Pak jsem viděl anděla, jak letěl vysoko nad nebeskou klenbou. Nesl radostnou zprávu o vykoupení, zprávu, která nikdy neztratí svou platnost. Ohlašoval ji všem obyvatelům země, lidem všech ras, kmenů, jazyků i národností. Volal silným hlasem: "Bojte se Boha, vzdejte mu čest! Chvíle jeho konečného soudu nastává. Poklekněte před Stvořitelem nebe i země, moře i pramenů vod!" (Zjevení 14:6,7; SNC)

Něco visí ve vzduchu

Když se přírodní živly vzbudí, Zemi sužují pohromy záplav, požárů, vzbuzených sopek, zemětřesení, tání ledovců a mizících kontinentů, přemnožených škůdců a zboření všech dosavadních jistot, lidé potřebují slyšet nějakou dobrou zprávu. Ne to, co vidí každý den v médiích. Jistoty lidí se hroutí. Korupce se začíná odkrývat. To, co bylo dříve skryté, vychází najevo. Mocným padají hřebínky. Jistoty, na které spoléhaly, se zhroutily. Ti co byli špatní, jsou ještě horšími a ti co byli dobří, se najednou stávají ještě lepšími. Předpovězené období sklizně se přiblížilo. Situace ve světě se podobá poli pšenice před sklizní. Rozdíl mezi zlatými klasy, které budou sklizeny do sýpek, a mezi plevelem se zvýraznil a stává se nepřehlédnutelným. Pole světa je připraveno ke sklizni a Boží plán s lidstvem se nám naplňuje před očima. Lidé pociťují bodání kobylek se štířími ocasy v podobě vnitřního trýznění a neklidu, který v nich vzbuzuje posílený duch. (dle Zjevení Janova 9. kapitoly) Dokonce i přemnožení komáři a bodavý hmyz jsou agresivnější a jedovatější, než tomu bývalo dříve. Jako by navenek předváděli to bodání, které cítí mnozí uvnitř sebe sama, ve své duši. Atmosféra je najednou jiná, něco visí ve vzduchu a nic už není, jak to bylo dříve.

Do toho všeobecného neklidu přilétá Boží anděl s dobrou zprávou. Co to v duchu říká lidem? Vysvětlení toho, co se děje a útěchu pro všechny, kdo touží po lepším světě plném lásky. To všechno, co působí děsivě je jen na krátkou chvíli, aby se projevilo, kdo je kdo. Abyste mohli vkročit do skutečného života, musíte projít závěrečnou zkouškou, jako u maturity. Bůh lidi miluje a jeho náruč je otevřená pro všechny, protože Bůh je Láska. Všichni pocházíme z nebeského domova, domova lásky, a tam se můžeme všichni vrátit se slávou. Všechny minulé hříchy byly smazány a píše se nový list. Teď je ta správná chvíle se probudit a jednat. Teď se skládá maturita z předešlého vývoje a jediné co rozhoduje je, k čemu jsme kdo uzráli. Jdeme po cestě Lásky a nebo strachu?

Lidé na pokraji zkázy

Kolik jste již viděli filmů s apokalyptickým dějem, kdy planetu pustošil nebezpečný virus, mimozemské civilizace, rozbouřené přírodní živly, zaplavená planeta, celosvětový mráz, nebo třeba zmutovaný hmyz. Kde jen lidé na tyto náměty chodí? Že by sebenaplňující proroctví? Nebo jen zahlédli a rozumově vyhodnotili nezbytné důsledky lidského hospodaření se Zemi? Blížící se civilizační kolaps tu visí ve vzduchu již několik desetiletí. V letošním roce se však začal materializovat více, než by kdo čekal a to je teprve začátek. Lidé jednoduše sklízí, co zaseli. Člověkem devastovaná planeta se očišťuje od parazitů, co jí bezohledně škodí. Otřese se, aby vytřepala vši z kožichu, a bude jí lépe. Období, které Bible nazývá časem konce a velkým soužením nastalo a pomalu nabírá na intenzitě. Konec světa v tradičním pojetí filmových tvůrců se však nekoná. Nekontrolovaná zkáza planety není v Božím plánu. Jde o konec satanského uspořádání světa, ne o konec Bohem stvořené planety a lidstva. Je to konec ničivého vědomí, které se rozšířilo, jako nákaza.

