Věda by možná hovořila o zaznamenání zvyšující se vibrační úrovně planety. Takzvaná Schumamnova rezonance jsou vibracemi planety a působí na lidstvo, které je ovlivňováno měnící se frekvencí. Otevírá dveře vyššímu vědomí lidstva. Těm, co nastoupili na vlak mířící ke vzestupu, pomůže. Podpoří je na jejich duchovní cestě, ale na druhé straně působí neklid těm, kdo nasedli do vlaku mířícího opačným směrem.

NIC NECHUTNÁ JAKO VLONI

Kačenky mláďátka vyvedly,
do jiných krajů odlétly,
v přírodě si děti hrají, 
třešně už pomalu zrají,
léto se o slovo hlásí, 
i nám začnou jiné časy…

Nic nechutná jako vloni, 
příroda i jinak voní,
všude plno rozruchu, 
něco visí ve vzduchu…

I páni vědci zjistili, 
že vzduch se jinak tetelí.
Klidný spánek jim to ruší. 
Nevěří a proto netuší,
že Bůh, Láska zrychlila vibrace, 
a dá se s chutí do práce…

Božská energie rychlejší frekvenci má, 
ve vzduchu to jiskří, jízda začíná…
Přidej se, dokud je čas, 
Bůh, Láska se ujímá vlády, 
přichází teď mezi nás. 
Ať nestojíš k Němu zády…

Ti, kdo naslouchají záplavě zpráv mimozemských civilizací, možná také zbystřili a začali si uvědomovat, že něco visí ve vzduchu, a od dob koronaviru je něco jinak. Nová atmosféra mezi lidmi.

Křesťané by si mohli uvědomit, že nastává událost, o kterou se, často modlili v Kristově vzorové modlitbě, zvané Otčenáš, aniž by většinou měli povědomí, o co se vlastně modlí. Mechanicky pronášeli slova: „Přijď tvé království, jako v nebi, tak i na Zemi.“ Ti kdo však podrobněji zkoumali Písmo, vědí, že se jedná o tisícileté království, nový věk Země, ve kterém má Bůh nastolit rajské podmínky na Zemi a přivést lidstvo k vzestupu. K takzvané dokonalosti. Podrobnosti o novém věku Země, Božím království, vám popíšeme v některém dalším článku. V tomto článku se budeme zabývat jedním jeho klíčovým aspektem, kterým je přechod na nové vědomí. Zdánlivě nenápadná změna, kterou si každý může vyložit po svém. Kdo zjevně identifikuje něco tak nehmatatelného jako je změna vědomí? Navíc se projevuje u každého odlišně v závislosti na jeho osobní vůli.

Když se jednou farizeové Ježíše zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází zjevně. Nebude možné říci: ‚Je tu!‘ anebo: ‚Je tam.‘ Boží království už je přece mezi vámi!“ (Lukáš 17:20,21; B21)

Kristovské vědomí

Co chtěl Ježíš říci slovy Boží království je mezi vámi? On Boží království reprezentoval svým vlastním stavem vědomí. Způsobem vnímání, o kterém učil, a který vzbudil nebývalou pozornost…. zástupy žasly nad jeho učením; neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. (Matouš 7:28,29; CEP). Prezentoval vědomí, které můžeme nazvat jako Kristovské vědomí. Vědomí, které je klíčovým aspektem vzniku Božího království na Zemi. To umí milovat nepřátele. Nastavovat druhou tvář. Dávat i spodní oděv tomu, kdo vyžaduje ten svrchní, jít dvě míle s tím, kdo vyžaduje službu na jednu míli….Viz. Kristovo kázání na hoře z Matouše 5-7. Jde o vědomí, které se nachází v bytí, v přítomném okamžiku. Čas se zastaví a probudíte se do věčnosti. Začnete žít věčný život na Zemi. Jde o nepřipoutanost k tomuto světu. Stav, který můžete prožít, když vám oznámí děsivou diagnózu. Například: „Máte před sebou již jen půl roku života.“ V této chvíli začnete rekapitulovat svůj život. Promítne se vám v hlavě, na čem opravdu v životě záleží. Co mělo skutečný smysl. Události a lidé, kteří vás dříve vzrušovali a dováděli k šílenství, najednou na vás nemají vliv. Úplně všechno napětí najednou propustíte. Už na tom nezáleží, netýká se vás to. Cíle v oblasti podnikání, kariéry a získání majetku jsou najednou nevýznamné. Všechno to nahánění, stres, který jste kvůli tomu podstoupili, se zdají zbytečným. Říkáte si: „Proč jsem raději nevěnoval svůj čas projevování lásky svým bližním? Proč jsem raději nevyužil každou minutu života k prožití radosti a vychutnání jeho krás? Proč jsem pořád tolik pracoval a odstrkoval lásku? Kolik bylo v mém životě okamžiků prožívání radosti z prostého bytí v lásce a přítomnosti? Okamžiků, kdy jsem si uvědomil vůni květin, zpěv ptáků, šum moře, pohlazení vlažným vánkem, příjemné osvěžení z jarního deště? Tehdy litujete promarněný čas na získávání věcí, které sežere mol a rez.

