Vzhledem k dotazům, jak se stavět k připravované vakcinaci lidstva, vznikl tento článek, který zdaleka není pouze o vakcínách, ale do hloubky rozebírá principy duchovního života a reality, jak už to ostatně chodí u většiny našich článků. Článek je kromě citací protkán také původním aramejským zněním modlitby Otčenáš, odhalující pravý význam Kristových slov a způsobu jejich pronesení. Chceme povzbudit všechny hledající, že existuje dokonale bezpečná a přírodní vakcína, jejíž vedlejší účinky vás posílí a nabijí energií potřebnou pro následující dny.

Sklízíme, co jsme zaseli

Náš život je výlučně náš osobní výtvor. Jsme bohové, tudíž máme objevit svůj potenciál tvořit a zároveň tím pochopit metafyzické zákony vesmíru. Tím se dostáváme do souladu s Bohem Stvořitelem, a objevíme v tom procesu nakonec to, že jsme Jím samotným. Jedním z jeho nespočetných vyjádření. Tyto tvrzení mohou mnohé pohoršit hned na začátku. A je to pochopitelné vzhledem k náboženským dogmatům v církvích. Zaprvé to, že jsme bohové, není vůbec vidět, naopak to vypadá, že lidstvo už by mělo být rozumné, ale chová se stále jako omezenci a řečeno s nadsázkou: „kam šlápnou, tam tráva sto let neroste.“

Lidstvo se duchovními omezenci stalo kvůli své vlastní volbě. Vytvořili si tu sdílené vědomí, které je na opačném spektru než božskost. Ono vědomí se stalo otráveným morem, kterým se nakazí každé dítě, které se tu narodí, jakožto neposkvrněné božství. Sdílené vědomí otrávilo lidský božský potenciál, jehož zárodek mají všichni ve své duši jako nejcennější dar a tak mohou uvidět na vlastní oči, jak se člověk stane bezcenným „prachem“, který pohrdl pokladem uvnitř sebe samého. A tím doslovna pohrdl Bohem. Toto vědomí lidstva umožňuje lidem bytostně prožít realitu prachu a probudit v sobě touhu změnit to a dopracovat se raději k druhému pólu reality, k božství. Aktuálně však na celé planetě řádí mor v podobě nebezpečného viru a to je hmatatelný důsledek toho, co lidstvo samo vytvořilo. Nestalo by se to, pokud by na planetě panovalo láskyplné vědomí. Kolik lidí to vnímá jako odpověď?

K obrazu Božímu

Zadruhé by se mohlo zdát, že nazývat člověka bohem je troufalost a rouhání. Navazujeme tu na informace, které jste si mohli přečíst už v našem předchozím článku o Probuzení v novém věku, kde uvádíme další souvislosti. V tomto článku doplníme biblické vyjádření pro ty, kteří si na Bibli zakládají. Když v Bibli Nejvyšší Duch mluví o podobnosti člověka a Boha, tak tím nemíní fyzické vzezření, protože to Duch nemá. Míní tím nehmotnou podstatu, kterou je Jeho Duch v naší duši. A to nazýváme naše božství, které se v ráji v člověku plně projevilo. Stvořitel, (trojjediný Bůh, Oni) byl tedy s výsledkem velmi spokojen.

Svůj život si volíme

Vše, co chceme mít ve svém životě, si můžeme zvolit. Život nám bude neustále nabízet celou paletu voleb, každý den a naším úkolem je žít v duši, naší nejhlubší pravdě a nechat ji promlouvat formou vnitřní energie, intuice, myšlenek apod. To znamená, že máme být neustále v lásce a své nejvyšší přirozenosti. Tím, že se nám objevují volby a my se učíme denně volit, znovu vytváříme to, kým jsme. Byli jsme ponořeni do zapomnění, kdo jsme a znovu to objevujeme a tím to hluboce prožíváme. Kontextový rámec, (realita našeho světa) nám umožňuje hluboce prožít, kdo opravdu jsme. Když budeme volit výlučně v souladu s bezpodmínečnou láskou, jdeme tou nejpřímější cestou k tomu, vyjádřit se jako bohové a když bychom to učinili všichni a hned, tak současnou realitu světa okamžitě proměníme. Jedině bezpodmínečná Láska je absolutní Pravdou o všem. Je Bohem a Bůh je vším, co je kolem nás i v nás. Je doslova v každé naší buňce a také v čemkoliv co nás obklopuje. Dokonce i ve všech druzích temnoty.

