Vyčistěte vaše domy

V období vánočních svátků a přelomu roku mají lidé ve zvyku užít si volna, po předcházejícím velkém úklidu domácností. Těší se na to období klidu. Životní situace a okolnosti se však letos u mnohých lidí podobají zamračené obloze a temnu, které aktuálně zahalilo Zemi. Striktní zákazy, pohybu, shromažďování, nočního vycházení sportu, či nakupování, vehnaly lidi nejen do svých domovů, ale hlubším odkazem této doby je sebezpytování, pohlédnutí na to, kým skutečně jsme uvnitř sebe sama. Doba dává prostor ke znovuobjevení skromnosti, zastavení se a rozjímání. Zastavení se k naslouchání volání hlasu naší duše, který uslyšíte, když nezapnete ani televizi, ani rádio a zůstanete jen tak v tichu. Je nejvyšší čas naslouchat tichému volání duše k větší soudržnosti, prostotě a sdílení vzájemnosti se svými nejbližšími. Největším pokladem člověka je, když se od naslouchání propracuje k objevení (zvědomění) své bolesti, jejímu hlubokému prožití a propuštění a smíření se vším co jest. Otevření se životnímu proudu. Když si uvědomíme, kde ještě vzdorujeme životu a jeho plynutí, kde se bráníme, tomu co vidíme kolem sebe a s čím ještě vedeme svůj osobní boj. Až pochopíme, že boj proti proudu života nikdy nemůžeme vyhrát a skutečně se vzdáme všeho vzdoru, tak teprve v tomto okamžiku se staneme skutečnými vítězi. Dosáhneme smíření a nekonečného přijetí. Všimněte si, jak jste tím vnitřním bojem celí ztuhlí. Uvědomte si každý sval svého těla a všechno napětí odložte. Naučte se tajemství vědomé relaxace. Po nějaké době, kdy už to budete umět, vaše mysl bezpečně pochopí, jak tělu napětí škodí a škrtí příliv životní energie a povede tělo do uvolnění sama. Tělo vám jen signalizuje duševní napětí, které nosíte uvnitř. Tímto procesem se otevírá brána k objevení svých nejskrytějších vnitřních místností. Své nejhlubší pravdy a svého vnitřního pokladu, který je s tím spojený. Je to podobné, jako byste otevřeli stavidlo životní energii, které vás stále uzavíralo a dusilo. Můžete zažít velkou odlivovou vlnu odnášející s sebou všechny vnitřní nečistoty, bolesti a tíži. Potoky slz jsou tak očišťující a zkrásní vás! Očišťují člověka jako kapky deště, které bubnují na parapet vašeho okna. Vykouknete znovu na svět jako znovuzrození a velmi, velmi lehcí. Vše se najednou zdá krásnější. Vyčistili jste tak koryto životní energii, která se též nazývá Boží duch, anebo chcete-li, nazývejte ji bezpodmínečná Láska, či vědomí. Když zůstanete tiší, přítomní a soustředění do svého středu, když vaše pozornost není rozptýlena, ale koncentrována dovnitř, mocně zesilujete tuto energii ve své duši. Ne nadarmo i sám Budha popsal pozorování svého dechu za klíčovou techniku, která vás může přivést blízko osvícení. Jakmile to ovládnete, uvědomíte si, co to znamená „být doma“. Kolik máte najednou energie, vitality a bystrosti. Jak lehce se vám dýchá a jak se cítíte celiství a přítomní. Vyhnali jste ze sebe nečisté duchy a dali tak prostor duchu Božímu. V tomto období je tedy nejlepší čas nečekat, ale zažít ten proces očištění, energetizace a zpřítomnění, který Ježíš přirovnal k vymetení a ozdobení svého domu.