Destruktivní vědomí, které tu převládá, je orientované pouze na tělo, jeho touhy a materiální svět. Nebere v potaz duši a duchovní potřeby člověka. Ty se dnes směrují převážně do hudby, malířství a umění vůbec. Péče o duši a její samotná existence však není všeobecně přijímána. Zkáza člověka na této planetě je způsobená oddělením se od duše, která trpí a nemůže tu existovat. Tělo odpoutané od duše nemá šanci na přežití. Nemůže žít „skutečný život“. Zaměřením na tělo, jako jediné existující reality, vzniká cesta, která nevede do života, ale do smrti. V Bibli je užíván pojem „druhá smrt“ jako opak pro vzkříšení - ožití. Následující biblický text popisuje ožití věrných, kteří zachovali ryzost Bohu i v těžkých životních zkouškách. Nepodlehli tlaku uctívat žádné politické uskupení, a nenechali se jím ocejchovat právě proto, že v sobě vzkřísili Božího ducha a to je probudilo do věčného života. Unikli druhé smrti tím, že v sobě našli věčný život a nesmrtelné bytí.

Spatřil jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let. Ostatní mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. Požehnaný a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let. (Zjevení 20:4–6; B21)

Druhou smrtí je vyjádřena smutná realita tělesného člověka, který nepřipustil, že má duši a její potřeby v sobě úplně potlačil. Jako by ryba byla uvržena na břeh, ven z vody, a přestala si uvědomovat svou potřebu žít ve vodě. Tvrdila by, že jí bude nejlépe, když se doplácá co nejdále od břehu, protože v tom vidí pokrok. Protože věda přišla na to, že s evolucí to tak přece chodí. Čím více bude od břehu, tím více se bude cítit moderní a vzdělaná a blíže novým možnostem rozvoje. Ale, jak všichni tušíme, místo, aby rybě narostly nožičky, a žábra se proměnila na plíce, ryba okusí druhou smrt. Riziko, které skýtalo to uvržení na břeh, si pojistila v jistou smrt. Když podobně „pokrokově“ uvažuje člověk, zakusí to samé. Místo evoluce, jistou smrt, zajištění vyhynutí svého druhu. Ale ne každý podlehl rozšířenému vědomí a uctívání vědy místo Boha. Je tu skupina těch, co jistě zvítězí.

.Kdo zvítězí, tomu rozhodně neuškodí druhá smrt.‘ (Zjevení 2:11; RBi8)

Živly oznamují Pánův příchod

Realita nového světa, nový level vývoje lidstva, sestupuje k lidem. Lidstvo se ve svém duševním vývoji přiblížilo k tomu, aby bylo schopno žít ve vyšší úrovni reality, v ráji, a dospělo k zásadním poznáním a osvobozením. Dobrou zprávou pro mnohé by bylo, kdyby je Bůh podpořil v jejich snaze o materiální blahobyt. Plné obchody, sociální jistoty pro všechny, spoustu volného času a téměř žádná práce. Něco jako tzv. život rentiéra. Ale to by byla dobrá zpráva pro jejich ego, ne pro jejich duši. Jádro dobré zprávy není o tělesném blahobytu, ale o duševním osvobození. Nic nového pod sluncem… Po čem toužili Izraelité, když byli vyváděni z Egypta, do zaslíbené země? Nebyly to vodní melouny, pórek, cibule, česnek a jiné touhy těla? Velice rychle přitom zapomněli na zázračné Boží vysvobození z otroctví. Jak to bylo s lidmi při Noemově potopě? Nevysmívali se snad všichni Noemovi, že je blázen? Měli své domy, obchody, ženili se a vdávali a vůbec nepomysleli, že by Bůh mohl udělat něco, co tu ještě nebylo, celosvětovou potopu. Zprávy o ní jsou dnes zakotveny v desítkách kultur, a přesto se lidstvo nepoučilo. I dnes nebude většina schopna uvěřit a události nadcházejícího období pro ně budou něčím, co je nevyvede z jejich cesty. Říkají: „Vždyť tady všechno už bylo, nic nového pod sluncem. Požáry, kroupy, povodně, hurikány, tornáda, zemětřesení, záplavy i sucho. Ano i nedostatek vody a různé nákazy. Infikovaní komáři…To je přece vědecky vysvětlitelné, vždyť to vědci předpovídali o tom globálním oteplování. I to tání ledovců už bylo vysvětleno. Jsme přece vědecky rozvinutá společnost, tak nám sem pohádky o Bohu netahejte. Nechte je duševně slabým, kteří potřebují berličku pro život. My už jsme vyspělá civilizace, která na pohádky nevěří…“