Opravdový život začíná až ve chvíli, kdy na něm nelpíte. Kdy nemáte o co přijít. Kdy se vzdáte veškerých očekávání a předpojatosti. A proto si zde, na Zemi zažíváme takové drama. Vede nás to k uvědomění, že to musíme vše pustit a své vědomí zaměřit na to jediné, co se nerozpadá. Na věčného Božího ducha v nás. Mladá nezkušená tenistka se někdy lehce vyhoupne na vrchol a získá mnoho titulů, když ještě není hvězdou, ale jen nezkušeným nováčkem. Nic se od ní neočekává, a proto cítí uvnitř volnost a lehkost bytí. Není ničím svázána. Může leda překvapit. Když má však obhájit své tituly, je to mnohem těžší. Najednou je svázaná a nejde jí to. Cítí na sobě tlak a pod tlakem očekávání nesmyslně kazí míčky a prohrává. Jde o tlak okolí, ve kterém nepřežije láska a radost. Je potřeba být tady a teď a ne v myšlenkách strachu..

Proč je život jako drama?

Každá nečekaná událost, ať je jakákoli, vás přiměje zastavit se a zamyslet. Donutí vás se zpřítomnit. Být tady a teď. A náhody neexistují. Každá událost má svou příčinu a svůj následek. A tak svět funguje, dýchá, jako živý organismus, ve kterém nikdo není izolován, s každým se počítá. Náhody neexistují. A pokud něčím vybočíme z fungujícího dýchajícího systému planety, přijde zdánlivá náhoda, která způsobí vaše zamyšlení a zpřítomní vás. Někomu stačí bolest hlavy, aby si položil otázku: „Proč?“ a někoho přiměje k zamyšlení až vážná životní situace, kdy člověku nezbývá už nic jiného, než se zamyslet…

Zkrátka život znamená přítomnost. Kdo prožije většinu života v minulosti – ať již vzpomínkami na krásné časy nebo sčítáním chyb, omylů a promarněných příležitostí, anebo jeho myšlenky jsou často ulítlé v budoucnosti…připravuje se o krásu přítomného okamžiku, o krásu skutečného života, který se žije tady a teď…

Jen s klidnou hlavou v přítomnosti, dokážete rozumně myslet a dělat důležitá rozhodnutí. Před svatbou nelze počítat s tím, že po svatbě se partner změní. Musíte vědět, koho si berete. Tady a teď. Při vyřizování úvěru nelze počítat s tím, že vás někdo podrží, že máte dostat přidáno, že teď potřebujete finanční injekci a pak se uvidí, že ono to nějak dopadne. Nelze počítat s budoucností která přichází jako s jistotou. Jedinou jistotou v hmotném světě, je totiž změna. Žijeme tady a teď. Kdo z nás ví, co bude za hodinu? Ne tak zítra, nebo za týden, za měsíc, za rok…

A proto rozum do hrsti, zastavme se, vypněme na chvíli všechny myšlenkové pochody, rozhlédněme se po skutečném světě, udělejme si chvilku pro sebe a jenom buďme…