Nezapomínejte však při všem co děláte „zůstat doma.“ Nemyslíme kvůli šíření covid-19 :-) Myslíme být neustále částí své pozornosti v sobě, ve své duši. Dělejte to při čemkoliv, co děláte. I když zrovna děláte třeba nějaký výpočet, mluvíte s dětmi, nebo něco přednášíte, nezapomeňte „zůstávat doma.“ Budete tak mít stále dost životní energie a nestanete se nástrojem ničemných duchovních sil, ani loutkou se kterou kdokoliv manipuluje. Přidržíte se tím ve skutečnosti Boha, který je tou Láskou, tím vědomím a tím Duchem, co ve vás tak zesílil.

Nalezení pokladu

V období svátků, kdy jste se zastavili a trávíte život převážně uvnitř vašeho domu, nakonec zabrousíte i do tmavé komůrky, kde hledáte vaše oblíbené hry, nebo možná zastrčené zavařeniny či vaše odložené hobby, na které nebyl celý rok čas. Může to být něco, díky čemu na chvíli ožijete, zapomenete na utrpení a shon a vrátíte se chvíli do období snů a dětských radostí, kdy jste si plnili svá přání a žili jste svými sny a touhami. Možná se do toho rozpoložení dostanete při sledování romantické pohádky vašeho dětství nebo při vžití se do dětské radosti při hře s vašimi ratolestmi. Najednou pocítíte, že život by měl být o plnění si snů a ne o jejich odložení. Najednou vidíte jasně, že místo, co byste svůj život naplno denně žili, tak ho odkládáte a přežíváte od víkendu k víkendu. Vnímáte svůj život jako náklad, který vás tíží od pondělí do pátku…Vstoupili jste tím do svých vnitřních místností, kde se ozývá hlas vaší duše a její touhy. Ona nechce být přehlížena, ale hýčkána. Hlasitě volá, že máte vyjadřovat to, kým skutečně jste a dělat to, pro co planete vášní. Pokud její hlas ubíjíte rozumovými a logickými argumenty, že musíte být zodpovědní a musíte trpět, abyste přežili, tak jste se ve skutečnosti stali obětí systému. Systému co staví ego a rozum na piedestal a šlape po lásce, jemnosti, inspiraci a duchovnu.

Duše vám říká, že pramálo záleží na tom, CO v životě děláte a mocně záleží na tom, JAK děláte to, co děláte. Jaké vědomí a ducha vkládáte do toho, co děláte. A vy to pořád nechápete a denně se snažíte vydržet práci, kterou nemáte rádi a pro kterou nemáte osobní dispozice a trpíte vztahy, které vás denně rozrušují. Rozum vám velí, že život je boj a vy musíte trpět, jinak to nejde! Rozum vám říká, že pravidla jsou nade vše! V sebezapření vidíte hrdinství a cestu k úspěchu. Ale vaše duše ví, že to je lež a iluze tohoto systému a trpí. Vaše duše ví, že negativní energie, která je spojená s náplní vašeho života znečišťuje vše, s čím se potká. Ta energie je zdrojem vašich selhání a neúspěchů a taky vašeho nedostatku vitality a lidských kvalit. Negativní vibrace, do které se často dostáváte, přitahuje stejně negativně vyzařující lidi, okolnosti i děje do vašeho života. A je jedno jestli se vaše negativní energie týká vaší práce, prostředí, rodinného kruhu nebo společenství, ve kterém žijete. To co rozhoduje o vašem štěstí a vašem duchovním růstu a blahobytu nejsou pravidla, která útrpně a poctivě snášíte se sebezapřením, ale jsou to vibrace, ve kterých žijete a které kolem sebe šíříte.

Rozum říká, že nejvnitřnějším instinktem vaší duše je PŘEŽITÍ, ale duše křičí slabým hláskem na poplach a říká: „Neposlouchejte tu strašnou lež! Nejvnitřnějším instinktem vaší duše je její PLNÉ VYJÁDŘENÍ“! To je důvod, proč se člověk vrhne do ledové řeky pro topící se dítě a po světě chodí tolik nečekaných hrdinů. Jednoduše ve zlomku vteřiny, kdy si člověk sáhne hluboko do své podstaty, člověk/hrdina odkládá racionalitu a převládne v něm to nejniternější a to je jeho osobní božství. V té chvíli nepřemýšlí, že riskuje své přežití, ale projeví to, kým často ani netušil, že je, když nenechá mysl, aby bránila tomu vyjádření. Hrdinství prokáže, že člověk je ve své nejhlubší podstatě částí Boha. Každé vyjádření božství je pro člověka hluboce uspokojující čin.