V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho. I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu. Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni. Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod. (Lukáš 17:26–30; SNC)

Bez ohledu na to, jak si kdo bude interpretovat dění ve světě, všechny živly oznamují Pánův příchod. Někteří se skutečně zamyslí a budou hledat Boha, ale zdaleka ne všichni. Jejich realita je úplně jiná. Ze svého úhlu pohledu vidí fyzikální zákonitosti a ne Boha. Vidí jen vývojovou etapu a ne něco vyjímečného. Z rozjetého vlaku svých náročných životů, do kterého nastoupili, nemají čas „filosofovat“. To by se museli zastavit a vše dát všanc. Přehodnotit své priority a najít ochotu vzdát se svých představ. Dá se říct, že to každý uvidí dle optiky, přes kterou se dívá na svět. Objektivní realita totiž neexistuje. Vždy je závislá na příjemci informací a jeho interpretaci děje, který je sám o sobě neutrálním.

O NASLOUCHÁNÍ

Slyší někdo vnitřní hlas?
Má dnes na něj člověk čas?
Naslouchat mu se nenosí-
o pozornost tiše prosí.

Chce nás totiž varovat,
co se má už brzy stát.
On ví, kudy dál se dát,
jak u maturity života obstát…

Pán se přiblížil lidem a energie vyšší reality teď pracuje na celém světě, v každém jednotlivci. Někoho podpoří, aby byl horším, než býval a plně se projevil, kým je skutečně zač. V době pánova příchodu, kdy se objeví na nebi, už bude každý utvrzený ve své osobní cestě. K událostem posledních dní musí každý zaujmout vnitřní postoj. Každý se veřejně projeví a utvrdí se ve své pravdě. V době objevení se Pána na nebesích už bude nezpochybnitelné, kdo kým je. Každý bude jasně vyprofilovaný. Nově působící energie se projeví i ve vztazích. Při ztrátě jistot se budou mnozí zrazovat. Nebudete moct věřit nikomu jinému než sobě. Lidská malomyslnost a strach budou pracovat na vyšší obrátky.

V té době vás budou pronásledovat a zabíjet a všechny národy vás budou nenávidět kvůli mému jménu. Mnozí také odpadnou od víry a budou se navzájem zrazovat a nenávidět. Objeví se mnoho falešných proroků, kteří oklamou mnoho lidí. A protože vzroste špatnost, láska většiny lidí ochladne. Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn. A tato dobrá zpráva o Království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům a potom přijde konec. (Matouš 24:9–14;NWT)

Dokonce i v rodinách bude existovat rozdělení, protože se každý jasně vybarví svým způsobem. Je to proto, že zrno zezlátne a plevel se bude jasně lišit a vypínat do výšky. V rodinách to bude znamenat buď jasné rozdělení, nebo jasné stmelení v případě těch, kteří přijímají Pána.

Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a ‚nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina‘. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden. (Matouš 10:34–37; CEP)

Pokud čtete tyto stránky, pak jste pravděpodobně klasem, který zezlátnul ke sklizni. Nová energie a posila ducha, která ve vás sílí, vás oživila k věčnému životu. Vzkřísila vás k duchovnímu rozměru života, a když přijde Pán, sesbírat úrodu, budete vzati před jeho trůn do nebe jako spravedliví.