Časem se můžeme naučit dobře rozpoznávat hlas božství v nás a také energie událostí a všeho, co se objevuje v tomto světě. Tím více v nás bude růst světlo božství a tím více se budeme podobat Bohu. A Bůh je dokonalost. I my můžeme být dokonalí a všichni se časem dokonalými staneme. To je jistý výsledek Božích cest. Záleží jen na tom, kdo to pochopí dříve a kdo později. Někdo půjde velmi přímou cestou a někdo to vezme oklikou, ale nakonec taky dojde.

Trvejte na lásce

Pokud jsem tedy bohem, tak si volím to, že ať se v kontextovém rámci děje cokoliv, nepatří ke mně nic jiného než to, co je v dokonalém souladu s bezpodmínečnou láskou. Aby to vstoupilo i do mé materiální reality, musím ten stav lásky neustále prožívat uvnitř a pak ani nemusím slovně definovat co chci, a nebo nechci. Prostě jsem celou dobu v náruči Lásky a ten stav naplno prožívám. Co cítím, že se mnou rezonuje, to volím, od ostatního se odvrátím. Nepotřebuji k tomu žádné modlitby ani slova, ale potřebuji být ve vnitřním stavu lásky= v přítomném bytí= v duši. Bůh=Láska ví o mém vnitřním pocitu lásky, vděčnosti a soucitu, proto jedná v souladu se svými neměnnými metafyzickými zákony a realita mi zrcadlí přesně to, co já sám jsem uvnitř. Takže žiju v jiné dimenzi této všeobecné reality. I když je kolem mě plno nemocí a zoufalství, jen to míjím kolem sebe a netýká se mě to. Vnitřně se s ničím z toho neztotožňuji. Když mě to chce atakovat a napadá mě to, tak to vnitřně odmítám přijmout za své a trvám si na lásce. Dualita je prostředí, které neustále prověřuje, jestli skutečně věříme tomu, čemu si myslíme, že věříme. A proto jsou potřebné oba póly reality. Ataky i výčitky i nemoc jsou osobním problémem těch, kdo je vytváří. Na Božím probuzeném dítěti se tyto věci neuchytí, i když rozbouřené moře reality na nás občas vyplivne nějakou tu chaluhu a bláto, je to proto, abychom si znovu a znovu opět uvědomili, že jsme si zvolili opačnou realitu, než je zoufalství, chudoba, prohra a nemoc. Nebo-li bláto tu je, abychom ho mohli odmítnout, ukázat, že jsme zářivé světlo a na pozadí chaosu duality, mohli plně prožít to, kým skutečně jsme. Tak prožijeme plně své božství a staneme se světlem světa. Bláto se na nás neuchytí a pozorování reality bláta, od kterého se vědomě lišíme, se pro nás stává tím největším požehnáním, protože bez něj bychom nemohli naplno prožít své božství. Zároveň se netrápíme existencí bahna. Víme, že tu musí být, aby umožnilo světlu zářit. Je to Boží řád, jehož podstatou je láska a tak přijímáme všechno co je, tak, jak to je, a nesnažíme se opravit Boží řád. Bojovali bychom proti Božímu uspořádání. My se snažíme být ostrůvkem lásky, uprostřed všeho co jest, a nikdy nebojujeme.