Z výše uvedeného vyplývá jasný fakt, že člověk je ve své nejhlubší podstatě částí Boha. Ta část v něm, která ho s Bohem pojí je jeho duch. Duch je energetická součást nehmotné podstaty duše. Je to nesmrtelná část duše, která má povahu hologramu. Propojuje nás totiž s tělem i myslí Boha a při smrti nezaniká, ale vrací se zpět v souladu se zákonem zachování energie. Holografická podstata znamená, že duch i ve své nejmenší části obsahuje celek. To vysvětluje, proč kvantová fyzika prokázala, že spárované elektrony reagují spolu vzájemně a bez časové prodlevy na změnu své superpozice i když je dělí obrovská vzdálenost. Nebo to také vysvětluje fenomén kvantové fyziky, který prokázal, že fotony světla ví, že jsou pozorovány a podle toho mění svůj charakter z vlnové funkce na proud částic a opačně. A to dokonce i zpětně v čase.

Jednoduše se to děje proto, že vše ve vesmíru obsahuje Boží vědomí, včetně těch nejmenších subatomárních částí. Tudíž vše ve vesmíru je součástí Boha. Nebo-li vše, co existuje se děje v Bohu, v jeho středu a nic není od sebe oddělené. Vše je vzájemně propojeno velmi jemnou (pro člověka zatím neměřitelnou) energetickou vědomou sítí, či látkou a je napojeno na Boží mysl. Věda to nazývá kvantové pole, či éter, křesťanství to nazývá Boží duch a Láska a mystika to nazývá pojmem vědomí. Ale k tomuto tématu se ještě dostaneme později. Zkusme se teď vrátit k faktu, že naší nejniternější podstatou je božství. Jde o nejcennější a jediný skutečný a věčný poklad.

Nalezení svého božství je to, po čem vskrytu všichni toužíme, i když to vědomě hledáme v něčem jiném. Dokonce i masový vrah po tom v nejhlubším nitru touží, ale je na scestí. Lidé jdou po stovkách slepých cest a nalézají stovky neuspokojivých cílů, chvilkových potěšení a pomíjivých radostí, dokud si plně neuvědomí, CO hledají, a KDE to je. Říkáme, že se plně probudí tím, že si to uvědomí. A my chceme, aby to v tomto článku zaznělo zcela jasně, že hledáme božství = bezpodmínečnou Lásku a nelze to najít nikde jinde, než uvnitř sebe. V nejniternějších komnatách a v nejhlubší podstatě člověka, v jeho duchu. Je to naše nejhlubší přirozenost a nenajdeme ji nijak jinak než duchovním vnímáním. Přesunem pozornosti z mysli do ducha a to postupným ztišením, zpřítomněním a odevzdáním.