Vtom další anděl vyšel z chrámu a mocným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: „Pošli svůj srp a začni žeň, protože nastala hodina žně a úroda země dozrála.“ A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem, a země byla požata. (Zjevení 14:15, 16; CEP)

Očišťování planety

Člověk oddělený od duše si myslí, že bez Boha se dá žít. Hájemství rozumu, ega, které se na Zemi rozmohlo, vytvořilo umělý svět. Místo křišťálové vody ze studánek tu teče chlorovaná H2O, místo přírodních potravin, příchutí a léků, jíme chemii, emulgátory a plniva balené do přezdobených plastikových obalů. Plastikové obaly zamořují svět, usmrcují mořský život a vytvářejí nové plovoucí ostrovy v oceánech. A to je jen jeden z velké spousty problémů této civilizace. Ego, které potlačilo duši a její potřeby zamořuje svět svou touhou ovládat, vlastnit, neustále zvyšovat produkci, neustále expandovat a vyčerpat planetu Zemi a její Zdroje k nepoznání. Vždyť to tempo drancování je vražedné. Kdo to zastaví? Člověk? Ten sotva. Je vězněm systému, který ho válcuje. Kdo vysvětlí nadnárodním korporacím, že už nemají zvyšovat příjmy a obraty? Kdo vysvětlí producentům průmyslové výroby, aby nechali Zemi chvíli vydechnout, aby se zastavili a uskromnili?

Lidé si postavili Titanic a jsou na něj patřičně hrdí. Mají dojem vyspělosti a dojem, že jsou právem pány tvorstva. Dokud přírodní živly neprokáží, že je vše jinak. Budou se muset vzbouřit, aby zastavily nesmyslný rozvoj řízený egem, v jehož pozadí je ďábel. Vzbouřené přírodní živly jsou pláčem a krvácením naší Země, která nemůže za to, jak se k ní člověk chová. Zákon zachování rovnováhy vede k automatickému nastolení rovnováhy. Toto nesmyslné tempo vraždění planety i duše člověka s sebou přináší odpovídající odezvu.

. . . bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících, aby [ji] neprozářilo osvícení slavnou dobrou zprávou o KRISTU, který je Božím obrazem. (2. Korinťanům 4:4; RBi8)

Na vrcholu této zkázy je ďábel, bůh tohoto systému, podporující v lidech jejich cestu ega. To on potřebuje, aby se lidé neuměli zastavit, zamyslet. Aby jim to systém neumožnil a odevzdali mu veškerou svoji energii. Každý kdo je zahleděný do tohoto světa a nechá se sebou vláčet tímto systémem, dělat ze sebe robota, odevzdává svou sílu ďáblu. Ten ví o vnitřní temné lidské stránce, kterou umí náležitě podpořit a rozvinout, aby kralovala. To je jeho motivem, proč se stal neviditelnou šedou eminencí, stojící za politikou a celým umělým konzumním systémem. Je to, jako když člověk si udělá například slepičí farmu, zavře slepice do malých klecí, ve kterých jim neumožní se pohnout a udělá si z nich roboty na vejce. Ďábel je skutečná duchovní bytost, je to označení pro mimozemskou civilizaci Drakoniánců a jiných, kteří ovládají moc na Zemi. Ale právě v tomto čase jim odzvonilo. Právě proběhla válka, o které se zmiňuje biblická kniha Zjevení.

V nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. Drak a jeho andělé také bojovali, ale nezvítězili a už pro ně v nebi nebylo místo. (Zjevení 12:7, 8; NWT)

Dobrou zprávou je, že události vedoucí k očištění planety od vlivu Ďábla už započaly. Atmosféra kolem naší Země je zbavena těchto škůdců a vyčistil se tím značně vzduch. Na Zemi však zůstávají ti, kteří se vtělili do jistých lidí a ovládají je jako loutky a ti ví, že mají již jen krátký čas a proto zuří a rozehrávají svůj boj.

Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte! Ale běda zemi a moři! Sestoupil k vám totiž Ďábel a má velký hněv, protože ví, že mu zbývá málo času.“ (Zjevení 12:12; NWT)

Božím záměrem je pomoct lidstvu zbavit se jádra problému. Satana s jeho démony a nechat zavládnout vládu Lásky, vládu Boha. Je to vše načasované v dramatickém období vzbouřených živlů, které vedou k zastavení nesmyslného systému, co lidi zotročil. Nastala ta nejlepší možná doba, aby Bůh zachránil maximální počet lidí ze systému, který sotva přežívá. Když lidstvo uvidí krach tohoto lidského kolotoče, když uvidí předpovězené očišťování planety, je to ta nejlepší příležitost v celé historii, aby pochopili, že nastal konec vlády zla a začátek nové éry lásky a naslouchání duši.

LÁSKA JE NAŠÍ NADĚJÍ

Dobrá zpráva, lidé milí,
přilétá k vám v tuto chvíli:
Bůh naději všem dává-
Cesta Lásky je ta pravá.

Jen Bůh ovládá živly

Pokud jde o narůstající přírodní katastrofy, je jasné, že člověk si sám neporadí. Naše planeta naříká, její rány způsobené člověkem jsou otevřené a krvácející. Existuje velká spousta průzkumů, ve kterých se uvádí, za jak dlouho vznikne kolaps. Už ani nelze hovořit o návratu k přírodě a vyléčení Země. Lidstvo se snaží žít ekologičtěji, ale ví dobře, že jen oddaluje konec. I vědci se tajně modlí, protože si vypočítali, jak dlouho ještě svět vydrží tak jak je. Naše budoucnost spočívá v přiznání si svého omylu. Omyl lidstva spočívá v tom, že jejich moudrost neumí hospodařit s planetou a být pány tvorstva. Ve skutečnosti člověk krátkozrace parazituje, na úkor naší planety, dokonce to ví, ale změnu si neumí ani představit, natož prosadit.

Pokud lidé veřejně připustí, že sami nejsou schopni přežít a dovedli planetu do zkázy, měli by alespoň prozkoumat možnost, že existuje Bůh, který umí živly ovládnout. Současnou situaci Bůh připustil, protože se stala prostředkem k zatřepání lidstvem a jejich probuzení. Je to poslední možnost, skrze vyvrcholení utrpení na planetě, která jim může otevřít oči. Obrátit jejich pozornost k duchu, do jejich nitra, ke spojení s Bohem. To, za čím se pořád honí, je nesmyslné. To, že nejsou pány tvorstva, jasně ukáží vzbouřené živly. Jedině, když propustí svou připoutanost ke svým cílům ve světě, jedině když přestanou hledat všude kolem sebe a obrátí se dovnitř, jedině tehdy mohou zvítězit v závodě o život. Ze závodu se nakonec stane příjemné odpočinutí v blaženosti a uvědomění si, že vše, co lidé hledají vně sebe samého, je nemůže zachránit, ale naopak odvést. Vše, co potřebujeme k věčnému životu, už máme, a jediné o co jde, je změnit naše vnímání. Změnit své vědomí na vyšší úroveň. Vyprostit se z přízemního a ubohého materiálního vnímání světa, které svět zničilo. Jedině to je cesta k Bohu, k záchraně a věčnému životu.

Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí. Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. (2. list Petrův 3:7-10; B21)

Pán posílá své dva svědky

Kristus, jak ho známe z evangelií, už nikdy nemá přijít stejným způsobem na Zemi, jako v prvním století. Nevěřte nikomu, kdo se prohlašuje za Krista, ani nechoďte za nikým, kdo říká, že jen on zná řešení. Všichni kdo na sebe samé strhávají pozornost, nejsou ti praví, ale jsou ti předpovězení falešní Kristové. Sdělujeme vám, že každý jste dostal na duchovní úrovni pomoc, posíleného ducha. Jedině, když budete ve spojení se svou duchovní výbavou, jste ve spojení s Bohem a budete vědět, jak se zachovat, co dělat. Všichni dostali od Boha návod na přežití v podobě posíleného ducha, ne v podobě spasitele v lidské podobě. Jen ti, kdo se zastaví a začnou naslouchat své duši a obrátí se k tomuto Božímu vedení, budou spaseni. Díky vnitřnímu duchovnímu rozvoji, ne kvůli samozvaným vůdcům.