ŽIJTE PŘÍTOMNOSTÍ

Tady a teď ptáček zpívá,
říká světu, že má rád,
květ se k nebi, k slunci dívá.
Svět je Láska. Pojď „mít rád“…

Vědomí malých dětí

Vezměme si poučení od malých dětí. Máme být jako ony. Žijí tady a teď, naplno, v přítomnosti. Jsou sami sebou, vyjadřují naplno své emoce, kreativitu, radost. Neumí je zatím potlačovat. Láskyplná energie jejich nebeského domova, do které byla zabalena novorozeňátka, jako do měkké peřinky, je ještě s nimi. Zatím ji o ni nepřipravil nelaskavý svět. Jejich pohled na svět je otevřený, bez přetvářek. Říkají, co si myslí, protože ještě neví, co je to nosit masku. Vědí dobře, co chtějí. Umí se radovat. Bolístky se jich dlouho nedrží. Rychle odplynou a zase je na tváři úsměv… Jim patří nebeské království. Království lásky a radosti. Děti žijí v Boží ochraňující náruči. Bůh je miluje a ony jsou na něj napojeny. Jsou řízeny Bohem.

„Nechte malé děti a nebraňte jim, aby ke mně přicházely, protože takovým patří nebeské království.“ (Matouš 19:14; NWT)

Vědomí lásky

Jak dosáhnout nového vědomí a vstoupit do Božího království? Vstoupit znamená otevřít se Existenci, všemu co jest, Bohu. Vaše vnitřní svoboda a očištění je jako uklizení domu, vymetení, vyčištění, aby dům byl posvěcený a Bůh mohl vstoupit. Aby se mu u vás líbilo a zůstal. Vaše tělo se stane chrámem Božího Ducha. Nový stupeň vědomí, kterému se chcete otevřít, si vyžaduje vaše větší otevření. Stres, napětí, úzkost a strach vás uzavírají. Vedou vás do napětí a paralyzují vaše schopnosti. Přirozeně se tak stáváte otupělými, paralyzovanými, bez energie a radosti. Připravují vás o duši a to si musíte uvědomit na prvním místě. Hluboce si to uvědomit, nic více. Když si to do morku kosti uvědomíte, probudíte se a začnete uvnitř automaticky vyhledávat způsoby, jak to změnit. Vaše vědomí, které si začalo uvědomovat různé způsoby svého vlastního spoutání, pracuje samo. Duch je inteligentní a koná i bez toho, aby si toho byla vědoma vaše tělesná schránka, váš mozek. Stačí, když to pozorujete. Stačí, když vědomí (duch), si je vědomo toho, co ho spoutalo a samo najde způsoby jak to změnit. Musíte mu dovolit, aby si to uvědomoval a nebránit mu. Je to vaše božskost, která má vysokou inteligenci a umí si poradit. Vaším úkolem je omezit vlastní vůli konat sám a dát tím prostor Bohu, aby použil vyšší vedení duchem. Omezit nutkání a našeptávání, že ztrácíte čas a měli byste něco dělat. Vystrašené ego vám říká, že se musíte neustále namáhat, bránit a něčeho dosáhnout… Ale ego, které poroučí a vládne vám, je jen hromada strachu a iluzí, které ignorují Skutečnost. Pokud vám vládne, tak jste uvězněni v krátkozrakém pohledu těla, bojícího se o svůj život. Tělo smýšlí jen skrze tělesné oči a je zahleděné do materiální reality. Když vás řídí, posloucháte nízké vědomí světa, založené na konání a neznající bytí. Je to program, který jste do sebe nasákli jako houba, pobytem uvnitř ducha tohoto světa. Zvyklostmi této společnosti. Toho vnitřního našeptávače si musíte přestat všímat. Když ho budete ignorovat, jeho hlas postupně ustane. Nesmíte proti němu bojovat. Tím byste ho posílili. Jen ho ignorovat, to stačí. To si zároveň vyžaduje důvěřovat Bohu, který se projevuje v prostoru ticha bezčasového bytí.