Ve snaze o duchovní pokrok často dochází k nepochopení způsobu, jak je možné dosáhnout toho, aby v člověku převládaly vlastnosti ovoce ducha. Láska, radost, laskavost, shovívavost, dobrota, víra, mírnost a sebeovládání (Gal. 5:22). Stává se často, že se křesťané snaží PĚSTOVAT ovoce, ale mají uschlý strom a veškerá snaha o ovoce na suchém pahýlu je zbytečná. Vede to pak k tomu, že celý život občasně myslí na to, jak uplatnit a rozšířit v sobě vlastnosti, které ví, že by měli mít, ale více méně ta snaha má mnohem více selhání než úspěchů. Takový sadař vzal pěstování ovoce za nesprávný konec. Musí začít nejprve zprůchodněním a pročištěním koryta pro Božího Ducha, jak o tom byla řeč na začátku článku. Jakmile je koryto připraveno, Bůh pošle vláhu a ještě ho rozšíří. Sám, bez vaší snahy. Boží duch vámi prostoupí a zárodek vašeho ducha začne růst. Váš strom se tím zazelená a SÁM ponese plody. Přirozeně. A nejvíce v době, kdy se o to budete nejméně snažit. Snaha člověka ovlivnit to vůlí je kontraproduktivní práce, která to Duchu ztěžuje. Je to činnost vašeho ega a nefunguje. Není totiž potřeba snaha, ale odevzdání a důvěra. Až se přestanete snažit „Přírodě“ fušovat do řemesla, pak se přirozenost projeví. Vaším skutečným úkolem je umět jen být v plné důvěře, že Bůh jedná. A v tom je ten největší problém, že to lidé neumí i když o tom mluví. Neví, co to důvěra skutečně znamená. Nejsou to jen slova a uvědomění, že musím důvěřovat. Opravdovou důvěru máte až ve chvíli, kdy máte slastný pocit bezpečí, uvolnění a plného odevzdání. Tu je potřeba trénovat a stále se k ní vracet. A to přichází s poznáním Skutečnosti. Poznání Skutečnosti znamená odnaučit se myšlení světa, zaměřené tělesně, propustit to a přijmout myšlení a poznání Boží. Jakmile vaše mysl skutečně přijme nové myšlenkové programy, nový způsob myšlení a pravé poznání o Skutečnosti, přestane se bránit proudu života, uvolní se a nebude vaší brzdou, ale pomocníkem. Uvědomte si, že zpravidla budete muset začít uvažovat úplně jinak, než jste byli vychováni a než vám podbízí vědomí této dnešní společnosti.

Ten kdo používá snahu své mysli k dosažení duchovnosti, používá nesprávné nástroje, kterými to nikdy nedokáže. Je to snaha ega a ego je fenoménem materiálního světa oddělených forem. Duchovnosti dosáhnete až tím, že ego přesáhnete. Záměrně neříkáme, že potlačíte, protože to není ten správný výraz. Ego je vaše přirozenost. Vaše výbava pro život v materiálním světě. Je spojeno s tělesnou myslí a logikou. Ale ego nikdy nepochopí věci ducha. Ego prostě musíte umět nechat být, aby pochopilo své správné místo a neovládalo vás, ale sloužilo vám. Nereagovat na jeho nátlak a ono časem ztratí svou sílu. To je ten správný postup. Vy se musíte jen od něj odpoutat a tím mu vezmete energii. Nechat ho být, když se s vámi snaží cloumat a ono ho to přestane bavit. Pokud to dokážete, otevřeli jste cestu vnímání ducha a jeho růstu ve vás. Váš strom se může zazelenat ne tím, že ho uměle vytvoříte, ale že ve vás vyroste, prostoupí vámi, zazelená se a ponese své plody. Tak vámi prostoupí duchovnost a vy se proměníte zevnitř, silou Přírody. Nebudete na sebe oblékat Krista, ale v Krista se proměníte. Tím Ho plně přijmete a integrujete. Proměníte se v duchovní nesmrtelnou bytost. Ožijete tím a vzkřísíte v sobě věčný život. Váš strom se bude věčně zelenat a ponese sladké plody božství. Tak se stanete dokonalými, bez hříchu a plní ovoce ducha. Naprosto přirození a božští. Objevili jste poklad a ten vás proměnil. Jakmile jednou okusíte jeho sladké plody, už nikdy nebudete toužit po ničem více. Pochopíte, že obsahuje nadmíru vše, co jste kdy hledali a tento impuls vás silným magnetismem přivede až do cíle. Do stavu plnosti ducha a dokonalosti.