Uslyšíte-li: ‚Tady je Kristus, nebo tam je,' nevěřte. Vystoupí totiž falešní Kristové a proroci a předvedou tak ohromující a přitažlivé činy, že by málem na svou stranu získali i moje vyvolené. Pamatujte na tato má varování. A tak když vám budou říkat, že Kristus je už zde, v pustině nebo v úkrytu, nevěnujte tomu pozornost, ani se nechoďte o tom přesvědčit. Skutečný příchod Syna člověka bude viditelný jako blesk, který proletí celou oblohou od východu k západu. Znamení jeho příchodu se budou hromadit, tak jako se rozrůstá hejno supů kroužících nad kořistí.  (Matouš 24:23–28; SNC) 

Pán v této dramatické době ustanovil své dva svědky, o kterých se zmiňuje biblická kniha Zjevení, aby mu připravili cestu, před tím, než se zjeví každému člověku na nebesích. Před tím, než přijde posbírat úrodu. Ve svých prorocích působí svým duchem, sděluje jim věci, které mají přijít a osobně je pověřil, aby lid informovali o jeho blízkém příchodu i skrze tyto webové stránky, které právě čtete. Kromě toho, že všechny Pánovy ovečky znají hlas svého pastýře, z nich promlouvá duch pravého Boha znázorněný ohněm. Otevřená slova pravdy, budou obrazně pálit a stravovat duše lidí. Přečíst si tom můžete více v 11. kapitole biblické knihy Zjevení.

Zmocním ale dva své svědky, kteří budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní, oblečeni pytlovinou.“ To jsou ty dvě olivy a dva svícny stojící před tváří Pána vší země. Kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele. Kdyby jim chtěl někdo ublížit, musí takto zahynout. Ti dva mají moc zavřít nebe, aby za dnů jejich prorokování nepršel déšť. Mají také moc nad vodami, aby je obraceli v krev a aby zasáhli zemi jakoukoli ranou, kdykoli budou chtít.  (Zjevení 11:3-6; B21) 

A jak poznáte, že nejsou právě takovými samozvanými vůdci, o kterých se zmiňujeme v předchozích odstavcích? Kromě toho, že všechny Pánovy ovečky znají hlas svého pastýře, z nich promlouvá duch pravého Boha znázorněný ohněm. Otevřená slova pravdy, budou pálit a stravovat duše lidí. Vždyť kdo z těch, co si zamilovali současný systém, by chtěl slyšet o pohromách, ztrátě jistot a novém světě? Snad někteří ano, ale pro ostatní to bude stravující poselství, vzbuzující nenávistné reakce.

Někteří z lidí uvěří, když uvidí, že to, co předpoví se s jistotou plní. Jiní budou hlásat, že kdyby neprorokovali o budoucích událostech, nestalo by se nic z těch ničivých událostí…Jako by snad katastrofy postihující Zemi, přicházely kvůli jejich slovu a ne kvůli lidskému zacházení s planetou. Přečíst si tom můžete více v 11. kapitole biblické knihy Zjevení.

Návrat do Boží náruče

Dobrou zprávou je, že Bůh nás všechny dokonale zná. Jsme jeho dětmi. Ví, že jsme v jádru již dokonalí, autentičtí a plní lásky. Chce, abyste byli tím, kým vás chtěl mít. Dokonalými, svobodnými, šťastnými autentickými a milujícími bytostmi. Po tom volá vaše duše a chce se s vámi spojit. Bůh chce, abyste jí začali naslouchat, abyste se zastavili a objevili své božské jádro v sobě. Abyste ho rozvinuli a nechali se jím řídit. Abyste se tak osvobodili a byli šťastní a volní. To je ďáblovo dílo, že jste byli svázáni povinnostmi a úmorným životem. To je ďáblova myšlenka, chtít lidi odpojit od jejich zářivé podstaty a věčného a dokonalého bytí. To je ďáblův záměr, že hluboce neprožíváte přítomnost a svoji nesmírnou vnitřní hodnotu. Je to ďáblova lest, že lidi připoutal například k Bibli jako k modle a tím je uvěznil na startu závodu o život. Ti, co stále jen čtou a čtou, považují to za závod o život, ve skutečnosti zůstali na startu a o závodě jen sní. Přestaňte být uvězněni v návodu a začněte ho naplno prožívat. Tak naplníte skutečný účel návodu. Nenechte se dále již zotročovat a slepě se vést do propasti. Bůh lidi stvořil podobně jako jiná stvoření v přírodě, které obdivujeme pro jejich krásu a schopnosti a harmonii s celkem. I my jsme tak byli stvořeni a je na čase si to uvědomit a vrátit se do svého přirozeného stavu bytí. Vymanit se z omezeného přízemního, tělesného vědomí. Zaměření, které vás svázalo strachem, úzkostmi a jehož nevyhnutným koncem je druhá smrt.