Pozvěte lásku do svého života

Tak Bohu dáte najevo svou oddanost a důvěru. Ta nikdy nezůstane nepovšimnuta. Budete odměněni více, než si dokážete představit. Naleznete obrovský a hluboký rozměr uvnitř sebe sama. Každý kdo klepe, tomu bude otevřeno, každý, kdo hledá, nalézá. Za svou důvěru budete odměněni tím, že se vám v životě začnou okolnosti upravovat zdánlivě samy. Ony ve skutečnosti začnou reagovat na vaši vyšší míru vědomí (vyšší míru ducha). Tím prakticky pozýváte lásku do svého života. Dáváte najevo, že si vždy volíte Lásku, aby řídila váš život, a dáte jí prostor. Ona se vás zmocní a bude vám radit něžným hlasem. Pozor, její životnost je ohrožena. Přežívá jen v uvolnění, svobodě, tichu a klidu. Aby vás začala řídit Láska, musíte se zastavit, uklidnit, propustit nutkání neustále něco konat a naučit se jen být a užívat si kouzlo přítomného okamžiku. Čím více si osvojíte bytí, tím více vás v životě bude řídit láska. Tím více budete mít energie, autenticity, kreativity a vitality. Odstraníte malost a omezenost sebe sama. Probudíte se do svého vyššího Já, které oplývá duchem a moudrostí. Vstupem bezpodmínečné lásky do svého vědomí do vás vstoupila realita nebeského království a vy jej přenášíte na Zemi.

Pravda vás otevře světlu

Námořníci starověku se báli, aby nedopluli na okraj moře a nepřepadli přes okraj Země. Ve své době znali totiž jen velmi omezený fragment pravdy. Viděli Zemi jako desku. A měli pravdu. Z jejich úhlu pohledu to tak bylo. Byla to jejich pravda, ale ta je omezovala v tom, aby obepluli Zeměkouli a zjistili, že se mohou vrátit do stejného místa, odkud vypluli, když budou kopírovat kouli Země. Okrouhlý horizont jim mohl napovědět. Kdyby uviděli zemi z vesmíru a pochopili, že Země je koule, opustil by je jeden ze strachů a získali by svobodu poznání. Chyběl jim nadhled. Měli pravdu jen zčásti. Byli tím omezení a připoutaní k omylu. Vytvořili si svoji pravdu z toho, co chápali. Soubor našich přesvědčení je naše vězení, které nás omezuje v jinak neomezených možnostech. Středověká inkvizice měla k dispozici stejný Kristův zákon, jaký máme až do dnešní doby. Zákon lásky. Omezenost jejich vědomí však způsobila smrt a mnoho bolesti osvíceným reformátorům. Iluze jejich mysli, uvěznila Pravdu a ta se nemohla projevit v celé své kráse. Iluze vycházející z mysli, z ega, způsobuje mnoho bolesti. Osvícení, které pramení z otevřeného srdce vůči Bohu, způsobuje lásku, radost a nadčasové poznání.

Všichni si myslí, že mají Pravdu, ale mít absolutní Pravdu, znamená být v naprosté jednotě s Bohem. Pravda je často zneužívané slovo. Jediná absolutní Pravda je Bůh. On je vše prostupujícím vědomím světa, ve kterém vše vzniká. On je vším co nás obklopuje. On je Duch = vědomí všeho. Každá, očím viditelná i neviditelná věc je vytvořená z Něj. On dává všemu život a existenci. Je i ve vás, není od nikoho vzdálen. Proto je nejhlubší Pravdou a naše přiblížení se k Bohu je totéž, jako otevření se Pravdě. Když se otevřete Pravdě, otevřete se Bohu a Bůh je Láska, pustíte si do života Lásku.

Abyste uviděli Skutečnost, musíte se proklestit pralesem lidských omylů, až dokud vám jednoho dne nevysvitne tak oslňující slunce, že vás dočista zastaví, uklidní, zpřítomní a zaplaví teplem lásky. Po dlouhých letech strádání se dostanete na teplé místo dopadající záře a hřejivých paprsků slunce, kde hluboce pocítíte, že je v něm vše, co jste kdy hledali. Přestanete hledat kolem sebe a vnímáte, že se nezměnil svět, ale vaše optika. Vy jste si začali uvědomovat to, co jste nikdy neztratili. Boží zář, kterou jste měli celou dobu v sobě. Dali jste jí prostor, aby mohla vyrůst a zářit do celého světa. Stát se světlem světa.