Bez důvěry to nejde

Své božství si volíme na základě jasného faktu, že nemusíme dopředu vědět, jak se věci odehrají a jakým způsobem přijde do našeho života láska, dobro, hojnost a svoboda. Bůh to udělá tím nejlepším možným způsobem v souladu s touhou naší duše. Poklekněme před dokonalostí Božího řádu ve vesmíru, stejně jako v každé buňce našeho těla. To vše je Bůh sám v mnoha projevech. Vše nese jednotný podpis a odkaz dokonalého organismu. Tuto důvěru si musíme vytvořit jako základní výbavu našeho probuzení. Proto ani dopředu nemusíme vědět, jak máme odmítnout farmaceutickou vakcínu, která se časem stane podmínkou téměř k veškerému společenskému životu. Ke vstupu do obchodu, nebo do zaměstnání…atd. Aktuální situace ve společnosti nám bude zrcadlit, jestli již máme opravdovou a zakořeněnou důvěru nebo jestli jí něco schází. Pro každého jednotlivce, co se plné důvěry chopí, aniž ví, jak se Bůh o něj postará, se vždycky naskytne východisko a ti co to chtějí vyzkoušet, mají aktuálně jedinečnou příležitost. Dokonalá důvěra je dokonalou vakcínou. Praktické východisko ze situace je závislé na projevené důvěře a projev důvěry má své vesmírné pravidla, ve kterých dochází k velkým nepochopením mezi lidmi a tudíž následně se jim jejich přání a modlitby neplní a ztrácejí tak víru.

Bůh je Svoboda

Proč bych měl nebo neměl vakcínu odmítat? Žádné „měl“ a „neměl“ k Bohu nepatří. To je naprosto na svobodné vůli každého, co zvolí a zpravidla volby jedince odpovídají úrovni vědomí, na které se každý nalézá. Boží nepřekonatelnou zákonitostí je to, že nikdy nikomu nic nenutí, nepřikazuje a všechny volby, které člověk může učinit, jsou možné a jsou tu pro každého k dispozici. Ve výsledku všechny volby poslouží nakonec v dlouhodobém horizontu jednomu cíli. Vzkříšení (plnému probuzení) všech duší. Ale Bůh vždy varuje otevřeně před volbou, kterou si člověk může svou duchovní cestu aktuálně zkomplikovat a prodloužit. Varuje před zbytečnými oklikami a aktuálními osobními následky, které z volby plynou. Ale na druhou stranu, s každou možnou volbou se počítá a žádná volba nemůže zhatit Boží konečný plán probuzení lidstva. Jen k tomu probuzení každý jedinec dojde nakonec jiným způsobem a v jiné době a dost pravděpodobně i na jiné planetě.

Iluze hříchu

Jako příklad může posloužit zkušenost Adama a Evy a jejich skutek jezení ovoce z údajně zakázaného stromu. Bylo to ovoce stromu „poznání dobrého a špatného“, jak říká Bible. A byla to volba, která s sebou nesla na jedné straně následky utrpení duality, na druhé straně přinesla duším možnost získat prožitek zvoleného božství a prožít to božství způsobem, který by bez vstupu do duality nebyl možný. To jen lidská mytologie, přenesená do Bible, a primitivní náhled na pravdu způsobil, že první lidskou dvojici označili za ty, kteří zklamali. Prvotním hříchem byla ve skutečnosti možnost, kterou dostali a to rozhodnout se pro cestu mimo Skutečnost bezpodmínečné Lásky. První rozhodnutí mimo absolutní Skutečnost Pravdy, bylo prvním hříchem, nebo-li „minutím se cíle.“ Výraz „minutí se cíle“ je slovníková definice slova ,hřích´ a ukazuje na vznik duálního světa, kde existuje na jednom konci spektra možnost žít v bezpodmínečné lásce a na druhém konci spektra možnost žít ve strachu a jíst jeho plody. To je dualita. Žít ve strachu je minutí se cíle, žít v lásce je žít v Bohu a Pravdě. Proto se strom nazýval strom poznání dobrého a špatného, které do té doby duše nepoznaly. A tím, že pro člověka existují možnosti volby mimo Skutečnost, je vytvářeno sdílené hříšné vědomí lidstva, do kterého duše buď plně zabřednou, nebo se probudí. Čím více jsou lidé ve strachu, tím více trpí a zažívají nesvobodu, a nebo mohou zvolit bezpodmínečnou lásku projevovanou za všech okolností, a dojdou k vytoužené harmonii, míru a svobodě. Z toho také vyplývá, že hřích jako výraz pro něco odsouzeníhodného, ve své podstatě neexistuje, protože hřích je definice pro nezbytný prožitek, potřebnou zkušenost, zažití rozdílu, na základě kterého si může duše plně zvolit své božství, nebo-li se k němu dopracovat. A to je diametrálně jiný prožitek, než božství, které je automatické, zděděné po rodiči a nemá s čím být konfrontováno a tím pádem není ani plně prožíváno. Jako když dětem spadne do klína pohádkové dědictví a oni proto nikdy neokusili slast, něco sami dokázat a prožít ten krásný vděčný prožitek z vlastního tvoření a osobních kvalit.