„Kvůli tomu vám říkám: Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst, nebo o své tělo, pokud jde o to, co budete nosit. Duše je totiž cennější než jídlo a tělo než oblečení. Dobře si všimněte, že krkavci ani nesejí semeno, ani nesklízejí a nemají stodolu ani zásobárnu, a přesto je Bůh krmí. O kolik cennější jste vy než ptáci? Kdo z vás může přidat loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý? Jestliže tedy nemůžete udělat to nejmenší, proč být úzkostliví o to ostatní? Dobře si všimněte, jak rostou lilie; ani se nelopotí, ani nepředou; ale říkám vám: Ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich. A jestliže Bůh takto obléká polní rostlinstvo, které dnes existuje a zítra je uvrženo do pece, oč bude spíše oblékat vás, vy malověrní! Přestaňte tedy hledat, co byste jedli a co byste pili, a přestaňte být v úzkostném napětí, neboť to všechno jsou věci, o které dychtivě usilují národy světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. Nicméně hledejte neustále jeho království a tyto věci vám budou přidány. (Lukáš 12:22–31; RBi8)

Svobodu ptáků a krásu polních lilií nevnímají lidé, kteří se pořád honí za úspěchy tohoto světa. Podlehnout krysímu závodu, šílenosti dnešní společnosti, vás vyloučí ze závodu o skutečný život. Prosíme, vyzkoušejte si, úplně se zastavit, alespoň pro tuto chvíli. Přiznat všem věcem, lidem a událostem jejich vlastní existenci. S ničím nebojovat a za ničím se nehonit. Jen pro tento okamžik se všeho vzdejte. Nevšímejte si mysli, která protestuje. Přehrává vám naučené vzorce chování, že byste měli něco dělat a nemarnit čas. Nechte to být a jen to pozorujte. Dovolte sami sobě spočinout v přítomném okamžiku a ucítíte to kouzlo vnímání něčeho vyššího. Začne k vám promlouvat vaše duše, začnete si uvědomovat skryté motivy vašich činů, nechte je být a oni vás přestanou ovládat. Přestaňte o naději a štěstí jen snít a zpřítomněte se. Tak je začnete okamžitě pociťovat. Ke štěstí nepotřebujete nic, co již nevlastníte. Veškerá dokonalost a nádhera bytí, štěstí a lásky je ve vás, tak je nechte promlouvat. Pusťte je ven, ať ve vás žijí a už je dále nevězněte.

Pokud se vám to podaří, ucítíte nevyslovitelnou nádheru bytí v Lásce. Láska vás obejme. Začnete žít v trvalé zamilovanosti. Zmocní se vás svatost a nádhera. Konečně jste jí umožnili vstoupit, konečně jste se nechali obejmout, konečně nespěcháte, nebráníte se a důvěřujete. To vás objal Bůh a zahrnul vás svým schválením. Takto se projevuje víra a takto se stáváte opravdu zbožnými. Tím, že objevíte svou nejniternější přirozenost, odhodíte masky, které jste celý život nosili a naplno prožijete, kým skutečně jste. Boží svatý duch vás prostoupí a nastoupíte cestu Lásky. Nic k tomu nepotřebujete, jen to, co už dávno máte. Pocítíte na sobě schválení a posilu ducha a nebudete pochybovat o tom, že jste vkročili do věčného života v Božím království. Právě jste vystoupili z vlády strachu a nastoupili cestu Lásky. Vítejte.

