemi, není tragédie, ale obrovská příležitost. Ničí život není nenávratně ztracen, protože smrt neexistuje. Lidé, kteří umírají vlivem řádění živlů a moru, pouze mění své působiště. Všichni, kdo žijeme v tomto čase na Zemi, můžeme zažít vysvobození z krutého světa a zažít jeho energetické povýšení na nultý stupeň ráje, po následujících tisíc let. Je to skutečná příležitost pro probuzené lidstvo, aby udělala nejvýznamnější krok ve svých dějinách, směrem k získání dokonalosti a věčného života na Zemi. Úroda země, která uzrála, bude sklizena a první vzkříšení duší přivede zpět do nebe zbývající z nebeského stáda duchem pomazaných. Lidská spiritualita, věk i schopnosti lidí přežijících na Zemi, se budou významně navyšovat a planeta bude očištěna od parazitujících ďábelských vlivů, které ji zotročovaly. Náš Bůh zřídí stan setkávání a pověření zástupci nebes, budou přinášet lidstvu nové možnosti a poznání. Můžete být u toho a můžete být dokonce novými správci Země, pokud se přidržíte Kristovy Lásky a jeho vedení.

Potom jsem viděl nové nebe a novou zemi. Dřívější nebe a dřívější země totiž pominuly a moře už není. Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, připravený jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. Nato jsem slyšel silný hlas od trůnu, jak říká: „Podívej, Boží stan je s lidmi. Bůh s nimi bude bydlet a oni budou jeho lidem. Sám Bůh bude s nimi. Setře jim z očí každou slzu a smrt už nebude a nebude už ani truchlení, ani křik, ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:1–4;NWT )