Buďte tvůrci a ne oběti

Bůh tedy vytvořil svět, ve kterém je nedokonalost, násilí, utrpení a hřích jako dokonalý plán. Je dokonalejší, než dokážeme zpravidla pochopit a ocenit. A proto se také neustále lidé ptají: „Proč Bůh připouští utrpení?“ Když se na svět podíváme z jiného úhlu pohledu, tak všechno utrpení je ve výsledném součtu největším požehnáním. Vede ke zralosti a ve výsledku k vytvoření dokonalého prožitku božství pro všechny trpící duše. A když si uvědomíte, že máte věčný život a smrt je pouze přechod mezi světy a ne konec, rázem přerámujete svůj pohled na celou realitu a poznáte, že vše je úplně jinak, než se vám vůbec mohlo zdát z perspektivy člověka-oběti.

Člověk v pozici oběti sám sebe vnímá jako přesný opak toho, čím ve skutečnosti je. Vnímá se jako nástroj hříčky osudu, nebo jako oběť okolností odehrávající se mimo něj. Žije v realitě, že se mu svět děje a tato realita ho dostihuje. Netuší, že ho potkává to, co sám vytváří a to co si nevědomě zvolil. Netuší, že svou realitu vytváří a tak mu svět poskytuje realitu oběti a denně mu dokazuje, že má pravdu v tom, co si o sobě myslí. Boží metafyzické zákony z něj oběť skutečně dělají, ale jako důsledek toho, čím je on sám. V souvislosti s virem se oběť pozná neovládaným až panickým strachem z nákazy a ze smrti. Oběti jsou často více pečliví, než ti nejpečlivější, aby se ochránili před nákazou. Oběti postrádají důvěru v Boží jasné a neměnné zákony příčiny a následku. Je jim cizí myšlenka, že nemusí mít panickou hrůzu z nákazy, když si zvolí realitu, ve které se jich to netýká. Jejich nevíra ve svou moc je podpořena i faktem, že mezi vnitřní změnou a projevem této změny do materiální reality je zpravidla blíže neurčená časová prodleva. Ti, kdo objevili božství a stali se tvůrci svého života, si vzali do svých vlastních rukou svou vlastní moc, která jim patří, se kterou byli původně stvořeni. Projevili důvěru v Boha tím, že věří, že božství nemůže onemocnět a podle jejich víry se jim také děje. Vždyť pro Boha není v konečném důsledku nemožné vůbec nic. Umí měnit, zhmotnit a odhmotnit realitu, když použije dostatek energie. Neříkáme tu, že takové schopnosti musíte hned mít, ty přicházejí až z duchovním růstem a schopností vládnout velmi silnou energií. Ale říkáme, že člověk může vytvořit jakoukoliv realitu, kterou si sám dokáže představit. Musí si ji nejprve plně prožít, jako by se už stala, to znamená plně tomu věřit. Bez sebemenších pochybností. A proto je podstatné, abychom získali právě takovou víru. Ježíš to vyjádřil jasně a ukázal naživo.

Buďte energií lásky

Jak můžu prakticky projevit víru? A jak se mi může dít to, oč prosím? Z výše uvedených textů jsou patrné jasné principy a Boží zákonitosti. Jestliže prosíme Boha o věci, které nemáme, tak vysíláme k Bohu realitu nedostatku, která se nám pak promítá zpět. Za prosbou o něco se totiž skrývá pocit nedostatku a ten je řídící funkcí informace, kterou vysíláte. Mystika tomu říká stíny vašich přání. Bůh vás neposlouchá tělesnýma ušima, protože je to Duch a Duch je energie. To, co rozhoduje, je vaše energie, kterou vysíláte a která je mimochodem mnohem důkladnější a přesnější formou komunikace. V nebeském světě se nepoužívá verbální komunikace, ale přenos komplexních informací formou energetického sdílení. Zkuste si představit třeba barvu vaší aury, kterou vyzařujete, nebo třeba propracovaný čárový kód, nebo QR kód, který v sobě skrývá řadu záznamů. To jsou jen zástupné příklady toho, jak se všechny dostupné informace o nás samotných identifikují před zraky Boha.