Procitnutí do jednoty

Proces, kdy jste se otevřeli světlu, je proces vzestupu do vyšší úrovně vědomí. Jako by se zdánlivě na venek nic nezměnilo, jen vy víte, že se vám obrátilo vnímání světa. Objevili jste stav, podobný veliké lásce mezi mužem a ženou. Svět pro vás vypadá zcela jinak. Milujete vše, co jest. Nosíte si v sobě hluboký pocit soucitu, ke všemu. Otevřeli jste se proudu života a necháváte se jím unášet. Ničemu nebráníte, všemu umožňujete mít svou vlastní existenci a není ve vás žádný vnitřní boj. Říká se tomu vystoupení z duality. Uzráli jste, jako ovoce země. Zažili jste vzestup do vyšší úrovně vědomí a pochopili jste, že rozdělení světa na dobro a zlo byla jen iluze přízemního myšlení. Tyto dva zdánlivé tábory jsou teď najednou jen jedním. Myšlení, kterému chyběl nadhled, to doposud nebylo schopno vnímat. Jste schopni uvidět, že i to, co se vám dříve jevilo jako špatné, není chyba systému, ale jeho součást.

Na témže stromu olivovníku rostou olivy zelené i černé. Dokud jste to nevěděli, byli jste možná jen konzumenti, co se přikláněli buď jen k černým, nebo jen k zeleným plodům a možná jste měli názor, že jen černé jsou dobré a zelené vám vadily. Ale vaším poznáním o stromu, který plodí oba druhy oliv, jste změnili úhel pohledu. Už to nevnímáte z pohledu konzumenta, ale z pohledu sadaře. Zelené plody jsou trpké, ale jsou nezbytnou vývojovou fází k plodům černým, sladším a šťavnatějším. Když milujeme pouze černé olivy, tak nás ani nenapadne, abychom bojovali proti zeleným olivám a snažili jsme se je vymýtit. Uvědomíme si, že bez zelených plodů by to nešlo a tak s nimi máme trpělivost. Žár slunce a čas způsobí, že z nich jednou budou olivy černé. Dospěli jste a vidíte to už z jiného pohledu, milujete i ty zelené olivy a necháváte jim životní podmínky. I Bůh je takový sadař a vy jste najednou začali vidět život z jeho úhlu pohledu a zaplavila vás láska a vděčnost k Němu. Probudili jste se z bojovné iluze a pocítili jste Jeho nadhled, lásku a dokonalost ve všem co dělá. Porozuměli jste najednou, že vše co existuje, je v jeho rukou a Bůh nevytváří nic, co by nepramenilo z čisté, nezištné lásky, ryzí jako křišťál.

Sáhli jste si na Jednotu lásky, která vše propojuje. V ní není nikdy nic ztraceno, zavrženo, ani odsouzeno. Stačí jen nepatrná snaha z vaší strany a ta bude silně podporována. Sadař, který uviděl, že vypučely výhonky, pošle své služebníky, aby je ochránili a ošetřili. Zjistili jste, že už není kam spěchat. To co jste hledali, nemůžete dohnat svou uspěchaností a množstvím odvedené práce. Právě naopak. To co jste celý život hledali, čekalo na vaše úplné zastavení, zpřítomnění, ztišení a uvědomění. Až poté, co jste se vzdali hledání kolem sebe, jste našli vše v sobě. Probudili jste se do věčného života v Božím království. Už nečekáte na nic a nikoho, kdo by vám přinesl úlevu. Vystoupali jste do úrovně vědomí, která se energeticky shoduje s frekvencí nové Země. Máte nové vědomí, uzráli jste jako úroda země do sladkosti. Od této chvíle vás čeká nový, rajský sad, nové možnosti vzestupu a objevování. Nastoupili jste cestu k věčnosti.