Nový věk lidstva

Internet v této době zaplavily zprávy o velké konjunkci Saturnu s Jupiterem spojené se zimním slunovratem, které odstartovalo nový věk Vodnáře. Předchozí věk Ryb trval předchozích dva tisíce let (období křesťanství) a byl započat stejnou konjukcí planet v době narození Spasitele. To všechno nepochybně potvrzuje, že nastalo právě očekávané období druhého příchodu Krista a s tím spojené nové poznání, nové energie a nový duchovní posun lidstva. Jakou ty události budou mít formu je věcí následujícího období a hledající to jistě pochopí. Astrologických předpovědí o novém věku lásky, jsou plné zpravodajství. My se v tomto článku zamyslíme nad duchovním odkazem a nově vznikajícím paradigmatem doby. Přesto si vypůjčíme na začátek jednu větu z astrologie, která hovoří o tom, že konjunkce je nositelem změn v náboženství a politice a je definována jako „mutační“ protože mění element z vody na vzduch. Je to příznačné pojmenování toho, o čem píšeme v dnešním článku. Změna se týká pojetí spirituality a náboženství. Předznačuje přechod na duchovní podstatu skrytou za všemi systémy náboženství. Současné systémy náboženství se rozpadnou. V první řadě se to týká církví křesťanství, které dnes vesměs neprezentují skutečný Kristův odkaz. Rozdělující, odsuzující a přísně zákonický přístup k náboženství bude nahrazen pochopením duchovní podstaty všech náboženství. To co bylo v křesťanství potlačeno a dehonestováno, bude obnoveno a povýšeno. Náboženská nesnášenlivost, rozdělení, války a dogmatismus budou nahrazeny spirituálním napojením na duchovní svět a pochopením prvenství ducha nad hmotou. Proto ta mutace z elementu vody na vzduch. Změna se bude týkat také objevení spirituální podstaty na pozadí všech zavádějících sytémů náboženství, které ovládl ďábel, pán tohoto hmotného světa a ty pak následně ovládají lidi. V následující etapě světa bude ďábel spoután a uvězněn, aby nově vznikající duchovnost lidstva mohla skokově vyrůst.

Duchovní posun lidstva bude významný. Proměnění lidé promění vědomí planety a tak se tu na tisíc let objeví nultý stupeň ráje, 4D. Lidé pochopí nové schopnosti ducha, uplatní vyšší úroveň duchovního života a objeví nové technické objevy. Budou jim dány nové hračky a nové hřiště v době, kdy se jimi už sami nevyhladí. Lidstvo na planetě Zemi, se posune do období tisíciletého království, ve kterém bude směrováno ve vývoji k dokonalosti, směrem k 5D. Skrze ustanovené zástupce na Zemi, knížata, kteří zprostředkují komunikaci mezi duchovním světem a planetou. Na Zemi však již nebude existovat žádný zotročující obchodní, náboženský, ani politický systém, ani otroctví lidí v průmyslové výrobě. Tyto systémy, zneužívající lidstvo, byly vytvořeny a manipulovány ďáblem a ten bude na tisíc let spoután. Po událostech velkého soužení nastane věk osvobození člověka.

Pochopení jednoty

Lidská společnost nového věku pochopí skutečný význam a odkaz jednoty. To znamená neoddělitelnosti od Boha. Je to přirozená součást vyššího uvědomění, které souvisí s tím, že přenesením se z mysli do ducha se stáváte Kristem i Bohem v tom smyslu, že s nimi souzníte a jste na jejich frekvenci, tudíž se vám otevře jejich svět spolu s vnitřním porozuměním a přiblížíte se tak k Božímu trůnu. V podstatě žádný člověk nikdy nebyl oddělen od Boha, ale ulpění v dualitě, je ulpění ve vnitřním odloučení se od Boha. Ačkoli i nevěřící nikdy neztratili své božství v sobě, zárodek ducha, nikdy ho nerozvinuli a proto jim nebyly otevřeny oči porozumění, aby to uviděli, a naplno si to uvědomili. To je smysl slov apoštola Pavla o Kristově těle, kterého se křesťané stali součástí.