Čím více zrcadlíme Boží bezpodmínečnou lásku, tím více máme energie, božských schopností a je o nás božstvím postaráno. Získáváme nepřekonatelnou imunitu proti nemocem světa. Dalo by se říct, že procitáme do božství a stáváme se jím a On se stává námi. A myslíte že Bůh může onemocnět? Aplikovanou Láskou, kterou se stáváme, pronikáme do nebeské reality Božího království a přenášíme ji na Zemi.

Neproste, ale stále děkujte

Proto neproste, ale denně pronášejte množství díků. Uvědomte si, že si musíte začít všímat věcí, které denně dostáváte a být za ně vděční, pokud chcete, abyste obdrželi další důvody pro vděčnost. Světem se rozmohla zhýralost, nevděk, nenasytnost a náročnost a není obvyklé denně myslet na vděčnost a prožívat pocity vděku. Vděčnost je světlo probuzených bytostí, které mají nechat zářit do celého okolí. Pokud chcete, aby vaše touha byla vyslyšena, zaměřte svou pozornost nejprve na vše, co denně dostáváte, prociťte to s vděkem a proneste díky v duchu jako modlitbu a následně zaměřte svou pozornost na realitu hojnosti, láskyplného sdílení a míru, které chcete v budoucnu prožívat, jako byste je už měli. Aramejský, pravý Ježíšův Otčenáš, nechť je pro vás inspirací. A neřešte jaké věci a kdy a jakým způsobem vstoupí do vašeho života, protože o tom rozhoduje Bůh v dokonalém načasování. Realita bezpodmínečné lásky, kdy jsou vaše touhy zcela naplněny, k vám postupně přijde, pokud v jejím prožitku dokážete setrvat a nadále činit životní volby, které s ní rezonují. Pak se události ve vašem životě začnou odehrávat dle Boží zákonitosti, že cokoliv máte, bude vám dáno více a pokud nemáte…..

Vaše modlitby budou vyslyšeny tím více, čím více bude prožívání vašeho života ve shodě s nejhlubšími touhami vaší duše a ty jsou zjednodušeně bezpodmínečnou láskou. Čím vzdálenější jste od této hloubky duše, tím více toužíte po škodlivých věcech a jste na nich závislí. Čím více jste závislí na věcech a lidech ve světě, tím více jsou vaše žádosti připoutané a promlouvá z nich lpění. Jejich řídící myšlenkou je obecně toto: „Pokud to nedostanu, tak se mi zhroutí svět...“ Nízký stav vědomí plodí nekonečnou žádostivost a ta je závislá a má strach, že se jí nedostane to, čeho žádá. Proto se jí nedostává právě toho, po čem nejvíce touží. Skrytý strach tak bude naplňovat důvod své obavy. Jinak řečeno, čeho se bojíte, to na vás skutečně přijde. Nikdy tedy nežijte v souladu se strachem a nepronášejte prosby motivované nedostatkem, pokud nechcete sklidit plody strachu a nedostatku. Naopak buďte božští a budete mít moc nad vaším životem, kterou vám Bůh propůjčí.

Co mě motivuje?

Apoštol Jan v předchozím citátu odhaluje pravdu o nejzákladnějších motivech našeho jednání. Poukazuje na lásku a strach jako na dva protipóly. Tam, kde je nejvyšší pohnutkou našeho jednání strach, tam nemůže existovat láska, ale kde je zvolena láska, tam nemůže existovat strach. Buď jedno, nebo druhé. Vždy jeden motiv převáží nad druhým a na základě toho se rozhodneme. Je to znakem duální reality. Když si těchto základních motivů nejsme vědomí, tak jsme nevědomí a hrajeme ruskou ruletu se svým vlastním životem. To je důvod, proč se zlobíme, když nám někdo říká, že jsme si svoji realitu vytvořili sami a my kategoricky popíráme, že jsme si přece nevytvořili smrtelné choroby, nebo realitu, že nás někdo podvede. Ať už chceme slyšet cokoliv, tak pravdou je to, že rozhoduje energie našich myšlenek, které způsobují mnohonásobně znásobenou energii našich emocí. Naše srdce je něco jako indukční cívka, která produkuje znásobenou energii a ta se přenáší formou vln energie do kvantového pole vesmíru, k Bohu. Tudíž do všech jeho částí. Když negativní myšlence věříme, naše srdce ji vysílá a to rozhodne o způsobu odezvy. Máme-li tedy ve skutečnosti strach, je to energie, která způsobuje všechny možné odezvy, které nám strach skutečně způsobí. Tu vyslanou energii dostaneme od Boha nazpět a náš strach ještě posílí. A tak se nám plní naše nejhorší obavy. Platí, že cokoliv dáváme, to také dostáváme.