Nebudou již hladovět ani žíznit a nebude na ně bít slunce ani žádný sežehující žár, protože Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh setře každou slzu z jejich očí.“ (Zjevení 7:16, 17; RBi8)

Boží království na Zemi

Adam s Evou kdysi sestoupili z úrovně, do které se chceme dostat. Strom poznání, dobrého a špatného, je uvrhl do duality. Byl to sestupný proces odchodu z ráje do pralesa. Jejich život byl zprvu věčný, ale postupně se délka života zastavila na těch dnešních průměrných 70 - 80 let. Vy jste na cestě z duality, zpět do ráje. Země a její obyvatele čeká vzestupné tisíciletí, kdy na Zemi zůstane zralá úroda. Budou zasazeny nové plody, které byly při žni sesbírány a budou jim dány nové podmínky, lepší, zbavené současného plevele. Lidé se budou postupně učit zacházet s novým vědomím. Duchovní rozvoj s sebou přinese nové možnosti, jako je například telepatie, uzdravování, přemísťování myšlenkou, soulad s přírodou a prosperita. Lidský věk se bude postupně prodlužovat, dokud nedosáhne věčnosti. Láska bude jediným zákonem. Peníze již nebudou existovat. Lidé budou sami rádi pracovat pro dobro společnosti, která je tak uspokojující. Bůh bude mít uprostřed nich stan, ve kterém bude docházet k setkávání pověřených s Božskou energií, s Božským vědomím. Uskuteční se Boží království na Zemi.

„Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:3, 4; RBi8)

Nová úroveň vědomí bezpodmínečné Lásky je vaší vstupenkou k věčnému životu, když bude Bůh třást s národy v nadcházejícím krátkém období velkého soužení. Podobně jako by sadař třásl s olivovníkem, aby popadala zralá úroda. Krátké období otřepání Země bude vysvobozením pro všechny, kdo touží po novém světě. Země se zbaví plevele a ochrání věrné.

Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj. (Žalm 37:10,11; CEP)

Vypuštění kobylek

Zkuste si teď na okamžik představit roj zvláštních tvorů. Něco jako roj kobylek, které vzlétnou a obsadí krajinu. Ale tyto kobylky nejsou obyčejné, mají svá specifika. Jsou popsány v prorocké knize Zjevení následovně:

Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře byly jako tváře lidí. Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví. Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel byl jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje. Měly ocasy s bodci, jako mají štíři a v těch ocasech měly moc ubližovat lidem po pět měsíců. (Zjevení 9:7-10; B21)

Tito zvláštní tvorové představují činnost pomazaných kristových následovníků, světlonošů. Budoucích králů a kněží nad přicházejícím Božím královstvím. Mají energii a sílu jako koně a jejich činnost právě v této době začíná. Kobylky byly vypuštěny. Boží Duch je posiluje a oživuje, jejich koruny představují úlohu králů a lidské tváře jejich lidskost a zdánlivou obyčejnost. Dle předpovědí Daniela i knihy Zjevení povstávají, aby do světa vypustili zprávu o přicházejícím Božím království. Mají ženské vlasy a lví zuby. To jsou symboly lásky. Ženskost je ryzí láskou a lví zuby jsou neohroženost, která se v lásce skrývá. Tam kde je láska, není strach. Mají Boží ochranu jako pancíře a sílu jako vojsko ujíždějící do bitvy. To, co oznamují světu je, že přichází vláda Lásky. Jejich poselství, které šíří, bodá všechny, kdo nemají na čele Boží pečeť. Zpráva o přicházejících událostech a času konce je trýzněním pro ty, kdo si zamilovali současný systém. Jako kdyby je napadli štíři. Ale jejich štíří ocasy neublíží nikomu, kdo je na správné cestě. Nikomu, kdo touží po novém vědomí a vzestupu naší planety…Přečtěte si o tom více v deváté kapitole knihy Zjevení.

JED KOBYLEK

Vypuštění kobylek nastává 
jaká to v lidech obava! 
Štířího uštknutí se bojí, 
ono to prý velmi bolí. 

Kdo za poklady světa míří, 
toho děsí ocas štíří.
Kdo si v nebi poklady střádá, 
toho chrání Lásky vláda.