Uvědomění jednoty má více důsledků, než se na první pohled zdá. Znamená uvědomit si něco o sobě v souvislosti s Bohem. Uvědomit si, že ačkoliv očima těla vnímáme, jako bychom byli vzájemně oddělené a na sobě nezávislé údy, jsme projevem a důležitou součástí jednoho organismu. Jeden pohled na prst, či ruku může vypadat, že je samostatnou jednotkou, při bližším uvědomění je jasné, že je to nerozlučně spojená součást jednoho organismu a dokonce potřebná a žádaná část i když je jiná, než ty ostatní. A co je velmi důležité, je to, že božství v nás nemůže být zničeno. Již má věčný život, stejně jako Bůh je věčný. Do věčnosti vstupujeme plným uvědoměním si tohoto faktu, který nás neomylně promění. Člověk plně pohlcený materiálním vnímáním si však nevidí v tomto ohledu dále než na špičku nosu. Jednotu nevidí, nebo si ji úmyslně ignoruje a v důsledku toho bojuje, závidí, není přející a cítí se osamělý. V důsledku toho je ovládán neukojitelnou touhou vlastnit a dosahovat a stále něco potřebuje.

Vědomí jednoty

Porozuměním, že jsme součástí obrovského Božího organismu a plným vnitřním přijetím této informace se člověk promění. Souvisí to s pochopením, že jakákoliv činnost člověka má vliv na celý vzájemně propojený organismus. Všechny myšlenky činy i pocity ovlivňují celek. Buď přispívají do sdíleného vědomí pozitivním vlivem, nebo negativním. Každá buňka našeho těla je součást našeho organismu. Člověk je součástí údu, kterým je lidstvo, lidstvo je součásti většího údu, kterým je naše planeta, naše planeta je součástí větší části Božího těla, kterým je mléčná dráha a mléčná dráha je jedna z nesčetných galaxií vesmíru. To vše je jeden propojený organismus Boží, ve kterém fungují jen jedny společné zákonitosti života a je v něm jedno univerzální vědomí, kterým je Boží mysl.

Neexistuje oddělenost. Nikdy nemůžete jednat nezávisle, jen sami pro sebe. Veškerou naší činností ovlivňujeme celé tělo. Každý z nás je jedním z projevů božství a součástí, která organismu buď blahodárně prospívá, nebo organismus bolí. A nutno podotknout, že lidstvo, jako jeden z údů Božího těla je bolavý orgán. Bůh má však nekonečnou trpělivost, protože ví, že každý růst bolí. Tak jako třeba vzpěrač nezavrhne své ramena, protože ho růst svalové hmoty vlastně permanentně bolí.

Tak jako každá buňka našeho těla je samostatným centrem vědomí. Stejně tak je i člověk samostatným centrem vědomí. Ale uvažme, že lidstvo je v současném stavu orgánem, který podlehl rakovinnému bujení a to už není jen akceptovatelný růst. Nekontrolovaný růst buněk, které se řídí špatnou informací, tvoří metastázy v podobě nekontrolovaného technologického růstu na úkor duchovnosti a na úkor zbytku organismu. Lidstvo bezohledně a nekontrolovatelně požírá nejen samo sebe, ale i přírodu a tak si podřezává samo pod sebou větev. Není divu, že přišla dob, kdy je čas uzdravit nemocný orgán i za pomoci razantnějších metod, dříve než sám sebe zahubí. Vždyť každý z nás by snesl pro jisté uzdravení nemocného orgánu i velkou bolest. Stejně tak Bůh léčí v podobě fyzického třesení s lidstvem (přírodní živly) a v podobě probuzení (posílá své vyslance).

Zkuste si teď sami sebe představit jako nějaký z orgánů Božího těla. Jak se projevujete? Jako zdravá a dobře fungující součást, nebo jako buňka, která by si zasloužila pořádnou chemoterapii?

Znakem společnosti nového věku je pochopení, že každý je v nejhlubší podstatě částí Boha a neexistuje nikdo, kdo je „nedostatečný, nepotřebný, nechtěný, ani vinný a trestuhodný“. Všichni jsou božští ve své podstatě, jen to mnozí ještě nepochopili a neprobudili se. Říkáte si, že je nemožné se takto dívat na svět, když je v něm tolik špatnosti a násilí? Jak můžeme vůbec přežít, když se budeme k ostatním stavět takto liberálně?