Když tedy uvažujete jak se rozhodnout například v případě přijmutí vakcíny. Vždycky se ptejte, co vás OPRAVDU motivuje. Je to propagovaná myšlenka, že jde o všeobecné dobro? Když se poctivě prozkoumáte, tak můžete zjistit, že byste si ji sami, bez toho, že se to od vás očekává, nevzali. Žene tě obava, jak to uděláš a jestli se na tebe ostatní nebudou dívat jako na podivína a excentrika? Obecně platí, že jestliže jste motivováni v jakýchkoliv rozhodnutí tlakem, který říká „musíš“, nebo „nesmíš“, pak nejde o impulz motivovaný Láskou, tudíž Bohem. Bůh = Svoboda. Nátlak je zkouška, jestli skutečně věříme tomu, čemu říkáme, že věříme.

Kým chci skutečně být?

Pokud učiním rozhodnutí, že přijmu vakcínu s naprostou nevědomostí o důsledcích a jejím původu, budu ji vnímat jako tu nejlepší volbou, která zachraňuje životy, a budu se cítit být morálním příkladem, pak nemám hřích. To znamená, že má energie nebude vyzařovat pocit selhání, nebo pocit podvolení se strachu. Nevědomost nečiní hřích. Na druhou stranu to však také znamená, že nejsem ve spojení s duchem a tudíž s Bohem, protože Boží duch oznamuje veškeré nebezpečí dopředu a Boží duch je v jednotě s vaším duchem. Pravděpodobně pak ještě budu mít příležitost zareagovat na jiný podnět vedení ducha, pokud mě něco probudí z událostí velkého soužení v Pánově dni. Všichni, co nežijí ve své duši, nereagují na podněty ducha. Ať už je to jejich vlastní vnitřní impulz, nebo zprávy lidí, které duch varuje, a uveřejňují o tom informace. To vy se rozhodujete, čemu budete věřit, a ukáže se, jestli reagujete na podněty vašeho ducha. V tomto případě se tak vakcína stává Božím nástrojem, ačkoliv jak virus samotný, tak následně vakcína, je produktem lidí a jejich systému. Systému, za kterým stojí ten, kdo ovládá mocnosti světa, a to je Drak a jeho přívrženci. Mimozemská civilizace Drakoniánců, Reptiliánů a ostatní, jim podobní. Oni tu po staletí ovládají lidstvo jako manipulátoři. Z lidstva si udělali farmy na energii a v nedaleké budoucnosti to vyjde bez obalu najevo. Drak jako zástupný pojem pro všechny tyto manipulátory ovlivnil ruské mocnosti, aby virus vypustily proti svému konkurentovi, Číně. Počítaly s tím, že virus zasáhne následně lidstvo a to pak bude potřebovat vakcínu. No a vakcína, jak víme, ovlivňuje DNA člověka, s čímž se výrobci netají a co nesdělí výrobci, to prosakuje skrze zasvěcené jedince, co se odvážili jít na veřejnost s Pravdou. Mluví nejen o možnosti manipulace s DNA, ale také následné kontrole lidstva skrze elektronické platební metody, které nahradí fyzické peníze. Proto probuzení lidé varují před vakcínami jako před zdrojem zotročení, převlečeného za záchranu lidstva. Komu změní DNA, ten se mnohem lépe ovládá. Mocnosti manipulují s lidským DNA, ale také s lidskou loajalitou. Za svůj čin „záchrany“ lidstva od viru si budou nárokovat akt důvěry. Což polopaticky řečeno, znamená modlářské uctívání. Varujeme tedy před tím, že vás ti, co ovládají mocnosti, chtějí dostat do postavení nevolníků. Je to strana ďábla, která NUTÍ… Všichni co žijí v Bohu, jsou uprostřed všeho dění svobodní, protože vědí, že vše co Bůh stvořil je dokonalé a nepotřebuje to nápravu. Stačí žít v jednotě se Stvořitelem a virus ani nátlak se vás netýká.