ŽIVOT V OBJETÍ LÁSKY

Dobrá zpráva světem letí,
šíří se jak lavina -
Bůh je Láska a nám s Ní v objetí,
nový život začíná…

Vstup do věčného života

Věčný život získáme tím, že do něj vstoupíme svým přístupem. Že si ho zvolíme a dáme mu prostor k životu. Že do něj procitneme pravým poznáním. Bůh, Láska i naše moc jsou ve věčném přítomném okamžiku a vstoupíme do něj tak, že odmítneme pošetilost světa, když nás denně všude atakuje. Odmítneme paniku, stres, násilí, malomyslnost když nám vyčítají, proč nic neděláme, když ony mají pohotovost. Odmítneme vše, co se nás snaží strhnout do malomyslnosti a ubohosti, která na Zemi zatím převládá. Zavrhneme to vše jako něco, co k nám nepatří. My patříme pouze Lásce. Pozorujme jen, jak vypadá přízemní vědomí dnešní 3D reality a zvolme si vědomě jinou realitu. Realitu Lásky. Nepochybujme vůbec o tom, jestli to jde. Ano, jde to. Máme vše v životě tak, jak si to sami nastavíme. Můžeme si vědomě zvolit Lásku v každém okamžiku a tím si zvolíme Boha, jeho mocnou ruku nad námi a věčný život. O vše ostatní je postaráno, proměníme se poznáním a následnou změnou vědomí. K tomu všemu nám stačí jen opravdově chtít a hledat cesty, jak to docílit. K ostatnímu budeme dovedeni za ruku Bohem.

Cesta lásky je velmi snadná a nic k ní nepotřebujete, můžete na ni vstoupit kdykoliv a z kteréhokoliv místa a situace, kde se právě nacházíte. A právě ta neuvěřitelná jednoduchost k získání všeho, po čem jsme kdy toužili, to většině neumožňuje přijmout. Lidé jsou zvyklí hledat složitosti ve všem. Vězte, že to není třeba. Bůh je Láska a jeho náklad je lehký.

V té době Ježíš řekl: „Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.“  (Matouš 11:25–30; B21) 

Cesta Lásky, vás dovede do stavu dokonalosti. Kdo se stal dokonalým v Lásce, nehřeší. Je spravedlivý. Probudit se do stavu bezpodmínečné Lásky vás pozvedne nad veškeré utrpení. Zjistíte, že utrpení ve skutečnosti neexistuje. Utrpení je produktem mysli, která se neprobudila pravým Poznáním. Nastupte s námi tuto cestu Lásky a přesvědčte se o tom sami. Osvobodí vás to.

U Boha není žádná stranickost. Všem je cesta otevřená, aby nalezli cestu návratu domů. Všechny dřívější hříchy jsou před velkým soužením smazány. Do nebeské říše lásky je cesta otevřená. A těm, kdo budou chtít, je otevřená cesta budování ráje na Zemi. Pán si již brzo přijde osobně vyzvednout všechny vyvolené, které vezme s sebou domů, před svůj trůn. Každého kdo v něj uvěří a nastoupí cestu Lásky. Spravedliví budou Pánem vzati před trůn a získají svou odměnu, jak to viděl apoštol Jan ve svém Zjevení.

Potom jsem uviděl velký zástup, který nikdo nedokázal sečíst, ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků. Stáli před trůnem a před Beránkem, na sobě měli bílá roucha a v rukou palmové listy. A volali silným hlasem: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ ….. Pak se mě jeden ze starších zeptal: „Kdo jsou ti oblečení v bílých rouchách a odkud přišli?“ Odpověděl jsem mu: „To víš ty, můj pane.“ A on mi řekl: „Jsou to ti, kdo vychází z velkého soužení a kdo svá roucha vyprali a vybělili v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a dnem i nocí mu slouží v jeho chrámu. A ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. Nebudou už mít hlad ani žízeň a nebude je spalovat slunce ani vysušující žár. Beránek, který je u trůnu, je totiž bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim z očí setře každou slzu.“ (Zjevení 7:9,10, 13–17; NWT)