Máme možnost si vybrat

Ta otázka má dvě roviny. První rovina je naše osobní cesta, kterou si vybereme a pochopení, že realita našeho světa, je námi vytvořené kontextové pole, které nám promítá duální systém hry. Je to scéna, kde si můžete vybrat z nekonečných možností postav, které budete hrát. Scéna, která vám potvrzuje vaši vlastní pravdu a vrací vám to, co sami rozséváte. Můžete být obdivovaným princem, ale jedině za předpokladu, že bude existovat i drak, který unesl princeznu. Můžete být dobrodincem, ale jedině za předpokladu, že tu existuje chudoba, boj a nepřátelství. Můžete být hrdinou jedině tehdy, když ve světě bude i plno padouchů. V této promítané scéně si volíte nepřeberné množství voleb, které z vás udělají buď božskou probuzenou bytost, nebo padoucha, nebo něco mezi nimi. Když jste tedy postaveni před osobní volbu, zdoláte karmickou zátěž a nakonec se propracujete ke svému osobnímu božství, dojdete zpět tam, odkud jste přišli. Do duchovního světa, vašeho domova. Má to ale jedno velké kouzlo. Vaše božství prošlo, po čas mnoha inkarnací na Zemi, zatěžkávací zkouškou a stalo se z něj něco více. Z původního PROPŮJČENÉHO božství jste se dopracovali k božství ZVOLENÉMU navzdory těžkým zkouškám 3D reality. Je to důvod, proč jste souhlasili, že se budete rodit na Zemi jako člověk a je to natolik cenné vlastnictví, že vám to stálo OPRAVDU za to. Tento svět 3D reality byl pro vás vytvořen jako tréninkové pole a sdílené vědomí lidstva zde vytvořilo drama kontextového pole. Vytvořilo často i krutou hru, do které jste byli ponořeni až po uši, ale když jste to nakonec pochopili a probudili jste se, obdrželi jste korunu slávy a budete mít možnost stát se podílníky a spolupracovníky Boha. Podstoupili jste něco, do čeho si mnoho bytostí duchovního světa netrouflo. Stali jste se hrdiny a postoupili jste do života v ráji a věčné blaženosti. Budete si moct svobodně vybrat své další působení v materiální realitě, další planetu, nebo metafyzickou (nehmotnou) rovinu života.

Když se z tohoto nadhledu podíváte zpět na to, co jste museli prožít, budete nenávidět všechny padouchy, díky nimž jste trpěli? Rázem jste propustili všechnu hořkost a ublížení. Existence zla způsobila, že jste si mohli vybrat, uvidět rozdíl, udělat hluboké vnitřní rozhodnutí o tom, že patříte Lásce a stát si za tím. Díky utrpení jste mohli zvolit jeho opačný pól, věčnou blaženost. A je tu ještě jeden faktor. I vy jste často nejprve hráli roli padoucha, či tvrdého zločince, dokud jste neuzráli a nezvolili bezpodmínečnou Lásku.

I když dnes se ještě svět nezměnil a ještě tu vládne systém, na jehož vrcholu je ďábel, máme svobodnou volbu, abychom se stali světlem světa. Abychom začali zářit, bez ohledu na většinu, která si zvolila ještě něco jiného. Neznamená to, že světlo nemůže odhalovat skrytý podvod a poukazovat na lež. To je přece jeho základní vlastnost, aby posvítilo a rozkrylo tmu pokrytectví, farizejství, podvodu a nenávisti. Ale světlo nikdy neodsuzuje konkrétního člověka, který je ještě v zajetí v omylu. Světlo nepomlouvá, nenutí, nemanipuluje, ani neuráží. Světlo lásky jako lampa svítí na nespravedlivost, bezbožnost, krutost, chamtivost, boj i soupeření. Ano tyto skutky odsuzuje samotnou svou přirozeností, ale člověka ctí, i když je chybující. Nemá zapotřebí kritizovat. Dělá to nejúčinněji svou vlastní září a jasným oddělením tmy od světla. Každý, kdo si zvolí světlo bezpodmínečné lásky a bude na něm trvat, bude i v dnešní době přispívat do nově vznikajícího vědomí Lásky. Každý, kdo se promění touto Láskou, si změní život už dnes a spolehlivě přežije přicházející soužení světa.