Kobylky zrno od plev oddělují, 
před špatnou cestou varují.
Kobylky jsou nástrojem Božím. 
Čí srdce Láskou hoří,
tomu jejich jed neublíží - 
naopak v něm Lásku rozdmýchá,
duch svého Pána pozná.

Člověka co spásu ve světě hledá,
vlastní duch jak štír bodá, 
Kdo ale duchu nenaslouchá, 
zažije muka tíživá.

Proto, člověče, neváhej,
na cestu Lásky se dej…

Anděl, který stojí na moři i na zemi

V následující, desáté kapitole knihy Zjevení se objevuje mocný anděl, sestupující z nebe na Zemi. Nad jeho hlavou duha, obličej jako slunce a nohy jako ohnivé sloupy. Jednou nohou stojí na zemi a druhou nohou na moři. V ruce drží popsaný svitek. Jeho sdělení se shoduje s armádou kobylek. Anděl prohlašuje:

Pak ten anděl stojící na moři i na zemi pozdvihl pravici k nebi a přísahal při tom, který žije věčně a stvořil nebe i zemi se vším, co je na ní, i moře a všechny jeho obyvatele. Přísahal: "Čas je dovršen. Bůh už nebude odkládat svůj konečný soud; až zatroubí sedmý anděl, cele se naplní Boží tajemný plán, který však už dávno vyhlašoval Bůh ústy svých proroků." (Zjevení 10:5-7; SNC)

Apoštol Jan, který obdržel toto vidění, byl vyzván, aby vzal svitek z rukou anděla a snědl ho. Symbolicky to vyjadřuje obsah sdělení, které přináší pomazaní následovníci Krista na Zemi v dnešních dnech. Sladká slova o lásce se promění v hořkost… Budou mnozí, kteří to nestráví.

Hlas, který jsem slyšel z nebe, ke mně potom promluvil znovu. Řekl mi: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla, který stojí na moři a na zemi.“ Šel jsem tedy k andělovi a požádal ho, aby mi ten malý svitek dal. Odpověděl mi: „Vezmi ho a sněz. V žaludku ti zhořkne, ale v tvých ústech bude sladký jako med.“ A tak jsem vzal ten malý svitek z andělovy ruky a snědl jsem ho. V mých ústech byl sladký jako med, ale když jsem ho snědl, v žaludku mi zhořkl. Pak mi bylo řečeno: „Musíš znovu prorokovat o lidech, národech, jazycích a mnoha králích.“ (Zjevení 10:8–11;NWT)

Vysoký anděl symbolizuje Boží nadhled kristovského vědomí. To se postavilo každou nohou do jednoho z táborů, zdánlivého dobra a zla na zemi. Moře je táborem rozbouřené masy lidstva, vyhazující chaluhy a bláto a pevná zem představuje ten zdánlivý stabilní tábor dobra. Boží poselství ve svitku je sjednocujícím prohlášením o Lásce, jako jediné existující Skutečnosti. Láska, ve které není žádný strach, se pozvedá nad oba tábory, které jsou v zajetí strachu. Už nebude odklad. Je čas aby oba tábory pochopily, že to co přichází, je vysvobodí ze zajetí duality. Boží bezpodmínečná láska nezná dobro a zlo. V ní se vše sjednocuje. Váš strach ze smrti, zla, Satana je to co vás spoutalo a rozdělilo na dva tábory. Jste však jedním stádem jednoho pastýře. Když odložíte svůj strach, zmocní se vás láska a ta překryje rozdělení. Pochopíte, že žádný z důvodů vašeho strachu nebyl objektivní. Byla to vaše představa, které jste uvěřili. Je to vše ve vašem vědomí. Načerpejte Pravdu, kterou vám předkládáme, a osvobodí vás.

Nejdůležitější zpráva ze svitku je poznání, že dobro a zlo neexistuje, tedy že existuje jen v našich myslích. A je tedy možné zapomenout na dualitu a dát prostor Lásce. A aby mohla Láska vládnout na Zemi, musí napřed vládnout v bytostech, skrze které přišla, nebo přichází na svět. V nás. Vláda má smysl jen tehdy, když poddaní znají svého vládce, Boha, který je Láska.