Přijetí vakcíny se v tomto případě stává Božím nástrojem, který viditelně rozlišuje plevel od zrna v době Pánovy sklizně. Ti co reagují na podněty ducha, jsou duchovně vnímající lidi a jedině takoví mohou v tomto věku zažít první vzkříšení duší a vstup do Božího království. Ostatní na to nebudou dostatečně zralí. Vnímající jedinci rozlišují systém, ovládaný tlakem a vnímají, že takový systém nepřežije budoucí přerod lidstva na vyšší úroveň. Jsou od něj vnitřně odpoutáni a nespoléhají na záchranu od něj. Vypěstovali si svou nezávislost na systému a důvěru v Boží dokonalost a vedení a to se stalo jejich dokonale přírodní a účinnou vakcínou. Vědí, že pokud spočinou v Bohu, budou mít jisté vedení i záchranu. Proto jsou duchovně vnímající vybízeni mnoha způsoby a hlasy ve světě i ve svém nitru k tomu, že mají jedinečnou příležitost ukázat, komu patří a sami ovlivnit, do kterého vlaku nastoupí. Přesto však je třeba varovat, že většina lidstva bude Draka slepě následovat a bude mu dovoleno zdánlivě vítězit nad věrnými po dobu 42 měsíců.

Boží lid bude v bezpečí

Pro duchem vedené jednotlivce z lidstva přinesou budoucí události zatěžkávací zkoušku, protože půjdou proti přesile, která se z lidského pohledu zdá neřešitelná. Ne, že by museli bojovat, ale neztotožní se s všeobecným postojem a vědomím a budou stát mimo systém.

Kromě událostí, které mohou nahánět hrůzu, však biblická proroctví popisují i Boží lid jako ten, kdo uprostřed všeho útlaku, zmatku a nespokojenosti mas, bude svobodný, nezávislý a chráněný. Události historie, které byly zapsány do Bible, uvádí příklady Izraelského národa, který Bůh vyvedl z útlaku v Egyptě tím, že rozdělil Rudé moře a celou řadu jiných událostí způsobených Boží mocí. Ti kteří uvěřili v Boží moc, si tehdy měli potřít zárubně domu krví beránka a byli ušetřeni před smrtí prvorozených. A to je dostatečný symbol i pro dnešní dobu, kdy setrvání v duchu Lásky bude mít moc jako dokonale přírodní vakcína. V dnešní době je každý, kdo září jako úroda země, vzácným majetkem, který Bůh chrání jako zřítelnici svých očí. Možná se Boží lid opět dostane do zdánlivě neřešitelné situace, jako byli Izraelité sevřeni mezi egyptskými pronásledovateli a Rudým mořem, ale bude žít z důvěry a bezpodmínečné lásky, která je ukotví v Bohu. Budou doslova zářit, protože budou svobodní v době, kdy ostatní budou v panice prchat a vyhazovat své zlato do ulic, jako bezcené smetí.

Ten rozdíl mezi šťastnými tvářemi jednotlivců, kteří ví, co se děje, a ví jak zůstat v Lásce a ve Svobodě a mezi všeobecnou panikou a anarchií davů bude nepřehlédnutelný. Bude to viditelný ukazatel směru pro všechny hledající, kteří si toho všimnou. Cesta ke svobodě je jednoduchá a lemovaná květy. Žít denně v souladu se svou duší. Vyjadřovat denně nejhlubší touhu své duše, lásku. Držet se hluboké Pravdy a Přirozenosti, která vyvěrá ze srdce a být tak napojený na Boha. V takovém vyjádření vaší duše není prostor pro žádný strach. To co se vrací Božímu lidu v duchu nazpět, je ještě více ukotvuje a posiluje. Je to jejich dokonalá přírodní vakcína. Bůh je přenese ve své náruči přes všechny obtíže. Boží lid nemusí znát všechny detaily, jak to Bůh udělá. Stačí, když se spolehne na jeho neselhávající zákon Lásky.