Pochopení věčnosti

Velmi silná proměna člověka nastane, když si uvědomí, že již má dokonalost a že již má věčný život, jak o tom učí duchovní mistři. Skutečné pochopení a niterné přijetí tohoto faktu se projeví na proměně. Když probuzený člověk získal jistotu a už přestal pochybovat o své věčné existenci a božství, promění se ne tím, že by něco nového obdržel, ale pouhým uvědoměním si tohoto faktu. Nevědomost, ve které dosud žil ho přivedla do lidského šílenství. Do strachu ze smrti, který je původcem celé další hromady strachů. Skutečné uvědomění Pravdy vede k uvedení člověka do míru bezčasového přítomného bytí.

Skutečné vědomí věčného života a božství osvobozuje a zpřítomňuje. Každý, kdo to plně přijal, kdo si to skutečně osvojil, našel věčný mír a lásku v přítomném bytí. Pochopil neocenitelnost a vzácnost přítomného okamžiku, který jediný je skutečný a ve kterém se odehrává život. To pochopení Skutečnosti, člověka samotného odvrátí od iluze šílenosti, kdy pořád někam spěchal, něco hledal a snažil se stále ze sebe něco udělat. Od této chvíle to však již není nutné. Všechno, co potřebuje člověk ke štěstí již má. Stačilo to plné uvědomění. Není už kam spěchat a není co chtít. Nic, co by člověk mohl přijmout v tomto světě, nepřevýší obrovskou hodnotu božství a věčného života. Přijetím víry v nesmrtelné božství v nás, se uzdravíme jako plnohodnotná jednotka organismu, a organismus se zcela přirozeně a s láskou o svou prospívající buňku stará a podporuje ji. Pokud nás již nebude ovládat šílenost, pocit nedostatku, závist, soupeření a chamtivost, staneme se svobodnými bytostmi. Osvobodíme se dokonce také z každého možného systému víry a to včetně systémů vytvořených křesťanskými církvemi. Opustíme lidské pravidla, příkazy a zákazy, protože nás začne řídit božství. Naše nejhlubší a nejvznešenější přirozenost. Už nám nikdo nebude muset zdůvodňovat a přikazovat co musíme a co nesmíme a už nás nic nebude ovládat. Přímo v našem středu vyrostl Boží zákon Lásky jako košatý strom a s ním přišla i nesmírná svoboda Božích dětí. Naše touha být svatí, čistí, nezištní a přející, pramení z našeho nitra. Spočívá v našem duchu, který nás vede. Proměnil nás.

Ano, pokud dospějeme k plné víře, promění nás to zcela ve vyšší bytosti, které jsou hodny obdržet v nadcházejícím věku Boží království. Úkol pro nadcházející období pro nás všechny, je zvolit si své božství a zvolit si bezpodmínečnou Lásku. Tak se přimkneme k Bohu a nic z nadcházejících soužení se nás nedotkne. Vše špatné, včetně nemocí a lidské šílenosti v nás nepřežije. O tom, kým budeme, a v jakém světě budeme dále žít, si vždycky rozhodujeme sami. O všem si vždy rozhodujeme sami. Bůh je Láska a Svoboda. S každou volbou, kterou učiníme je počítáno. A všichni nakonec najdou ten správný cíl. Jen někdo jde prostě oklikou a dojde o něco pzději, než jiní... K prvnímu slavnému vzkříšení duší k nesmrtelnému životu dojde během tohoto období Pánova dne. Ostatní, kteří se již vydali správným směrem, budou podpořeni ve věku Božího tisíciletého království na Zemi, který nastane po velkém soužení a nadcházejícím přerodu planety.